EVAKUACE OBYVATELSTVA Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Činnost jednotek požární ochrany při povodních
Advertisements

Sociální služby SOZ.
Postavení obcí při řešení mimořádných událostí a krizových situací
Školení starostů obcí ORP České Budějovice Magistrát města České Budějovice
KRIZOVÝ ŠTÁB MĚSTA HRANIC
Zákon č. 266/1994 o dráhách zákon upravuje
Jednotky požární ochrany
Metodická pomůcka pro JSDH obcí Jihomoravského kraje.
Útvar krizového řízení
Nouzové přežití obyvatelstva
Nouzové přežití obyvatelstva a humanitární pomoc
Evakuace obyvatelstva
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_06 Název materiálu:Evakuace Tematická oblast:Tělesná výchova – 1. ročník Anotace:V posledním desetiletí.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ BOLATICE
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Bolatice
Cvičení složek IZS „KV Aréna“
Být velitelem neznamená být diktátorem. Velitelem se nestává ten, kdo umí nejlépe křičet, ale ten kdo umí nejlépe poradit, pomoci, pochopit Velitel družstva.
Organizační členění ÚO
Jednotky požární ochrany
Krizové řízení Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu a vyhodnocení bezpečnostních.
Mimořádné události – co dělat!
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ
Letecká záchranná služba
Obec - jednotka PO zřizovaná obcí plk. Ing. Hynek Marák ředitel odboru IZS a služeb HZS Zlínského kraje říjen 2007.
Bakalářské studium III. ročník – ošetřovatelství – prezenční 912Základy řízení IV. ročník – ošetřovatelství – kombinované 559Základy řízení.
Evakuace Pardubice IKM VŠE Praha MUDr. Alena Váňová.
Záchranné a likvidační práce a evakuace historicky cenných materiálů
Únik nebezpečné látky - organizace v místě zásahu
 V souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválenou usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14 a Plánem hlavních.
Dokumentace k zajištění BOZP
stavby pro veřejné stravování a cestovní ruch
Bezpečnostní systém ČR Zákonné normy pro podporu řešení MU a KS Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva a krizového.
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM. Co to je IZS? Integrovaný záchranný systém je systém pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných.
Materiálně-technický standard v sociálních službách Eva Capicarová.
PODPORA SPECIFICKÝCH SKUPIN OBČANŮ PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Magistrát města Olomouce Odbor ochrany.
Opatření ochrany obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Varování / vyrozumění Signály Ukrytí Evakuace Nouzové přežití PVČ.
© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
Roční zpráva o stavu požární ochrany Kraje Vysočina za rok 2014.
Taktické postupy a organizace řízení českých záchranných složek integrovaného záchranného systému na místě mimořádné události Plk.Ing.Martin Sviták Náměstek.
Řešení mimořádných událostí Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva a krizového řízení 1 Školení starostů obcí.
Povinnosti obcí v oblasti požární ochrany Z pohledu IZS a jednotky PO.
Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012 Mgr. Ing. Rudolf Hahn generální inspektor.
Připravenost orgánů krizového řízení na území Jč kraje k řešení MU/KS Ing. Stanislav MRVKA.
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ III EVAKUACE ZÁSADY OPUŠTĚNÍ BYTU EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO IMPROVIZOVANÉ ÚKRYTY.
Činnost základních složek IZS při řešení následků radiační havárie v zóně havarijního plánování mjr. Mgr. Štěpán Kavan Hasičský záchranný sbor Jihočeského.
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy Autor: Simona Valachová Název: VY_32_INOVACE_0505_evakuace Téma: Evakuace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Ochrana obyvatel při radiační havárii. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (Krizový zákon) Vyhláška SÚJEB o funkci a organizaci celostátní radiační.
OPERAČNÍ ŘÍZENÍ. Operační střediska HZS  Povinnost zřizování operačních středisek HZS ČR vyplývá z § 2 odst. 4 zákona č. 238/2000 Sb., O HZS ČR Ministerstvo.
HAVARIJNÍ PLÁNY A OCHRANA OBYVATELSTVA Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D.
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory –Řešení ochrany obyvatelstva při povodních Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Metodika pro zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí Zdolávání mimořádných událostí.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
KRIZOVÉ ŘÍZENÍ OSNOVA: KRIZOVÝ PLÁN KRAJE KRIZOVÝ PLÁN ORP HAVARIJNÍ PLÁN KRAJE VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN ZÓNA HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ Mjr. Ing. Josef Obořil.
1 FINANCOVÁNÍ JSDHO Ing. Marta Spálenková vedoucí oddělení krizového řízení.
ÚVOD: Činnost správních orgánů a obcí, právnických a podnikajících fyzických osob v IZS (3)
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
Havarijní plán kraje.
Integrovaný záchranný systém České republiky – Ústeckého kraje
Interní předpisy hotelu
ŠKOLA: Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín
FINANCOVÁNÍ JSDHO Ing. Marta Spálenková
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ V.
Bezpečnost hostů v hotelu, ochrana jejich zdraví a majetku
Taktické a bezpečnostní zásady pro umísťování MPT na místě zásahu
Požární ochrana v obcích
Anotace Objasnit žákům, co je mimořádná událost a jak funguje integrovaný záchranný systém. Vysvětlit, co je evakuace, jak se při jejím vyhlášení chovat.
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ X
Jednotky požární ochrany
Evakuace obyvatel Autor: Bc. Balonová Soňa.
společensky významných objektů v zónách havarijního plánování
Transkript prezentace:

