Spotřební daň z cigaret Mgr. Jan Kvaček

Struktura Stručná informace o populaci kuřáků Spotřeba cigaret, dostupnost cigaret Spotřební daň Poptávka po cigaretách a závislosti na ceně Černý trh Spotřební daň a zdravotnictví

Rozdělení kuřáků v populaci Necelá třetina populace v aktivním věku v ČR kouří...

Síla návyku 40 % kuřáků kouří 6 až 10 cigaret denně 20 % 1 až 5 cigaret denně 17 % 11 až 15 cigaret denně 17 % 15 až krabičku denně 6 % více než krabičku denně

Struktura populace kuřáků Populace kuřáků nevymírá – naopak, má velmi silnou základnu

Populační pyramida dle návyku

Kdy kuřák prvně začíná kouřit ?

Základní charakteristiky kuřáků Třetina populace v aktivním věku Většinou mají silný návyk a kouří již mnoho let Ačkoli jsou dobře informovaní o následcích, berou je na lehkou váhu

Základní charakteristiky kuřáků Kuřácká populace je věkově velmi vyrovnaná Přijaté zákony nemají na chování populace téměř žádný vliv Kuřácká populace má velmi silnou základnu v mladých lidech Počet vykouřených cigaret na osobu starší 18 let dlouhodobě osciluje kolem hodnoty 200 ks

Dostupnost cigaret Cigarety zdražují, ale po většinu času pomaleji než ostatní spotřební zboží Průměrná mzda poměrně rychle roste Cigarety jsou dnes dostupnější než dříve

Cigarety se stával y dostupnější, proč tedy nerostla jejich spotřeba? Na tuto otázku jsou dvě možné odpovědi: ▫Pozitivní důchodový a cenový efekt byly vykompenzovány zvyšujícím se uvědoměním rizika ▫Česká populace je co do počtu kuřáků dlouhodobě saturována

Vývoj spotřeby a relativních cen

Vývoj spotřeby a kupní síly mediánové domácnosti

Spotřební daň jako nástroj ke snížení spotřeby + Snížení dostupnosti cigaret dětem a mladistvým => zásah nejcitlivějšího místa kuřácké populace + Zvýšení příjmu státu + Potenciální snížení počtu kuřáků - Přechod kuřáků na levnější a méně kvalitní cigarety - Zvýšení profitability pašování a černé výroby cigaret

Zdanění cigaret v ČR Daň z cigaret má tři složky ▫Daň z přidané hodnoty ve zvýšené sazbě (19 %) ▫Spotřební daň z cigaret  Pevná složka – 1,12 Kč/kus  Procentní část – 28 % Spotřební daň nesmí být po výpočtu nižší než 2,10 Kč/kus Dochází ke dvojímu zdanění – spotřební daň se počítá z ceny zvýšené o DPH

Výnosy ze spotřební daně v posledních letech

Modelace cenové elasticity poptávky po cigaretách v ČR Odhad probíhal na datech ČSÚ o spotřebě českých domácností Otestovány dva konkurenční modely ▫„Model racionální závislosti“ ▫„Krátkozraký model závislosti“ 2 cíle – vypočtení elasticity a ověření racionality

Modelace cenové elasticity poptávky po cigaretách v ČR Cenová elasticita poptávky – -0,2 Na základě dostupných dat byla vyvrácena racionalita spotřebitele Výsledky lze intuitivně interpretovat na údajích dostupných z výběrových šetření o kuřácích

Interpretace výsledků Při zvýšení daně z cigaret by dnes nedošlo ke snížení výnosu, ale: ▫Modelace je vždy platná jen pro blízké okolí ▫Možnost růstu černého trhu ▫Daně z cigaret jsou regresivní – dopadají více na sociálně slabší část populace

Srovnání míry zdanění v EU Česká republika patří k zemím s nízkou mírou zdanění Vztaženo ke kupní síle jsou v ČR cigarety velmi drahé Zajímavý příklad Bulharska a Rumunska...

Problematika černého trhu 3 zdroje nelegálních cigaret ▫Takzvaný „bootleging“, tedy „pašování“ cigaret z ostatních zemí unie ▫Pašování cigaret ze zemí mimo EU – obzvláště z Ukrajiny ▫Černá výroba cigaret přímo na území ČR

Důsledky pro daňovou politiku ČR Podívejme se znovu na Bulharsko a Rumunsko ▫Nejslabší kupní síla v EU ▫V porovnání s kupní silou – nejdražší cigarety v EU ▫Velmi blízko Ukrajině... ▫V roce 2010 zvýšení spotřební daně z tabáku o stovky procent

Důsledky pro daňovou politiku ČR Pokud bude drastické zvýšení daně fungovat v Rumunsku a Bulharsku, fungovalo by v ČR také Příliš krátká doba na hodnocení situace, ale lze konstatovat: ▫V roce 2011 prudký nárůst černého trhu vysoko nad 30 % produkce ▫Na konci roku 2011 ale již opět růst objemu vybrané daně ▫Skrze přísnější legislativu a důslednou spolupráci policie a celní správy v roce 2012 zmenšení černého trhu o 16 %

Spotřební daň a zdravotnictví Směřovat část vybrané daně do systému veřejného zdravotnictví? + Posílení finanční stability rezortu + Kuřáci přispívají do veřejného rozpočtu, ale čerpají ze zdravotnického => narovnání + Zdravotní pojištění je pro celou populaci nadhodnocené o vliv kuřáků - možné narovnání Ale...

Spotřební daň a zdravotnictví Ale... -Státní rozpočet není v situaci, kdy by bylo možné odvádět finance -Zdravotní pojištění je nastaveno tak, že s kuřáky počítá

Děkuji za pozornost