Pohled nezávislého obchodníka s elektřinou a plynem na fungování energetických trhů v ČR a EU Jaromír Fajman United Energy Trading, a.s.

www.uet.cz2 Agenda  Představení UET, a.s.  Změny v legislativním prostředí 2010 a dále  Směřování a fungování energetických trhů v EU a ČR  Příklad trhu s plynem  Co dál?

www.uet.cz3 Představení UET, a.s.  Významný dodavatel elektřiny, zemního plynu v České a Slovenské republice  UET je součástí Energetického a průmyslového holdingu :  2. největší producent elektrické energie v ČR (5,4 TWh, 1200 MWe) – elektrárna Opatovice, Energotrans, United Energy, Plzeňská energetika  Největší producent tepla v ČR (Pražská teplárenská, United Energy)  7. největší společnost v ČR (bez zahrnutí finančních institucí)  Holding je přítomen v celém hodnotovém řetězci (od těžby přes výrobu po dodávku, distribuci)  Konsolidovaný provozní zisk EBITDA Energetického a průmyslového holdingu přesahuje dosahuje 9 mld. Kč, 6000 zaměstnanců  Nově se holding zaměřuje i na uhlí - díky úspěšné akvizici dolu MIBRAG v Německu, KWK Silesia v Polsku  Investice do OZE pouze omezeně – cca 4 MW FVE  Plánované investice do výroby e.e. – Plzeňská energetika, United Energy, Chemko Strážske  Plánované nové akvizice za 1 mld. EUR  Vzhledem k výše uvedeným dlouhodobým investicím je klíčová stabilita podnikatelského a regulačního prostředí

www.uet.cz4 UET jako dodavatel elektřiny  Elektřina ČR  cca GWh  více než 250 firemních zákazníků z VN a VVN  více než odběrných míst na úrovni VVN, VN a NN  2,5 % trhu (segment VO)  Dodávky elektřiny domácnostem

www.uet.cz5 UET jako dodavatel plynu  Jeden z největších nezávislých dovozců plynu do ČR  Významný hráč velkoobchodního trhu  Odlišný princip funkce oproti tradičním velkým dodavatelům  V současnosti má UET plyn na všech třech vstupních bodech do ČR  Diverzifikace dodávek - nejlepší nástroj k zajištění bezpečných dodávek pro zákazníky  Dodávky konečným zákazníkům přes 1,6 TWh, na velkoobchodním trhu 4- 5 TWh

www.uet.cz6 Dva základní směry vytváření (legislativního) prostředí  Nejasné směřování evropské a české legislativy  Srovnání dvou základních přístupů  Je jednoduché podporovat tradicionalistický přístup = podpora dominantních subjektů, vytváření atmosféry strachu (nebudou dodávky, volatilita světových cen atd.)  Bez modernistického přístupu je omezená udržitelnost průmyslu – ten musí být navázaný na světové ceny, protože ty platí i konkurence

www.uet.cz7 Změny v tržním prostředí 2010 a dále  Protržní změny na počátku roku 2010 zejména u trhu s plynem  Rok 2010 lze nazvat rokem FVE  Existuje celá řada důležitějších a dlouhodobějších témat v energetice než jsou FVE – neřešena, pouze „boj“ o ceny elektřiny od  Solární elektrárny  Je nezpochybnitelné, že problém vznikl selháním regulace výše podpory na výrobu v FVE  Opravdu se nedalo předpokládat snížení ceny výstavby FVE (vždyť to byl hlavní cíl podpor)?  Odpovědnost je nejen na ERÚ, ale i na MŽP, MPO, zákonodárců – nikdo však nepřizná chybu  Investoři do FVE nejsou „zloději“, pouze logicky se chovající investoři  Příspěvek k zaměstnanosti  Výnosy z FVE versus výnosy z regulovaných činností

www.uet.cz8 Řešení solárního problému  Navržené řešení je však zcela nekoncepční a ohrožuje jakoukoliv právní jistotu podnikání v ČR!  Urychlené zavedení bez projednání  Směřování pouze na FVE  Retroaktivní opatření  Snížení podpory zavedením 26 % srážkové daně (krachy projektů, arbitráže, banky)  Zvýšení poplatků za vynětí půdy ze ZPF (? průmyslové zóny?)  Zavedení darovací daně na povolenky , zrušení bezplatných povolenek po 2013  Nesouvisí s FVE, snižuje objem investic do energetiky  Při výběru typu zařízení (investice) se pracovalo s touto podporou investic do efektivity (?financování ?)  Darovací daň je procento z fixní částky – 385 Kč/povolenku  Stojí 11,7 mld. Kč/rok za tato rizika? Nezaplatíme nakonec více?  Proč je takový zájem o změnu ceny elektřiny, když funguje konkurence?  Proč nebyla zvolena jiná řešení (Německo)?

