Madrigal Pavel Hulman, kvinta

Madrigal dva významy: – středověká hudební forma – krátká lyrická báseň tři vlny: – ve 14. stol. – na přelomu renesance a baroka – ve 20. stol.

skladatelé madrigalů Giovanni Pierluigi da Palestrina – byl propuštěn ze služeb papežem Pavlem IV. (za sňatek a za světské madrigaly) – sad

14. století jednoduchá dvouhlasá písňová forma s pozdějším madrigalem 16. stol. shodné pouze jméno vznik v Itálii kolem roku 1300 největší rozmach 1300 – 1370 světský text nejvýznamnější představitel: Francesco Landini další autoři: Jacopo da Bologna - Giovanni da Cascia - Vincenzo da Rimini - Maestro Piero - Lorenzo da Firenze - Niccolò da Perugia - Donato da Cascia - Johannes Ciconia

Jacopo da Bologna

Giovanni da Cascia

Vincenzo da Rimini

Niccolò da Perugia

Lorenzo da Firenze

16. století období renesance a baroka co? – 4-6hlasá vokálně instrumentální, světská, komorní skladba kdy? – vzniká v Itálii kolem roku 1530 kdo? – malé skupiny zpěváků s loutnou – skladatelé: Claudio Monteverdi Jacob Arcadelt Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

„světský protějšek duchovního moteta“ skladby jsou vážné, psané na lyrické téma (často milostné) předchůdci – hudba trubadúrů, truvérů a minnesängerů (od 12.st) – canzonetta, villanella (= sborové písně, lidové, milostné, humorné) – ballata tématika – milostná – zobrazení citových stavů a vášní – skladatel se pokoušel vyjádřit emoce obsažené v každém řádku někdy i jednotlivá slova slavné básně 16. století období renesance a baroka

Claudio Monteverdi ( ) 9 knih madrigalů v díle demonstruje postupný přechod od polyfonního stylu renesance k barokní monodii. 8. kniha - Madrigaly válečné a milostné (Madrigali guerrieri et amorosi) – vydány r – předmluva, v níž teoreticky odůvodňuje nové prvky své hudby – Nářek Ariadny (Lasciatemi morire) – jediná úplně dochovaná část opery Arianna – později vydána v Šesté knize madrigalů (1614) jako pětihlasý madrigal

polyfonie / homofonie / monodie polyfonie = – vícehlas – skladbu vytvářejí dva, tři, čtyři i více samostatných hlasů – žádný z nich přitom není vedoucí, žádný doprovázející homofonie = – druh polyfonie – jeden hlas je melodický vedoucí (cantus firmus) doprovází jej jeden nebo několik hlasů doprovodných – všechny mají společný rytmus a dohromady tvoří akordy monodie = – hudební styl sestávající z jednohlasého zpěvu se skromným doprovodem – vznikl v Itálii kolem r. 1600

Claudio Monteverdi - Madrigals book 2 1. Non si levav'ancor l'alba novella Paolo Costa....Countertenor (cantus) Alessandro Carmignani....Countertenor (quintus) Fabio Fùrnari....Tenor (quintus-altus) Paolo Fanciullacci....Tenor (altus) Marco Scavazza....Baritone (tenor) Marcello Vargetto....Bass (bassus) Eduardo Eguez....Lute Francisco Gato....Lute Carmen Leoni....harpsichord Sabina Colonna....basso di viola

Claudio Monteverdi - Madrigals book 8 Altri canti d'amor, tenero arciero – 6 hlasů – 2 housle – 4 violy PŮVODNÍ PARTITURA – FAKSIMILE - Monteverdi_Madrigals_Book_8.pdfhttp://imslp.nl/imglnks/usimg/c/c2/IMSLP37046-PMLP Monteverdi_Madrigals_Book_8.pdf INTERPRETAČNÍ PARTITURA - PMLP82381-Monteverdi_Madrigali_8_FS_PML.pdfhttp://petrucci.mus.auth.gr/imglnks/usimg/f/f8/IMSLP PMLP82381-Monteverdi_Madrigali_8_FS_PML.pdf AUTOGRAF – PART PRIMO- PMLP82381-Monteverdi_-_Madrigali_gverrieri__et_amorosi__1638__Canto_Primo_.pdfhttp://petrucci.mus.auth.gr/imglnks/usimg/4/48/IMSLP PMLP82381-Monteverdi_-_Madrigali_gverrieri__et_amorosi__1638__Canto_Primo_.pdf PARTITURA – pouhé naznačení taktů - ZVUKOVÁ STOPA -

Monteverdi_-_Madrigali_gverrieri__et_amorosi__1638__Canto_Primo_.pdf

Claudio Monteverdi - Madrigals book 8 Altri canti d'amor, tenero arciero Altri canti d'Amor, tenero arciero, i dolci vezzi, e i sospirati baci; narri gli sdegni e le bramate paci quand'unisce due alme un sol pensiero. Di Marte io canto, furibondo e fiero, iduri incontri, e le battaglie audaci; strider le spade, e bombeggiar le faci, fo nel mio canto bellicoso e fiero. Tu cui tessuta han di cesareo alloro la corona immortal Marte e Bellona, gradisci il verde ancor novo lavoro, che mentre guerre canta e guerre sona, oh gran Fernando, l'orgoglioso choro, del tuo sommo valor canta e ragiona.

Jacob Arcadelt - Il bianco e dolce cigno slavný madrigal o umírající labuti milostný / erotický námět Il bianco e dolce cigno Cantando more, et io Piangendo giungo al fin del viver mio. Strano e diversa sorte Ch'ei more sconsolato, Et io morrò beato. Morte, che nel morire Mi empie di gioia tutto di desire. Se nel morir altro dolor non sento Di mille morte il di sarei contento. Něžná bílá labuť za zpěvu umírá a já v pláči předvídám konec svého žití. Jak rozdílné osudy, ten můj a její, vždyť ona v neštěstí odchází a já šťasten umírám Neboť žádnou bolest od smrti nečekám a umřu-li tisíckrát za den, budu spokojen.

Caravaggio: Loutnista (1595) olej na plátně, 94 × 119 cm, Ermitáž, Sankt Peterburg … ve spodní části noty s dílem Jacoba Arcadelta

20. století návrat k madrigalům z období renesance Bohuslav Martinů Inocente Carreño

Zdroje sedma-svet-madrigalu.html sedma-svet-madrigalu.html

Děkuji za pozornost