ŘEZ OKRASNÝCH DŘEVIN Ing. Jana Kosturová

Okrasné dřeviny Keře + tvary na kmínku Stromy + keřové tvary stromů Popínavé rostliny Listnaté a jehličnaté Opadavé a stálezelené Poloopadavé

Větvení U vyšších rostlin vznikají postranní větve z úžlabních listových nebo děložních pupenů. Monopodium - zůstává silná apikální dominance terminálního pupene, který pokračuje v růstu a omezuje vývin postranních větví - nahosemenné rostliny a některé dřeviny s jehnědami (olše, habr). Sympodium zeslabená apikální dominance, postranní větve nabývají převahy nad hlavním stonkem, inhibiční látky způsobují odumření terminálního pupene, který je nahrazen axilárním pupenem, pokračujícím v růstu hlavního stonku. Tento typ větvení označujeme jako monochazium, je vázáno na střídavé postavení listů a je typické např. pro lípu nebo vinnou révu. V případě vstřícného postavení listů rostou po odumření terminálu oba pupeny stojící vedle sebe, což vede k vidličnatému rozvětveníTento typ větvení je známý pod názvem dichazium a je charakteristický např. pro šeřík. Typy větvení stonku

Typy pupenů Normální pupeny: terminální, vrcholové (terminály) - jsou postaveny na vrcholu lodyhy, laterální, postranní - rostou po stranách stonku, axilární (úžlabní) - vyrůstají v úžlabí listů; mohou být buď jednotlivé, nebo je-li jich více pak tzv. přídatné (akcesorické) seriální - uspořádané nad sebou vzestupně (nejstarší pupen v úžlabí listu a nejmladší nejvýše nad ním) nebo sestupně (nejstarší pupen nejvýše, nejmladší nejníže), kolaterální - uspořádané vedle sebe. Adventivní (nahodilé) pupeny vznikají endogenně na kterékoliv části rostlinného těla, zpravidla v perikambiu kořenů nebo pericyklu stonků. Vznikají i po poranění z endogenního kalusu, u některých rostlin vznikají na listech (listových řízcích) nebo na intaktních rostlinách jako marginály (okrajové pupeny).

Proč řezat? nově vysazené dřeviny - k vytvoření pěkné koruny vytvářené v průběhu příštích let. u ovocných dřevin- pro udržení charakteru stromu, pro nějž byl určen, pro povzbuzení bohaté a pravidelné plodnosti. u živých plotů - pro udržení požadované výšky a šířky plotu, k zajištění stálé hustoty plotu, slouží jako užitečná zábrana. u keřů - pro udržení keře v požadované velikosti, pro povzbuzení kvetení a tvorbu poutavých plodů, listů nebo stonků, jako prevence šíření infekcí. u stromů - k prosvětlení či k tvorbě nebo údržbě tvarovaných siluet, k zahlazení škod způsobených větrem nebo chorobou, k odstranění nemocných nebo odumřelých větví.

Nezapomeň! čím více péče věnujeme výchovnému řezu mladých stromů, tím méně je třeba o ně pečovat ve vzrostlém stavu řez je dřevinami vnímán vždy jako poranění „řez je násilný a nevratný zásah do života stromu i celé jeho biocenózy, pro řez neexistují jednoduchá schémata - ta jsou zdrojem častých chyb, lepší je využívat řez jako preventivní pěstitelské zákroky než kurativní (léčebná) opatření, rozumu není nikdy nazbyt, a proto: když nevím jak - neřežu; když nevím kdy - neřežu; když nevím proč - neřežu!„ ing. František Smýkal

Zásady řezu Každá rostlina směřuje k rozmnožení, což se většinou projevuje kvetením. Rostlina se snaží   nahradit části, o které byla připravena. Nejvýše postavený pupen řezané větve prorůstá jako první (tím směrem bude růst nová větev). Tím, že seřízneme výhon nebo odstraníme dřevo nad pupenem, směřuje proud mízy  pupenu či výhonu. Pamatujme, čím je řez silnější, tím vzniká silnější reakce. Řezem se opožďuje kvetení, protože nové výhony vytvářejí kostru. Zmenšením počtu nově vyrostlých výhonů se zmenšuje počet květů a plodů, ale zvyšuje se   kvalita. Nemocné, poškozené či dokonce odumřelé dřevo je pro zdraví rostliny nežádoucí. Vodorovně nebo šikmo rostoucí větve vytvářejí více kvetoucích výhonů nežli vzpřímeně rostoucí větve. Zlepšením přístupu vzduchu a světla dovnitř koruny prospívá zdravotnímu stavu a posiluje se růst a tvorba květních pupenů. Mladé výhony rostou silněji než staré a můžeme od nich očekávat větší výkonnost (počet květů, délku výhonů)‏ Řezem se rostliny ochuzují o část živin (ty se vytvářejí v listech) a tato ztráta se má vyrovnat kořenovou výživou Teplota v době řezu by neměla klesnout pod 5 stupňů Celsia

