SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY V EU Josef Kotásek

Směrnice 2008/48/ES  Účelem této směrnice je harmonizovat některé aspekty právních a správních předpisů členských států, které se týkají smluv o spotřebitelském úvěru, aby se usnadnilo poskytování přeshraničních služeb.  Směrnice zlepšuje průhlednost nabízených smluvních podmínek a zvyšuje ochranu spotřebitelů.

Negativní vymezení působnosti  úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny hypotékou;  úvěrové smlouvy, jejichž účelem je nabytí pozemku nebo budovy;  úvěrové smlouvy na celkovou výši úvěru nižší než 200 eur nebo vyšší než eur;  smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, u kterých není stanovena povinnost odkupu;  úvěrové smlouvy, kde je úvěr poskytnut bez úroků, bez poplatků nebo ve formě možnosti přečerpání;  úvěrové smlouvy, jež jsou uzavírány s investičními podniky;  úvěrové smlouvy, které jsou výsledkem soudního rozhodnutí;  úvěrové smlouvy, které se vztahují ke splacení nebo zajištění dluhu;  úvěrové smlouvy související s půjčkami poskytovanými omezenému okruhu veřejnosti.

Informace v reklamě  Standardní informace uváděné v reklamě  1. Jakákoli reklama týkající se úvěrových smluv, jež uvádí úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele, musí uvádět standardní informace v souladu s tímto článkem.  2. Standardní informace musí obsahovat jasným, výstižným a zřetelným způsobem prostřednictvím reprezentativního příkladu  a) výpůjční úrokovou sazbu, pevnou, pohyblivou nebo obojí, spolu s údaji o veškerých poplatcích zahrnutých v celkových nákladech úvěru pro spotřebitele;  b) celkovou výši úvěru;  c) roční procentní sazbu nákladů;  d) případnou dobu trvání úvěrové smlouvy;  e) v případě úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu cenu v hotovosti a výši případné zálohy a  f) případně celkovou částku splatnou spotřebitelem a výši jednotlivých splátek.

RPSN Čl. 19 směrnice  1. Roční procentní sazba nákladů, která se za rok rovná současné hodnotě všech závazků (čerpání, plateb a poplatků) budoucích nebo stávajících a dohodnutých mezi věřitelem a spotřebitelem, se počítá podle matematického vzorce uvedeného v části I přílohy I.  2. Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů se stanoví celkové náklady úvěru pro spotřebitele, s výjimkou veškerých nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některého ze závazků stanovených v úvěrové smlouvě a jiných nákladů než kupní ceny, kterou je povinen za koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna v hotovosti nebo na úvěr.

Předsmluvní informace S dostatečným předstihem před tím, než je spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře "standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru" obsaženého v příloze II. Pokud věřitel poskytl "standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru", má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací.

Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele  1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.  2. Členské státy zajistí, že pokud se strany dohodnou na změně celkové výše úvěru po uzavření úvěrové smlouvy, věřitel aktualizuje finanční informace týkající se spotřebitele, jež má k dispozici, a posoudí úvěruschopnost spotřebitele před jakýmkoli významným zvýšením celkové výše úvěru.

Databáze  1. Každý členský stát v případě přeshraničního úvěru zajistí přístup pro věřitele z jiných členských států k databázím používaným v tomto členském státě k posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů. Podmínky přístupu nesmějí být diskriminační.  2. Pokud je žádost o poskytnutí úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi, věřitel okamžitě a bezplatně vyrozumí spotřebitele o výsledku tohoto vyhledávání a sdělí mu údaje o použité databázi  3. Informace se poskytují, není-li to zakázáno jinými právními předpisy Společenství nebo není-li to v rozporu s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností.

Databáze v ČR  V České republice v současnosti fungují 4 registry dlužníků, do kterých mohou instituce nahlížet pro kontrolu svého potenciálního klienta.

Bankovní registr  V registru budou vedeny fyzické osoby (občané i živnostníci), které u některé banky – účastníka registru – čerpají nebo čerpali úvěr (tzn. i kontokorent), nebo se pohybují v povoleném pásmu záporného zůstatku na běžném účtu, a nebo mají kreditní kartu. V registru budou také vedeny fyzické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve žádají. V budoucnu budou v registru pravděpodobně i klienti (občané, živnostníci, společnosti), kteří uzavírají smlouvu s leasingovou společností nebo nakupují na splátky prostřednictvím některého poskytovatele spotřebitelských úvěrů.  Tento registr funguje v Česku od roku 2002 a stručně lze jeho funkci popsat jako vytváření databáze o úvěrové historii fyzických osob.

Nebankovní registr klientských informací (NRKI)  NRKI funguje od července roku 2005 a je ekvivalentem BRKI – sdružuje ale informace o klientech nebankovních společností.  Měsíční aktualizace databáze  Negativní zápis v získáte - více než 3měsíční prodlení se splátkou úvěru.