www.uet.cz9 Kam směřuje tržní prostředí z pohledu zákazníků?  Tržní prostředí v ČR v zákaznickém segmentu je vysoce konkurenční – úspěch liberalizace zejména v plynu (odhad úspor mld. Kč/rok!!!)  Snahy o omezování trhu jsou válcovány dostatečnou konkurencí nezávislých obchodníků  Dramatická změna stanovování ceny plynu  Ve vývoji a v konkurenci u zákazníků překonal plyn elektřinu  Vytváření legislativního prostředí je pozadu za rychlými změnami  Je nutné odstranit poslední prvky pokřivující trh (staré tranzitní smlouvy, rozdílný přístup pro tranzitéry a ostatní hráče)  S některými problematickými částmi si trh poradil sám (nedostatek přístupu k zásobníkům v ČR již není aktuální)  Nestíhá reagovat ERÚ ani MPO – přílišné ohledy na původní obchodníky a provozovatele soustav = nedochází k vytváření jednoduchého tržního prostředí  Nejasné zavedení 3. balíčku a možné přínosy nejsou téměř projednávány s obchodníky  EU si neumí vynutit vznik konkurence na jiných trzích přetrvávají nesmyslné překážky chránící jednotlivé trhy  Nutnost skladovat plyn na území SR v případě dodávky zákazníkům – přitom již existuje dostatečné přepravní kapacita z obou směrů (jak z Ruska, tak z ČR a Rakouska) – Skrytá podpora dominantního obchodníka  PGNiG (Polsko) uzavřelo nový kontrakt na dodávku plynu od Gazpromu na 10 let - mimo současnou tržní realitu

www.uet.cz10 Regulace v ČR a její vliv na konečné ceny  Podíl regulovaných složek ceny se zvyšuje  Termín zveřejnění cen je pouze 30 dní před změnou ceny – není možno adekvátně reagovat, nepředvídatelné změny ve struktuře cen, zpoplatnění odchylek  Stanovení regulovaných cen podléhá velmi malé kontrole mimo cenový orgán  Nejsou regulované činnosti výnosnější byznys než FVE (a státem garantovaný) ?  Funguje regulační období na 5 let (již třetí s obdobnými principy) – špatně zafixované principy jsou v podstatě neměnné  V rámci regulace v ČR je velká část regulovaných poplatků jednotná pro všechny zákazníky v Kč/MWh – zatěžuje relativně více průmysl a velké spotřebitele. (týká se plateb na OZE, poplatků za OTE, kogeneraci apod.) - nebyla zvážena možnost přesunout do výnosů distribuce a do distribučních modelů

www.uet.cz11 Příklad trhu s plynem – ČR a EU  Pokles ceny pro zákazníky lze považovat za úspěšnou liberalizaci (25-35%), jsou však státy v EU, kde tyto nižší ceny nejsou  Hlavním zdrojem poklesu ceny plynu je jeho přebytek ve světě a „shale gas“, který může zcela změnit podobu energetiky ve světě  Noví dodavatelé plynu přinášení tyto úspory zákazníkům  Problém však mají stávající hráči:  Dlouhodobé kontrakty na 10, 20, 30 let cenou vázané na cenu ropy, nyní o % dražší než tržní ceny  Problém připomíná FVE – rovněž se dalo předpokládat, že plynu je více než ropy  Ztráty tržních podílů  Častá kritika nízkých marží a cen od nezávislých hráčů, bezpečnost dodávek  Nejsou však větším nebezpečím z dnešního pohledu nevýhodné dlouhodobé kontrakty, neohrožují stabilitu firem vlastnících přepravní a distribuční aktiva?

