Služby harm reduction – pravidla, standardy, podmínky, možnosti Mgr. Blanka Petrošová – NMS, Úřad vlády ČR Development of capacities for the National system of Drug demand reduction – supporting system in the field of harm reduction – Twinning Project – component 4
Síť služeb pro uživatele drog primární prevence nízkoprahová zařízení prvního kontaktu terénní programy – streetwork kontaktní centra, drop-in centra harm reduction léčba ambulantní, pobytová (léčebny, komunity) abstinenčně orientovaná, substituce (nízkoprahová, harm reduction) následná péče, doléčování ambulantní, chráněné bydlení právní poradenství, služby ve vězení, prevence infekčních onemocnění, mapování vývoje na drogové scéně….
Zařízení prvního kontaktu Vyhledávají, oslovují, seznamují/uvádí uživatele drog do sítě pomáhajících služeb. Tento druh služeb má být pro uživatele drog dostupný, atraktivní, je třeba ctít princip nízkoprahovosti (nabízet hodně, požadovat málo) a při nejmenším klienta neodradit od dalšího kontaktu s pomáhajícími institucemi. Vzhledem k tomu, že tato zařízení pracují především s aktivními uživateli drog, kteří (zatím) nejsou motivováni ke změně životního stylu směrem k abstinenci, velkou části náplně těchto zařízení jsou služby harm reduction. Kontakt uživatele drog s jakoukoli pomáhající institucí zpravidla vede ke snížení rizik, která s užíváním drog souvisí
Zákon o sociálních službách Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení navazující kontakt s osobami ohroženými závislostí na návykových látkách. Cílem služby je minimalizovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. Služba obsahuje terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou nebo jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Služba je určena pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.
Skutečná integrace služeb harm reduction do sítě služeb? předsudky neznalost nedostatek informací u odborníků u veřejnosti nezavedenost tohoto druhu služeb specifická neatraktivní klientela čemu se vyhnout? nedůvěra až hostilita (části) odborné, politické i široké veřejnosti může vést k uzavřenosti, ztrátě trpělivosti, vyhýbání se komunikaci…. to vede k dalšímu vydělování (my proti zbytku světa) a „zakonzervování“. pro velké zaujetí neztratit schopnost nadhledu, uvažování v širších souvislostech, vidět „za své služby“, umět o ní mluvit i s nezasvěcenými. rivalita s ostatními zařízeními, nedůvěra k nim – spíše sjednocovat pravidla, podmínky, vystupovat jednotně.
Fakta proti předsudkům Vědět komu služby (budou) slouží(it) – konkrétní informace cílové populace – znát velikost a stav – zmapování situace problémoví uživatelé drog – injekční nebo dlouhodobí, pravidelní uživatelé opiátů, kokainu, metamfetaminu – v evropských podmínkách se odhaduje, že se to týká +0,5%, nejsou-li k dispozici jiné výzkumné údaje experimentátoři, uživatelé rekreačních drog (lze využít údajů z populačních a školských průzkumů, monitorování přímo na taneční scéně, přiměřená nabídka služeb) jejich blízcí dalším odborníkům - partnerství kolegové z dalších zařízení – zprostředkování dalších služeb, diagnosticko-diferenciální filtr pro léčebná zařízení protidrogoví koordinátoři – aktuální informace z drogové scény nabídka stáží, dny otevřených dveří, iniciujte pravidelná setkávání služeb v regionu komunitě (sběr použitého injekčního materiálu, přednášková činnost, poradenství) společnosti – prevence je levnější … blabla
Fakty proti předsudkům Vědět komu služby posloužili evidovat, co bylo v zařízení provedeno – kolika osobám, jaké služby po jakých dalších zařízeních je největší poptávka, čekací doby pro uživatele z ulice věnovat pozornost jednotlivým případům – kazuistiky, supervize Hodnotit jejich efektivitu dosahuje služba plánovaných/kýžených cílů? kolik vyměněných stříkaček, kolika lidem, kolik prvních kontaktů, podíl z odhadovaných uživatelů v kontaktu, kolik doporučení do dalších zařízení pro uživatele apod., kolik testovaných na infekční nemoci, kolik pozitivních, kolik léčených, dávat do širších souvislostí (např. počet vyměněných jehel). případně hodnocení nákladovosti - aktuální zejména pokud je služeb hodně, peněz málo, vyplatí se tento typ služby Sdílet a šířit zkušenosti, zůstat otevřený, „dělat PR“ s zařízeními podobného charakteru, i s dalšími institucemi pro uživatele drog informovat odbornou i širokou veřejnost (konference, tisk) fakta, čísla – za rok…
