Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Jindřiška Řehořková Název DUM: VY_32_Inovace_ Náboženská reformace a protireformace Název sady: Pozdní středověk a počátky novověku Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Jedná se o výkladovou prezentaci, která seznamuje žáky s pojmy reformace a protireformace, jakož i s hlavními představiteli reformace. Práci doprovází obrazový materiál a animace.

Náboženská reformace a protireformace

Náboženská reformace = náboženské hnutí v 16. století z latinského „reformatio“ = náprava, obnovení usilovalo o nápravu katolické církve a celé lidské společnosti vznikaly nové, na papeži nezávislé církve = = protestantské (evangelické) církve kritika přepychového života církevních představitelů, prodeje odpustků a zavádění stále nových poplatků

reformace kladla důraz na doslovný výklad bible, především evangelií ( = vylíčení Kristova života a jeho skutků) žít podle zásad Bible odstranit světskou moc církve reformovaní křesťané souhrnně nazýváni evangelíci reformované církve – evangelické (protestantské) : * luteránství * kalvinismus * anglikánská církev * Jednota bratrská * aj.

Anglická reformace jako první vyjádřil reformační myšlenky Angličan John Wycliffe (Jan Viklef) 14. století Bibli nadřazuje církevním hodnostářům proti světské vládě církve kritizuje prodej odpustků pro prostý průběh obřadů

Česká reformace církevní reformátor Jan Hus; husitství 15. století vzorem Jan Viklef život podle Bible návrat k chudé církvi proti prodeji odpustků poddaní nemusí poslouchat představené, pokud ti sami nejednají v souladu s biblí

Německá reformace Němec Martin Luther 16. století kněz, kazatel, reformátor zakladatel protestantismu autor řady duchovních, politických, pedagogických spisů, církevních písní a překladů přeložil Bibli do němčiny

pocházel z chudých poměrů vystudoval univerzitu, stal se knězem 1517 uveřejnil ve Wittenbergu 95 tezí, určenýchWittenbergu k diskusi (kritika církve, reagovaly především na prodej odpustků) prý je přibyl na vrata kostela rychle se rozšířily po celé německé říši a vyvolaly bouřlivou debatu = považováno za počátek reformace

Luther popřel, že papež a církevní sněmy jsou neomylné Řím vydal list, ve kterém mu hrozí klatbou prohlášen za kacíře, jeho spisy zakázány církev spálila jeho spisy X Luther spálil církevní list jeho myšlenky se rychle šířily a mezi lidmi vyvolávaly velký ohlas Luther se distancoval od násilí byl pod ochranou saského kurfiřta Fridricha III. Moudrého zemřel 1546 ve věku 62 let, unavený, přepracovaný

Lutherovy zásady : „Autorita Písma je vyšší než autorita církve.“ „Boží milost je dar, není možné si ji nijak zasloužit nebo koupit.“ Husovo dílo zpočátku neznal, seznámil se s ním až později, když mu vytýkali, že se hlásí k Husovu kacířství; sympatizoval s ním sepsal přes 100 svazků psal srozumitelným jazykem Lutherova manželka, původně jeptiška

Martin Luther – citáty : „Člověk, který není ochoten pro něco zemřít, není hoden toho, aby žil.“ „Hudba je nejlepší umění. Zahání smutek.“ „Kdo vůbec nemiluje víno, ženy ani zpěv, zůstává po celý život hlupákem.“ „Nic se nezapomíná pomaleji než urážka a rychleji než dobrodiní.“ „Víno je silné, král je silnější, ženy jsou ještě silnější, ale pravda je nejsilnější.“

Němec Thomas Müntzer Lutherův žák, 16. století reformátor, vůdce povstalců během selské války hlásal, že „vše je společné“ kazatel v saském Cvikově považoval se za pokračovatele husitů 1521 přijel na pozvání pražské univerzity do Čech, kázal v Betlémské kapli hodlal zde vybudovat „říši bratrské rovnosti“

nakonec nucen Prahu opustit, pro české kališníky byl příliš radikální marně se pokoušel sjednotit lidové síly v Německu Německá selská válka 1524 – 1526 vlna lokálních povstání v čele jednoho z nich Müntzer snaha venkovského obyvatelstva získat rovnoprávné postavení ve společnosti „Snažím se pochopit, abych mohl uvěřit.“

zástupci sedláků vydali 1525 společné požadavky = Dvanáct artikulů (soupis stížností a požadavků), např. zrušení nevolnictví, zrušení desátku, volný lov zvěře i ryb, volná těžba dřeva, navrácení obecních lesů, omezení robot, vykonávání zbylých robot pouze za náhradu zamezení zvůli při trestech povstání potlačeno, padlo přes sedláků vůdcové popraveni, včetně Müntzera M. Luther se od povstalců distancoval, odmítal násilí, požadoval pouze reformu církve, jinou ne

Švýcarská reformace Švýcar Ulrich Zwingli kněz, kazatel, 16. století první představitel švýcarské reformace položil základy pro vznik nové, reformované církve umírá jako polní kněz v bitvě „Mnohému naučiti se můžeme od mládeže, i od žáků pozorných.“

Švýcar Jan Kalvín 16. století kněz zakladatel nové reformované církve kalvinismu prosazoval přísné a přesné dodržování Bible měl vliv na vládu v Ženevě zavedl zde přísný řád, např. zákaz zábav, které sváděly k nemravnostem a odváděly lidi od Boha a práce zákaz zlatých šperků přinutil ženevské zlatníky, aby si hledali jiné zaměstnání, a položil tak základ švýcarského hodinářství

Protireformace = katolická reformace = reakce římskokatolické církve na protestantskou reformaci, zejména na učení Martina Luthera začíná v polovině 16. století vrcholí za třicetileté války (1618 – 1648) doznívá až v 18. století snaha navrátit protestanty do katolické církve součástí násilná rekatolizace znovuobracení nekatolíků na římskokatolickou víru v českých zemích probíhala od bitvy na Bílé hoře (1620) byla řízena českým králem a římským císařem Ferdinandem II. „koho území, toho víra“

rekatolizace byla prováděna ve spolupráci světské a církevní moci vyhánění nekatolických duchovních ze země 1624 vydán císařský patent, kterým se v Čechách povolovalo pouze katolické náboženství

Jezuité = Tovaryšstvo Ježíšovo jeden z největších a nejvýznamnějších mužských řeholních řádů římskokatolické církve založen v 16. století jako reakce katolické církve na reformaci hlavní činnosti řádu byla misijní, vzdělávací a vědecká činnost do Prahy přišli první jezuité roku 1556 ve své koleji, v Klementinu, řád zřídil gymnázium a zároveň tam byly konány zkoušky z filosofie a teologie po Bílé hoře hlavní náplní řádu rekatolizace znak Jezuitů zakladatel řádu Sv. Ignác z Loyoly

Použité zdroje VYKOUPIL, Libor; ANTONÍN, Robert; FEJFUŠOVÁ, Marie. Dějepis. Středověk a počátky novověku pro 7.ročník ZŠ. Brno: Nová škola, s.r.o., 2008, ISBN MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátků novověku. Liberec: Dialog, 2002, ISBN SOCHROVÁ, Marie. Dějepis I. v kostce.. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN ilustrace klipart KENNEDY T., John M.. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VILÍMEK, Jan. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GERTEN-JACKSON, Carol. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WITTENBERG: MELCHIOR LOTTER D.J., Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NIEDERSÄCHSISCHES LANDESMUSEUM. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SICHEM, Christoph. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Použité zdroje AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MORANSKI. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: