Zlín, jednání Pracovní skupiny Vzdělávání 27. dubna 2016 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje Analýza potřeb v území

2 Analýza potřeb v území (pracovní verze) Cíle analýzy cílem je poskytnout podklady pro jednání klíčových aktérů v oblasti vzdělávání na území kraje (tj. v rámci Pracovní skupiny Vzdělávání), tato jednání povedou k definování problémových oblastí a následně ke stanovení priorit ve vzdělávání na území Zlínského kraje Zdroje při zpracování vycházel realizační tým z již existujících koncepčních a strategických dokumentů na národní i krajské úrovni dalším zdrojem je dotazníkové šetření SŠ a VOŠ (zpracované Národním ústavem pro vzdělávání - NÚV) PS Vzdělávání je předložena pracovní verze analýzy text doposud neprošel jazykovou ani konečnou formátovou úpravou je povinnou součástí Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání (KAP) mapuje vývoj trhu práce a vzdělávacího systému na identifikované problémy budou reagovat další části projektu KAP

Kontext strategických dokumentů a akčních plánů Další plány na lokální úrovni (např. Strategický plán sociálního začleňování) Místní akční plán (MAP) Krajský akční plán (KAP) Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy kraje Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

4 Proč pracovní verze? Důvody pro předložení pracovní verze Analýzy potřeb v území: 1)členové PS Vzdělávání budou moci formou připomínek vstoupit do procesu tvorby 2)do analýzy budou dále zapracovány výsledky dotazníkového šetření SŠ a VOŠ v kraji poskytnuté MŠMT zpracované NÚV NÚV stále dodává data z dotazníkových šetření 3)v průřezových tématech dojde k doplněné dat za MŠ a ZŠ – výstupy dotazníkových šetření na této úrovni pro MAP 4)Postupy KAP stanovily harmonogram jednotlivých kroků, který se v praxi „nepotkává“ s reálným stavem realizace projektů MAP, P-KAP a v širších souvislostech s postupem MMR (IROP) Dotazníkové šetření na SŠ a VOŠ mělo přinést odpovědi na otázky: jaké aktivity školy v rámci jednotlivých klíčových témat realizují jakou důležitost těmto aktivitám přikládají jaké úrovně v rámci klíčových témat doposud dosáhly na jaké překážky přitom narážejí jaká opatření by školám pomohla k dosažení stanovených cílů

Zpracování analýzy Návrh struktury a obsahu analýzy zpracoval koordinační tým KAP odsouhlasen Odborným garantem KAP Stěžejní kapitola 3 Zhodnocení aktuálních potřeb území na základě klíčových témat KAP ZK je zaměřena na klíčová témata projektu KAP a jednotlivé podkapitoly zpracovávali odborníci na dané téma (věcní manažeři KAP) pod metodickým vedením expertů v rámci Realizačního týmu KAP Obsah Analýzy potřeb v území Kapitola 1: Úvod do problematiky Kapitola 2: Vstupní analýza a širší kontext problematiky charakteristika Zlínského kraje z pohledu demografie, hospodářství, aktuálního stavu vzdělávacího systému a trhu práce Kapitola 3: Zhodnocení aktuálních potřeb území na základě klíčových témat KAP ZK zhodnocení současného stavu, dosavadní podpora, realizované projekty, problémové oblasti, postavení těchto témat ve strategii kraje a obecně způsoby, jimiž byly do současnosti potřeby aktérů v uvedených oblastech řešeny Kapitola 4: Závěrečný souhrn výsledků analýzy potřeb v území 5

Kapitola 3: Zhodnocení aktuálních potřeb území na základě klíčových témat KAP ZK Kapitola 3 odráží strukturu klíčových témat, která byla definována metodikou projektu - Postupy KAP. Témata nepovinná, která jsou v rámci KAP pro území Zlínského kraje řešena Rozvoj výuky cizích jazyků, ICT kompetence, Čtenářská a matematická gramotnost. 6 Témata povinná Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, Podpora polytechnického vzdělávání, Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů, Rozvoj kariérového poradenství, Rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání, centrum celoživotního vzdělávání, Podpora inkluze, Infrastruktura SŠ a VOŠ.