SOLUS  SOLUS funguje negativní registr, který založily a data si v něm vyměňují převážně banky, finanční společnosti a mobilní operátoři.  Registr SOLUS je více než registrem úvěrovým registrem dlužníků.

Centrální registr úvěrů (CRÚ)  ČNB  V registru podnikatelé a PO  CRÚ je spravován Českou národní bankou a údaje do něj povinně zasílají všechny v Česku působící banky.

Náležitosti smlouvy  Čl. 10 Směrnice

Právo na odstoupení od smlouvy  1. Spotřebitel má k dispozici lhůtu čtrnácti kalendářních dnů na odstoupení od úvěrové smlouvy bez uvedení důvodu.  3. Jestliže spotřebitel uplatní právo na odstoupení od smlouvy,  a) aby účinky jeho odstoupení nastaly před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, musí to spotřebitel oznámit věřiteli na základě informací poskytnutých věřitelem podle čl. 10 odst. 2 písm. p) způsobem, který je prokazatelný podle vnitrostátního práva. Má se za to, že lhůta pro oznámení byla dodržena, je-li toto oznámení, pokud je vyhotoveno na papíře nebo na jiném trvalém nosiči, jenž je věřiteli k dispozici a k němuž má přístup, odesláno před jejím uplynutím;  b) musí spotřebitel zaplatit věřiteli jistinu a úrok z ní vzniklý ode dne, kdy byl úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, bez zbytečného odkladu a nejpozději 30 kalendářních dnů po zaslání oznámení o odstoupení od smlouvy věřiteli. Úrok se vypočítá na základě dohodnuté výpůjční úrokové sazby. Věřitel nemá v případě odstoupení od smlouvy nárok na žádné jiné odškodnění od spotřebitele s výjimkou odškodnění za případné nevratné poplatky zaplacené věřitelem orgánu veřejné správy.

Předčasné splacení  1. Spotřebitel má právo kdykoli zcela nebo zčásti splnit své závazky plynoucí z úvěrové smlouvy. V těchto případech má nárok na snížení celkových nákladů úvěru, jež sestávají z úroku a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy.  2. V případě předčasného splacení úvěru má věřitel nárok na spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, pokud předčasné splacení spadá do období, pro které je stanovena pevná výpůjční úroková sazba.  Výše odškodnění nesmí přesáhnout 1 % předčasně splacené výše úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěrové smlouvy jeden rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše odškodnění přesáhnout 0,5 % předčasně splacené výše úvěru.

Zajištění směnkou  Novela českého předpisu v roce 2013  Vyloučení použití směnky a šeku (§ 18)  Zákaz zajištění v nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky (§ 18a)  Použití drahých telefonních čísel (§ 18b)

18 Charakter směnky  Abstraktnost směnky  Hmotněprávní a procesněprávní zvýhodnění směnečného věřitele  Meze abstraktnosti u kauzálně propojených stran, efekty indosace

19 Směnka a smluvní vztahy  Směnka jako platidlo - placení směnkou  Směnka jako nástroj placení – placení prostřednictvím směnky (§ 334 ObchZ)  Směnka jako nástroj zajištění  Směnka jako sankce

20 Dopady na postavení směnečného dlužníka  Nemožnost uplatnění námitek z vlastních vztahů  Hrozící zneužití (zajišťovací) směnky  Zvláštní rizika: blankosměnky, rukojemství

21 Paliativum čl. I § 17 SŠZ? „Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka“.

22 Podrubopis Zachování námitek bez ohledu na osobu nabyvatele Čl. I § 20 SŠZ (1) Indosament po splatnosti směnky má stejné účinky jako indosament před splatností. Byla-li však směnka indosována teprve po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu, má indosament jen účinky obyčejného postupu. (2) Dokud není prokázán opak, má se za to, že nedatovaný indosament byl na směnku napsán před uplynutím lhůty k protestu.

23 Podrubopis - nespolehlivý zachránce  Derivativní účinky převodu po uplynutí stanovených lhůt  Obtíže s vyvratitelnou domněnkou o času převodu

24 Rektasměnky I Formální otázky:  Znění rektadoložky  Umístění rektadoložky

25 Rektasměnky II Čl. I § 11 SŠZ (1) Každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). (2) Pojal-li výstavce do směnky slova "nikoli na řad" nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse). § 529 ObčZ (1) Námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení,zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky.

26 Trvající obtíže u rektasměnek 1. Primární vyloučení směnečných námitek 2. Rukojemství 3. Procesní rizika

27 Dlužníci u blankosměnek Čl. I § 10 SŠZ Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.

Česká aktuální úprava  145/2010 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2010  NOVELA 2013!