EVAKUACE OBYVATELSTVA Mgr. Bohumír MARTÍNEK, Ph. D.

Obsah prezentace 1. Základní definice, rozdělení způsobů evakuace 2. Objektová evakuace 3. Plošná evakuace 4. Očekávané zvláštnosti při evakuaci 5. Informace pro občany k zabezpečení evakuace

1. Základní definice Evakuací se zabezpečuje:  přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu z míst ohrožených mimořádnou událostí. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.

Evakuace jako opatření ochrany obyvatelstva Evakuace je jedním z nejúčinnějších a nejrozšířenějších opatření, která se používají: při ochraně obyvatelstva před případnými následky hrozících nebo vzniklých mimořádných událostí provádí se také na základě předpokladu dlouhodobého či zásadního zhoršení životních podmínek vlivem přírodní katastrofy nebo i průmyslové havárie (zamoření NL, RA,..)

Rozdělení evakuace Z hlediska rozsahu opatření na: - objektová - plošná Podle doby trvání: - krátkodobá - dlouhodobá Podle způsobu řízení: - samovolná - řízená

Rozdělení evakuace z hlediska rozsahu opatření Objektová evakuace: evakuace osob z jedné nebo několika obytných budov, administrativně správních budov, technologických provozů,… Plošná evakuace: Evakuace z části nebo z celého urbanistického celku (obec), popř. většího územního prostoru. Týká se všech ohrožených osob s výjimkou těch, které se podílejí na ZaLP, na řízení evakuace, vykonávají další neodkladnou činnost (nepřetržité provozy,…)

Rozdělení evakuace podle doby trvání Krátkodobá: Ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění objektu (prostoru) není zapotřebí realizovat opatření související s péčí o ně (ubytování, stravování) pokud nepřišli o obydlí Dlouhodobá: Ohrožení vyžaduje dlouhodobé opuštění objektu (prostoru) Je zapotřebí realizovat opatření náhradního ubytování, stravování

Rozdělení evakuace podle způsobu řízení: Samovolná: Vlastními dopravními prostředky nebo pěšky při plošné evakuaci (může být i regulována co se týče směru pohybu, používání komunikací,…) Spontánně při objektové evakuaci Řízená: Evakuačními orgány při plošné evakuaci Zásahovými jednotkami (hasiči,policie,…) při objektové evakuaci

Vazby mezi typy evakuace Objektová evakuace: Zpravidla krátkodobá, většinou řízená zásahovými jednotkami nebo usměrňována požárním poplachovým plánem Plošná evakuace: Zpravidla dlouhodobá, je snaha ji řídit, ale s rozvojem automobilismu půjde spíše o regulaci (usměrňování) pohybu vozidel Řízená bude vždy pro handicapované osoby (neschopní nebo omezení samostatně se pohybovat)

2. OBJEKTOVÁ EVAKUACE Objektovou evakuací se rozumí: krátkodobé, co nejrychlejší opuštění ohroženého objektu (zpravidla požárem, havárií, nebezpečnou látkou, nástražným výbušným systémem atd.) po únikových cestách jednotlivci nebo skupinami osob. jde o přesun osob na volné prostranství nebo do chráněného prostoru mimo dosah nebezpečných účinků ohrožujících zdraví a životy. Jedná se o součást preventivní ochrany před nebezpečím.

Objektová evakuace Pravidla a způsob evakuace v objektech stanoví požární evakuační plán („evakuační plán“). Evakuační plán se zpracovává pro budovy a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah, nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím (popř. dle dokumentace PO zpracované i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.složité podmínky pro zásahs vysokým požárním nebezpečím Kromě evakuačního plánu jsou pro některé areály podniků zpracovány vnitřní havarijní plány se stanovenými zásadami pro evakuaci.

Objektová evakuace - postup Pokud evakuaci nezahájil provozovatel objektu, provádí se na výzvu velitele zásahu. Evakuace může také probíhat samovolně před příjezdem jednotky. Evakuaci je nutné přizpůsobit vzniklé situaci, může být prováděna postupně nebo současně pro všechny osoby v objektu; pro zkrácení evakuačních cest a doby evakuace je vhodná evakuace do neohrožených částí objektu (např. při evakuaci v objektech zdravotnických zařízení), Při evakuaci je nutno brát ohled na míru ohrožení osob, osoby s různým druhem omezení schopnosti pohybu, děti apod.; u objektů s velkým počtem osob (např. sportovní haly, zábavní podniky) se prioritně zaměřit na rychlost a množství evakuovaných osob.

Postup JPO při objektové evakuaci po příjezdu na místo zásahu zajistit spolupráci s provozovatelem objektu z hlediska řízení evakuace a získání potřebných informací o objektu (např. stanoviště stálé služby v objektu – velín, technický dispečink); evakuace má být vedena po únikových cestách a v souladu s evakuačním plánem, průzkumem zjistit:  rozsah již provedené evakuace osob a další potřebu evakuace osob,  stav únikových cest a východů z objektu (průchodnost)  možnost využití evakuačních výtahů,  místa ovládání požárně bezpečnostních zařízení, zda byla tato zařízení uvedena do provozu a zda jsou funkční,

Postup při objektové evakuaci - pokračování k řízení evakuace a zabránění vzniku paniky využít vnitřního rozhlasu (ručních megafonů) k podávání informací evakuovaným v průběhu EVA a v místě soustředění evakuovaných osob, evakuované osoby pokud možno směřovat nebo soustředit mimo nástupní prostory jednotek, kontrolovat průběh a výsledek evakuace v objektu, zajistit kontrolu úplnosti počtu evakuovaných, organizovat průzkum uvnitř budovy zaměřený na vyhledávání osob, přijmout opatření k uzavření objektu pro nežádoucí osoby, zajistit střežení evakuovaných prostor, objektu nebo evakuovaného materiálu.

Postup při objektové evakuaci - pokračování Evakuované osoby lze podle jejich potřeb rozdělit na: osoby, které nebudou vyžadovat další péči a mohou se z místa mimořádné události vzdálit, osoby vyžadující přechodnou nezbytnou péči osoby vyžadující zabezpečení podmínek pro nouzové přežití.

Postup při objektové evakuaci - pokračování Zabezpečit přechodnou nezbytnou péči pro evakuované osoby zejména: dohled nad evakuovanými osobami (např. pro děti, nemocné) a v případě potřeby zajistit zdravotnickou pomoc, psychologickou pomoc, dočasné náhradní prostory (vhodný objekt, autobus, kontejner nouzového přežití v případě nepříznivých klimatických podmínek, v noci apod.), informovat evakuované osoby o vývoji situace s možnostmi řešení jejich situace.

3. PLOŠNÁ EVAKUACE Jde o evakuaci obyvatelstva z části nebo z celého urbanistického celku, který je ohrožen mimořádnou událostí. Z hlediska časového se jedná o relativně dlouhodobý proces ( déle než 24 hodin) včetně zajištění dalších opatření souvisejících s následnou péčí o evakuované osoby. Obvykle by byla realizována po vyhlášení některého z krizových stavů. Způsob plošné evakuace je zpravidla plánován v havarijní dokumentaci (havarijní plán kraje, vnější havarijní plány) nebo v krizovém plánu. Lze ji rozdělit na řízenou a samovolnou