Kapitola 3: Zhodnocení aktuálních potřeb území na základě klíčových témat KAP ZK Zhodnocení současného stavu 3.1.2Přehled koncepčních dokumentů 3.1.3Relevantní cílové skupiny a zainteresovaní aktéři 3.1.4Realizované aktivity a projekty Souhrnné zhodnocení zaměření projektů a jejich financování Příklady dobré praxe 3.1.5Priority kraje definované ve strategických dokumentech 3.1.6Identifikace problémových oblastí a potřeb Ukázka obsahu podkapitoly Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě pozn. téma je průřezové pro VOŠ, SŠ, ZŠ a pro oblast iniciativy a kreativity i pro MŠ

Kapitola 3.1 : Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě pozn. téma je průřezové pro VOŠ, SŠ, ZŠ a pro oblast iniciativy a kreativity i pro MŠ V ČR obecně jsou kompetence k podnikavosti, iniciativě a kreativitě podporovány spíše nekoordinovaně, její koncepční pojetí se teprve vytváří a školy postupně získávají zkušenosti s realizací aktivit zaměřených na podporu podnikavosti u žáků i učitelů. Ve Zlínském kraji je podpora zaměřena na žáky ZŠ, SŠ, VOŠ (tvorba výukových materiálů, DVPP, zakládání a činnost fiktivních firem, exkurze, besedy s podnikateli, přednášky). Na úrovni kraje je doporučováno zařadit prvky vzdělávání k těmto kompetencím do ŠVP ZŠ, SŠ i VOŠ. Identifikovaný problém o Nedostatečná/nízká úroveň kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě u žáků VOŠ, SŠ, ZŠ, (MŠ) 8

Kapitola 3.2: Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědné, technické a environmentální vzdělávání) pozn. téma je průřezové pro VOŠ, SŠ, ZŠ a MŠ Na většině ZŠ v kraji došlo k útlumu praktické technické výchovy. především na druhém stupni je tato výuka často nahrazována pouze teorií nebo prací na PC chybí prostorové i materiální vybavení. Jako velmi prospěšná se jeví spolupráce ZŠ a SŠ. (sdílení odborných učeben, laboratoří, dílen a středisek praktického vyučování, společné volnočasové aktivity). U netechnických oborů SŠ usiluje Zlínský kraj o podporu polytechnického a přírodovědného vzdělávání, u technických oborů jde o podporu kvality. S projekty a aktivitami, které přímo souvisí s polytechnickým vzděláváním, se v MŠ ve Zlínském kraji setkáváme spíše ojediněle. Identifikované problémy o Nedostatek příležitostí seznamovat se s technickou stránkou okolního světa v rámci předškolního vzdělávání. o Poptávka po absolventech technických a přírodovědných SŠ na straně zaměstnavatelů převyšuje nabídku. o Neexistence komplexní sítě proškolených pedagogických pracovníků v oblasti EVVO, málo aktivní zapojení škol. 9

Kapitola 3.3: Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Zlínský kraj usiluje o zkvalitnění teoretické i praktické výuky odborného vzdělávání prostřednictvím modernizace technického vybavení, výukových materiálů, učebních pomůcek a využití ICT. V případě přírodovědného vzdělávání se zaměřuje především na oblast chemie a fyziky. Stipendijní programy pro žáky vybraných oborů (poptávka na trhu práce, obory s tradicí v regionu) se staly účinným motivačním nástrojem. příznivé ohlasy ze strany veřejnosti i zaměstnavatelů. Potřeba udržet stávající stav o Optimální strukturu oborové nabídky středního vzdělávání. o Nadále podporovat rozvoj kvality středního vzdělávání a partnerskou spolupráci SŠ se zaměstnavateli. 10

