ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století tzv. „ofenzivní“ fáze naplnění prvního národního a kulturního programu = rozvíjet básnický a odborný jazyk, rozšiřovat slovní zásobu = podporovat vlastenectví, internacionalismus a estetiku vědecká literatura byla již psána česky preromantismus v literatuře se uplatňuje preromantismus - oslavuje přírodu, český folklor, historii, možnost šťastné národní budoucnosti, lásku k ženě, ke slovanství a lidstvu vůbec

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století JOSEF JUNGMANN (16. července 1773, Hudlice – 14. listopadu 1847, Praha) český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel celý život se pokoušel položit teoretické základy novému vývoji češtiny studoval na piaristském gymnáziu v Praze filozofická fakulta pražské univerzity, studoval také práva, studium nedokončil 1800 se oženil v Litoměřicích, na tamním gymnáziu vyučoval češtinu, za což nepobíral plat, byl tak prvním učitelem češtiny v Čechách a na Moravě 1815 odešel do Prahy, ředitel Staročeského gymnázia nakonec se stal rektorem pražské univerzity

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století DÍLO: chtěl sestavit první českou velkou encyklopedii autorem první české romance - Oldřich a Božena po objevení rukopisů obhajoval jejich pravost, i když je pravděpodobné, že si byl vědom, že tyto dokumenty pravé nejsou Historie literatury české aneb soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka Historie literatury české aneb soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka (1825) Historie literatury české zkrácený název Historie literatury české dílo vychází z díla Dobrovského jde o soupis všech tehdy známých českých literárních památek

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století Slovník česko - německý vydáván 1834 –1839 pět dílů, cca hesel pracoval na tomto díle 40 let přebíral slova z jiných slovanských jazyků (příroda - ruština - priróda) hledal slova ve staré češtině slova opatřoval vysvětlivkami - význam slov Rodný dům Josefa Jungmanna v Hudlicích. V interiéru rodného domu významného českého obrozence - jazykovědce Josefa Jungmanna, vystavěného v roce 1718, je umístěna expozice, představující jeho život a dílo.

FRANTIŠEK PALACKÝ (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) český historik, politik, spisovatel organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví otec národa přezdívka otec národa studoval v Trenčíně Bratislavě, Vídni sňatkem s Terezií Měchurovou = hmotné zajištění, klid na práci vůdčí osobnost národní liberální strany (1848) austroslavismus - idea sjednocení všech Slovanů v rámci rakouské federace „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

DÍLO: Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě vycházelo jak česky, tak německy dílo je veliké rozsahem, snažil se vytvořit obraz českých dějin pod vlivem Hegelovy dialektiky považoval za hlavní linií českých dějin neustálý zápas Slovanů a Němců těmto dvěma principům také přiřadil určité charakteristiky pro německý byla typická podnikavost, řemeslná dovednost, politická organizovanost, ale také výbojnost a náboženská agilnost. pro Slovany měla být typická rovnost, mírumilovnost, ale i sklon k anarchii za největší etapu považuje husitství představovaného Žižkou, Želivským a tábority - mnohdy velmi idealizované ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

Rodný domek Františka Palackého byl postaven jeho otcem Jiřím v roce 1796 a zřídil zde evangelickou školu. V roce 1978 byl prohlášen národní kulturní památkou. František Palacký (litografie, 1855)

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (7. března 1799, Strakonice – 5. srpna 1852, Praha) český básník, kritik a překladatel od r studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích poté přestoupil na gymnázium v Písku po jeho absolvování studoval filozofii v Praze pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích odkud byl vyloučen za četbu Husových děl pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze; spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání závěrečné univerzitní zkoušky v roce 1822 nedokončil ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

ŽIVOT: do roku 1829 se živí jako vychovatel od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil (1834) na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis od roku 1838 působil jako knihovník v rodině Kinských 1841 ve Vratislavi se stal profesorem slovanské literatury 1849 stejnou funkci získává na pražské univerzitě významná je činnost sběratelská - soustředil kolem sebe skupinu, která se zabývá ohlasovou poezií ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století DÍLO: vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů z estetických zásad preromantismu z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, Čelakovský ho svým dílem tvořivě obohacuje

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století OHLASOVÁ POEZIE napodobuje a oživuje poezii lidovou, využívá jejích charakteristických prvků. Čelakovský chtěl vytvořit ohlasovou poezii všech slovanských národů. POEZIE (z řeckého poiésis - tvorba) je básnictví. Verš je zvláštním způsobem členěný jazykový projev, nazýváme ji rovněž řečí vázanou. Poezie je vedle prózy a dramatu základním druhem literatury. Čelakovského OHLASOVÁ TVORBA

