Fyziologie stárnutí a pohybová aktivita v živote seniorů Karel Barták – l. interní kardioangiologická klinika LFUK a FN, LFUK a FN, odd. tělovýchovného lékařství odd. tělovýchovného lékařství Hradec Králové Hradec Králové Praha – PS – Praha – PS –

Děkuji organizátorům, jmenovitě místopředsedovi zdravotního výboru panu poslanci MUDr. Jiřímu Štětinovi, za zorganizování dnešního zajímavého semináře. Velmi si vážím také skutečnosti, že mě vyzval k aktivní účasti. Svou přednášku uvedu slovy: „ Kdyby mládí vědělo a stáři mohlo“. Lidové (snad anglické) moudro. Cílem přednášky je snaha o sumarizaci některých známých doporučení o nezbytnosti celoživotní pohybové aktivity, abychom ve stáří „mohli“, a to co možná nejdéle.

Projevy stárnutí „Stárnou“ všechny orgány, a to již od narození. Nejčastěji pozorované projevy stárnutí: chrupavky ztrácejí elasticitu, kosti jsou díky osteoporóze lomivější, svaly rigidnější, srdce atrofuje, tepny sklerotizují – se všemi klinickými důsledky - zhoršuje se zrak, sluch, dochází k poruchám koordinace pohybů a mnoha dalším omezením důležitých funkcí.

Průměrné výsledky měření ukazatelů základních pohybových vlastností vzhledem k věku a pohlaví. V tomto případě svalové síly. Průměrná žena dosahuje okolo 25 roků asi 65% síly muže. Síla mužů kulminuje až okolo 30 roků a ještě v 65 letech dosahuje 75% průměrného maxima. Samozřejmě, že existují výrazné individuální rozdíly.

Proč je fyzická práce pro organismus nezbytná? Živočichové musí být trvale fyzicky zatěžováni, jinak dojde k poruše mnoha jejich orgánů a funkcí („funkce dělá orgán“). Rozdíl – orgány živého organismu se přiměřeným zatěžováním rozvíjejí a obnovují, naopak součástky mechanických strojů (auto) se používáním pouze opotřebovávají. Při nedostatku pohybu vzniká tzv. hypokinetický syndrom. Pozorujeme svalové dysbalance a poruchy mnoha regulací, třeba tzv. metabolický syndrom, který se významně spolupodílí na vzniku mnoha závažných onemocnění. Naopak celoživotní pohybová aktivita u „zdravých“ prodlužuje aktivní stáří, ne život! Metodický problém: příčina a následek - sportuji proto, že jsem zdravý, nebo jsem zdravý, protože sportuji? Jinak tomu je u nemocných, kde je pohyb lékem!

Argumenty „metabolických lenochů“ proti významu pohybu Člověk tzv. „moderní“ společnosti dnes k životu nepotřebuje velkou fyzickou výkonnost. Většinou má k dispozici auto, výtah, celodenně sedí, v bytě využívá další techniku. Na to běžnému muži stačí méně než polovina dnešní průměrné maximální výkonnosti, tedy asi spotřeba 1400 ml/kyslíku/min. Fyzická námaha nepřináší mnoha lidem žádný příjemný pocit, někdy je tomu právě naopak. Sport považují za ztrátu času a místo možného vzniku úrazů s trvalými následky hlavně na pohybovém systému.

Proč je výskyt tzv. civilizačních nemocí tak vysoký a nadále roste Genom Homo Sapiens neměl dost času přizpůsobit se změněnému způsobu života. Příklad: 10 generací zpět: –většina lidí žila na venkově, –měla násobně vyšší energetický výdej z pohybové aktivity, –glykemický index stravy byl nižší, –působily také inverzní pozitivní selekční tlaky: vyšší tukové zásoby zvýhodňovaly v době hladomoru a při chronických chorobách.

Základní pohybové vlastnosti a jejich měření Vytrvalost (spiroergometrie, čas běhu) Rychlost (laktát, O 2 dluh jsou jen velmi nepřesné koreláty rychlosti, čas běhu) Síla (dynamometrie, motorické testy) Obratnost (jen motorické testy)

Základní pohybové vlastnosti (obratnost, rychlost, síla a vytrvalost) a schematické umístění některých sportů podle převažující charakteristiky. Jednostranné, všestranné a doplňkové sporty. 167

Každá pohybová vlastnost je zčásti dědičná a zčásti získaná Dědičnost: kvalitativních znaků (tu studuje genetika – třeba dědičnost hemofilie, mongolizmu, dnes už i svalových vláken), - kvantitativních znaků (různě veliký znak má každý – třeba tělesná výška, VO2max apod.). Studujeme rozdíl u jedno a dvouvaječných dvojčat – určujeme index heredity. Čím menší je rozdíl ukazatelů u jednovaječných, tím více je znak dědičný Získané vlastnosti: (vliv rodinné výchovy, celoživotní fyzická práce nebo sportovní trénink, prostředí v němž jedinec žije, nemoc atd.).

