Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví historie a současnost

7. dubna let od založení odborového svazu peněžnictví a pojišťovnictví

„Sdružení“

Od Rakousko – Uherska do vzniku samostatného Československa 7. dubna 1870 schválila Rakouská říšská rada koaliční zákon č. 43, který znamenal legalizaci odborových organizací a stávek V roce 1901 jsou založeny: „Svaz českých spořitelen “ v Praze „ Organizace úředníků pojišťoven“ ve Vídni V roce 1903 : „Jednota úřednictva záloženského“

7.dubna 1907 bylo v domě obchodnického spolku "Merkur" V Pařížské ulici v Praze 1 na ustavující valné hromadě založeno "Sdružení peněžního úřednictva„, jako první nepolitická odborová organizace českých peněžních úředníků bank, pojišťoven, záložen, spořitelen i všech ústavů, provádějících obchody peněžní a úvěrové, v tehdejším Rakouskouhersku Prvním starostou byl na této valné hromadě zvolen kolega František Pátek

Zakladatel „Sdružení“ František Pátek

Dne vychází 1.číslo časopisu „PENĚŽNÍ OBZOR“ Tento časopis vychází nepřetržitě, mimo léta válečná 1914 – 1917, až do konce roku Pro členy „Sdružení“ je časopis zdarma. Obsahuje veškeré důležité informace z jednání jak ústředí, tak z činnosti jednotlivých zájmových skupin „Sdružení“

I. pracovní sjezd českého úřednictva peněžního 1. – 2. října 1910 Dne 1. – 2. října 1910 se v Národním domě v Praze na Královských Vinohradech za účasti 300 delegátů uskutečnil I. sjezd českého úřednictva, který v té době sdružoval úředníky bank, pojišťoven, spořitelen, záložen a dalších úředníků z řad ústavů poskytujících služby peněžní a úvěrové. Jednání řídil starosta Sdružení pan Václav Kubeš. Hlavní program sjezdu: „upraviti rámcový program pracovní pro další činnost „Sdružení“ „položiti základy další soustavné práci“ „dáti iniciativu k úsilovné agitaci v řadách lhostejných kollegů“ „vyslechnouti tužby, které nejšírší členstvo ku Sdružení chová i očekává, jichž splnění od organizace své žádá“.

Usnesení I. pracovního sjezdu českého úřednictva 1. – 2. října 1910 pracovní sjezd delegátů Sdružení českého úřednictva úst. peněžních odmítá tvrzení některých tříd; společenských, jakoby úředník, tedy i peněžní, byl nějakou méněcennou jednotkou v životě společenském, odmítá názor o živení úředníků druhými kategoriemi společenskými, ježto veškerý život hospodářský spočívá na práci všech jedinců, jeden bez práce druhého nemůže existovat, jeden na druhém jest závislým, tedy veškeří jedinci jsou společnosti lidské potřebni. považuje za nerozumné, ježto peněžní úředník jako konsument tento,svůj zlepšený příjem použije k úhradě svých potřeb a tím prospívá vrstvám výrobním.

Usnesení I. pracovního sjezdu českého úřednictva 1. – 2. října 1910 trváme na 6 hodinné době pracovní a: ukládá se správ. výboru, aby této 6hodinné doby pracovní domáhal se jednak prostředkováním s ústavy, jednak, a to hlavně, cestou zákonnou. žádáme: aby kancelářské místnosti nebyly zdraví úřednictva na úkor a zejména, aby na tyto pamatováno bylo při stavbě vlastních budov. aby úřednictvu po hodinách úředních byl dopřán dostatečný klid, tedy zejména, aby úřední hodiny nebyly předržovány

Usnesení I. pracovního sjezdu českého úřednictva 1. – 2. října 1910 jednoduché úřadování před svátky a nedělemi za tím účelem, aby úředník uzavřený v těsném městě mohl ve dni odpočinku dále zajeti od města aby doba provisorní a praktikantská omezena byla na minimum a aby tato doba byla honorována jako existenční minimum pro úředníka plat 2000 K mimo příbytečné; zabezpečení stoupání příjmů, ježto úředník zakládající v pozdější době vlastní domácnost, potřebuje, aby příjmy jeho stoupaly, zrovna jako stoupají domácnostní výdaje;

Usnesení I. pracovního sjezdu českého úřednictva 1. – 2. října 1910 aby mimořádné práce přes čas byly honorovány; aby doba služební stanovena byla na 35 let; aby dovolená úřednictva aspoň podle zákona bez intervencí organizace byla dodržována aby stanoven byl přesně pojem definitivy; aby tajná kvalifikace byla odstraněna aby utvořeny byly sbory kvalifikační, ve kterých úřednictvo by mělo dostatečného zastoupení; za sestaveni v každém ústavu disciplinárního výboru.

Usnesení I. pracovního sjezdu českého úřednictva 1. – 2. října 1910 Správnímu výboru Sdruženi se ukládá: a) aby vypracoval vzornou jednotnou služební pragmatiku s řádem disciplinárním; b) aby pečovalo utuženi styků a společného postupu s ostatními spřízněnými spolky; c) aby v případě potřeby v záležitostech sociálních postupoval společně s německými organizacemi; d) aby se postaralo řádné vybudováni kondičního odboru

Od Rakousko – Uherska do vzniku samostatného Československa „Sdružení“ velmi rychle sílilo a z původních 800 členů mělo jich v roce 1912 již 3500 Za 1.světové války ubývalo členů až na 2000 v roce 1917

Poslední čísla „Peněžního obzoru“ 1914 a první čísla 1918

Významní starostové „Sdružení“ František Pátek byl prvním starostou „Sdružení“ 1907 – 1908 místostarostou „Sdružení“ 1908 – 1919 Znovu zvolen starostou 1919 – 1928 Za svou obětavou činnost pro „Sdružení“ byl jmenován prvním čestným členem „Sdružení“ a byl po něm pojmenován podpůrný fond organizace: „Podpůrný fond Františka Pátka“ V roce 1919 bylo vítěznou stávkou peněžních úředníků za lepší platové podmínky a postavení peněžního úřednictva nastartován členský vzestup „Sdružení až na 10 tis. Členů _____________________________________________

Starostové „Sdružení“ František Pátek 1909 František Čuba Václav Kubeš 1911 – 1912 František Bělohlávek 1913 – 1919 Antonín Pavlovský 1919 – 1920 František Pátek 1921 Josef Wünsch 1921 – 1928 František Pátek 1928 – 1934 František Hinz 1935 František Kölbl 1936 Josef Straka 1937 – 1939 Bohuš Bernardy

Nejvýznamnější starostové „Sdružení“ F.Pátek a F.Hinz (uprostřed dole)

Sekretariát „Sdružení“ 20 léta - Praha

„Svazový“ tisk peněžních a pojišťovacích zaměstnanců – 1939 „ Obzor peněžního úřednictva“ „Zprávy záloženské“ „Zájmy zaměstnanců pojišťoven“ „Zprávy spolku úředníků spořitelen“ „Zájmy peněžních a kancelářských zřízenců“ 1940 – 1941 „Snahy peněžních a pojišťovacích zaměstnanců“ 1941 – 1944 „ Peněžní a pojišťovací zaměstnanec“ ** **( tento časopis byl vydáván a redigován protektorátním úřadem centrálně, bez skutečné účasti odborů)