Rodina Rodina, funkce rodiny, historický vývoj, typy rodin, přirozená struktura rodiny, role matky, otce a dětí, rodičovská zodpovědnost. Práva a povinnosti rodičů a dětí.

Rodina = společenská skupina spojená manželstvím nebo pokrevními vztahy a odpovědností a vzájemnou pomocí = společensky schválená forma soužití osob navzájem spojených svazky partnerství, krve nebo zákona

Funkce rodiny biologicko-reprodukční (rozmnožovací) - udržení života a pokračování rodiny (rodu) početím a porodem nového jedince (další pokračující generace). ekonomicko-zabezpečovací (vyživovací) - zabezpečení členů rodiny po ekonomické stránce. Tato funkce byla důležitá hlavně v minulosti. Rodina zabezpečovala své členy v období, kdy se sami nemohli postarat o své živobytí

Funkce rodiny socializačně-výchovná – rodina = první socializační skupinou tj. ovlivňuje dítě zásadně, rodiče jsou prvními vzory chování, znamená upřímný zájem o dítě, kvalitní péče o ně, jeho výchova, akceptace dítěte, porozumění jeho vývoji, potřebám, požadavkům a rozvoj jeho schopností. Rodiče by měli prosazovat zájmy dítěte a chránit jej před nepříznivými situacemi a učit jej těmto situacím čelit a překonávat je.

Funkce rodiny Emocionální - rodina působí na člověka emocionálně v takové míře jako žádná jiná instituce. Dobré plnění této funkce vyžaduje zralou osobnost rodičů. Je důležitá pro soudržnost rodiny. Event. ještě ochranná (dožití se dospělosti), pečovatelská (péče o členy rodiny) , statusová (život v rodině je spojen s určitým společenským statusem)

Historický vývoj rodiny Pravěk Neolitická revoluce Řecko Řím Středověk Konec středověku Novověk Postmoderní rodina

Pravěk usuzuje se dle dnešních "primitivních" národů živí se lovem a sběrem, často se stěhují → malý počet dětí Žijí spolu skupiny příbuzných osob (asi 40 lidí). Často tzv. skupinové manželství (skupinové děti, tzn. „matka jistá, otec nejistý“) matriarchát (matrilinearita)

Neolitická revoluce (asi 8000 let př n l) rozvoj zemědělství, pastevectví rodina se nestěhuje, děti jsou vítanou pracovní silou pro práci na poli, došlo k velkému přírůstku obyvatel začíná patriarchální model (a patrilinearita).

Řecko je znám klasický model rodiny a běžné monogamní manželství (ale muž míval ještě otrokyně) pojem rodina byl označován jako "oikos" –(zahrnuje celý statek, celé hospodářství včetně služebnictva) otec rozhodoval o sňatku svých dětí (zůstává až do 20 stol.) existovaly rozvody (kvůli nevěře manželky, ženy se mohly rozvést, jen když byly týrány) velice časté odkládání nechtěných dětí ve Spartě nechtěné děti házely ze skály (museli dítě ukázat radě starších → mohlo být rozhodnuto, že je příliš slabé…) již od 7 let byli chlapci v táborech ženy nebyly vzdělávány vůbec

ŘÍM sňatek volný – žena je v péči otce, a manžel nedědí atd. nebo přísný – žena přechází do péče manžela počátky emancipace žen (mohly být švadleny, kadeřnice, kojné…) povinnost uzavírat sňatek ve vyšších vrstvách rozvody byly snadné, sňatky byly často z politických důvodů (ve vyšších vrstvách společnosti) a méně dětí = již zde je vidět jistá krize rodiny poměrně časté byly adopce (také spíše z politických/ekonomických důvodů) – šlo adoptovat i dospělého

Středověk (5. – 15 stol.) křesťanství (svátost manželská = monogamie a nemožnost rozvodu, požadavek na manželskou věrnost, ) objevuje se misogynie – nepřátelství vůči ženám (žena byla příčinou vyhnání z ráje), řada filosofů ale odkazuje i na nutnost přátelství a lásky mezi partnery dítě bylo podřízeno rodičům, velká dětská úmrtnost,

Přelom středověku - 15-16. stol. první nalezince kmotrovství – sociální instituce (kmotr přebíral v případě osiření péči) sňatky ekonomické a stavovské děti od 8 let pracovaly (někdy i odchod od rodiny) rodiny byly většinou vícegenerační (hovoříme o tradiční „stavovské rodině“) – hlavně na venkově. rodina je ekonomická jednotka.

