Sociální péče o osoby trpící závislostí
Závislost stav fyzické či psychické vazby jedince na nějakou látku či činnost se škodlivými následky jak pro jedince, tak pro společnost (nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky).
Druhy závislostí závislost může být na cokoli na substancích (látkách, drogách) na hře a hazardu (gamblerství) na práci, činnosti (workoholismus) na sexu na instituci na osobě, osobách
Závislosti dále: vznikají bez podpory jiné osoby vznik, je posilován jinou osobou či skupinou vznik, je plánován jinou osobou či skupinou
Varovné příznaky svědčící o možné závislosti Ztráta zájmu o dříve vysoko ceněné hodnoty Ztráta zájmu o studium a práci Změna přátel Blízcí přátelé a známí jsou závislí na droze Tendence vyhýbat se členům rodiny, nepouštět se s nimi do závažnějšího rozhovoru Krádeže alkoholu, peněz, cenných předmětů Zhoršení celkového vzhledu Lži, rozpačité chování, sebelítost Problémy se zákonem
Projevy závislosti: silná touha užívat látku (bažení) neschopnost kontroly a sebeovládání ve vztahu k užívané látce abstinenční syndrom - reakce na snížení dávky či abstinenci vyžadování vyšších dávek, aby se dosáhlo původních účinků droga = dominantní potřeba, vše se podřizuje droze pokračování v užívání, přestože ví o škodlivém vlivu
Typy závislosti Fyzická ( biologická, tělesná) Psychická
Fyzická (biologická, tělesná) závislost stav, kdy se organismus droze přizpůsobil, zahrnul ji do své látkové výměny (tak jako cukry, tuky, škroby). Organismus tělesně závislý na droze drogu potřebuje a na přerušení přísunu drogy reaguje poruchou, které říkáme abstinenční stav. Při silné fyzické závislosti může přerušení přísunu drogy člověka i zabít.
Psychická závislost duševní stav vzniklý podáváním drogy (konáním činnosti), který se projevuje různým stupněm přání požívat drogu (opakovat činnost). Jestliže jde o čistě psychickou závislost na droze, nedostaví se po jejím vysazení tělesné abstinenční příznaky (mohou se objevit symptomy psychické závislosti: úzkost, podrážděnost, apatie, deprese,….)
Rizikové skupiny děti, mladiství z dysfunkčních rodin, osoby sociálně vyloučené, osoby s velkým psychickým vypětím (manažeři, lékaři…), „osamělé“ matky na mateřské dovolené (manžel hodně pracuje – „zelené vdovy“….) atd.
Míra závislosti člověka na droze se dá vyjádřit jedním z těchto 5 stupňů: experimentální užívání drogy – droga je užívána občasně nebo nepravidelně a její užívání nemusí mít žádné následky příležitostné užívání drogy – droga je užívána pravidelně ne častěji než jednou týdně, obvykle ve volném čase (uživatel nemusí mít větší problémy ve své psychické rovnováze a sociálním působení)
pravidelné (škodlivé) užívání drogy – droga je užívána pravidelně více než jednou týdně, následky užívání se již projevují jistými škodlivými účinky problémové užívání drogy – pravidelné užívání, které ovlivňuje soukromý a pracovní život člověka, známky zdrav. problémů souvisejících s rizikovým způsobem aplikace drogy (např. nitrožilní aplikace) závislost na droze – vyšší tolerance k droze, uživatel má zřetelné zdrav., psych. a sociální problémy Sociální péči potřebují převážně s klienty, kteří spadají do 3. až 5. stupně užívání drog. Sekundární cílovou skupinou se stávají rodinní příslušníci uživatelů drog.
