Současný stav užívání tabáku a alkoholu v ČR Seminář PSP ČR 27. května 2014 MUDr. Hana Sovinová, Státní zdravotní ústav PhDr. Ladislav Csémy, Psychiatrické centrum

Studie WHO/CDC GYTS 2011 žáci ve věku 13 – 15 let Prevalence: 38.2 % žáků užívá v současnosti některý z tabákových výrobků (chlapci %, dívky %); –30.6 % žáků kouří cigarety (chlapci %, dívky %) –17, 3 žáků kouří jiné tabákové výrobky (chlapci 19,4 %, dívky - 14,9 %) 27.2 % nekuřáků míní, že s největší pravděpodobností začnou kouřit cigarety během příštího roku (chlapci %, dívky %) Dostupnost tabákových výrobků: –67.9 % současných kuřáků, kteří si kupovali cigarety v obchodech, nebyl jejich prodej odmítnut z důvodu nízkého věku (= let)

Vývoj kuřáctví u dětí 13 – 15 letých (v %) Prevalence celkemchlapcidívkycelkemchlapcidívkycelkemchlapcidívky Současní kuřáci cigaret v % Současní uživatelé jiných tabákových výrobků v %

Studie GHPSS WHO/CDC 2011 Současná prevalence užívání tabáku mezi studenty třetích ročníků všeobecného lékařství a ošetřovatelství Kouření cigaret v současnosti Užívání jakýchkoli jiných tabákových výrobků v současnosti Všeobecné lékařství Celkem 19.7 %7.5 % Ženy 17.0 %4.1 % Muži 24.9 %13.9 % Ošetřovatelství Celkem 32.2 %8.2 % Ženy 32.5 %7.8 % Muži 25.7 %14.0 %

Vývoj prevalence kuřáctví dospělé populace ČR za posledních 10 let

Vývoj prevalence denního kuřáctví v dospělé populaci ČR v letech 2004 – 2013 podle pohlaví (v %)

2012 – Současní kuřáci, kteří se pokusili přestat kouřit v průběhu posledních 12 měsíců, a dostali pomoc od poskytovatelů zdravotní péče Odvykání kouření a chování směřující k vyhledání zdravotní péče Pokusili se přestat kouřit Navštívili zdravotnické zařízení Dostali radu, aby přestali kouřit procenta Celkem Muži Ženy Věk

Závěry: Během posledních deseti let prevalence kouření cigaret klesala nepatrně více u chlapců než u dívek. Alarmující je skutečnost, že podíl dívek nekuřaček, které připouštějí, že v příštím roce pravděpodobně začnou kouřit (32 %), výrazně převyšuje procento chlapců (22 %). Užívání tabáku negativně ovlivňuje studenty budoucích zdravotnických profesí s ohledem na jejich schopnost poskytovat účinnou pomoc pacientům při odvykání kouření. K překonání této situace by se měla společnost zaměřit na kuřáky mezi studenty zdravotnických povolání a usilovat o změnu jejich chování. Podíl kuřáků mezi občany ČR je poměrně stabilní. Pohybuje se mezi 28 až 32 %. Z dlouhodobého hlediska je možno konstatovat, že prevalence kuřáctví v dospělé populaci vykazuje v posledních 10 letech mírně klesající trend. Elektronické cigarety: v roce 2013 kouřilo e-cigarety 1,4 % mužů a 0,7 % žen. Cigarety s příchutí mentolu kouřilo 11,2 % dotázaných s velkou převahou v nejmladší věkové skupině (15 – 24 let).

Komentář: 1)Téměř jedna třetina žáků ve věku 13 – 15 let kouří cigarety, dívky častěji než chlapci. Alarmující je skutečnost, že podíl nekuřáků, kteří připouštějí, že v příštím roce pravděpodobně začnou kouřit je vysoký. Přitom procento dívek nekuřaček (32 %) výrazně převyšuje procento chlapců (22 %). 2)Během posledních deseti let prevalence kouření cigaret klesala nepatrně více u chlapců než u dívek. 3)Užívání tabáku negativně ovlivňuje studenty budoucích zdravotnických profesí s ohledem na jejich schopnost poskytovat účinnou pomoc pacientům při odvykání kouření. K překonání této situace by se měla společnost zaměřit na kuřáky mezi studenty zdravotnických povolání a usilovat o změnu jejich chování. 4)Podíl kuřáků mezi občany ČR je poměrně stabilní. Pohybuje se mezi 28 až 32 %. Z dlouhodobého hlediska je možno konstatovat, že prevalence denního kuřáctví v dospělé populaci vykazuje v posledních 10 letech mírně klesající trend. Elektronické cigarety: v roce 2013 kouřilo e-cigarety 1,4 % mužů a 0,7 % žen. Cigarety s příchutí mentolu kouřilo 11,2 % dotázaných s velkou převahou v nejmladší věkové skupině (15 – 24 let). 5)Kolem 30 % současných kuřáků se pokusilo během posledního roku přestat kouřit, nejčastěji mladém věku. Přibližně polovina kuřáků navštívila během posledního roku svého lékaře. Z nich přibližně každí třetí dostal od lékaře doporučení, aby svého návyku zanechal. V tomto případě četnost doporučení stoupá s věkem.

Vývoj spotřeby alkoholu v ČR a konzumní chování dospělé populace a dospívajících

Frekvence pití alkoholických nápojů v %

Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu (Heavy episodic drinking)

Pyramida konzumentů alkoholu 4,8 % 16,0 % 48,6 % 30,6 % Problémoví konzumenti (včetně závislých) Konzumenti s vysokým rizikem Konzumenti s nižším rizikem Abstinující a umírnění konzumenti

Pití alkoholu mezi dospívajícími v posledních 30 dnech (2011)

Shrnutí a závěry Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Dochází tedy ke kumulaci zdravotních rizik. Doporučení: Snížit dostupnost alkoholu rozumně zvolenými regulačními opatřeními (cena, prodejní místa). Zavádět programy časné intervence do oblasti primární zdravotní péče. Zvýšit ochranu dětí a mládeže. Věnovat větší prostředky na programy podpory zdraví a na prevenci.