Základní pravidla tréninku Stejně jako při jiné výuce (matematika, hra na klavír apod.) musíme dodržovat čtyři základní pedagogická pravidla: 4 P! 4 P! 1) Pravidelnost (opakování) 2) Postupnost (od nižší k vyšší náročnosti) 3) Přiměřenost (individualizace) 4) Pestrost (všestrannost)

Možnost ovlivnění vytrvalosti tréninkem Studium provádíme na jednovaječných dvojčatech, z nichž jedno vrcholově sportuje a druhé ne. V případě vytrvalosti měl sportující + 10% síly, + 50% VO2max, +60% laktátu a + 50% výkonu. Závěr :Současnými tréninkovými prostředky tedy jedinec může svou maximální aerobní pracovní kapacitu zvýšit pouze asi o polovinu. Ne každý (nemá-li genetické předpoklady) tedy může dosáhnout světové výkonnosti. Rodiče si nemůžeme vybrat, zbývá tedy teoretická možnost vzít v úvahu při výběru životního partnera. Jiné výsledky samozřejmě naměříme pro rychlost sílu a obratnost.

„Abstinenční příznaky“ Vznikají asi po 3 týdnech při náhlém přerušení tréninku (obvykle úraz s imobilizací na lůžku). Projevy: ve sféře psychické (podráždění, poruchy spánku) i somatické ze všech orgánů,(nejčastěji zažívací trakt, oběhový aparát). Příčinou: je přetrvávání zvýšené dráždivosti CNS z období sportu. Prevence a léčba: časná rehabilitace, postupné snižování tréninkového zatížení.

Endorfiny Pohybová aktivita působí příznivě na psychiku. Stává se fyziologickým návykem, proto termín endogenní narkomanie, příčinou snad betaendorfinizmus. Vylučování v hypofýze, snad i jinde, jen při max. zatížení „adrenalinové sporty“ opiátové receptory, stav euforie, vigilita. Hodně nejasností. Abstinenční příznaky.

Nemoc Člověk při nemoci sníží pohybovou aktivitu, případně leží. Když nemoc pomine a začne se opět pohybovat, cítí nadměrnou únavu, kterou dává do souvislosti pouze s proběhlou nemocí. To je pravda jen částečně. Účastní se také samotný fakt dlouhodobé imobilizace. Tento účinek byl studován v pokuse „Bed Rest“.

Pokus „Bed Rest“ (Saltin a kol. 1968) u 5 mladých zdravých vysokoškolských studentů sportu (rozdílné zdatnosti oběhového aparátu), byl studován vliv 3 nedělního nepřetržitého a kontrolovaného (nemocnice) ležení na lůžku, a následného 2 měsíčního kontrolovaného fyzického tréninku, a následného 2 měsíčního kontrolovaného fyzického tréninku, na kardiopulmonální výkonnost (hlavně spiroergometrie).

Změny VO 2 max/min. Dva zdatní – strmější pokles, 3 nezdatní – pokles pozvolnější. Vývoj v době tréninku – význam pro časnou rehabilitaci a pro délku pracovní neschopnosti sportovců, náročně fyzicky pracující a běžné populace. 43.

Pohybová aktivita starších jedinců Doporučujeme: přiměřenou dávku pohybové aktivity, spíše obratnostního a vytrvalostního charakteru, nejvhodnější je asi ráno protažení těla a během dne chůze. Vyvarovat se hlavně: 1) Maximálních rychlostních a silových zatížení se zvyšováním nitrohrudního a nitrolebního tlaku – ! srdeční nebo mozková mrtvice, natržení svalu. 2) Záklonů hlavy ve výšce se ztrátou rovnováhy (jízda na bicyklu, muži žebřík na zahradě, ženy věšení záclon)! Pozor na nepřiměřené přetěžování – hec kamarádů - veteraniády!! Náhlá úmrtí a těžké úrazy. Velmi doporučuji preventivní prohlídku u praktického lékaře, sportujícím potom u tělovýchovného lékaře.

Varující příznaky při fyzické práci Srdce: bolest na hrudi při námaze, arytmie, nepřiměřená dušnost a každý další náhle vzniklý příznak. Plíce: nepřiměřená dušnost, Mozek: bolest hlavy, zmatenost, motání se Diabetik – hypoglykémie: velký hlad, bledost, třes, nadměrné pocení, závrať, Pohybový aparát: bolest, otok, porucha funkce.

Schéma doporučeného tréninku v přírodním prostředí. 45

Osobní doporučení Sám preferuji smysluplnou rychlou chůzi během dne a práci na zahradě. Psychicky se udržuji pracovní aktivitou, koníčky, setkáváním v rodině, v kolektivu bývalých sportovců a s rodinnými přáteli. Vezmi do ruky sekyru nebo pilu, to ti pomůže víc než lázně a procházky před spaním. N.V. Gogol "Ruský statkář". N.V. Gogol "Ruský statkář".

Děkuji Vám za pozornost a těším se na případnou diskusi