Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Muzeum Šumavy Sušice Klub poznávání technických památek

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Trocha historie nikoho nezabije S myšlenkou založit v Sušici muzeum seznámil čtenáře prvního čísla místního časopisu „Posel ze Sušice“ roku 1879 ve svém článku „Dbejme památek otců svých“ sušický učitel Josef Holík. Přímou výzvu k založení muzea uveřejnil J. Holík v Poslu ze Sušice 25. ledna Jeho přáním bylo vytvořit muzeum pro region větší části Šumavy a Pošumaví, protože jiné muzeum v této oblasti tehdy ještě nebylo.Nově vzniklý ústav se měl jmenovat Šumavské muzeum v Sušici. Jako okamžitá reakce na tuto výzvu začaly docházet četné dary z okolí i ze vzdálených míst a tak se městská rada již 1. dubna 1880 rozhodla zřídit muzeum a pro tento účel uvolnila v budově radnice jednu místnost.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Od roku 1909 vedl muzeum prof. Karel Kramář a od roku 1912 Kajetán Turek. S jeho příchodem do muzea začíná nová dlouhá etapa jeho rozkvětu. Sbírky znovu uspořádal a přišel s myšlenkou, že muzeum by mělo mít vlastní budovu. V roce 1933 začaly rozsáhlé adaptace bývalého děkanství. V roce 1934 se muzeum konečně nastěhovalo do vlastní budovy. Kajetán Turek věnoval pozornost především městským vrstvám, řemeslům, cechovním památkám, průmyslu a připojil k muzeu i městský archiv. Roku 1942 Kajetán Turek umírá.Po osvobození bylo vedení bylo svěřeno prof. Antonínu Janákovi. Do muzea se v té době začaly soustřeďovat nejrůznější předměty z konfiskátů, na něž se zde konaly dražby. V archivu se kupily bedny německých knih.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Rok 1960 přinesl velké změny reorganizací územních celků a zřízením nových okresů. Historický okres Sušice byl po téměř sto letech zrušen a začleněn do okresu Klatovy. V roce 1967 se tak sloučila původně městská muzea v Sušici, Kašperských Horách a Železné Rudě do jednoho celku se jménem Muzeum Šumavy, jehož ředitelství zůstalo nadále v Sušici. Sušické muzeum seznamuje své návštěvníky především s historií sirkařské výroby a s dějinami sklářství na Šumavě. Ojedinělý je vystavený soubor více než osmdesáti kusů nejrůznějšího cínového nádobí, pocházejícího z přelomu 16. a 17. století z rodiny sušického měšťana Adama Čecha a také sbírka skla, kterou muzeu daroval v roce 2005 švýcarský občan Bruno Schreiber.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sirkařství První oheň dal podle pověsti lidstvu Prométheus. Už primitivní národy dovedly rozdělat oheň třením suchých dřev, později křesáním křemene do hubky nebo troudu. S tím vystačilo lidstvo až do konce 18. století. První třecí zápalky, tzv. congrevské, dostaly jméno po vynálezci světelných raket, generálu Congrevovi. Vyrobil je anglický lékárník John Walker v Londýně ve dvacátých letech 19. století. Zapalovaly se protažením mezi skelnými papíry. O deset let později se objevily první zápalky fosforové. Ve své laboratoři je vyráběl také vídeňský lékárník Štěpán Römer.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V laboratoři lékárníka Römera připravovala hořlavou směs jeho paní. S tajemstvím této výroby se zde seznámili dva mladí lidé - Marie Urbancová, která pomáhala při přípravě hořlavé směsi a truhlářský tovaryš Vojtěch Scheinost, který hobloval dřívka na zápalky Do zcela prozaické historie zápalek vstoupil romantický prvek - láska. Oba mladí lidé později společně odešli do Vojtěchova rodného města Sušice, zde se již jako manželé usadili a na základě získaných znalostí sami začali s výrobou zápalek. A tak na počátku světoznámé sušické zápalky byla vlastně malá průmyslová špionáž.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Štěpán Römer, Vojtěch Scheinost a Marie Urbancová

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Roku 1839 zahájil Vojtěch Scheinost společně se svou manželkou výrobu v Sušici. Scheinostovi začali dělat zápalky podomácku ručně. Velice brzy navázali spolupráci s místním obchodníkem Bernardem Fürthem. Fürthův kapitál a Scheinostovy znalosti a zkušenosti odstartovaly hvězdnou dráhu sušického sirkařství. Fürthův podnik představoval největší sirkárnu v Rakousku – Uhersku a své odběratele si našel i v zámoří a Orientu. V roce 1865 se Scheinost rozhodl osamostatnit a založil si v Sušici vlastní podnik. Produkce Scheinostovy sirkárny nebyla tak velká jako u Fürthova podniku, ale přesto na domácím trhu dosáhla slušných výsledků. V roce 1903 se sloučily obě sušické továrny s řadou dalších sirkáren do akciové společnosti SOLO.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Bernard Fürth

