Revize rozpočtu EU a budoucnost kohezní politiky EU Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí ČR Expertní seminář Reforma kohezní politiky – aktuální vývoj a důsledky pro ČR Praha, 29. března 2010

Revize rozpočtu EU závěry Evropské rady z prosince 2005  rozhodnutí o provedení „úplné a rozsáhlé revize rozpočtu EU“;  Komise má zhodnotit „všechny aspekty výdajů, včetně Společné zemědělské politiky, a příjmů, včetně korekce Velké Británie a …  …v letech 2008/2009 o tom předložit zprávu“ Cíl –posouzení dlouhodobých priorit EU včetně nových výzev –vyhodnocení financování těchto priorit z rozpočtu EU (bez konkrétního finančního vyjádření)

Veřejná konzultace V září 2007 představila Komise sdělení „Reformovat rozpočet, změnit Evropu“ – zahájena veřejnou diskusi k revizi Výstupy z veřejné konzultace by se měly promítnout do návrhu Komise k revizi rozpočtu Příspěvek ČR do debaty o revizi rozpočtu EU –Schválen vládním V-EU na začátku června 2008 –Pozice ČR by se tohoto základního vymezení měla držet

Načasování revize rozpočtu Předložení návrhu Komise k revizi rozpočtu opakovaně odloženo  vysoká citlivost reformy rozpočtu EU V říjnu 2009 unikla na veřejnost pracovní verze sdělení Komise k revizi rozpočtu Zahájení debaty o revizi rozpočtu po přijetí strategie Evropa 2020 za BE PRES Strategie Evropa 2020 ukazuje částečně směr debat o budoucím rozpočtu EU Diskuse o revizi rozpočtu pravděpodobně plynně přejdou v jednání o příští finanční perspektivě

Očekávané tendence v rámci budoucího rozpočtu EU Posílení výdajů na –růst a konkurenceschopnost (Evropa 2020); –energetiku a klimatickou změnu; –vnější vztahy Krize => konsolidace veřejných rozpočtů => tlak na nezvyšování relativního objemu rozpočtu (cca 1% HND) => nutnost krátit výdaje rozpočtu EU na tradiční politiky EU – zejména zemědělství a politiku soudržnosti

Pozice ČR k budoucnosti rozpočtu - aktualizace Východisek Příprava 3. verze Východisek pozice ČR k revizi rozpočtu (MF, ÚV) Cíl - připravit se na diskusi o revizi rozpočtu a o příštím finančním rámci na období po r Dosáhnout jednotné pozice ČR, která bude respektována všemi resorty a jednotně prezentována navenek Východiska by měla ukázat podobu rozpočtu v roce 2020, aby –přispíval k řešení současných problémů EU –zajistil prosazování priorit ČR Pozice ČR musí splňovat podmínku evropské přidané hodnoty

Východiska – základní priority ČR Podpora konkurenceschopnosti a vnitřní koheze EU Posílení výdajů na R&D a vzdělávání v případě evropských projektů (přeshraniční spolupráce, mobilita) Postupné snižování výdajů na SZP a vyšší tržní orientace evropského zemědělství Zachování stávající výše výdajů (cca 1 % HND EU)

Budoucnost kohezní politiky EU - výsledek veřejné konzultace V listopadu 2008 Komise prezentovala zprávu hodnotící výsledek konzultací Kohezní politika by měla zůstat evropskou politikou Koncentrace prostředků na méně vyspělé členské státy a regiony Důraz kohezní politiky na ekonomickou konvergenci

Budoucnost kohezní politiky EU – sdělení Komise k revizi Konvergence - možný důraz na konvergenci méně vyspělých členských států (vs. regionů)+vyšší flexibilita Konkurenceschopnost – propojení s výdaji z headingu 1a výběr projektů na základě volné soutěže  důraz na nadnárodní nebo přeshraniční aktivity Územní spolupráce – větší důraz na spolupráci na vnějších hranicích EU (posílení sousedské politiky) Vyšší důraz na intervence související se změnou klimatu Důraz na měřitelné výsledky a větší důraz na evaluaci výsledků + podmíněnost plateb

Budoucnost kohezní politiky EU – Východiska Kohezní politika by měla být jednou z hlavních výdajových priorit evropského rozpočtu Důraz na podporu méně vyspělých regionů a členských států (cíl Konvergence) Hlavním cílem kohezní politiky - snižování ekonomických disparit mezi regiony a členskými státy Vzhledem k tomuto cíli probíhá v ČR diskuse o budoucí existenci stávajícího cíle 2 (regiony dosahující v průměru 122 % HDP/obyv. úrovně EU) – neomezit jen na regiony s HDP/obyv. nižším než průměr EU?

Budoucnost kohezní politiky EU – Východiska Zachování současných kritérií uznatelnosti regionů –regiony NUTS II (75 % HDP/obyv. průměru EU) –členské státy (90 % HND/obyv. průměru EU) Kohezní politika –může přispívat k plnění cílů strategie Evropa 2020 a k řešení nových výzev v méně vyspělých členských státech a regionech –Nemá být však primárním nástrojem pro dosahování těchto cílů. –By neměla by se stát „všeobjímající“ politikou – tím by se vytratil její hlavní cíl – snižování disparit

Děkuji Vám za pozornost Ing. Jan Gregor