Plošná evakuace Řízenou plošnou evakuací je nařízené a řízené přemístění evakuovaných osob, jejíž součástí může být také samoevakuace. Samoevakuace je řízené přemístění evakuovaných svými prostředky po určené trase nebo směru do vlastního náhradního ubytování nebo do evakuačního střediska, popř. do stanoveného místa nouzového ubytování. (Samoevakuace je upřednostňována a je reálnější – téměř každá rodina má vlastní auto)

Plošná evakuace Samovolá evakuace je samovolná reakce obyvatelstva spočívající v opuštění potencionálně ohroženého místa, aniž by někdo evakuaci nařídil a řídil; obyvatelé jednají podle vlastního uvážení. Na plošnou evakuaci navazují další opatření související s následnou péčí o evakuované osoby. Předpokládá se, že obyvatelstvo bude evakuováno na delší dobu (dny, měsíce).

Plánování plošné evakuace - pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu (např. v rámci povodňové ochrany) - ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího zařízení - ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami

Plánování plošné evakuace Plošná evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených MU s výjimkou osob, které se budou podílet: na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost, např.střežení;

Plánování evakuace Evakuace se plánuje přednostně pro: děti do 15 let, pacienty ve zdravotnických zařízeních, osoby umístěné v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené, doprovod osob výše uvedených

Organizace a řízení plošné evakuace V místě zásahu (včetně místa přepokládaného účinku MU) má velitel zásahu právo nařídit evakuaci. Evakuaci zabezpečuje ve spolupráci s řídícím důstojníkem HZS kraje, OPIS IZS a obcemi (starostou). může ji nařídit také hejtman kraje, popř. vláda při vyhlášení příslušného krizového stavu. za organizaci evakuace obyvatelstva v obci odpovídá starosta obce, který ji organizuje v dohodě s velitelem zásahu a s HZS kraje, starosta následně organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva.

Základní pojmy Evakuační zóna – vymezené území, ze kterého je nutné provést plošnou evakuaci Evakuační trasa – komunikace vyhrazená k evakuaci (samoevakuaci) Uzávěra – označené místo na komunikaci sloužící pro zabránění vstupu nepovolaných osob do evakuační zóny. Uzávěry ohraničují ohrožené území (evakuační zónu) Místo shromažďování – místo soustředění osob obvykle uvnitř evakuační zóny, odkud je zajištěno přemístění osob do evakuačních středisek

Základní pojmy Evakuační středisko je místo či zařízení, kde jsou shromažďovány evakuované osoby, je cílovým bodem evakuace. Evakuační středisko je současně výchozím bodem k přemístění evakuovaných osob do míst nouzového ubytování, v některých případech může být evakuační středisko místem nouzového ubytování, nouzové ubytování, kterým jsou náhradní ubytovací kapacity pro evakuované obyvatelstvo vybudované v prostorách, které běžně neslouží pro ubytování.

Orgány pro řízení plošné evakuace Pracovní skupina krizového štábu Evakuační středisko Přijímací středisko

Činnost pracovní skupiny krizového štábu Řízení průběhu evakuace Koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek, z nich do přijímacích středisek a dále do cílových míst přemístění Zajištění dopravních prostředků a jejich přerozdělování mezi evakuačními středisky Řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo Koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek Spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi Dokumentování průběhu celé evakuace

Činnost evakuačního střediska Evakuační středisko zabezpečuje: evidenci evakuovaných osob a poskytování pomoci při sjednocování rodin bydlících v evakuační zóně, zdravotnickou pomoc, pomoc osobám se zdravotním postižením, poskytování psychosociální pomoci evakuovaným, nezbytnou péči (nápoje, jednoduché občerstvení), nocleh pro personál a evakuované, popř. i domácí zvířata, které se zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin,

Činnost evakuačního střediska udržování veřejného pořádku v prostoru střediska, přerozdělení evakuovaných osob do předurčených míst nouzového ubytování, přičemž vychází z informací o volných kapacitách k nouzovému ubytování z příslušné ho štábu (pracovní skupiny krizového štábu), podávání informací evakuovaným osobám, podávání informací o průběhu evakuace a o osobách, které byly evakuovány příslušnému štábu (pracovní skupině krizového štábu)

Podmínky pro zřizování evakuačního střediska Zřizuje se v předem vytipovaném objektu, který musí: mít dostatečný prostor pro shromáždění předpokládaného počtu evakuovaných osob, disponovat hygienickým zařízením (WC, umývárny), být vybaven ubytovacím materiálem nebo tento materiál neprodleně doplnit ze zásob pro humanitární pomoc splňovat základní hygienické podmínky (čistota,…) poskytovat ochranu evakuovaným s ohledem na počasí a roční období.