DÍLO: (1829) OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH (1829) sbírka 26 epických básní v době sílícího národního obrození patří do tzv. „ohlasové poezie“ čerpající náměty z romantického obdivu k folklórní tvorbě v básních vystupují, stejně jako v ruských bylinách, neohrožení, stateční a neporazitelní bohatýři, sloužící nezištně zájmům lidu, které autor převzal z ruských bylin - Ilja Muromec, Čurila Plenkovič, nebo které sám vytvořil - Ilja Volžanin ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

Úvodní báseň celé sbírky přináší nejoblíbenějšího a nejslavnějšího ruského bohatýra Ilju Muromce, který nezištně bojoval na straně lidu proti Tatarům. V básni je zobrazena smrt mládence zabitého třemi Turky, jehož smrt pak Muromec slavně pomstí tím, že je také zabije. BOHATÝR MUROMEC Bohatýr Ilja Muromec

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století Čelakovským uměle vytvořený bohatýr přesně podle vzoru z ruských bylin. Jako malý chlapec spadne do Volhy a ta jej vychovává v čarokrásném paláci. Když dospěje, chce se podívat za svoji skutečnou matkou, ale Volha jej nechce pustit. Pustí jej, až když pohrozí, že zboří její palác. Na cestu mu daruje koně, meč, přilbici luk a šípy. Když dojede k svému domovu uvidí jen zbořeniště a Tatary spálenou zem. Vydá se tedy za tatarským vojskem a v bitvě je pobíjí po tisících. Když mu však Tatar Bajadur zabije koně, tak se všechny dary změní v ryby, písek a kosti želv. Ilja je lapen a vsazen do vězení. Tatarský car Ugadaj jej chce obrátit na svoji víru, a tak jej mučí. Ilja je však zachráněn božským zásahem, aby mohl dokončit svoji pomstu. ILJA VOLŽANIN

DÍLO: OHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH (1839) lyrická básnická sbírka nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru a lyriku a milostnou poezii používá mnohem prostší verše opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy k umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna „ohlasové poezie“– čerpá náměty z romantického obdivu k folklórní tvorbě – v tomto případě k české folklórní tvorbě do sbírky je zařazena i jedna báseň psaná slovensky ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

Epická a zároveň nejznámější báseň celé sbírky, která představuje první umělou českou baladu. Toman se za magické svatojánské noci vydává za svou milou. Jeho sestra jej varuje, aby nejezdil doubravou. Cestou k milé ji Toman poslechne. Když tam dojede, zjistí, že milá se zatím zasnoubila s jiným. Toman se vrací domů avšak cestou přes doubravu. Romantický temný les a zrazená milostná vášeň vykreslují prostředí, ve kterém se Toman dostává do moci Lesní panny a nakonec se zřítí do propasti. Jeho sestra již může pouze plakat nad jeho smrtí. TOMAN A LESNÍ PANNA

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století Báseň s historickým námětem popisuje smyšlené dobytí Kamenického hradu slavným husitským vojevůdcem Prokopem Holým (ve skutečnosti hrad dobyl někdo jiný) s pomocí podrobně popsané válečné lsti. PROKOP HOLÝ Milostná báseň, v níž chlapec opěvuje krásu své dívky Korduly. Popisuje a přirovnává k různým věcem jednotlivé části jejího těla, přičemž v každé sloce se opakují všechny předchozí přirovnání a jedno další přibývá. KRÁSNÁ KORDULA

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století DÍLO: MUDROSLOVÍ NÁRODU SLOVANSKÉHO VE PŘÍSLOVÍCH příslovípořekadla sbírka slovanských přísloví, poprvé odlišována přísloví a pořekadla; jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává soubor obsahuje na záznamů seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filozofie Slovanů citaci přísloví doprovází případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení PŘÍSLOVÍ ustálený stylizovaný výrok, obsahující obecně platné zásady nebo zkušenosti určitého společenství a vyjádřený přímo (Sytý hladovému nevěří, S poctivostí nejdál dojdeš) nebo obrazně (Lež má krátké nohy). POŘEKADLO krátké, někdy rýmované, lidovou tradicí udržované vyjádření životních zkušeností bez mravoučného soudu (Bez peněz do hospody nelez; Na Nový rok o slepičí krok).