www.uet.cz12 Příklad trhu s plynem – ČR a EU (2)  Přesto však na velkoobchodním trhu s plynem vidíme problémy  Proč jsou ceny ropy globální a ceny plynu nejsou  O kolik více a jak dlouho bude Evropa platit vyšší ceny  Co odráží ceny plynu v USA  Jaký to má význam na palivový mix  Může být špatná energetická koncepce brzdou rozvoje ČR(Evropy)?  Existuje v EU opravdu tržní prostředí i na úrovni mezinárodního trhu?  Kolik je významných cenotvorných hráčů na trhu s elektřinou a plynem v EU?  Kolik jsou za kterou komoditu zákazníci ochotní platit (proč odchází průmysl?)

www.uet.cz13 Náklady na dopravu zvyšují ceny  Velké státy si prosadí výjimky z přístupu třetích stran (Nord Stream)  Z pohledu nezávislého obchodníka jsou tyto infrastrukturní projekty zbytečné a zdraží dodávku plynu do Evropy  Velcí hráči díky výjimce mohou zablokovat dosud funkční lokální trhy – pokud díky výjimce omezí kapacitu i na existujících bodech (může hrozit i ČR)  Zbytečná podpora infrastrukturních projektů i ze strany EU  Projekt Nabucco nepřinese z pohledu zvýšení konkurence nic významného, pouze zvýší utopené náklady v infrastruktuře,které bude muset zákazník zaplatit  Vysoká cena za regulované služby (nebo služby přirozených monopolů) v Evropě (cena za distribuci, cena za přepravu) – vede k dodatečným nákladům na energie pro průmysl  Nedokonale unbundlované společnosti může podporovat svého „spřízněného“ obchodníka vytvářením tržních bariér  Změny a výjimky vytváří dojem, že několik málo velkých společností si vytváří evropské tržní prostředí pro sebe, ovlivňuje evropské předpisy a z původně protržních konceptů se stává další nástroj pro omezení konkurence na několik velkých evropských společností (oligopolní trh)  Jedinou správnou cenou je podporovat vznik nezávislých LNG terminálů s dostatečným intraevropským propojením (sever/jih) bez výjimek z přístupu třetích stran

www.uet.cz14 Kde lze hledat řešení pro konkurenci na trzích s elektřinou a plynem  Podpora vzniku nezávislých LNG terminálů s dostatečným intraevropským propojením (sever/jih) bez výjimek z přístupu třetích stran  Není nutné podporovat projekty typu NordStream nebo Nabucco  Nutno omezit vliv několika dominantních hráčů v přístupu k LNG terminálům a okolní infrastruktuře  Podpořit projekty, které omezí vznik lokálních trhů (Itálie, Polsko apod.)  Maximální tlak na snížení regulovaných cen za přepravu a distribuci  Je současný unbundling dostatečný?  Jaká je výnosnost přepravy a distribuce ve srovnání s jiným bezrizikovým podnikáním?  Okamžité zpřístupnění nevyužívaných kapacit na denní/týdenní bázi za minimální poplatky (náklady provozovatelů jsou již uhrazeny) jak u LNG terminálů, tak přepravních/přenosových kapacit  Týdenní/denní nominace dominantních hráčů – v případě nevyužívání možno nabídnout v aukci ostatním, minimální cena 0  Jasné principy napříč celou EU

www.uet.cz15 Co je nutné zlepšit  Stanovit povinnou míru liberalizace pro členské státy, kdo nesplní, bude trestán tím, že pokud existuje dominantní subjekt na domácím trhu, bude mu znemožněno aktivně působit na jiných trzích  Vyšší míru kontroly (a zejména rychlost) dodržování soutěžního práva na jednotlivých trzích – tvrdé sankce za zneužívání dominantního postavení a spojení s provozovateli  Co nejrychlejší provedení vlastnického unbundlingu jak na úrovni přenosu a přepravy, tak na úrovni velkých distributorů  Maximální míra virtualizace oblastí jak v elektřině, tak v plynárenství bez omezení na hranice jednotlivých států  Omezení role velkých států na rozhodování o evropské legislativě  Minimum výjimek z přístupu třetích stran  Stabilitu legislativního prostředí

Děkuji Vám za pozornost Jaromír Fajman