Jméno autora: Mgr. Veronika Macků Škola: ZŠ a MŠ Náklo Datum vytvoření (období): listopad 2013 Ročník: 6,7,8,9 Tematická oblast: Skladba a tvarosloví pro 2. stupeň ZŠ Téma: Zájmena Metodický list (anotace): Tato prezentace slouží nižším ročníkům k představení učiva o zájmenech, vyšším ročníkům pak ke zopakování a procvičení již známé látky. s. 3 obecná charakteristika zájmen s. 4 – 11 druhy zájmen – zájmena osobní (jejich tvary a procvičování) s. 12 – 15 zájmena ukazovací (jejich tvary a procvičování) s. 16 – 19 zájmena přivlastňovací (jejich tvary a procvičování) s. 20 – 23 zájmena tázací (jejich tvary a procvičování) s. 24 – 27 zájmena vztažná (jejich tvary a procvičování) s. 28 – 31 zájmena neurčitá (jejich tvary a procvičování) s. 32 – 33 zájmena záporná (jejich tvary) s. 34 shrnutí druhů zájmen s. 35 mluvnické významy zájmen s. 36 souhrnná cvičení

ZÁJMENA PRONOMINA

ZÁJMENA Zájmena (pronomina) jsou slova, která sama neoznačují osobu, zvíře, věc nebo vlastnost, nýbrž jen zastupují příslušná podstatná a přídavná jména, popřípadě určitou osobu, věc nebo vlastnost jen naznačují nebo na ně odkazují. Zájmena příslušná jména zastupují nebo na ně ukazují.

DRUHY ZÁJMEN Osobní zájmena Osobní zájmena představují uzavřenou skupinu výrazů, do které se řadí tato slova: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se. Jejich funkcí je označovat role v komunikaci a odkazovat.

Užívání jednotlivých tvarů: Zájmena já a ty ve 2., 3. a 4. pádu a zájmeno se ve 3. a 4. pádu mají dvojí tvary: a) kratší (mě, tě, se, mi, ti, si) b) delší (mne, tebe, sebe, mně, tobě, sobě) Tvary zájmena já a) kratší (mě, mi) b) delší (mne, mně) Tvar mě je ve 2. a 4. pádu vždy správný. Tvar mne se užívá řidčeji. Tvar mně je vždy správný ve 3. pádu. Tvar mi lze užít, pokud zájmeno nestojí za předložkou nebo na něm není důraz. Příklad: Něco se mně/mi zdálo. Mně se něco zdálo. (důraz) Máš něco proti mně? (po předložce)

Tvary zájmena ty a) kratší (tě, ti) b) delší (tebe, tobě) Delších tvarů zájmena ty se užívá po předložkách a při důrazu, kdy bývá zájmeno nejčastěji na začátku věty. V ostatních případech užíváme tvarů kratších. Příklad: Tobě se něco zdálo. (důraz) Má něco proti tobě? (po předložce) Potřebujeme tě tam. Něco ti povím. (ostatní případy)

Tvary zájmena on a) kratší (mu, ho) b) delší (jeho, něho, jemu, němu) c) jej, něj Delších tvarů zájmena on se užívá po předložkách a při důrazu, kdy bývá zájmeno nejčastěji na začátku věty. V ostatních případech užíváme tvarů kratších. Tvaru jej, něj můžeme užít ve všech případech. Příklad: Dopis přišel od něho/něj. (důraz) Myslí jen na něho/něj? (po předložce) Něco mu koupím. Vidím ho/jej. (ostatní případy)

Tvary zájmena se a) kratší (se, si) b) delší (sebe, sobě) Delších tvarů zájmena se se užívá po předložkách a při důrazu, kdy bývá zájmeno nejčastěji na začátku věty. V ostatních případech užíváme tvarů kratších. Příklad: Sobě jsem se smál. (důraz) Myslí jen na sebe? (po předložce) Něco si koupím. (ostatní případy)