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století DÍLO: překladatelská činnost překladatelská činnost O městě Božím (svatý Augustin) Litevské národní písně, Márinka (Johann Wolfgang von Goethe) Jezerní panna (Walter Scott) Listové dávnověkosti (Johann Gottfried Herder) Pomník F. L. Čelakovského ve Strakonicích

VÁCLAV KLIMENT KLICPERA (23. listopadu 1792, Chlumec nad Cidlinou – 15. září 1859, Praha) (23. listopadu 1792, Chlumec nad Cidlinou – 15. září 1859, Praha ) český spisovatel a dramatik 1819 se stal humanitním profesorem v Hradci Králové 1846 odešel do Prahy na akademické gymnázium 1850 se stal školním radou a roku 1852 ředitelem akademického gymnázia, prohlášeno za české ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století DÍLO: prvním skutečným dramatikem národního obrození, autor 57 her jsou v nejrůznějších stylech od historických dramat vysokého stylu, rytířských her přes frašky a komedie až k hrám k současnosti

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století velmi úspěšné byly Klicperovy veselohry měly dokonale propracovaný děj s vyhraněnými komediálními charaktery, jako je žárlivec, nadutec, lakomec apod na nich pak úsměvně odsuzuje lidské nedostatky, ale i maloměšťácké šosáctví a plané vlastenčení Divotvorný klobouk Divotvorný klobouk - chudý student se těší na dědictví, tím je však jen starý klobouk. S přítelem hledá pomoc u svého příbuzného, hloupého a lakomého kupce Koliáše. Pomocí klobouku ho napálí a potrestá jeho pých a hamižnost Veselohra na mostě 1828 Veselohra na mostě v roce 1935 zhudebněna Bohuslavem Martinů jako komická opera Rohovín Čtverrohý 1830 Rohovín Čtverrohý Veselohra na mostě

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století jednou z nejúspěšnějších her zápletka hry je vystavěna na tzv. „kuklení“, tedy záměně osob vyskytují se zde celkem tři Hadriánové, z nichž paradoxně ten skutečný se jeví být nejméně důvěryhodným postavy ve hře dokázal Klicpera vykreslit bravurně Hadrián je neduživý a churavějící ubožák, který neustále potřebuje bylinkové odvary a jiné léky na svoje nemoci vysloužilý žoldnéř Srpoš je zase neotesanec hledící si jen svého korbele rytíř Světislav, pán Čelákovského hradu, se sestrou Jenovéfou na tom nejsou o moc lépe mladí jsou však již jiní, nemají potřebu dodržovat feudální zvyky a tradice například Růměna si chce vzít obyčejného chasníka, do kterého se zamilovala, což je pro jejího otce Světislava nepřípustné Hadrián z Římsů

RUKOPISNÉ PADĚLKY RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ literární padělek údajně objeven 16. září 1817 Václavem Hankou ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové 14 písní obsahuje celkem 14 písní 6 epických 6 epických (Oldřich, Beneš Heřmanóv, Jaroslav, Čestmír a Vlaslav, Ludiše a Lubor, Záboj) 2 lyrickoepické 2 lyrickoepické (Zbyhoň, Jelen) 6 lyrických 6 lyrických (Kytice, Jahody, Róže, Žezhulice, Opuštěná, Skřivánek) skladby mají pocházet ze 13. století pro některé se stal významnou vzpruhou, pro jiné nacionalistickým symbolem ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

Ukázka Rukopisu královédvorského Děkanský kostel sv. Jana Křtitele, místo nálezu rukopisu Sousoší Záboj a Slavoj od Myslbeka (1881) inspirované rukopisem

RUKOPISNÉ PADĚLKY RUKOPIS ZELENOHORSKÝ literární padělek literární dílo, které mělo být údajně objeveno roku 1817 na zámku Zelená Hora, o rok později byl rukopis anonymně zaslán hraběti Františku Kolovratovi SněmyLibušin soud obsahuje fragment básně Sněmy a báseň Libušin soud s námětem sporu bratří Chrudoše a Šťáhlava o dědictví a jejich rozsouzení kněžnou Libuší skladby mají pocházet z přelomu 8. a 9. století kdyby byly pravé - tak jsou nejstarší česky psanou památkou vůbec: … po Radovan ot Kamena Mosta, po Jarožir ot Bred vletorěčných, po Strěžibor ot Sázavy ladny, po Samorod se Mžě striebronosné … ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století

Ukázka rukopisu Barokní kostel Jana Nepomuckého, místo nálezu Rukopisu zelenohorského

RUKOPISNÉ PADĚLKY Básnicky cenné padělky inspirovaly v 19. století literaturu (J.Zeyer), výtvarné umění (J.Mánes, J.V.Myslbek) i hudbu (B.Smetana) a poznamenaly i historickou vědu, protože vytvořily mýty, které se dlouho udržovaly (Šafaříkův i Palackého obraz nejstarších českých dějin). Za původce Rukopisů se obvykle pokládají V. Hanka a J.Linda. Důkazy o nepravosti podali vědci kolem T.G.Masaryka a J.Gebauera v 80. letech 19. století. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ II. etapa - počátek 19. století léta 19. století