1 ZPŮSOBILÉ VÝDAJE ZPŮSOBILÉ VÝDAJE Olomouc Zlín Uherské Hradiště Velké Losiny

2 1. Obecné zásady způsobilosti výdajů Základní podmínky způsobilosti výdajů: Jsou v souladu s evropskou a českou legislativou Jsou vynakládané v souladu s cíli konkrétní oblasti podpory v rámci ROP Střední Morava. Jsou přiměřené (výdaje musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklém) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu). Jsou prokazatelné a doložitelné příslušnými účetními doklady, případně dokladem splňujícím náležitosti účetního dokladu a zároveň zaznamenány v účetní evidenci, případně daňové evidenci příjemce. Jsou uskutečněny po počátečním datu způsobilosti. Jsou prokazatelně zaplaceny ze strany příjemce Realizované výdaje musí mít celkový či převažující dopad na region soudržnosti Střední Morava a projekt musí být realizován na území regionu soudržnosti Střední Morava. Projekt musí respektovat minimální přípustnou výši dotace. Jsou přímo a výhradně spojeny s realizací projektu a jsou součástí rozpočtu projektu. Jsou způsobilé ve smyslu definice pojmů, tj. např. hmotný a nehmotný majetek, …....

dlouhodobý hmotný majetek – pozemky ( nákup pozemku max. však do výše 10 % celkových způsobilých výdajů ) dlouhodobý hmotný majetek – stavby (pořízení staveb formou výstavby) např. výstavba stezek dlouhodobý hmotný majetek - samostatné movité věci a soubory movitých věcí (SMV) např. cyklistická odpočívadla s informačními tabulemi dlouhodobý hmotný majetek - drobný dlouhodobý hmotný majetek např. odpadkové koše, stojany na kola projektová dokumentace (vyjma projektů zakládající veřejnou podporu) finanční výdaje a poplatky - např. bankovní poplatky služby – např. výdaje na publicitu projektu, výdaje spojené s výběrovým řízením DPH u neplátců a pokud není nárok odpočet u plátců DPH 3 2. Způsobilé výdaje 2.1 Způsobilé výdaje pro oblast podpory 1.3

dlouhodobý nehmotný majetek – (u projektů zakládajících veřejnou podporu musí být odpisovaný) dlouhodobý hmotný majetek – pozemky (nákup pozemku max. však do výše 10 % celkových způsobilých výdajů), např. sadové úpravy dlouhodobý hmotný majetek – stavby (pořízení staveb formou výstavby), např. výstavba podchodů, nadchodů, chodníků, parkoviště, odstranění nevyužitelných staveb dlouhodobý hmotný majetek - samostatné movité věci a soubory movitých věcí (SMV) - např.bezbariérová úprav podchodu – výtahy, eskalátory, požárně bezpečnostní zařízení, dlouhodobý hmotný majetek - drobný dlouhodobý hmotný majetek např. lavičky, koše projektová dokumentace (vyjma projektů zakládající veřejnou podporu) osobní výdaje a cestovní náklady na nově vytvořená pracovní místa (vyjma projektu zakládající veřejnou podporu) finanční výdaje a poplatky - např. bankovní poplatky služby (vyjma projektu zakládající veřejnou podporu) – např. výdaje na publicitu projektu, výdaje spojené s výběrovým řízením DPH u neplátců a pokud není nárok odpočet u plátců DPH Způsobilé výdaje pro oblast podpory 2.2.1, 2.3.1

5 3.1 Nezpůsobilé výdaje pro oblast podpory 1.3 a 2.2.1, Mezi nezpůsobilé výdaje náleží zejména: oprava a údržba majetku (hmotného, drobného hmotného, nehmotného, drobného nehmotného), leasing a pronájem, režijní výdaje, osobní výdaje výdaje na právní spory, sankční poplatky, pokuty a penále, poplatky za výpis z obchodního rejstříku a z rejstříku trestů, správní poplatky výdaje na telekomunikační a poštovní služby, 3. Nezpůsobilé výdaje

6 dále: DPH nebo její část, pokud existuje zákonný nárok na její odpočet, přímé daně, silniční daň, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, dědická daň, darovací daň, místní poplatky, clo, věcné příspěvky, úroky z úvěrů a půjček, dary, nákup automobilů, výstavba, obnova nebo modernizace bytových domů a jednotek, nákupy majetku, který byl již dříve podpořen z národních či dotačních programů, výdaje odpovídající svým vymezením účetní kategorii mimořádných nákladů (jedná se např. o opravu nákladů minulých účetních období, vyúčtování nároku zaměstnanců na odstupné při reorganizaci, odškodnění při pracovních úrazech, výdaje, kterými nájemce podle smlouvy uvádí po skončení nájmu najatou věc do předešlého stavu, atd.).