Obsluha evakuačního střediska Činnost střediska zabezpečuje obsluha :  vedoucí (příslušník HZS kraje, člen jednotky nebo zástupce obce zřizující evakuační středisko)  obslužný personál (může být složen z členů jednotky, policie nebo nestátních neziskových organizací, případně z řad evakuovaných obyvatel)  pomocníci,  další osoby zajišťující doprovod evakuovaných podle počtu, struktury a zdravotního stavu evakuovaných osob. Obsluha by měla být organizována na směny.

Vybavení evakuačního střediska označení objektu, vytýčení příjezdu a vstupu, označení vnitřních prostorů (místo přijmu evakuovaných, WC, koupelna, jídelna, kuchyně, ložnice, společenská místnost, místo pro zdravotnickou pomoc), označení personálu komunikačními prostředky, dokumentace (evakuační formuláře), výpočetní technika s tiskárnou hygienické a toaletní potřeby, klece na domácí zvířata, místo nebo prostředky k uložení cenností. náhradní ošacení, čistící a dezinfekční prostředky apod.

Vybavení evakuačního střediska Provozní řád evakuačního střediska Formulář k evidenci evakuovaných osob Vzory těchto dokumentů jsou uvedeny v Metodických listech BŘ JPO – OOb – Evakuační středisko

Ukončení činnosti evakuačního střediska Vedoucí evakuačního středisko zpracovává jmenný seznam o osobách, které prošly daným evakuačním střediskem a zveřejní jej na informační tabuli evakuačního střediska. Úplné seznamy evakuovaných osob se také předávají z evakuačního střediska na příslušný štáb. Pokud není evakuační středisko místem nouzového ubytování, jeho činnost skončí ukončením evakuace a přemístěním osob do míst nouzového ubytování.

Činnost jednotky SDH (pro EST) Pokud se členové jednotky podílejí na provozu evakuačního střediska, provádí zejména: zřízení evakuačního střediska, základní evidenci evakuovaných osob dovoz a výdej prostředků k zajištění nouzového přežití (deky, potraviny, apod.), laickou zdravotnickou pomoc, první psychickou pomoc.

Přijímací středisko Příjem evakuovaných osob Přerozdělení evakuovaných do cílových míst nouzového ubytování Zdravotnickou pomoc Podávání základních informací evakuovaným Bude se zřizovat pokud nebude tyto činnosti vykonávat evakuační středisko

Úkoly a postup činnosti JSDH při plošné evakuaci Po nařízené evakuaci spolupracuje velitel jednotky v obci se starostou obce. Jednotka se podílí zejména na: varování osob, předávání pokynů a informací k opuštění evakuační zóny do určených míst, např. zejména tam, kde není zaručená slyšitelnost varovacího systému, poskytnutí doplňující informace evakuovanému obyvatelstvu, opatření při dlouhodobém opuštění obydlí nebo jiných budov, k přípravě evakuačního zavazadla pomoci osobám se zdravotním postižením a starým lidem

Úkoly a postup činnosti JSDH při plošné evakuaci - pokračování podíl na činnosti kontrolních bodů na trase evakuace, kontrola evakuační zóny po EVA z hlediska úplnosti provedené evakuace, přesun nebo doprovod evakuovaných osob do míst shromažďování, případně do evakuačních středisek, provádění prvotní evidence evakuovaných osob a poskytování pomoci při sjednocování rodin bydlících v evakuační zóně v evakuačním středisku, zajištění laické zdravotnické pomoci, průběžné podávání informací evakuovaným osobám.

Úkoly a postup činnosti JSDH při plošné evakuaci - pokračování Jednotka opouští evakuační zónu po provedené kontrole úplnosti evakuace, kterou její velitel ohlásí starostovi Osoby, které se odmítly evakuovat, se dopouští protiprávního jednání. Jednotka pro jejich evakuaci nepoužívá násilí, upozorní je na protiprávní jednání, nebezpečí pro ně vyplývající a provede jejich evidenci pro potřeby orgánů obce. Neevakuovaná domácí zvířata by se měla zabezpečit chovateli. K velkým chovům by se měli chovatelé vracet a zabezpečovat péči o ně. (Problém kolem JE?)