Snaha o jednotný sběr dat v českých nízkoprahových zařízeních
Snaha o jednotný sběr dat v českých nízkoprahových zařízeních Sběr dat v nízkoprahových zařízeních komplikuje nízkoprahovost a anonymita Údaje z jednotlivých zařízeních se ukázaly neporovnatelné - nejednotnost a necentrálnost sběru dat Sekce harm reduction Asociace nestátních zařízení začala v r s projektem “System sjednoceného sběru dat v nízkoprahových zařízeních“, v r převzalo projekt NMS. V rámci tohoto projektu byly vyvinuty následující nástroje: Kód – anonymní, individuální, opakovaně sestavitelný (PET24BLA11)
Nástroje jednotného systému sběru dat Vstupní dotazník se základní sadou otázek o klientovi a jeho drogové kariéře a tzv. kontaktní kniha – denní evidence návštěv, kontaktů a poskytnutých služeb, včetně manuálu a definic jednotlivých služeb. Od roku 2002 se vyvíjí PC aplikace “FreeBase”, která slouží k skladování a analýze sebraných dat. Od r projekt (včetně FreeBase) spravuje a superviduje sekretariát RVKPP, NMS. Všechny nástroje jsou volně dostupné na adrese Doposud se do projektu zapojilo cca 75% zařízení, je s tím spoustu práce, míra zapojení je různá…
Údaje o činnosti nízkoprahových zařízeních v r Průměrné zařízeníOdhadované údaje za ČR Počet zaměstnanců/počet úvazků4,6 / 3,5440 / 330 Počet kontaktů (návštěv) Počet klientů, kteří využili služeb zařízení Počet mužů / počet žen156 (58%) / 133 (42%) / Počet klientů – intravenózních uživatelů146 (56,5%) Počet klientů se základní drogou pervitin113 (38,2%) Počet klientů se základní drogou heroin43 (23,8%)8 000 Počet klientů se základní drogou kanabinoidy 40 (10%)3 400 Počet klientů - neuživatelů110 (27,6%)9 300 Počet prvních kontaktů Počet výměn - výkonů Počet vyměněných stříkaček
Údaje o činnosti nízkoprahových zařízení v r Údaje o osobách, které využily služeb nízkoprahových zařízení Počet osob celkem Počet uživatelů drog injekční uživatelé drog heroin pervitin kanabinoidy těkavé látky560 -Subutex680 Průměrný věk uživatelů drog23,4 Údaje o službách poskytnutých v nízkoprahových zařízeních Počet návštěv celkem Výměnný program Potravinový servis Hygienický servis Zdravotní ošetření Individuální poradenství Skupinové poradenství1 800 Krizová intervence3 000
Uživatelé drog v léčbě v r Typ programuPočetKapacita (míst/lůžek)Využití (počet osob) Ambulantní zdravotnická zařízení 382n.a Denní stacionáře 2n.a.82 Detoxifikační jednotky 19n.a. Záchytné stanice 16n.a. Psychiatrické léčebny *2 883 Psychiatrická oddělení nemocnic **2 459 Dětské psychiatrické léčebny 4368*27 Terapeutické komunity 17228***546* Programy následné péče 17n.a.957 Detoxifikační jednotky ve věznicích 1n.a.101 Bezdrogové zóny ve věznicích Oddělení pro diferencovaný výkon trestu Oddělení pro výkon ochranné protitoxikomanické léčby ve věznicích Substituční centra 9n.a Substituce buprenorfinem v ambulancích 450****n.a.2 000**** Nízkoprahová zařízení (harm reduction) 92n.a **** Pozn.: * údaj z r. 2003, ** počet všech psychiatrických lůžek, *** údaje pouze ze 14 komunit, **** odhad
Odhad počtu klientů českých nízkoprahových zařízení v r Počet Uživatelů drogn.a Injekčních uživatelů Uživatelů heroinu Uživatelů pervitinu Uživatelů kanabinoidů Kontaktů/návštěv
Závěr nejdůležitější je NEVYHOŘET, vydržet dělat dál, to co děláte. Služby harm reduction na Slovensku JSOU regulérní součástí sítě služeb pro uživatele drog, jsou to služby poskytované profesionály na profesionální úrovni nezapomenout hlídat otevřenost, přístupnost (svou i zařízení), při neustálém obhajování principů harm reduction „nezatuhnout“ v článku C Národného programu boje proti drogám je mimojiné uvedeno, že do roku 2008 je třeba pozornost soustředit: na aplikaciu postupov znižovania zdravotnych rizik mladych uživatelov drog, s dorazom na programy výmeny injekčních ihiel a striekačiek a streetwork na vytvorenie účinného systému finančného zabezpečenia realizácie stratégie NPBPD
Děkuji za pozornost
Prevence infekčních chorob Výměnné programy injekčních stříkaček a jehel (NMS, Polanecký et al. 2005) Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČRČR a v přepočtu na 1000 obyvatel dle krajů 2004 (viz mapa)