Bonsaj – „řezbářství“ stromů

Řez jehličnanů mají mírně odlišný biorytmus než opadavé stromy a keře živé větvě jehličnanů lze prořezávat uprostřed léta od července do srpna, ale také v předjaří od února do dubna odumřelé větve lze odstraňovat kdykoli v průběhu roku většinu jehličnanů neřežeme! kromě tisu a zeravu neřežeme do starého dřeva (neobráží)‏ odstraňujeme konkurenční vrcholy doporučené 2x ročně (červenec a září)‏

Řez živého plotu ze smrku řežte každý rok mladé smrčky se neřežou v době jarní sadby, je vhodné ve stejný rok ihned po polovině léta zkrátit boční strany na jaře před začátkem nového růstu zkraťte přírůstek z konce předchozího léta základna plotu musí být širší než vrchol (jehličky mají dostatek světla a zůstanou na větvích)‏ při sestříhávání jehličnatého živého plotu zkrátit přírůstek z minulého roku a ponechat pouze několik centimetrů nového přírůstku (na staré větvi neporostou nové pupeny)‏ dosáhne-li požadované výšky, sestřihnout také vrchol, aby se řídký plot postupně zahustil

Borovice kleč

Řez listnatých stromů Výchovný řez, založení korunky Zdravotní Bezpečnostní Redukční Dekapitace

Vhodná doba k řezu dřevin Nejlepším obdobím k řezání stromů není zima, ale začátek vegetační sezony, v březnu a dubnu, ve stromech začíná proudit míza a řezné rány se hojí rychleji. Výjimkou jsou stromy s velmi intenzivním mízním tokem, jako jsou břízy, třešně, javory a ořešáky - řezat koncem léta, kdy již tok mízy slábne.

Správný řez Řez se má vést asi 6 mm nad zdravým pupenem. Vedete-li ho příliš blízko pupenu, je nebezpečí, že bude poškozen, je-li příliš daleko, nadbytečná část stonku nad pupenem uschne. vždy těsně nad postranním výhonem (míza usměrněna do živé části)‏ příliš velký čípek - může se na něm vytvořit nevzhledný obrost nebo se stane po odumření cestou pro infekci

Typy vedení řezu na živých i mrtvých větvích: paralelní řez („lízanec") NE! pahýl - slangově často nazývaný jako "věšák„ NE! řez na větevní límeček (ovocnáři často známý jako „řez na větevní kroužek" ANO

Řez keřů podle doby kvetení Kvetoucí na jaře Prořezávat po odkvětu – ustřihnout u země – v létě nové výhony – na jaře tyto jen zktátit o ¼, vykvetou Postup se opakuje = zpětný řez zlatice

Kvetoucí v létě V zimě prořezáním upravit na ¼ celkové velikosti – vytvoří dostatek nových výhonů mochna, tavolník, ořechokřídlec, svída, trojpuk, zimolez

Podle doby zakládání květů v létě kvetoucí prořezat po odkvětu Kvetou jen na starých výhonech v létě se jen zakracují – vajgélie, kolkvície

Řez listnatých keřů při vlastní výsadbě zkrátit jednoleté výhony až o dvě třetiny v prvních letech po výsadbě řez nebývá většinou nutný později po 3 až 5 letech začneme dělat průklest Neporušit přirozený tvar a charakter keře! odstraňování suchých větví, které zahušťují keře a postupně u země odstraňujeme přestárlé větve - ideální pravidelně cca 1/3 starých větví (během roku je postupně doplní novými výhony)‏

S nůžkami a kalendářem LEDEN, ÚNOR, PRVNÍ POLOVINA BŘEZNA - ve stavu vegetačním klidu, optimální podmínky pro tvarovací a udržovací řez hloh (Crategus), kdoulovec (Chaenomeles), u kterých se zakracují letorosty (rostliny kvetou na starém v předcházejícím roce vyrostlém dřevě)‏ trojpuk (Deutzia) v tomto období nejlépe snáší probírku větví okrasné kultivary jabloně (Malus) a hrušně (Pyrus) - tvarovací řez korunky rybíz (Ribes) - probírka větví v keři kaliny (Viburnum) - odstranění přestárlých větví vinná réva (Vitis) a vistárie (Wisteria) - zkrácení letorostů na dvě očka