Principy léčby závislostí (DÚVMOK): Dostupnost Účinnost Včasnost Motivace klienta Odstranění fenoménu otáčejících dveří (předcházení relapsu) Komplexnost
Kritéria pro výběr služby konkrétního uživatele: Zdravotní stav Doprovodné psychické a psychologické problémy Stupeň klientovi motivace a potřeby podpory Intenzita příznaků závislosti (pravděpodobnost relapsu, abstinenčních příznaků..) Osobní vztahy (podpora rodiny, přátel – nutné) Sociální prostředí klienta (přátelé, prostředí, kde žije)
Druhy služeb a zařízení ČR a příklad služeb v Pardubickém kraji Odborné sociální poradenství Terénní sociální programy – streetwork Kontaktní centra Ambulantní léčba Denní stacionáře Detoxifikační jednotky Psychiatrické léčebny Terapeutické komunity
Doléčovací centra Substituční programy Protialkoholní záchytné stanice Městské úřady PMS
Odborné sociální poradenství poskytuje informace o službách, dávkách, možnostech léčby, právní poradenství apod. dle potřeb uživatele. Příklad zařízení v PK: LAXUS o.s. (Pardubice) Centrum psycho – sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna, Linka důvěry Ústí nad Orlicí (Kontakt, o.s.), Centrum J. J. Pestalozziho,
Terénní programy - streetwork terénní sociální práce s uživateli drog, realizována přímo „na ulici“ v prostředí, kde se tato skupina klientů přirozeně vyskytuje – určitá náměstí, ulice, nádraží, diskotéky, herny apod. Klientům jsou poskytovány aktuální informace o rizicích spojených s užíváním drog a o možnostech jejich snižování, probíhá výměna stříkaček a jehel, distribuce kondomů a dezinfekčních prostředků, jsou jim poskytovány informace o dostupných programech péče a léčby. Služba je poskytována zdarma v rámci služeb sociální prevence. Příklad zařízení v PK: Darjav (Pardubice) Šance pro tebe (Chrudim) LAXUS o.s. (Pardubice, Chrudim) SKP- CENTRUM o.p.s. (Pardubice)
Kontaktní centra jsou obvykle ambulantní zařízení určená osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Služby zde poskytované mají za cíl snižovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. Nabízejí služby podobné terénním programům, dále potravinová a hygienický servis, jsou zde podmínky pro cílenější a dlouhodobou práci s klientem – kontaktní centra mohou hodnotit aktuální stav uživatele, vybrat pro něj vhodnou léčbu, případně mu zprostředkovat nástup do léčby. Služba je poskytována zdarma v rámci služeb sociální prevence. Příklad zařízení v PK: – Kontaktní centrum LAXUS, o.s. (Pardubice) – Nízkoprahové kontaktní centrum SKP- CENTRUM o.p.s. (Pardubice)
Ambulantní léčba poskytována krizovými centry, poradenskými centry, AT poradnami, na počátku práce je s klientem připraven individuální plán léčby, jehož plnění je s klientem pravidelně revidováno, někdy může být součástí i rodinná či párová terapie. Služba převážně hrazená ze zdravotního pojištění (tj. spíše zdravotnická služba + jako doplněk sociální služby). Příklad zařízení v PK: AT ordinace Chrudim AT ambulance Pardubice
Denní stacionáře intenzívní ambulantní léčba ve formě celodenního programu v rozsahu 2-3 měsíců, během nichž se klienti vracejí do svého přirozeného prostředí, léčba se skládá z individuální, skupinové a rodinné terapie. Služba převážně hrazená ze zdravotního pojištění (tj. spíše zdravotnická služba + jako doplněk sociální služby). Příklad zařízení: Denní stacionář PL Jihlava
Detoxifikační jednotky minimalizování projevů odvykacích symptomů a zbavení organismu uživatele návykových látek, detoxifikace trvá 5 – 10 dní a většina zařízení poskytujících dlouhodobou pobytovou léčbu vyžaduje, aby klient do léčby nastupoval bezprostředně po absolvování detoxifikačního programu. Většinou je detoxifikační jednotka součástí oddělení léčby závislostí v psychiatrické léčebně. Je zařízena jako JIP. Služba hrazená ze zdravotního pojištění (tj. spíše zdravotní služba + jako doplněk sociální služby). Příklad zařízení : detoxifikační jednotka PL Bohnice
Psychiatrické léčebny krátkodobá pobytová léčba (3-6 měsíců), léčba je rozdělena do tří fází, u nichž každá má svá specifická pravidla a probíhá formou individuální, skupinové a rodinné terapie. Zdravotní služba hrazená ze zdravotního pojištění. Např. PL Havlíčkův Brod, PL Bohnice (Praha).