Novověk ekonomické změny → oddělení pracovního a domácího prostředí, práce žen v 19. století se objevují požadavky na volební právo, objevují se stávky žen atd. objevuje se tzv. moderní rodina (rodina eligatární). zrovnoprávnění postavení ženy v rodině, dochází k emancipaci. Dochází k omezení významu příbuzenských vztahů (lidé se více stěhují). Ve zvýšené míře se objevují nukleární rodiny. Matky, ženy se stávají i hlavou, živitelkou rodiny. Toto se odráží i na výchově dětí.

Období krize rodiny – postmoderní rodina (! odhadněte příčiny !) klesá počet dětí v rodině roste věk uzavření prvního sňatku (kolem 27 let u žen a 29 u mužů) roste počet rozvodů vzhledem k počtu sňatků a počet nesezdaných soužití, roste počet matek vychovávajících dítě bez manžela i počet rodin dobrovolně bezdětných roste počet lidí žijících v dalších netradičních formách rodiny

Charakteristiky současné rodiny Neolokalismus – partneři se po sňatku odstěhují od rodičů a založí svou vlastní rodinu. ve velké míře přetrvává patrilinearita – žena po sňatku přijímá příjmení muže, děti mají příjmení po otci. Množství funkcí rodiny převzaly jiné sociální instituce. Oblast zakládání rodiny ztrácí svoji ritualizovanou podobu, Snižuje se stabilita rodiny.

Charakteristiky současné rodiny Mění se celková struktura rodiny( málo dětí, jednočlenné domácnosti) Rozvoj zaznamenává antikoncepce a plánované rodičovství. Prodlužuje se délka života a tím i trvání rodiny po odchodu dětí Proměny v v organizaci rodinného cyklu (pozdější sňatky, pozdější rodičovství). Zvyšují se nároky na čas rodičů strávený v pracovním procesu (méně času na děti) Přibývá dvoukariérových manželství

Typy rodin Dle velikosti – nukleární (malá, základní) x rozšířená Dle struktury rodiny – úplná x neúplná x doplněná (rekonstruovaná) Dle druhu příslušnosti k rodině – orientační (z které pocházíme) x prokreační (kterou založíme)

Typy rodin - rozšíření Podle autority v rodině: Patriarchální x Matriarchální x Rovnostářská Podle způsobu dědění: Patrilineární x Matrilineární   Podle okruhu výběru partnera: Endogamní x Exogamní Podle počtu partnerů: Monogamní x Polygamní (polygynická x polyadrická) Podle pohlaví partnerů: Heterosexuální x Homosexuální  

Přirozená struktura rodiny Rodina = jednotlivci a hlavně vztahy mezi nimi (jak se ovlivňují – každý ovlivňuje každého!) Poznáním jednotlivců ještě nepoznáme rodinu jako systém Rodina je systém a tento systém má podsystémy (subsystémy) Podsystémy – věkový, generační, dle pohlaví, dle povahových vlastností, dle mocenského postavení

Manželský podsystém Základní podsystém, jeho fungování je velmi důležité pro chod rodiny Dělí se na: Partnerský subsystém (řeší vztah žena x muž) Rodičovský podsystém (řeší vztah žena x muž vzhledem k dítěti – důležitá je jednota působení na dítě)