DRUHÁ POLOVINA BŘEZNA, DUBEN PRVNÍ POLOVINA KVĚTNA vhodný čas pro řez a tvarování živých plotů z jehličnatých dřevin komule (Buddleia davidii) - často trpí namrzáním větví, a proto se poškozené větve musí seříznout až do silnějšího zdravého dřeva svída (Cornus) - v tomto období se seřezávají druhy Cornus alba a Cornus sanquinea, které se pěstují především pro barevné výhony, u druhů ozdobných palisteny (Cornus florida a Cornus kousa) se řez používá minimálně ibišek (Hibiscus) - pouze lehce zkrátit výhony hortenzie (Hydrangea) - řez je závislý na druhu. Hydrangea macrophylla kvete na starém dřevě výhony seříznout na jednu třetinu své délky, Hydrangea paniculata kvete na dřevě novém - seříznout až deset centimetrů nad zem, u popínavé hortenzie (Hydrangea petiolaris) - zkrátit bujně rostoucí výhony na podporu větvení třezalka (Hypericum) - řeže se časně zjara (kvete na mladém dřevě a brzy raší)‏ dřevitá pivoňka (Paeonia suffruticosa) - seříznout mrazem poškozené části větví až do zdravého dřeva pustoryl (Philadelphus) - též nepravý jasmín - probírka větví zahušťujících keř mochna (Potentilla) – zkrátit keř asi na jednu polovinu délky růže (Rosa) - keřové řežeme na dvě až tři očka, u pnoucích růží se zakracují výhony o jednu třetinu až jednu polovinu na podporu větvení. S řezem růží nespěchat, aby pozdní mrazíky nepoškodily nové rašící pupeny vrba (Salix) - u kultivarů ozdobných listem a dřevem (Salix integra 'Hakuro Nishiki') provádíme řez časně zjara, vrby s květy (kočičky), řežeme až po odkvětu (např. Salix caprea 'Kilmanrock‚)‏ tavolník (Spiraea) - řežeme druhy, které kvetou na mladých výhonech (Spiraea bumalda a Spiraea japonica), až pět centimetrů nad zem. Druhy Spiraea arguta, S. henryi, S. thunbergii, které kvetou na starém dřevě, seřezáváme až po odkvětu tamaryšek (Tamaríx) - v předjaří a časně zjara jej můžeme regulovat ve vzrůstu zkrácením letorostů a třetinu až polovinu délky

DRUHÁ POLOVINA KVĚTNA, ČERVEN, ČERVENEC, SRPEN - odkvétají keře kvetoucí na starém dřevě a nastává optimální čas k jejich řezu - v květnu a červnu lze tvarovat jehličnaté dřeviny zaštipováním nevyzrálých letorostů (borovice)‏ - červenci a v srpnu řez okrasných slivoní (Prunus) - tvarovací řez, zaštipování nových letorostů - Srpen je druhý termín tvarování jehličnatých živých plotů čilimník (Cytisus) - zkracují se pouze odkvetlé výhony, neřezat do staršího dřeva, špatně obráží vřesovec (Erica) - vřesovce kvetoucí na jaře je potřeba po odkvětu zbavit zbytků květů, neřezat do starého dřeva! zlatice (Forsythia) - odkvetlé větve seříznout o jednu třetinu až o polovinu, zakrslé kultivary zkrátit o polovinu kručinka (Genista) - řez je podobný jako u čilimníku, jen lépe obráží rybíz (Ribes) - u Ribes sanquineum se zakrátí odkvetlé výhony šeřík (Syringa) - odstranit pouze odkvetlé květy, tvarují se v období vegetačního klidu

ZÁŘÍ, ŘÍJEN, LISTOPAD, PROSINEC bříza (Betula) - v září tvarujeme kultivary okrasných bříz (převislou Betula pendula 'Youngii‚)‏ před nástupem zimy lze ještě o jednu třetinu až polovinu zakrátit keřové růže po opadu listí můžeme začít s tvarovacím a udržovacím řezem rostlin uvedených v první skupině, čímž si ulehčíme práce v lednu a v únoru Uvedené termíny prací jsou pouze orientační, protože tato činnost na zahradě je silně ovlivněna počasím v daném roce, polohou, nadmořskou výškou. Každý, kdo se zabývá pěstováním okrasných stromů a keřů, získá sám praxí zkušenosti, které období je pro daný rostlinný druh či kultivar a jeho řez to nejoptimálnější.

Zdroj informací a fotografií: Časopis Zahrádkář ročníky 2012,2013 – seriál o řezu keřů B. Gregorová: Řez dřevin ve městě a krajině internet Děkuji za pozornost