4. Očekávané zvláštnosti při evakuaci snaha některých evakuovaných osob se vracet zpět nebo neochota, odpor k opuštění místa, zvláštní chování některých skupin osob (např. děti, osoby se zdravotním postižením), nepřehledná situace o počtech evakuovaných, ztížená kontrola evakuovaných osob (samovolná evakuace), potřeba speciální péče o nemocné a osoby se zdravotním postižením, evakuované osoby mohou být doprovázeny domácími zvířaty (pes, kočka apod.),

Očekávané zvláštnosti při evakuaci složité podmínky pro objektovou evakuaci (nebezpečí pádů, nedostatečný počet únikových cest a jejich snížená průchodnost (mříže, závory, blokace dveří a oken elektronickými systémy, uměle vytvořené překážky), ztížená objektová evakuace v případě výpadku elektrického proudu (osvětlení, větrání, požární uzávěry), nedostačující kapacita evakuačních tras pro evakuaci mobilními prostředky (především průjezdnost komunikací) a nedisciplinovanost řidičů, nebezpečí dopravních nehod na evakuačních trasách,

Očekávané zvláštnosti při evakuaci ztížená evakuace při zhoršených povětrnostních podmínkách, časová tíseň a nedostatek SaP k zabezpečení evakuace, anonymita evakuovaných osob, např. veřejné budovy, sportovní akce, zábavní podniky. možný vznik paniky, nekoordinovaný průběh evakuace, živelnost, nebezpečí krádeží evakuovaných předmětů nebo v prostorách opuštěných objektů, přetížení mobilních telefonních sítí operátorů,

5. Obsah informace pro občany k zabezpečení evakuace Při evakuaci je nutné zejména: připravit evakuační zavazadlo, připravit automobil pro evakuaci (zkontrolovat množství PHM a vybavit jej potřebnými věcmi - nápoje, deka atd.), poskytnout pomoc osobám, které samy nejsou schopny zvládnout přípravu k evakuaci, informovat osoby v sousedství, které jsou v důsledku nemoci nebo stáří upoutáni na lůžko, nebo je předpoklad, že nemuseli slyšet výzvu k evakuaci,

Obsah informace pro občany k zabezpečení evakuace přemístit cenné vybavení domácnosti do vyšších pater (v případě povodní) zaparkovat vozidla na vyvýšené místo (při povodni) vypnout elektrický proud (klimatizace, tepelné elektrické spotřebiče, apod.), posoudit, zda je nutné vypnout ledničky (mrazničky) uzavřít hlavní uzávěry plynu a vody, zkontrolovat uzavření oken a dveří proti vniknutí cizích osob, zabezpečit okolí domu (nebezpečné předměty, které mohou komplikovat průběh MU)

Obsah informace pro občany k zabezpečení evakuace zabezpečit domácí a hospodářská zvířata vodou a krmivem min. na dny, nebo je přemístit do místa určeného pro evakuaci zvířat, pokud se bude domácí zvíře evakuovat (pes, kočka) s osobami, připravit jej k evakuaci (voda, krmivo alespoň na 3 dny s sebou, miska, vodítko, náhubek, přepravní box, apod.), sledovat výzvy orgánů zajišťujících evakuaci, vybavit děti (popř. jiné nesvéprávné osoby) lístkem s jejich jménem a příjmením, adresou a telefonním číslem na rodiče (zákonného zástupce),

Doporučený obsah evakuačního zavazadla (batohu, tašky) občanský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny, peníze, náhradní oblečení, obuv, léky, brýle, umělý chrup a další věci potřebné pro každodenní použití, pitná voda (nápoj), trvanlivé potraviny (vše alespoň na 1 den), popř. speciální druh potravin pro dietáře, hygienické potřeby, spací pytel (deka), svítilna s náhradními baterkami, mobilní telefon s nabíječkou,

Doporučený obsah evakuačního zavazadla (batohu, tašky) Dále v evakuačním zavazadle mohou být: další důležité doklady (smlouvy), cennosti, příbor, jídelní nádobí, psací potřeby, přenosné rádio a náhradní baterie, kniha, dětská hračka atd. notebook a další, zejména při použití vlastního automobilu