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ SOLO Sušice – legenda světového sirkařství…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Po druhé světové válce ( ) byl ustaven národní podnik SOLO, závody na zápalky, národní podnik se sídlem v Sušici. Dodatkem ze dne je změněn název na: SOLO SUŠICE národní podnik.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V rámci privatizačního procesu po roce 1989 podnik zanikl a v roce 1996 vznikla SOLO SIRKÁRNA, a.s. se sídlem v Sušici.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sirky ze Šumavy do celého světa

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Modernizace a rozšiřování výroby pokračovalo. Přibyly další dvě linky a výrobní automatizace dosáhla vrcholu. V roce 2006 se ze sušické sirkárny vyexpedovalo více než 400 milionů krabiček zápalek, z toho byl export plných 85 %. V roce 2008 ale přesto výroba zápalek v Sušici končí a strojní zařízení je prodáno do Indie. Tímto skončila téměř 170-tiletá historie sušického sirkařství nejen v Sušici, ale i v celé ČR. Ztrátu rodinného stříbra, stejně jako ztrátu cti nelze vyjádřit a už vůbec ne nahradit hmotnými statky…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ SOLO Sušice v dobách své slávy – dávala lidem práci a hrdost

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ SOLO Sušice dnes…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V muzejní expozici je prezentována historie sušického sirkařství od počátků až po dnešní dobu. Pestrobarevné zápalkové nálepky s orientálními motivy svědčí o oblíbenosti sušických zápalek i v dalekých zemích. Z nejzajímavějších exponátů lze uvést první jednoduché sirkařské stroje – např. Scheinostův dřevěný zasouvací stroj z druhé poloviny 19. století, ukázky nejstarších zápalek a krabiček na zápalky.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Největší sirka na světě je umístěna v sušickém muzeu. Vznikla v sirkárně SOLO v roce Je dlouhá skoro 3,6 m, hranol zápalky má obvod 7 x 7 cm. Stejnou obří sirku se podařilo škrtnout pomocí malé krabičky.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Krabička sirek – Ztracený klíč…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Krabička sirek – Nezapomeneme…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Bez komentáře

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Expozice šumavského sklářství Šumava se řadí k nejstarším centrům sklářské výroby v českých zemích a první písemné zmínky pocházejí z poloviny 14. stol. Nejstarší zpráva o sklárně na Sušicku je z roku Původní produkci tvořily především skleněné korálky – pateříky, kroužky a mozaikové sklo. V polovině dvacátých let 15. století byly zdejší sklárny vyhašeny, nový vzestup nastal až po roce Sklářské osady byly budovány v lesích v dosahu obchodních stezek. Po vyklučení lesa se skláři odstěhovali na nové stanoviště, obvykle výše do hor, osady však většinou nezanikly a dodnes nám jejich názvy připomínají někdejší sklárnu ( Skláře, Staré hutě, Skelná huť a pod).

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Od husitských válek do třicetileté války pracovalo na Šumavě zhruba 35 skláren, těsně před ní jich bylo činných asi 25. Třicetiletá válka rozvrátila kvetoucí šumavské sklářství, mnohé sklárny vyhasly. Zhruba kolem poloviny 17. století s příchodem nových sklářských rodin – Gerlů, Eisnerů, Pochů, Adlerů – dochází k novému vzestupu. Nastala éra velké slávy českého barokního broušeného a řezaného ( rytého) křišťálu. České sklo začíná vytlačovat z evropských a světových trhů benátskou produkci.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Díky přebytku dřeva se Šumava stává na konci 18. století oblastí s největší koncentrací skláren v Čechách. Během třetí čtvrtiny 19. století se zde formovalo několik velkých podniků. V prvé řadě to byly sklárny firmy Meyer v Lenoře, Adolfově, Františkově a Arnoštově, dále podniky schmidovské v Anníně, Podlesí a Stachách, ve výrobě tabulového a zrcadlového skla firmy rodiny Zieglerů a podnik Franze Schrencka, které měly závody v celých jihozápadních Čechách i v Bavorsku.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V 19. století však význam šumavských skláren poklesl a hutě začaly pomalu zanikat. Zbývající sklárny do konce dvacátých let sklárny úspěšně produkovaly a vyvážely, ale krize třicátých let a události 2.světové války přinesly hluboký rozpad. Během druhé světové války byly všechny sklárny podřízeny válečnému hospodářství. Pro šumavské sklárny byl zvláště zničující zákaz výroby ozdobného skla z roku Znamenalo to definitivní vyhašení sklárny v Arnoštově a zastavení provozů v Klášterském Mlýně i v Anníně.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sbírka Bruno Schreibera Přední místo v expozici skla tvoří v Sušickém muzeu sbírka pana Bruno Schreibera, kterou muzeu daroval v roce Bruno Schreiber věděl, že jeho sbírka potřebuje odborný dohled, a navíc byl toho názoru, že by se měla vrátit tam, odkud její převážná část pochází – do Čech. Jednou z podmínek, kterou měl, bylo i to, aby sbírka byla nadále uchována vcelku a aby byla přístupná veřejnosti ve stálé expozici.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Nová expozice byla slavnostně otevřena 1.května Bruno Schreiber svou sbírku rozšiřuje i nadále. K původní kolekci 154 kusů skla do dnešního dne přibylo dalších několik desítek předmětů kupovaných na aukcích s jasným cílem doplnit nikterá hluchá místa sbírky, případně rozšířit již zastoupené techniky o další typy skel. Kromě toho daroval muzeu hrací strojek z první poloviny 19.století a historické hodiny. Všechny předměty jsou postupně instalovány ve stálé expozici společně s rozšiřující se sbírkou skla.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Mechanický betlém Legenda o ztracených sušických jesličkách se stala jedním z podnětů, které daly dohromady dva významné řezbáře na Sušicku, Karla Tittla a Pavla Svobodu. Výsledkem této spolupráce byly nové mechanické sušické jesličky, které byly slavnostně otevřeny pro veřejnost po pouhých deseti měsících práce. Při práci jim pomáhali i další řezbáři a všichni dohromady odpracovali hodin.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Karel Tittl se narodil r a žije dnes ve Velharticích. Od r je členem Sdružení výtvarníků ČR a v roce 2005 se stal také členem Unie výtvarných umělců ČR. Při práci na betlému navrhoval architektonické pojetí a vyřezal velké figury a objekty. Sušický rodák Pavel Svoboda, narozený v roce 1965, je původním autorem nápadu na vytvoření betlému. Na starosti měl zejména složitý mechanismus, barevné ladění objektů a figur a vyřezával menší postavy. Dnes se stále stará zejména o mechanismus betlému a jeho údržbu.

