Gymnastika I. Lidové tance Univerzita Karlova Praha Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Tématický plán 11. a 12. lekce České lidové tance (výběr) Moravské lidové tance (výběr)

Vznik lidových tanců Součástí národní kultury Vyjadřovacím prostředkem nejširších vrstev Krystalizace stylu probíhala po staletí vzájemným ovlivňováním mezi jednotlivými oblastmi městem a vesnicí vesnicí a zámkem

Historické vrstvy nejstarší vrstva – obřadní tance druhá vrstva – tance točivé, vířivé ( stol.) třetí vrstva – tance figurální ( stol.) nejmladší vrstva – tance z období národního obrození

Hudební rozdělení – 2 odlišné oblasti Západní – instrumentální celé Čechy, západní Morava, Horácko, Podhorácko, Haná, Malá Haná Východní – vokální východní Morava – Lašsko, Valašsko, Slovácko a celé Slovensko

Typy tanců Vířivé tance = tance s nepevnou vazbou na hudební doprovod Figurální tance = tance s pevnou vazbou na hudební doprovod tance s pracovní a zvířecí tématikou běžné figurální tance dvojtance tance s proměnlivým taktem Tance národního obrození - Česká beseda

Česká beseda vznikla 60. letech 19. stol. forma kvadrily - čtverylky (tančí ji čtyři páry) čtyři části, ve kterých se objeví čtyři tance 1. Sousedská, Furiant, Polka, Řezanka 2. Kominík, Furiant, Obkročák, Polka 3. Rejdovák, Furiant, Hulán, Kalamajka 4. Sousedská, Furiant, Kuželka, Andulka, Sousedská Úvod – „Bratři sestry buďme jen veselí“ Závěr – Bavorák a Strašák

Etnografické oblasti Čechy – Jižní Čechy – Jihočeská blata – Chodsko – Plzeňsko – Střední Čechy – Severovýchodní Čechy – Východní Čechy

Etnografické oblasti Morava Podhorácko Haná Záhoří Valašsko Lašsko Slovácko Horňácko Dolňácko Podluží

Oblečení – kroj má znaky oblasti ve které se nosil vypovídá o bohatství či chudobě kraje – o sociálním postavení svého nositele – o příležitosti pro kterou se oblékal pracovní oděv vždy funkční a účelný slavnostní oděv náročnější a zdobnější

Ženský kroj rubášek (spodní dlouhá košilka) rukávce (vrchní díl – blůza) jupka – fěrtoch zástěra (uvazovaná zepředu, kryla kapsář) kordulka – šněrovačka (pevně obepínala hrudník) obuv v každé oblasti jiná dle potřeb daného kraje střevíce (obdoba lodiček) holinky, čižmy (kozačky) krbce (mokasíny) ozdoba hlavy – pentle, čepce (vdané ženy)

Mužský kroj oděv jednodušší – kalhoty (různá délka, pod kolena, ke kotníkům a různá šíře nohavic) košile (se širokými rukávy, s manžetou i bez ní) vesta nebo kabátky obuv holinky, krbce, střevíce ozdoba hlavy klobouk, velikostí typem i ozdobami odpovídající oblasti, ve které se nosil čepice a beranice

Taneční kroky Chůze – základní prvek ve 2/4 i 3/4 taktu různých půdorysech a směrech– kruh, řada, zástup, osma, vlnovka Hladká chůze Houpaná chůze – při každém kroku je mírně zhoupnutá v kolenou Natřásaná chůze – při každém kroku dvojité zhoupnutí

Taneční kroky Běh - ze základní hladké chůze ve 2/4 i 3/4 taktu různou intenzitou nejčastěji v zátočkách za lokty, bráničkách nebo půdorysných změnách Přísunný krok Kvapík – cval Poskočný krok Trojdup – trojnatřásák Řezanka - jednoduchá a dvojitá Přeměnný krok

Polka nejznámější národní tanec Polka hladká Polka poskočná Polky vyšlapávané Polky natřásané Polky s dvoutaktovým motivem (dvojpolka)

Mazurka dynamický výrazný třídobý tanec původem z Polska mazurka na tři kroky mazurka na dva kroky mazurka na jeden krok

Sousedská tříčtvrteční tanec je protipólem k rychlým 2/4 tancům klidný houpavý charakter tančí se v páru, v natáčení nebo otáčení vyšlapávaná přísunná hladká

Vybrané České lidové tance Rejdovák (3/4) Rejdovačka (2/4) Dupák (z Berounska) Mrákotín - Manická (z Východních Čech) Zahradníček Kalamajka

Vybrané Moravské lidové tance Pilky (z Lašska) Dráteníček (z Lašska) Černá vlna (z Lašska) Starodávný (z Valašska) Ševcovský