Důchodová reforma Jiří Schwarz člen NERV 21. května 2013

Obsah prezentace 1)Neudržitelnost PAYG 2)Aktuální výdaje státu na důchody 3)Srovnání návrhů NERV a Vlády ČR 4)Výsledná podoba reformy a její dopady 5)Úprava parametrů v zahraničí 6)Možnosti parametrických úprav u nás 2

1) Neudržitelnost PAYG

Reforma důchodového systému Původní podoba důchodového systému (PAYG) je neudržitelná REFORMA SYSTÉMU JE NUTNÁ Současná podoba reformy je výsledkem disbalance velkých očekávání a následných politických kompromisů NENÍ IDEÁLNÍ, ALE JDE O VYNUCENÝ KROK SPRÁVNÝM SMĚREM 4

Projekce Poradního expertního sboru (PES) Varianta projekce důchodového systému vychází z těchto předpokladů: legislativní podoba PAYG zůstane zafixována ve stavu platném k důchodový věk se bude zvyšovat dle novely zákona z roku 2008, tzn. s cílem dosáhnout u mužů a žen (s max. 1 dítětem) 65 let kolem roku 2030 (věková hranice u žen dále klesá s počtem vychovaných dětí až na 62 let v případě 5 a více dětí) valorizace důchodů pouze na úrovni zákonného minima (inflace + 1/3 růstu průměrné reálné mzdy) indexace parametrů důchodového vzorce (redukční hranice, základní výměra) dle vývoje průměrné mzdy. 5

Výdaje na systém rostou Zdroj: Závěrečná zpráva PES, Příloha č.1 6

Saldo systému se zvětšuje Zdroj: Závěrečná zpráva PES, Příloha č.1 7

Kumulované saldo = neudržitelný náklad Zdroj: Závěrečná zpráva PES, Příloha č.1 8

Celkový náhradový poměr Zdroj: Závěrečná zpráva PES, Příloha č.1 9

Zdroj: B. BURCIN A T. KUČERA: PROGNÓZA POPULAČNÍHO VÝVOJE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2008–

Více lidí v postproduktivním věku – jak je živit? Zdroj: B. BURCIN A T. KUČERA: PROGNÓZA POPULAČNÍHO VÝVOJE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2008–

Řešení č. 1 – import Gastarbeiterů? Předpoklad dodatečné pracovní migrace – nad rámec demografické prognózy – ve výši zabezpečující v zásadě stabilní velikost pracovní síly Samotná demografická prognóza předpokládá vysoké kladné migrační saldo cca 30 tisíc produktivních osob ročně MIGRACE PRACOVNÍ SÍLY DO ČR VŠAK PENZIJNÍ SYSTÉM NEZACHRÁNÍ 12

Negativní saldo se stejně zvyšuje Zdroj: Závěrečná zpráva PES, Příloha č.2 13

Řešení č. 2 – vyšší zaměstnanost? Předpoklad: Aktivní politika zaměstnanosti = více práce, více daní, více zdrojů na penze… Jenže: toto opatření nikdy nevygeneruje dostatek prostředků pro pokrytí systému („malé krůčky ve světě velkých čísel“) Stát navíc těmito opatřeními generuje další náklady (přímé + nepřímé) SNÍŽENÍ NEZAMĚSTNANOSTI NENÍ ŘEŠENÍ PENZIJNÍHO SYSTÉMU 14

Citlivost výdajů na nezaměstnanost Zdroj: PES - Základní varianta a citlivostní analýza k makroekonomickému scénáři, publikováno 02/2010 (původní demografická prognóza) 15

SHRNUTÍ – PAYG POZITIVA Eliminuje chudobu v post- produktivním věku Plošné řešení. Jednoduchost systému. Tradice budící důvěru. Zdroje ihned spotřebovány (obrana proti „neefektivnosti“) Parametrické úpravy umožňují zajistit dlouhodobou udržitelnost. NEGATIVA Nejistota a riziko pro budoucí důchodce. Malá informovanost o neudržitelnosti systému (bud. závazky > bud. zdroje). Nadměrné očekávání lidí v produktivním věku (bariéra změnám). Deficit = mezigenerační nespravedlnost. Příjmová (tzv. intragenerační) solidarita (redistribuce) dosahuje v PAYG pilíři při dnešním nastavení velmi vysokých hodnot. Daňový systém – vysoké zdanění práce, rozdíly mezi OSVČ a zaměstnanci. Neprůhledná solidarita (např. způsob zápočtu náhradních dob pojištění, délka rozhodného období). Neomezený souběh všech druhů důchodů a mzdy. Plně v souladu s PES 16