Poznámky k pravopisu Můžeme si zapamatovat mnemotechnickou pomůcku pro psaní mě/mně: mě - tě (vidí mě - vidí tě) mně - tobě (mně něco přinese - tobě něco přinese) Pozor na rozdíl mezi sebou a s sebou: Vzali ho s sebou. Neházej sebou! Pozor na rozdíl mezi mi a my: Půjčil mi knihu. (3. pád zájmena já) My jsme tam nebyli. (1. pád množného čísla) V sedmém pádě zájmen my a vy se píše měkké i: námi, vám

Souhrnná cvičení Doplňte správný tvar zájmena: 1. Nechce se (já) učit. 2. O (oni) nepadlo ani slovo. 3. Mamince se polévka povedla, uvařila (ona) dobře. 4. Srdečně (vy) vítáme. 5. Bylo (my) potěšením (ty) se to řekne. 7. Pro (já) za (já). 8. Dala (on) jablko (ony) nic nepohne. 10. Nedá bez (ono) ani ránu. 11. Starej se o (se). 12. Půjčil (ona) korunu. 13. Dítě je opuštěné, nikdo se o (ono) nestará (já) to nebaví. 15. Nic o (ona) nevím. 16. Tady nejde o (já)! 17. Národ (se). 18. Bez (oni) nemůžeme začít. 19. Srdce ve (já) prudce bije. 20. S (vy) je to těžké.

Řešení testu: 1. Nechce se mi učit. 2. O nich nepadlo ani slovo. 3. Mamince se polévka povedla, uvařila ji dobře. 4. Srdečně vás vítáme. 5. Bylo nám potěšením. 6. Tobě se to řekne. 7. Pro mě za mě. 8. Dala mu jablko. 9. Jimi nic nepohne. 10. Nedá bez něj/něho ani ránu. 11. Starej se o sebe. 12. Půjčil jí korunu. 13. Dítě je opuštěné, nikdo se o ně/něj nestará. 14. Mě to nebaví. 15. Nic o ní nevím. 16. Tady nejde o mě! 17. Národ sobě. 18. Bez nich nemůžeme začít. 19. Srdce ve mně prudce bije. 20. S vámi je to těžké.

Ukazovací zájmena Ukazovací zájmena Ukazovací zájmena ukazují mimo text nebo uvnitř textu a slouží tak k orientování účastníků komunikace v předmětu komunikace. Mezi ukazovací zájmena řadíme tato slova: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám. Zájmena týž a tentýž se někdy řadí do kategorie zájmen identifikačních, neboli zájmen (ne)totožnosti

Pozor na tvar 4. pádu množného čísla: v mužském i ženském rodě píšeme tvrdé y: Dívky jsme našli doma samy. Bratry jsme našli doma samy. Na rozdíl od 1. pádu množného čísla, kdy píšeme v mužském rodě měkké i: Chlapci byli sami doma. Ve 4. pádu jednotného čísla mužského životného je spisovný tvar pouze samého, tvar sama je nespisovný. Ve spojení s některými slovy označujícími párové části lidského těla (jako např. oči, uši, ruce, nohy) se v 7. pádu používají tvary zakončené - ma: těma očima těmato nohama těmahle rukama oněma ušima takovýma nohama samýma očima

Doplňte správný tvar zájmena: 1) (to) nic nezkazíš. 2) S (onen) člověkem se bavit nebudu. 3) Mluví o (samé) nesmyslech. 4) Bez (takové) vymožeností se obejdu. 5) (tyhle) botám už oprava nepomůže. 6) Zabývali jsme se (táž) věcí jako včera. 7) Udělat (takový) dítěti radost je velice těžké. 8) Měla malé šedé oči, pod (ony) očima roztomilý nos. 9) Bratry jsme našli doma (sami). 10) Pohladil ji (tytéž) rukama, které dovedly tak ubližovat.