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Betlém, koncipovaný do šesti úrovní, je v muzeu zasazen do prostoru 6 x 3,5 x 2,8 metru. Tvoří jej kolem třiceti velkých figur v popředí, přibližně 150 pevných a 150 pohyblivých figur osazených do krajiny Sušicka, z toho polovina je pohyblivých. Pohybuje se také několik z celkem 35 objektů ( mlýnská kola, vory …). Celková rozloha betlému je přes 16m2. Použito bylo zhruba 30 m2 překližky, 1,5 m3 borového a více než 6,2 m3 lipového dřeva

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický betlém odráží „kraj starých dob“ – od klasické dřevěné architektury, přes roubenky, šumavské statky, kamenné stavby, až po takové historické klenoty, které snad budou znát jen opravdoví pamětníci – židovskou synagogu v Sušici, nebo prášilskou papírnu. V krajině jsou zasazeny klasické dominanty a představeny jsou i významné památky města Sušice a jeho okolí. Najdete zde repliky hradu Kašperka, Rábí a Velhartic nebo rozhledny na Svatoboru v původní i současné podobě. Nechybí ani spisovatel Šumavy – Karel Klostermann

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický betlém…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V přízemí muzea se nachází tiskařská expozice

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Mezi sirkařskými stroji

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Opuštěná tradice

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Ve dvoraně 1. patra je uložen Sušický cínový poklad

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický cínový poklad

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Motto hodné následování…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Siesta…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V expozici šumavského skla

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Důsledná dokumentace uměleckých předmětů…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Ochranka???

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Podle výrazu spíše majitelé

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický skleněný poklad

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický skleněný poklad - pokračování

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Studie v šarlatové

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Jarní sklo

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Před vitrínou, za vitrínou

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Kdo do tohoto zrcadla pohlédne nikdy nezestárne. Zde je důkaz

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Ať tě to Břéťo ani nenapadne!!!

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ V klášterní knihovně hledal Štefan Kamasutru marně…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický betlém…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ „Tak to je hustýýý“, řekl Břéťa a složil tím sušickému betlému maximální poklonu…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušický betlém detail Kaple Anděla strážce a hradu Velhartice

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Píšící postavička na lavičce před kapličkou je Karel Klostermann

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Maskot muzea v Sušici – toulavá kočička, která zde našla domov. Během celé návštěvy jsme neviděli jedinou myšku…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Sušice – brána a perlaŠumavy…

Název projektu: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/ Nesplnitelné přání… Při odchodu z Muzea Šumavy v Sušici, poznamenal jeden z našich studentů : „Dobrý, ale něco tomu chybí“. Měl jsem pocit, že se muzeum docela líbilo, zajímalo mne tedy, co že má na mysli. Pousmál se a řekl „…Exkurze do SOLO Sušice, ta by tomu našemu grantu docela slušela…“ A pak se rozběhla diskuze na téma, jestli pojedeme do SOLA do Indie ještě teď na podzim nebo to necháme na jaro... Některé věci se dětem těžko vysvětlují…