2) Aktuální výdaje státu na důchody

Aktuální výdaje státu na důchody Zdroj: Zákon č. 504/2012 Sb.: Zákon o státním rozpočtu na rok 2013 Příjmyv mld. Kč Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti367,96 - Pojistné na důchodové pojištění328,44 - Pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti39,48 Výdajev mld. Kč Dávky důchodového pojištění384,17 Dávky státní sociální podpory36,91 Podpory v nezaměstnanosti9,8 Pojistné na důchodové pojištění (% dávek důchodového pojištění) 85,49 % 18

Aktuální počty důchodců *) Od roku 2010 je z důvodu novely zákona o důchodovém pojištění navyšován počet starobních důchodců v souvislosti s přeměnou invalidních důchodů na starobní po dosažení věku 65 let, proto není možné porovnávat údaje s lety před touto změnou. Zdroj: MPSV Rok Počet důchodců celkem Počet starobních důchodců *) Počet poplatníků pojistného Počet poplatníků na jednoho důchodce 1,84 1,781,731,741,72 Počet poplatníků na 1 starobního důchodce 2,482,462,372,17*)2,172,11 19

Zdroj: MPSV 20

Aktuální počty důchodců 21

3) Srovnání návrhů Vlády ČR a NERV

Důchodová reforma Vláda ČRNávrhy NERV Nutnost reformy ano Začátek 2013 Opt-out dobrovolnýpovinný - role I. státního pilíře významnásnižující se Odvod do soukromých PF 3 % + 2 % vlastní3 % Snížení povinného soc. pojištění neANO (z 28 % na 23 %) Mezigenerační solidarita (rodiče-děti) neano Vstup 35 let do r. 2012*< 40 let Penzijní fondy PF s licencíPF, B, IS (10-20 subjektů) - identifikace klientů anone - státní fond nespíše ne - záruky státu ne Výplata doživotní anuita / renta 20 letanuita - dědění spořicí fáze / rentaspořicí fáze DPH 2012: 14%+20% 2013: 15 %+ 21% 10/2011: 19 % Odchod do důchodu 2030: 65 M, Ž; prodluž o 2m/rok M, 4m/rok Ž, 2019: 6m/rok Ž; vyrovnání sjednocení, dále prodloužení o 2M/rok - zásluhovost (nález ÚS) ano - valorizaceauto; inflace + 1/3 růstu Pmzdyod 2025 cenová *Prodlouženo do ) 23

4) Výsledná podoba reformy DOPADY

Průběh reformy Předpoklady ohledně zájmu o vstup do 2. pilíře nebyly naplněny Nedostatečná informovanost občanů Možnost volby + Nutnost závazku na desítky let Krátkodobá politická a dlouhodobá sociální nejistota Statistika očekávání vlády a skutečný počet uzavřených smluv Očekávání vlády 1. polovina 2013: půl milionu klientů Další roky: nárůst o 80 tisíc/rok, celkem více než milion klientů Realita Počet smluv v systému (duben 2013): cca 22 tisíc klientů Rentabilita pro fondy: cca 200 tisíc klientů / 3 roky Zákon: fond = 50 tisíc klientů a více PŘÍLEŽITOST DOLADĚNÍ SYSTÉMU? 25

Čistá míra úspor v % ( ) Zdroj: OECD Česká republika5,724,846,776,804,876,847,237,12 Německo11,0211,4810,8910,8710,4010,099,989,92 Polsko4,65-0,306,845,943,493,003,264,06 Slovensko1,980,911,645,754,764,234,254,24 Švédsko7,228,9911,008,3210,0410,4510,819,68 26

5) Úprava parametrů v zahraničí

Srovnání penzijních systémů vybrané země (2007) Zdroj: Parlamentní institut (data za rok 2007) Příspěve k do I. pilíře (% mzdy) Příspěvek do II. pilíře (% mzdy) Podíl členů povinných fondů na celkové populaci (%) Podíl členů dobrovolný ch fondů na celkové populaci (%) Aktiva povinných fondů na obyvatele (EUR) Aktiva dobrovolných fondů na obyvatele (EUR) Česká republika 28,00--40,20725,49 Slovensko9,00 29,6314,81370,37148,15 Polsko12,227,3035,960,161102,367,87 28

Slovensko Stav před rokem 2013 Začátek reformy: 2003 Podoba: 3 pilíře systému Účast jen v I. pilíři: příspěvek 18 % z vyměřovacího základu Účast v I. i II. pilíři: příspěvek 9 % (do I. pilíře) + 9 % (do II. pilíře- vybrané správcovské společnosti) Vstup do II. pilíře byl povinný pro všechny občany, kteří nově vstupovali na pracovní trh. Dočasné otevření okna (možnost vystoupit do ) Stav po I. pilíř: příspěvek 18 % z vyměřovacího základu I. i II. pilíř: příspěvek 14 % + 4 % Noví pracující – dobrovolný vstup Dobrovolná platba více než 4 % (daňové zvýhodnění 2 % vyměřovacího základu) 2017: do I. pilíře (14 %) každý rok o 0,25 p.b. méně, tudíž v roce 2024 bude do I. pilíře odváděno 12 % a druhého pilíře 6 % K byl počet účastníků II. pilíře (DSS): (cca 26 % celkové populace) Dobrovolného důchodového spoření (DDS) ve III. pilíři se účastní:

Polsko Stav před rokem 2011 Vstup do I. i II. pilíře je povinný. V případě II. pilíře povinnost pro všechny osoby narozené po Osoby narozené mezi léty 1948 a 1969 mohly do II. pilíře vstoupit dobrovolně do I. pilíř: 12,22 % ze mzdy II. pilíř: 7,3 % ze mzdy III. pilíř: dobrovolný + daňově zvýhodnění Stav po Nové rozdělení odvodů do penzijního systému ve prospěch I. pilíře. I. pilíř: 17,22 % ze mzdy II. pilíř: 2,8 % současnost Od roku 2011 do roku 2017 dochází k postupnému navyšování II. pilíře (v neprospěch I. pilíře) a to: Od do : 2,3 % Od do : 2,8 % Od do : 3,1 % Od do : 3,3 % Rok 2017: navýšení na 3,5 % 30

Švédsko Ve Švédsku proběhla reforma v roce – Povinný odvod do penzijního systému činí 18,5 % z hrubé mzdy. – Účast v I. i II. pilíři je povinná. – Výše penzí je navázána na výběr pojistného. I. pilíř: Do systému PAYG se odvádí 16 % z hrubé mzdy II. pilíř: 2,5 % ze mzdy se povinně odvádí do státního nebo soukromých fondů, kterých existuje přes 700 Zvláštnosti – zaměstnanecké penze: – Ve Švédsku je značně rozvinut systém zaměstnaneckých fondových penzí, kterých se účastní více než 90 % všech zaměstnanců. – Systém byl vybudován na základě kolektivních smluv. – Příspěvková sazba se pohybuje od 3-5 % v případě manuálně pracujících a od více než 5 % v případě administrativních zaměstnanců. Soukromé důchodové pojištění tvořilo v roce 2000 přibližně 4 % z celkových penzijních výdajů. 31

Shrnutí Penzijní systémPolskoSlovenskoŠvédsko Před reformouDo roku 2011Do roku 2013Od 1999 I. pilíř12,22 %9 %16 % II. pilíř povinný pro osoby narozené po povinný pro nově vstupující na pracovní trh povinný 7,3 %9 %2,5 % Reforma Beze změn I. pilíř17,22 % (v současnosti: 16,72 %)14 %16 % II. pilíř povinný pro osoby narozené po dobrovolný vstup (možnost rozhodnout se do 35 let), není možné vystoupit povinný 2,3 % (v současnosti: 2,8 %)4 %2,5 % Plánované změny Postupné navyšování poměru II. pilíře: 2,3 % (od do ) 2,8 % (od do ) 3,1 % (od do ) 3,3 % (od do ) 3,5 % (v roce 2017) Od roku 2017 se bude snižovat část směřovaná do I. pilíře (14 %) každý rok o 0,25 % ve prospěch II. pilíře, tudíž v roce 2024 bude směřováno do I. pilíře 12 % a II. pilíře 6 %. - Poznámky Možnost platit si do II. pilíře více než 4 % (daňové zvýhodnění pouze do +2 %). Možnost účasti ve státním nebo soukromém fondu (přes 700). Rozvinutý systém zaměstnaneckých penzí (více než 90 %zaměstnanců). 32

6) Možnosti parametrických úprav v ČR

Parametrické změny ČR 1.Změna základního parametru systému: Dobrovolnost X Povinnost Změna / zrušení vlastního aditivního příspěvku, který snižuje disponibilní důchod jedince 2.Úpravy, které systém zatraktivní: Sleva zdanění práce (soc. pojištění, sleva na dani…) Mezigenerační solidarita (odvod vlastním rodičům) 34

Prognóza HDP z roku 2010 Zdroj: ČNB (prognóza 2010 / *prognóza 2011) Ukazatel rok ve výši reálný HDP (y/y v %) 20111,2 % 20122,5 % 2013*3,8 % 35

Aktuální prognóza HDP (2013) Zdroj: ČNB (prognóza květen 2013) 36 Ukazatel rok ve výši reálný HDP (y/y v %) 20111,9 % ,2 % ,5 %

Parametrické úpravy systému jsou efektivnější než zrušení systému. Jaká alternativa?