Řešení testu: 1) Tím) nic nezkazíš. 2) S oním člověkem se bavit nebudu. 3) Mluví o samých nesmyslech. 4) Bez takových vymožeností se obejdu. 5) Těmhle botám už oprava nepomůže. 6) Zabývali jsme se touž věcí jako včera. (Tvar toutéž je utvořen od zájmena tatáž.) 7) Udělat takovému dítěti radost je velice těžké. 8) Měla malé šedé oči, pod oněma očima roztomilý nos. 9) Bratry jsme našli doma samy/samé. 10) Pohladil ji týmaž rukama, které dovedly tak ubližovat.

Přivlastňovací zájmena Přivlastňovací zájmena jsou uzavřenou skupinou zájmen, která vyjadřují přináležitost někoho nebo něčeho k někomu nebo něčemu. Mezi přivlastňovací zájmena řadíme slova můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj

Pozor, tvary jako "mojich", "svojeho" a podobně jsou nespisovné! Kratší tvary jako má, tvá, svá jsou většinou pociťovány jako stylově vyšší. Ve spojení s některými slovy označujícími párové části lidského těla (jako např. oči, uši, ruce, nohy) se v 7. pádu používají tvary zakončené -ma: tvýma očima mýma nohama svýma rukama vašima ušima našima nohama jejíma očima Pozor na rozdíl mezi jejich a jejích: Radujeme se z jejich úspěchů. (z úspěchů několika lidí; přivlastňovací zájmeno 3. osoby množného čísla, které je nesklonné - jejich) Radujeme se z jejích úspěchů. (z úspěchu jedné ženy; 2. pád množného čísla zájmena její

Doplňte správný tvar zájmena: 1. O (vaše) zahradě jsem toho mnoho slyšel. 2. Na (naše) třídu nikdo nemá (má) práci nikdy neodbývám. 4. Jel jsem autobusem s (tvá) matkou (její) úsměvu se nemohu nabažit. 6. Viděl jsem to (své) očima. 7. Bavili se o (jejich) kamarádovi. 8. Někdo odvedl (tvůj) psa. 9. Bojím se o (jeho) zdraví. 10. Cení si (moje) nápadů.

Řešení testu: 1. O vaší zahradě jsem toho mnoho slyšel. 2. Na naši třídu nikdo nemá. 3. Mou/moji práci nikdy neodbývám. 4. Jel se autobusem s tvou/tvojí matkou. 5. Jejího úsměvu se nemohu nabažit. 6. Viděl jsem to svýma očima. 7. Bavili se o jejich kamarádovi. 8. Někdo odvedl tvého psa. 9. Bojím se o jeho zdraví. 10. Cení si mých nápadů.

Tázací zájmena Tázací zájmena Funkcí tázacích zájmen je zejména žádat doplnění informací. Pomocí zájmena kdo se ptáme na neznámou osobu, pomocí zájmena co na neznámé zvíře nebo věc. Zájmeno jaký se ptá na neznámou vlastnost nebo substanci, zatímco zájmeno který vybírá z třídy substancí nebo vlastností. Zájmeno čí zjišťuje vlastníka objektu. ? ? ? ? ?

Tato zájmena tvoří také citově zabarvené varianty pomocí přípony -pak: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak. Dále tvoří zesílené tvary pomocí přípony -že: kdože, cože, kterýže, jakýže, číže. Tato zájmena se skloňují stejně jako původní tvary: kdopak, kohopak, komupak, kohopak, o kompak, kýmpak Ve spojení s některými slovy označujícími párové části lidského těla (jako např. oči, uši, ruce, nohy) se v 7. pádu používají tvary zakončené - ma: číma očima kterýma nohama jakýma rukama

Doplň správný tvar zájmena: (čí) psa to vedeš? 2. O (copak) ten film je? (který) jídlu dáš přednost? (co) se to týká? (jaké) rukama to na mě saháš? 6. O (čí) očích sníš? (které) květiny máš nejraději? (kdože) to vyhlížíš? (jaké) problémy se teď zabýváš? 10. Po (kdo) se ti nejvíc stýská?

Řešení: 1. Čího psa to vedeš? 2. O čempak ten film je? 3. Kterému jídlu dáš přednost? 4. Čeho se to týká? 5. Jakýma rukama to na mě saháš? 6. O čích očích sníš? 7. Které květiny máš nejraději? 8. Kohože to vyhlížíš? 9. Jakými problémy se teď zabýváš? 10. Po kom se ti nejvíc stýská?

Vztažná zájmena Vztažná zájmena Vztažná zájmena uvádějí nebo připojují vedlejší věty vztažné a vyjadřují vztah k zastupovanému objektu. To této skupiny slov patří všechna slova ze skupiny zájmen tázacích, zájmeno jenž, varianty s -ž (kdož, což, jakýž, kterýž) a vztažná přivlastňovací zájmena jehož, jejíž, jehož. Mezi další tato zájmena patří: kdo, co, který, jaký a čí. Zájmeno který se střídá v textu s jenž.

Skloňování zájmena jenž jednotné číslo 1. pádjenžjež 2. pádjehožjížjehož 3. pádjemužjížjemuž 4. pád jehož/jejž x jejž (než.) jižjež 6. pádo němžo nížo němž 7. pádjímžjížjímž množné číslo 1. pádjiž x jež(než.)jež 2. pádjichž 3. pádjimž 4. pádjež 6. pádo nichž 7. pádjimiž

Doplňte správné tvary: 1) Ten, (kdož) jsem čekal, nepřišel. 2) Maminka, pod (jejíž) rukama vykvetlo tolik růží, byla pobledlá. 3) Pohlédl na své ruce, (jež) se živil celý život. 4) Prý je nejsilnější (což) se samozřejmě nedá věřit. 5) Vítáme vás, (kdož) se podařilo najít cestu k nám. 6) Obviněný se dopustil podvodu, (což) se dopustil trestného činu. 7) Ten člověk, (jenž) znám, zemřel. 8) Je to problém, o (který) mnoho nevím. 9) Řeknu to tomu, (kdo) můžu vždycky věřit. 10) Lidé, o (již) je řeč, jsou právě v cizině.

Řešení testu: 1) Ten, kohož jsem čekal, nepřišel. 2) Maminka, pod jejímaž rukama vykvetlo tolik růží, byla pobledlá. 3) Pohlédl na své ruce, jimiž se živil celý život. 4) Prý je nejsilnější. Čemuž se samozřejmě nedá věřit. 5) Vítáme vás, komuž se podařilo najít cestu k nám. 6) Obviněný se dopustil podvodu, čímž se dopustil trestného činu. 7) Ten člověk, jehož znám, zemřel. 8) Je to problém, o kterém mnoho nevím. 9) Řeknu to tomu, komu můžu vždycky věřit. 10) Lidé, o nichž je řeč, jsou právě v cizině.

Neurčitá zájmena Neurčitá zájmena Zájmena neurčitá jsou tvořena připojením předpon nebo přípon k zájmenům tázacím. V některých případech jde o tzv. zájmenné spřežky. Skloňují se potom stejně jako zájmena, od kterých jsou utvořena. Pokud byla připojena přípona za původní tázací zájmeno, tato přípona se neskloňuje, ale přidává se ke skloňovanému tvaru původního tázacího zájmena.

Rozeznáváme různé druhy neurčitosti: Neurčitost nespecifická: někdo, něco, nějaký, některý, něčí Neurčitost větší míry: kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi Libovolnost neutrální: kdokoli(v), cokoli(v), jakýkoli, kterýkoli, číkoli Rozmanitá libovolnost: ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí Všeobecná platnost: kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco zdůrazněné měrové hodnocení: málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který Neurčitost s hovorovým příznakem: bůhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí atd., nevímco, nevímkdo a podobně Totalizující množství nebo míru (někdy se řadí do zvláštní podskupiny totalizátorů): každý, všechen

Doplň správný tvar zájmena: 1) (nějaký) zázrakem to přežil. 2) Dej tu květinu (některá) z tvých kamarádek. 3) Je to podobné (něčí) výtvoru. 4) Podej ruku (kdokoli). 5) To dítě chodí k (bůhvíkdo). 6) Za (každé) očima vidíme smutek. 7) Ve (všechna) stručnosti je to takto. 8) Nedáme to (ledajací) hejskům. 9) Ten případ je (cosi) velice zvláštní. 10) Byl poplácáván (všechny) rukama všech okolostojících.

Řešení testu: 1) Nějakým zázrakem to přežil. 2) Dej tu květinu některé z tvých kamarádek. 3) Je to podobné něčímu výtvoru. 4) Podej ruku komukoli. 5) To dítě chodí k bůhvíkomu. 6) Za každýma očima vidíme smutek. 7) Ve vší stručnosti je to takto. 8) Nedáme to jedajakým) hejskům. 9) Ten případ je čímsi velice zvláštní. 10) Byl poplácáván všema rukama všech okolostojících.

Záporná zájmena Záporná zájmena Jsou to zájmena, kterými popíráme existenci osoby, věci, děje a podobně. Některá tato zájmena jsou tvořena připojením přípon k zájmenům tázacím. Mezi zájmena záporná řadíme slova nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný, případně archaické nižádný a zesílené pranic.

Doplň správný tvar zájmena: 1) S (nic) nehýbejte, dokud nepřijede komisař. 2) Já (nikdo) neobviňuji. 3) O (žádný) problému nevím. 4) Díval se na mě takovýma (nijaké) očima. 5) Ten dort ještě (žádné) dítěti nechutnal víc. 6) Nedělal si z toho (pranic). 7) Dnes nečekáme (žádné) návštěvy. 8) Já už se nedivím (nic). 9) (žádné) rukama jsme nepotřásli. 10) Raději neutíkej k (ničí) automobilu

Shrnutí Druhy osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné se přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj - zvratné ukazovací: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám tázací: kdo, co, jaký, který, čí vztažná: kdo, co, jaký, který, čí, jenž neurčitá: někdo, něco, některý, nějaký, něčí; ledakdo...; kdokoli...; kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi; leckdo, lecco, leckterý...; každý, všechen záporná: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Mluvnické významy zájmen Určujeme - pád, číslo, jmenný rod, dále vzor a druh Skloňování a) bezrodá: ( já, ty, my, vy, zvratné se ) - mají zvláštní skloňování b) rodová: * vzory zájmenného skloňování - ten ( tvrdý vzor ) - náš ( měkký vzor )

Souhrnná cvičení 1. Určete druhy zájmen: všechen -, tento -, nic -, můj -, co -, ona -, jaký -, jenž -, týž -, jejich -, si -, leckterý -, žádný -, kdo -, každý -, nijaký -, takový -, ty Určete druhy zájmen: Všichni v naší třídě doma kromě rodičů někoho mají, jenom já jsem sama. Nemohla jsem se o přestávce pochlubit jako třeba Lenka: "Můj bratr hraje v symfonickém orchestru našeho města!" Nebo jsme slyšeli od Ivany: "Naše Klárka zpívá v chrámovém sboru." Mám prostě smůlu. Jsem jedináček. Odjakživa jsou všechny hračky moje. S nikým se nemusím dělit ani o ně, ani o jiné věci. Ale je mi doma smutno. Jako malá holka jsem prosila rodiče, aby šetřili peníze a koupili za ně miminko. 3. Určete druhy zájmen: Jak ráda bych se o ně starala! Letos mi naši koupili za vysvědčení pštrosa. Samici, které říkáme Peggy. Ta se stala mým i jejich mazlíčkem. Na zahradě má svou boudu. Do svého obydlí nechce nikoho pustit. Dává nám najevo, že si o svých návštěvách bude rozhodovat sama. Před Vánocemi prý začne snášet vejce. Budu je prodávat za dolary a za ně si pak koupím letenku do Austrálie, abych poznala zemi, v níž byla původně Peggy doma.

POUŽITÉ ZDROJE: rning/ucebnice_cj/cj6_zajmena rning/ucebnice_cj/cj6_zajmena Český jazyk 6,7,8,9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, nakladatelství Fraus 2005