Kapitola 3.4: Rozvoj kariérového poradenství pozn. téma je průřezové pro VOŠ, SŠ a ZŠ Přetížení pedagogů vykonávajících současně s výukou i činnost výchovného a kariérového poradce. Zlínský kraj podporuje zvyšování kompetencí výchovných poradců v oblasti kariérového poradenství, organizování seminářů pro ředitele, třídní učitele a pracovníky školních poradenských pracovišť. Nezájem o poradenství ze strany žáků a jejich rodičů. Podporována je organizace interaktivních prezentací škol a firem s cílem zvyšovat informovanost kariérních poradců, rodičů a žáků o reálném pracovním prostředí ve firmách pro volbu optimální vzdělávací cesty. Krajské informační portály Burza škol (informace o charakteru a zaměření středních škol, podmínkách přijímacího řízení, dnech otevřených dveří apod.) Zkariera.cz (nástroj pro výběr vhodné vzdělávací cesty). Identifikovaný problém o Nesoulad na trhu práce mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících v technických, řemeslných oborech, v informačních technologiích. 11

Kapitola 3.5: Rozvoj škol jako center dalšího profesního rozvoje Pro vzdělávání dospělých (mimo jiné) slouží v kraji tři regionální centra vzdělávání Vzdělávací a inovační centrum při Střední průmyslové škole a Obchodní akademii v Uherském Brodě, Regionální centrum odborného vzdělávání ve strojírenství a automobilovém průmyslu při Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, Regionální centrum pro strojírenství při Střední škole – COPT Kroměříž. Další podpora V rámci celostátního projektu UNIV vzniklo ve Zlínském kraji při středních školách celkem 24 místních center celoživotního vzdělávání. Některé SŠ jsou zároveň autorizovanou osobou, která může na základě zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání uznávat dílčí či úplnou kvalifikaci dle Národní soustavy kvalifikací. Sekce SOFIA v rámci krajského portálu vzdělávání ZKOLA poskytuje informace o nabídce dalšího vzdělávání v kraji. Potřeba udržet stávající stav o Pokračovat v podpoře nabídky programů dalšího vzdělávání pro dospělé a efektivně je soustředit do vybudovaných a moderně vybavených center vzdělávání. 12

Kapitola 3.6: Podpora inkluzivního vzdělávání pozn. téma je průřezové pro VOŠ, SŠ, přechody žáků ze ZŠ na SŠ, na VOŠ/VŠ, trh práce Škála realizovaných projektů v této oblasti je ve Zlínském kraji velmi široká Podpora znevýhodněných skupin dětí a mládeže v dětských domovech a v ústavech ochranné péče, se speciálními vzdělávacími potřebami, z řad romské menšiny, vzdělávání cizích státních příslušníků Podpora žáků mimořádně nadaných zvyšuje se povědomí o možnostech individuálního přístupu Školy vycházejí rodičům dětí se speciálními vzdělávacími potřebami vstříc Identifikovaný problém o Podíl dětí vyřazených z hlavního vzdělávacího proudu z důvodu odlišných vzdělávacích možností a potřeb je stále vysoký. 13

Kapitola 3.8: Rozvoj výuky cizích jazyků – Nepovinné téma Schopnost občanů komunikovat v cizím jazyce (zejména v angličtině) se ve Zlínském kraji pohybuje na úrovni celostátního průměru. Projekty z OP VK umožnily školám vytvořit digitální výukové materiály, vybavit se ICT technikou, výjezdy žáků i učitelů do zahraničí. Identifikované problémy o Žáci ZŠ, SŠ i VOŠ často nezvládají cizí jazyk na komunikativní úrovni, nejsou schopni uplatnit cizí jazyky v reálných situacích. o Administrativa projektů a programů, které umožňují školám vysílat žáky do zahraničí, je nadměrnou zátěží zejména pro malé školy. o Školy nemají dostatek zaměstnanců na to, aby zvládly projektové řízení, vysílání pedagogů na vzdělávací a jiné související akce a zároveň dokázaly zajistit výuku a zastupování chybějících pedagogů. 14

Kapitola 3.9: ICT kompetence – Nepovinné téma Počty počítačů se ve školách stále zvyšují, zlepšuje se vybavení škol interaktivními tabulemi a další digitální technikou. Školám se nedaří nastavit pravidelný a adekvátní cyklus obnovy vybavení (zejména počítačů) respektující její technologickou i morální životnost. Kvalitní vybavení automaticky nezaručuje inovativní výuku. Podle šetření ICILS jsou výsledky žáků v mezinárodním testu počítačové a informační gramotnosti pro Českou republiku pozitivní. Další závěry z šetření ICILS - věnovat více pozornosti dalšímu vzdělávání pedagogů v oblasti využívání ICT nástrojů při výuce a vzdělávání. Ve Zlínském kraji došlo díky projektům k zavádění metod výuky s využitím ICT a digitálních učebních materiálů a e-learningu, budování výukových center založených na využívání moderních prostředků ICT, zavádění ICT do jazykového vzdělávání, zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků ve využívání ICT při výuce. Identifikovaný problém o Hrozba snížení úrovně implementace ICT ve vzdělávacím procesu 15

Kapitola 3.10: Matematická a čtenářská gramotnost – Nepovinné téma Šetření PISA – matematická a čtenářská gramotnost Žáci ČR dosahují pouze průměrných výsledků. Od roku 2003 do roku 2012 se v rámci ČR významně zhoršily výsledky testů matematické gramotnosti 15-ti letých žáků téměř všech druhů škol, vyjma výsledku žáků ZŠ, který od roku 2009 do roku 2012 vzrostl o 16 bodů. Výsledky žáků 9. ročníků v matematické gramotnosti ve Zlínském kraji dosáhly v šetření PISA 2012 průměrné úrovně necelých 500 bodů. Mezi roky 2009 a 2012 se v celé ČR zvýšil průměrný počet dosažených bodů ve čtenářské gramotnosti o 15, což je statisticky významný rozdíl (ale zhoršily se výsledky žáků 4-letých gymnázií o 13 bodů) Identifikovaný problém o Nízká/průměrná úroveň čtenářské a matematické gramotnosti českých žáků a studentů opakovaně zjištěná v rámci mezinárodního testování 16

Kapitola 3.7: Infrastruktura a investiční vybavení SŠ, VOŠ Intervence v této oblasti spočívají výhradně v investičních akcích uskutečňovaných v rámci projektů či samostatně. Jejich realizací se vytváří podmínky k podpoře vzdělávání a to buď přímo v rozsahu ostatních klíčových témat, nebo nespecifikovaně při základní výstavbě, stavebních úpravách budov a prostředí škol. Pro potřeby analýzy lze Investiční projekty rozčlenit na dílčí okruhy podpory : podpora přírodovědného a technického vzdělávání, podpora cizích jazyků, podpora konektivity škol a digitálních kompetencí, podpora sociální inkluze, podpora center odborného vzdělávání, podpora celoživotního učení, podpora neformálního a zájmového vzdělávání. Význam zejména pro IROP – Rámec pro podporu infrastruktury 17

Další postup dopracování Analýzy potřeb Zapracování připomínek PSV z uzavření připomínek PSV k Analýze Dopracování chybějících částí Analýzy data z dotazníkových šetření KAP a MAP, kapitola 4 Zaslání vypořádání připomínek a hotové Analýzy potřeb PSV před jednáním Jednání Pracovní skupiny Vzdělávání - předložení konečné verze Analýzy potřeb v území včetně zapracovaných připomínek –

Aktuální informace a výhled činností v KAP Současný stav projektu KAP: Probíhá připomínkování Analýzy potřeb v PS Vzdělávání Příprava Rámce pro podporu infrastruktury Příprava Workshopu s řediteli a zástupci škol Klíčové termíny: Dokončení finální verze Analýzy potřeb v území po zapracování připomínek a výsledků dotazníkového šetření – 10. května 2016 Workshop pro ředitele škol – 31. května 2016 Jednání Pracovní skupiny Vzdělávání k Rámci pro podporu infrastruktury a předložení konečné verze Analýzy potřeb v území včetně zapracovaných připomínek – 7. června 2016 Další důležité termíny v projektu KAP 28.4.Porada ředitelů – prezentace KAP do 30.4.Rozeslání dat z dotazníkového šetření všem zřizovatelům 4.5.uzavření připomínek PSV k Analýze Konference Celoživotní učení – Kroměříž Projednání Rámce pro podporu infrastruktury v RSK ZK 19

Mgr. Stanislav Jaša Hlavní manažer projektu Odbor strategického rozvoje kraje DĚKUJEME VÁM ZA POZORNOST! 20 Mgr. Šárka Grygerová Věcný manažer - koordinátor projektu Odbor školství mládeže a sportu