Další podsystémy Podsystém rodič x dítě: řeší se v něm vztah rodič x dítě Sourozenecký podsystém: řeší se v něm vztahy mezi sourozenci Další podsystémy jsou často patologické např.: Rodič x rodičovské dítě (dítě zaujímá v rodině pozici druhého rodiče – ochudí ho to o dětství) V rodině může být mnoho dalších podsystémů (babička x vnouče, otec x dcera, otec x syn – měly by mít menší váhu než manželský a rodičovský podsystém)

Role v rodině = očekávané chování (tradiční x netradiční, správné x hraniční patologické) Záleží, co rodině vyhovuje Role matky Role otce Sourozenecké role Další role (babičky, nevlastního otce, apod.)

Role matky mateřská role vzor pro dceru i syna výchova dětí ochrana, opora citové vazby

Role otce otcovská role vzor pro dceru i syna autorita výchova dětí živitel ochrana rodiny

Sourozenecké role Záleží na pořadí narození: nejmladší – má nejvíce péče, mazlíček rodiny,vzorem starší sourozenec prostřední - je zvyklý se dělit, nejlépe vybaven do života, jako první opouští rodinu nejstarší (viz jedináček) jedináček – veškerá péče směřuje k němu, většinu mu zařídí rodiče, v dospělosti většinou zastávají vedoucí funkce

Vývojový cyklus rodiny Hledání a výběr partnera – očekávání a zamilovanost Manželství (soužití) bez dětí- musí se přizpůsobit, počáteční nadšení Rodina plodící děti – změna rolí, po 2. dítěti často krize Rodina s předškolními dětmi – vstup do školky, žena jde zpět do zaměstnání Rodina se školáky – velký význam vrstevníků, puberta – vzpoura proti rodičovské autoritě

Vývojový cyklus rodiny Rodina vypouštějící děti – rodiče ztrácí objekt péče, syndrom prázdného hnízda, často 2. krize Rodina opuštěná dětmi –, syndrom zavírajících se dveří, „druhá míza“ Rodina starých rodičů – role prarodičů

Práva a povinnosti rodičů Rodičovská zodpovědnost souhrn práv a povinností, které mají rodiče vůči svému dítěti 3 složky: péče o dítě a výchova dítěte zastupování dítěte správa majetku dítěte

Práva a povinnosti rodičů Další rodičovská práva a povinnosti vyživovací povinnost (platí vzájemně, platí i pro rodiče zbavené rodičovské zodpovědnosti) další práva rodičů (právo dát dítě k osvojení, povinnost náhrady škody způsobené nezletilým dítětem)

Práva a povinnosti dětí právo na život a jméno, právo nebýt odděleni od rodičů, právo na vlastní názor a svobodu projevu. právo být živeno (dokud se není schopno samo uživit), právo na soukromí, právo na ochranu cti a pověsti. právo podílet se na životní úrovni svých rodičů

Práva a povinnosti dětí povinnost ctít a respektovat rodiče, pomáhat dle svých schopností, přispívat na úhrady rodiny (pokud je výdělečně činné), přispívat rodičům na jejich životní úroveň ve stáří Více viz Úmluva o právech dítěte

Zdroje: Dunovský, Jiří: Sociální pediatrie: vybrané kapitoly. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-254-9 Hartl, Pavel, Hartlová Helena: Velký psychologický slovník. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-686-5 Kraus, B. et al. Člověk – prostředí – výchova. Brno: Paido, 2001. ISBN 80-7315-004-2 Matoušek Oldřich: Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: SLON. 2003 ISBN:80-86429-19-9 Matoušek, O., Kroftová, A. (1998). Mládež a delikvence. Praha: Portál. 1998.  ISBN 80-7178-226-2 Sobotková, Irena. Psychologie rodiny. Praha: Portál.2007 ISBN:  80-7367-250-2 Zákon č. 94/1963Sb., o rodině, ve znění pozdějších změn a doplňků. www. MPSV.cz http://www.detskaprava.cz/poznej/vdlprav.htm