Tajga Vytvořili Ondřej Šigut, Filip Wilczek, Tomáš Jurek a Tomáš Kalmus
Obecná specifikace V severních zeměpisných šířkách Stromové patro - jehličnany Délka vegetačního období 1 – 4 měsíce Převaha srážek nad výparem Krátké a docela teplé léto Možná i dlouhá a krutá zima => permafrost Vznik podzolových půd
Rozšíření tajgy Sibiř (zejména její střední a východní část) Skandinávie poloostrov Kola, Karélie a severozápadní Rusko Kanada, větší část Aljašky horské oblasti USA a střední Evropy jižní část Patagonie asi 45-50° j.š. (jediný větší výskyt na jižní polokouli) maloplošně v horských oblastech Australských Alp a jižního ostrova Nového Zélandu
Rostliny tajgy Smrky, modříny a borovice Břízy, osiky, olše a vrby Maliny, borůvky, brusinky…
Rostliny tajgy Nejvíce se zde daří jehličnatým stromům protože: 1) Jehlice mají úzký tvar, což vyhovuje při větru a voskový povrch což zabraňuje vysýchání 2) Rostou velmi hustě – tepelná izolace 3) Rozvětvený, mělký kořenový systém – sbírání živin z velkých vzdáleností 4)Kuželovitý tvar stromů zajišťuje sklouzávání sněhu
Borovice černá
Smrk ztepilý
Rojovník bahenní
Hrachor lesní
Klikva velkoplodá
Živočichové tajgy Z velkých zvířat medvěd hnědý, los, jelen sibiřský Medvěd zde váží až 400kg Velké rozšíření hlodavců: hlavně veverky Taky mnoho šelem: rosomáci, lasice, kuny Dále soboli a kabaři V tajze je velmi málo plazů protože většina jsou exotermní – když je jim zima upadnou do strnulosti
Medvěd hnědý
Zajíc bělák
Jelen sibiřský
Norník šedavý
Burunduk páskovaný
Nerostné bohatství Prakticky všechny druhy nerostů Zlato, ropa, plyn, rudy… Obrovská těžba dřeva
Půdy V tajze převládá podzolová půda Půdy jsou kyselé –> ze stromů padá jehličí Nejsou moc úrodné ale jehličnanům to stačí
Srážky Docela často tam prší 350 – 750 mm
Zajímavosti V knize Ryby zblízka se uvádí, že byl uloven na řece Kotuj tajmen sibiřský, který měřil 210 cm a měl hmotnost 105 kg V zimě lidé při chůzi potřebují sněžnice, ale zvířata mají široké placaté končetiny, které jim pomáhají při chůzi v hlubokém sněhu. Tajga pokrývá 17% naší planety. Představuje nejrozsáhlejší výskytiště fauny a flóry.