Terapeutické komunity střednědobá a dlouhodobá pobytová léčba (6-18 měsíců), léčba je rozdělena do čtyř fází, důraz je kladen na intenzívní terapeutický proces a komunitní způsob života, využívá se individuální poradenství, skupinové, rodinné a pracovní terapie (změna životního stylu, odpovědnosti za své činy – vnější a vnitřní motivace – strach ze ztráty rodiny, trestní stíhání, odebrání dítěte). Služba je poskytována v rámci služeb sociální prevence. Platí se ubytování a strava. Příklad služby: terapeutická komunita Sejřek ( Kolpingovo dílo ČR o.p.s.)
Doléčovací centra následná péče a prevence relapsu, program trvá 6-12 měsíců, nabídka poradenství, individuální a skupinové terapie (některá centra poskytují párovou a rodinnou terapii, pomoc při hledání vhodného bydlení a práce nebo chráněné bydlení a práci v chráněných dílnách) – stabilizace životního stylu – zaměstnání. Služba je poskytována jako služba sociální prevence (služba následné péče), je poskytována zdarma, platí se event.. ubytování a strava. V PK ani okolních krajích není k dispozici.
Substituční programy pro uživatele drog opiátového typu, klientům je podávána náhražka nelegální drogy (metadon, subutex, suboxone - léčba závislostí na opiátech a heroinu, užívá se ústně,), léčba je zaměřena na fyzickou, psychickou a sociální stabilizaci uživatele a prevenci jejich kriminálního chování. Klient se nevyléčí, jen je převeden na bezpečnou a bezplatnou drogu. Zdravotnická služba, musí předepsat lékař, tj. zdarma. V Pardubickém kraji jsou 2 zařízení, která jsou registrovaná v registru substituční léčby, ale ani jedno nebylo v roce 2010 aktivní, kolem 20 klientů se léčí v jiném kraji. Celkem se v ČR léčilo substitucí v roce 2010 přes osob.
Protialkoholní záchytné stanice nejbližší v Pardubicích (11 míst, Kč za pobyt)
Městské úřady Záleží na konkrétním úřadu a jeho uspořádání např. v Chrudimi je to protidrogový koordinátor a soc. asistent na oddělení prevence MěÚ Chrudim
Nové trendy při práci s uživateli drog: Zaměření na jednotlivé rizikové skupiny (těhotné ženy, menšiny, vězně) Rozšíření substitučních programů (pro uživatele stimulancií) Vznik dalších služeb („šlehárny“)
Přístup k drogové problematice ze strany státu: Represivní (prohibicionistický) Liberální (pragmatický) u nás je represivní přístup doplněný nabídkou léčebných a preventivních programů
Prevence závislostí: Prevence primární – prevence zaměřená na všechny - ve školách, prevence zaměřená na rodinu, Program „policie do škol“ Prevence sekundární - zaměřená na rizikové jedince, např. nízkoprahové kluby pro děti a mládež, streetwork Prevence terciální – zaměřená na resocializaci, snížení rizik spojených s užíváním drog atd., např. služby následné péče, kontaktní centra..
Zdroje: MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál. 2005, ISBN X NEŠPOR, K. Zůstat střízlivý. Brno: Host ISBN 80 – 7294 – 206 – 9 NEŠPOR, K. Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag Bez ISBN. NEŠPOR, K., MULLEROVÁ, M.: Jak přestat brát (drogy). Sportpropag a Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, Bez ISBN. VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, Praha: Portál ISBN Odkazy na související videa: První pomoc pro problémy s alkoholem: Pomoc pro problém s drogami: jednoduché kroky: První pomoc pro hazard: