SPOJOVACÍ A KOTVÍCÍ TECHNIKA  Rozvoj spojovacích a kotvících systémů příznivě ovlivnil a urychlil postup návazných montážních prací nejen na hrubou stavbu, ale i při údržbě, rekonstrukcích a modernizacích stávajících objektů.  Společným rysem je vyloučení zastaralých technologií kotvení pomocí zazděných nebo zabetonovaných dřevěných špalíků, ocelových pracen, trnů apod.  Široká paleta spojovací a kotvící techniky rozšířila jejich uplatnění na všechny druhy stavebních materiálů, od oceli, betonu, kamene, zdiva a keramických materiálů až po plynosilikáty a sádrokartonové konstrukce.

DRUHY KOTEVNÍCH SYSTÉMŮ v zásadě je lze rozdělit do pěti skupin: 1. mechanické kotvy: vrtání a osazování mechanicky rozevíratelných kotev nebo hmoždinek. Při šroubování vrutů se těleso hmoždinky nebo kotvy rozšiřuje a vyvozuje tření mezi kotevním prvkem a základním materiálem. To pak brání vytažení hmoždinky.

DRUHY KOTEVNÍCH SYSTÉMŮ 2. tvarový styk: při malé únosnosti a síle základního materiálu se používá tvarování styku, uměle rozšiřující plochu odporu proti vytažení hmoždinky z materiálu. Ta je upravena tak, že se při šroubování vrutu shrnuje do plo- chého mezikruží.

DRUHY KOTEVNÍCH SYSTÉMŮ 3. tmelené kotvy: do vyvrtaného otvoru se vloží patrona s tmelem, do které se pak zatlačí kotevní čep s matkou. Po 20 až 60 minutách ztuhne a vytvoří dobré spojení kotvy se základním materiálem. Na podobném principu jsou zalo- ženy i chemické hmoždinky, které se vloží do vrtu a při utažení kotevního šroubu následně dochází k rozdrcení ampulky s těsnící pryskyřicí.

DRUHY KOTEVNÍCH SYSTÉMŮ 4. injekční technika: pro duté a málo pevné materiály. Do vyvrtaného otvoru se vloží pružné síťové pouzdro a injek- tážně se naplní dvousložkovým rozpínavým tmelem, který zaplní i dutiny konstrukce. Vytvoří se tak tvarovaný zámek, do nějž se ihned vloží kotevní šroub nebo hmoždinka. Při teplotě 20°C tuhne do 5 min a vytvrdne do 45 min.

DRUHY KOTEVNÍCH SYSTÉMŮ 5. vstřelování: vstřelování kotevních hřebů expanzními přístroji, do různých materiálů (betonu, zdiva, dřeva apod.). Dřík hřebu vytvoří v podkladním materiálu napětí, které zabraňuje jeho vytažení. Nelze provádět do materiálů křehkých, tříštivých, malé pevnosti a velké pružnosti.

NÁSTROJE PRO VRTÁNÍ  Rotační vrtání je vhodné pouze pro realizaci vývrtů do zdiva, oceli a dřeva, vrtání do tvrdých keramických a silikátových stavebních materiálů vyžaduje systém vrtání rotačně - příklepný.  Pro vrtání do oceli, dřeva a plastu se užívají standardní vrtáky do těchto materiálů.  Pro vrtání otvorů v přírodních a umělých stavebních materiálech se používají speciálně broušené spirálové vrtáky nebo vrtací korunky. Jejich břit je osazen destičkami z tvrdokovu a má jinou geometrii ostří než vrtáky na ocel, dřevo a plast. Liší se především úhlem špičky vrtáku, který činí 130°. Šroubovice je upravena tak, aby zabezpečila vynášení odvrtaného materiálu z vrtaného otvoru.

NÁSTROJE PRO VRTÁNÍ sortiment běžných nástrojů pro vrtání obsahuje:

HMOŽDINKY A KOTVY 1. plastové hmoždinky: jsou podélně naříznuty a na těle mají hluboké zářezy sloužící k zatlačení do nosného mate- riálu. Dva fixační jazýčky na povrchu zabraňují protáčení při šroubování a samovolnému vypadnutí při práci nad hlavou. Má-li se dosáhnout žádoucí pevnosti, prakticky pro každý druh základního materiálu je účelově vyžadováno jiné provedení hmoždinky; 2. rozpínací kovové kotvy s narážecím kuželem: při na- rážení kužele do kotvy dojde na rozříznutém konci k roze- vření a vytvoření napětí. Do kotvy se pak zašroubuje při- chycovací šroub, dle velikosti M 6 – M 28. Slouží k uchycení montovaných částí do stavebních materiálů a vytvoření takového napětí mezi kotovu a stavebním materiálem, které převyšuje napětí vzniklé ze zatěžovací síly na kotvu.

HMOŽDINKY A KOTVY 3. ocelové kotvy s vtahovaným nebo vtlačovaným ku- želem: vtahovaný kužel pomocí závitového svorníku nebo vnitřního závitu rozevírá koncovou část tělesa kotvy. Velikost šroubu je M 6 – M 20; 4. kotvy pro tepelné izolace: pro upevňování izolačních desek tl. 10 – 120 mm ke zdivu. Do plných cihel se používá polypropylenový izolační trn o průměru hlavy 35 mm, případně s talířem průměru 100 mm. Trn se zatluče do otvoru ve zdivu. Do dutinových podkladů je vhodná kotva s rozpěrným hřebem. Polypropylenová kotva se jemně zarazí do vyvrtaného otvoru průměru 8 mm a kladivem se do ní zatluče plastový nebo nerezový hřeb.

SOUPRAVY PRO VSTŘELOVÁNÍ Kotvení vstřelováním je způsob, kdy se expanzními přístroji udělí hřebu taková kinetická energie, při které hřeb vniká do betonu nebo do oceli. Únosnost spoje je vytvořena tím, že dřík hřebu vytvoří v základním materiálu napětí vzniklé jeho pružností a tvár- ností. Dřík hřebu musí mít povrchovou tvrdost větší než základní materiál. Nelze vstřelovat do materiálů křehkých, tříštivých, malých pevností a velkých pružností. Kotvení vstřelováním je velmi rychlý a účinný technologický postup s vysokou produktivitou práce.

SOUPRAVY PRO VSTŘELOVÁNÍ Základní funkcí je udělit vloženému hřebu velkou kinetickou energii. Toho se dosáhne roznětem nábojky v nábojové komoře přístroje,kde dojde k zahoření střelného prachu v nábojce a vyvi- nuté množství plynů pak působí na hřeb. Podle systému: 1. přístroje s přímým vstřelováním: hřeb se v hlavni nachází bezprostředně u nábojky a tlak plynů působí přímo na něj. Hřeb má velké zrychlení, proletí hlavní rychlostí až 500 ms -1 a špičkou narazí na základní materiál.

PŘÍMÉ VSTŘELOVÁNÍ  výhody velká kinetická energie hřebu zvyšuje jeho průraznost do materiálu a výkonnost;  nevýhody při odchýlení od kolmého směru se hřeb odráží nebo ohýbá a může způsobit vážné zranění; v místě vstřelu je potřebná naprosto rovná plocha; při nárazu hřebu na výztuž nebo kamenivo větší frakce dochází k odtržení materiálu a jeho úletu do stran; značná hlučnost vstřelu; v současnosti je tento systém zakázán.

SOUPRAVY PRO VSTŘELOVÁNÍ Základní funkcí je udělit vloženému hřebu velkou kinetickou energii. Toho se dosáhne roznětem nábojky v nábojové komoře přístroje,kde dojde k zahoření střelného prachu v nábojce a vyvi- nuté množství plynů pak působí na hřeb. Podle systému: 2. přístroje s nepřímým vstřelováním: hřeb se nachází v přední části hlavně a tlak plynů z nábojky nepůsobí přímo na něj, ale na volný píst, který potom zatlačuje hřeb do materiálu. Počáteční rychlost hřebu je tedy nulová, při vniku do materiálu dosáhne rychlosti až 50 ms -1.

NEPŘÍMÉ VSTŘELOVÁNÍ  výhody bezpečná práce, neboť po nárazu na výztuž nebo kame- nivo hřeb nevybočí, pouze se ohne – ale nikdy neodletí; přesná práce, jelikož hrot hřebu lze přesně nastavit na místo vstřelu.  nevýhody výkonnost tohoto systému je menší a je používán pro méně náročná kotvení do betonů max. pevnosti 30 MPa.

VSTŘELOVACÍ HŘEBY kovová středící podložka vede hřeb v hlavni, plastový aretač- ní kroužek zajišťuje hřeb před samovolným vypadnutím ven

VSTŘELOVACÍ PŘÍSTROJE 1. nábojkové: tlak plynů vzniká v nábojové komoře po zapá- lení prachové směsi v nábojce. Hlaveň mívá průměry 8, 10, 12 mm, někdy je i výměnná. Nábojka se vkládá buď jednotlivě, nebo v zásobníku po 10 kusech. Prach je v náboj- ce zapalován úderem úderníku; 2. plynové: tyto vstřelovače pracují bez nábojky. V přístroji je tlakový zásobník s propan-butanovou směsí, která po každém vystřelení naplní komoru před pístem plynem a nikl- kadmiový akumulátor ho při stisku spouště zapálí. Ostatní funkce jsou stejné jako u přístrojů s nábojkou. Kadence činí až 2 vstřely za sekundu, zásobník stačí na 1000 výstřelů.

VSTŘELOVACÍ PŘÍSTROJE plynový vstřelovací přístroj Pulza 1000 od výrobce SPIT