7 4. Možné chyby v žádostech o platbu v ROP dle zkušeností s administrací žádostí v SROP Definice: Žádost o platbu je dokument, ve kterém žádá příjemce poskytovatele dotace (Regionální radu regionu soudržnosti Střední Morava) o proplacení způsobilých výdajů za realizovaný projekt. Žádost o platbu :  je vygenerována příjemcem z elektronické žádosti BENEFIT7+  je předložena v tištěné i elektronické formě

8  nesoulad částek vůči částkám uvedených v monitorovacích zprávách  elektronická forma Žádosti o platbu není generována z programu BENEFIT7+ nebo není finálně uložena v programu BENEFIT7+  fakturované množství neodpovídá smlouvě – je nutné vždy zkontrolovat, zda podkladové materiály odpovídají smlouvě. Objevují se i faktury s dodatkem – dle přiloženého výpisu prací nebo dle dodací listu, ale takovou přílohu faktura neobsahuje – opět nezpůsobilý výdaj  k projektu nebývá veden samostatný bankovního účet či bankovní účty, ve kterých musí být detailně uvedeny všechny příjmové a výdajové položky. Výjimkou jsou platby, které uvedeným způsobem realizovat nelze a které nepřevyšují částku 10 tis. Kč (např. notářské poplatky, apod.). Příjemce podpory nesmí účet projektu zrušit před doplacením závěrečné platby projektu poskytovatelem.  chybí doklady o zaúčtování 4.1 Žádost o platbu – možné věcné nedostatky při generování žádosti v programu BENEFIT7+

9  faktury: Souvislost faktury s projektem – chybí označení názvu nebo číslo projektu na faktuře. Zahraniční faktury nejsou přeloženy do českého jazyka. Všechny faktury v rámci projektu musí být vystaveny na příjemce podpory nebo na jeho partnery v rámci daného projektu. Faktury musí být podloženy objednávkami nebo smlouvami o dodávce služeb nebo zboží.  je vhodnější fakturovat odděleně nezpůsobilé náklady akce.  řazení dokladů dle soupisky faktur, tím se usnadní kontrola  očíslovat pořadovým číslem předkládané doklady dle soupisky  podpisy dokumentů – statutární orgán (příp. pověřená osoba)  oprávněnost dodavatele – nemá živnost na dodávanou činnost  soulad rozpočtu s položkami způsobilých nákladů v rozpočtu  pohyby dotací nejsou popsány v interních směrnicích u příjemce dotace 4.2 Žádost o platbu a povinné přílohy – možné věcné a formální nedostatky

10  oddělená účetní evidence musí být vedena na zakázky, hospodářská střediska, atd. (Pokyny pro žadatele). Příjemce musí vést pro projekt účetnictví ve smyslu zákona 563/1991 Sb., o účetnictví nebo daňovou evidenci podle zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmu rozšířenou o dodatečné požadavky, které budou uvedeny v Poskytnutí podpory a oddělené a transparentní analytické účty související s realizací projektu.  daňové doklady musí být vystaveny v souladu se zákonem o účetnictví a musí obsahovat všechny požadované náležitosti. Náležitosti účetního dokladu stanoví § 11 zákona č. 563/1991 o účetnictví a správně zaevidován v účetních knihách konečného příjemce.  daňové doklady musí obsahovat specifikaci pořizovaného zboží, služeb nebo prací včetně měrné jednotky a specifikaci toho, kdo zboží nebo služby nakoupil (pokud se nejedná o zjednodušený daňový doklad). Upozornění:

11 Ing. Zdeněk Říha Odborný referent pro způsobilé výdaje oddělení metodiky Tel.: Děkuji za pozornost.