Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let? 2015 Vít Richter.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Praha Vít Richter Národní knihovna ČR.
Advertisements

Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let? Havlíčkův Brod Vít Richter Národní knihovna ČR.
Podpora plánování rozvoje sociálních služeb formou založení odborných partnerství CZ.1.04/3.1.03/
Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let? České Budějovice Vít Richter Národní knihovna ČR.
Přístupy k péči o staré občany v zahraničí a u nás.
Regionální politika Oldřich Hájek. Obsah přednášky: Další typologie nástrojů lokálního rozvoje a RP Podle charakteru a zaměření Podle charakteru a zaměření.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Realizace projektu: –
Zákon o sociálním podnikání Průběžné informace o připravovaném předpisu.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování školství  Školství – důležité odvětví veřejného sektoru  Školství:  Měří, hodnotí a tvoří lidský kapitál.
Formy a druhy sociálních služeb. Sociální služby Činnost zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo v rámci prevence před.
2. setkání pracovních skupin „Sociální věci a zdravotnictví“
STRATEGIE SPOLUPRÁCE OBCÍ MAS BYSTŘIČKA PROJEKT SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV „MAS JAKO NÁSTROJ SPOLUPRÁCE PRO EFEKTIVNÍ CHOD ÚŘADŮ“
Fokus Praha o.s. Nová struktura vedení Fokusu Praha – rok 2005.
Využití informačních technologií při řízení obchodního řetězce Interspar © Ing. Jan Weiser.
Oborová brána Musica (MUS) Nový nástroj (nejen) pro české muzikology Václav Kapsa Národní knihovna České republiky Výroční konference ČSHV Nové výsledky.
PŘEHLED ZAJÍMAVOSTÍ Z KONFERENCE INTERNET VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ 2013 Mgr. Tomáš Lechner, VŠE v Praze.
Strategické dokumenty, řízení, plánování a směřování Jihočeského kraje Ing. Luboš Průcha vedoucí oddělení regionálního rozvoje KÚ JčK.
Procesy ve veřejné správě Ivo Vašíček Proces veřejné správy Získávání zdrojů dané, poplatky, pokuty Vnitřní a vnější bezpečnost Správa zdrojů Údržba.
Zahájení tvorby Komunitního plánu sociálních služeb pro město Žatec Mgr. Petr Antoni Dne
Podpora odborných partnerství v sociálních službách, existuje ano či ne?
Projekt Zvyšování kvality života uživatelů sociálních služeb se zdravotním postižením ve Zlínském kraji je spolufinancován Evropským sociálním fondem prostřednictvím.
INTERREG V-A AT-CZ Listopad 2015 Informace pro Pracovní skupinu/regionální kolegium pro cestovní ruch při RSK JMK.
Vize propojení zdravotního a sociálního pojištění RNDr. Jiří Schlanger náměstek pro informatiku a mezinárodní věci.
Co je Open Access (OA) Bc. Miroslava Pourová. Open Access = Otevřený přístup mezinárodní iniciativa k zajištění: – trvalého – okamžité – bezplatného přístupu.
Aktivity a projekty Lísky na podporu spolupráce v regionu Pomáháme lidem porozumět přírodě a být dobrými hospodáři přírodního i kulturního dědictví.
Evropský sociální fond 1 Jiří Švarc Evropská Komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Oddělení pro Českou republiku,
VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ZKUŠENOSTI S PODPOROU ESF VE VELKÉ BRITÁNII.
Pracovní skupina Portál elektronického zdravotnictví NSeZ – neveřejná prezentace Emauzy, MUDr. Pavel VEPŘEK předseda pracovní skupiny.
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NEZISKOVÉHO SEKTORU projekt Sítě mateřských center o.s. – Jihomoravský kraj Lektorské dovednosti I. Komunikace v NNO.
Společnost a informační prostředí. Informační prostředí Odborné poznatky uložené v dokumentech Instituce a jednotlivci přispívající ke komunikaci informací.
INTERNET. Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP.
koncepce rodinné politiky Dipl.-Pol. Jana Maláčová
Co mohou knihovny očekávat od novely autorského zákona?
Služby I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u
PhDr. Markéta Sanalla Katedra ekonomie a veřejné správy
model fungování a praxe
Úřad práce České republiky
SLABIKÁŘ DĚTSKÝCH PRÁV VY_32_INOVACE_01_10
Josef Středula, předseda ČMKOS
KONCEPT NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Science centrum Lázně Chomutov???
Název projektu: Drogové závislosti - násilníci a oběti Bc
Vnitropodniková komunikace ve vybraném subjektu
Inovace a regionální rozvoj
Inf Počítač a lidé s handicapem
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
PhDr. Dušan Bartůněk UK FTVS
31 Základní typy zdravotnických systémů
Zákon o sociálním podnikání
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Minulost a současnost financování e-zdrojů na FSV UK
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období Petr.
Elektronické informační zdroje pro obor pedagogika
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Martina Slánská Kalhousová Název.
Zlata Houšková, Vít Richter
České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2010 Tisková konference 7.
EQF a Národní soustava kvalifikací v České republice
Volný čas a kultura Kultura pro děti a kultura dětí
Regionální informace jako přidaná hodnota katalogu krajské knihovny
Digitální gramotnost Informatické myšlení
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
A co dál - aneb jak spolupracovat a komunikovat spolu i bez projektů
Konference ke čtenářské gramotnosti Spolupracující partneři
Střední škola obchodně technická s. r. o.
KNIHOVNA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI
Život bez střeva , Praha.
Profesionalizace sociální práce v ČR
Střední škola obchodně technická s. r. o.
v kontextu změn a potřeb moderního trhu práce
Transkript prezentace:

Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let? 2015 Vít Richter

Hlavní témata  Vliv ICT na činnost knihoven  IFLA Trend Report 2013  Budou lidé číst? Co budou číst?  Knižní trh  Budou lidé chodit do knihoven?  Priority pro budoucí rozvoj  Pracovníci knihoven a jejich kompetence 2

Dva scénáře budoucího rozvoje knihoven  Knihovny si i v budoucnu zachovají své významné místo v oblasti vzdělávání, uchování a zpřístupnění informací i pro volnočasové aktivity  Knihovny se stanou zbytečnou institucí, zaniknou jako telefonní budky nebo budou pouhou raritou 3

Který scénář je správný? Který je pravděpodobnější? Jaké budou knihovny za 30 let? Jaké budou knihovny v roce 2045?

Vývoj knihoven v příštích 30 letech? 5 ?

Rozvoj médií a ICT

7

Dostupnost internetu kdykoliv a kdekoliv Prodej a využívání eknih Masová digitalizace knihovních fondů ROK 2020: zdigitalizováno 80 – 100 mil. stran Autorský zákon 8

Celkem digitalizováno 100,3 mil. stran Výdaje na digitalizaci cca 753 mil. Kč

Archivace českého webu  Kompletní archivace českého webu – od r  Digitální knihovna, která uchovává webové zdroje pro budoucí generace  Pokud je nebudeme průběžně archivovat, zmizí významná součást národního kulturního dědictví  120 TB komprimovaných dat  4 miliardy digitálních objektů  1,2 miliónů webových stránek z domény Projekt Webarchiv

Co bude v roce 2045? Všichni připojení 24 hodin denněVše co bylo vytištěno, bude v digitální podobě Změna způsobu vyhledávání a využívání informací Digitalizace vzdělávacích procesů Knihovny mají poprvé v historii konkurenci ve svých hlavních funkcích 11

Historická změna  Mění se postavení knihy a knihoven v komunikaci  Knihovny se poprvé v dějinách dostávají do konkurence ve svých hlavních funkcích:  Shromažďovat  Uchovávat  Zpřístupňovat autorská díla  Knihy budou dále vyráběny, prodávány, čteny… 12

Co přinese digitalizace tištěné produkce?  Zlepšení přístupu k textům  Okamžitý přístup k milionům knih nezávisle na tom, kde jsou uloženy  Objevování a zpřístupnění zapomenutých autorů  Prohledávání plných textů + strojový překlad  Nastane odklon od čtení tištěných textů?  Knihy – encyklopedie, slovníky, beletrie, různé obory  Noviny, časopisy  Zvýšení prodeje a zisku z e-books  Pokles prodeje a snížení zisku u tištěné produkce?  Zvýšení příjmů držitelů práv 13

Zpřístupnění výsledků digitalizace  Novela autorského zákona  Princip rozšířené kolektivní správy  Zpřístupnění knih a časopisů nedostupných na trhu  Kolik budou stát licence?  Kdo je zaplatí? Návrh 1.Bezplatný přístup prostřednictvím všech knihoven – na místě samém Hrazeno ze státního rozpočtu 1.Placené speciální služby  Vzdálený přístup z domova, ze zaměstnání  Digitální kopie  Tisk Platí uživatel

Vliv digitalizace na knihovny  Jaká bude úloha knihoven?  Pokles zájmu o půjčování tištěné produkce?  Budou moci knihovny půjčovat eknihy?  Jaké budou proporce zájmu o tištěná média a EIZ?  Jak budou využívány výsledky masové digitalizace?  Jaké služby budou knihovny poskytovat? Knihovny musí poskytovat služby, které lidé potřebují a vyžadují 15

Když se řekne knihovna Veřejné knihovny Široká veřejnost Volnočasové aktivity Neformální vzdělávání Financování obce Vysokoškolské knihovny Těsná vazby na proces vzdělávání Komunita pedagogů a studentů Financování stát, privátní 16 Knihovny s archivní funkcí Trvalé uchování tradičních a digitálních médií Specifická komunita VaV, studium, média, hobby Financování stát, regiony… Specializace na dílčí oblasti VaV Úzká komunita vědců Financování VaV Knihovny z oblasti VaV

IFLA Trend Report

Digitalizace lidského života  Objem informací šířených v globálním informačním prostředí překročil v roce 2010 rozsah 1 zettabytu a očekává se, že se tento objem zdvojnásobí každé dva roky.  Provoz internetu se v posledních 10 letech v zemích OECD zvýšil o %.  V letech 2008 – 2011 bylo vytvořeno více digitálních informací než zahrnují záznamy za celou uplynulou historii lidstva.  V září 2013 Národní bezpečnostní agentura (NSA) v Utahu ve Spojených státech otevřela nové datové centrum s kapacitou 12 exabytů ( petabytů). K tomu, aby bylo možno uložit všechny doposud napsané knihy ve všech různých jazycích, potřebujeme kapacitu asi 400 terabytů. Jestliže jeden petabyt obsahuje 1000 terabytů, potom by nám na uložení všech knih stačilo méně než jedno procento kapacity centra v Utahu (0,0033 %). IFLA Trend Report

Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 1.Nové technologie budou rozšiřovat a současně omezovat přístup k informacím 2.Online vzdělávání umožní demokratizaci a globalizaci vzdělávání 3.Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí 4.Hyperkonektivita celé společnosti 5.Globální informační ekonomie se bude vlivem nových technologií rychle proměňovat 19 IFLA Trend Report 2013

Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 1.Nové technologie budou rozšiřovat a současně omezovat přístup k informacím  Růst významu informační gramotnosti  Bariéra duševního vlastnictví, nové obchodní modely  Digitální propast  Snahy o kontrolu internetu 2.Online vzdělávání umožní demokratizaci a globalizaci vzdělávání  Vzdělání bude bohatší, levnější a dostupnější.  Online otevřené vzdělávací zdroje  Velký důraz bude kladen na celoživotní vzdělávání a uznávání neformálního a informálního učení – certifikace vzdělávání  Narušení tradičních modelů vzdělávacího procesu, transformace výuky ve školách, kurzy na míru  Otevřený přístup k vědeckým publikacím, sdílení informací 20 IFLA Trend Report 2013

Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 3. Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí  Personalizace, vytváření služeb na míru  Metody monitorování a filtrování budou ohrožovat individuální soukromí a důvěru  Růst počtu a významu komerčních platforem – zvýšená kontrola  Trvalá digitální stopa 4. Hyperkonektivita celé společnosti umožní prezentaci různých názorů a hnutí  Informace z veřejného sektoru budou transparentnější, bude kladen důraz ne veřejné služby  Pokles významu tradičních stran  Vznik a organizace nových hnutí – globalizace extrémizmu  Zranitelnost globálního informačního prostředí 21 IFLA Trend Report 2013

Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 5. Globální informační ekonomie se bude vlivem nových technologií rychle proměňovat  Mobilních zařízení – hlavní přístup k informacím, obsahu a službám  Hyper připojení, síťové senzory, 3D tisk – kontrola zdraví, přístup ke vzdělávání…  Technologie strojového překladu – snadná dostupnost informací  Informačních technologie umožní lidem být déle ekonomicky aktivní nezávisle na místě svého působení  Informační technologie mění pojetí „autorství“ a „vlastnictví“ – narušení tradičního řetězce: autor, vydavatel, distributor, prodejce, knihovna, čtení  Zranitelnosti nových technologií – tlak na nadměrnou regulaci  Kdo bude profitovat z globální ekonomiky? 22 IFLA Trend Report 2013

Budou lidé číst? Budou číst více nebo méně? Budou číst knihy? Budou číst více pknihy nebo eknihy?

Pkniha nebo Ekniha - jaká je budoucnost?  33 osobností: prozaici, básnici, překladatelé, nakladatelé, knihkupci, knihovníci, editoři…  Obavy nad osudem Pknihy – něco se děje  Většinový názor: Pkniha a Ekniha budou existovat vedle sebe  Kdy a v jakých proporcích? 24

25

26

Kolik minut denně věnujete mediálním aktivitám? 27

28 Češi patří k silným čtenářským národům Erobarometr

Děti: Kolik knih přečteš za měsíc? 29

Mezinárodní průzkum PIAAC ( )  Zkoumá dovednosti nezbytné pro vzdělání a práci:  Čtenářskou gramotnost  Numerickou gramotnost  Dovednost řešit problémy v prostředí ICT  Čtenářská gramotnost Čechů se za 15 let nezlepšila ani nezhoršila  Mírně se zhoršuje čtenářská gramotnost mladých  Čtenářská gramotnost souvisí se subjektivním hodnocením vlastního zdraví, důvěry v ostatní, s dobrovolnictvím a s možností ovlivnit politiku  Nejvyšších dovedností dosahují lidé ve věku let  Funkční gramotnost klesá pomaleji, pokud se člověk vzdělává 30

Knižní trh  Podíl eknih na trhu  USA, Velká Británie cca 25 % prodeje eknih  Německo 10 %  Francie 2,7 %  Španělsko 3-5 %  Polsko 1-2 %  Vývoj tržeb z prodeje eknih v USA Růst tržeb z prodeje eknih % % % % Vývoj tržeb naznačuje, že eknihy budou spíše doplňkem tištěných knih (stejně jako zvukové knihy), než aby byly náhradou tištěných knih 31 IFLA Trend Report 2013

Knižní trh eknih – Česká republika RokProdané ksVelikost trhu mil. KčPodíl na trhu % 2010neměřeno 0% ,03% ,38% ,86% ,67% 32 Celková nabídka: cca titulů, cca 220 nakladatelů Technické vybavení obyvatel: 0,6 mil. čteček eknih 1,2 mil tabletů Knihovny nabízí asi titulů

Budou Češi eknihy číst jako Američané?  V České republice se proti chřipce očkuje asi 5 % lidí  V Německu, Velké Británii, Francii či Španělsku to je přes 20 %  V USA se proti chřipce očkuje 46 % lidí 33

Budou lidé chodit do knihoven?

35

36

V budoucnu bude lépe? 37

39

40

41

42

Jaké budou knihovny za 30 let?

8 směrů pro rozvoj knihoven Knihovna jako vzdělávací, kulturní cent. Klasická knihovna Knihovna jako místo Rovnost šancí Vzdělávání, čtenářská gramotnost Pracovníci knihoven Efektivita výkon Digitální knihovna 44

Knihovny v papírovém a digitálním světě 45 Papírový svět: knihy, časopisy, noviny… Digital born Masová digitalizace Služby knihoven

Digitální knihovny a repozitáře Licencované elektronické informační zdroje Souborné katalogy Katalogy jednotlivých knihoven Bibliografické databáze Překonání roztříštěnosti informačních zdrojů 46

Centrální portál knihoven 47

Priority knihoven v příštím období Vývoj čtecích zařízení Koncentrace digitálních zdrojů Změny distribuce, streamování? 49 Cloudová řešení nákup služeb Technologie vyhledávání, překladu Autorský zákon, Open Access Digitalizace Vývoj služeb v digitální prostředí Integrace tradičních a digitálních služeb = CPK Dlouhodobé uchování digitálních dokumentů Knihovník jako navigátor a poradce Informační gramotnost Specializované služby pro komunitu Knihovna jako místo - rozšíření a zkvalitnění prostor, vybavení ICT Bezbariérové, zelené knihovny Knihovna jako informační, kulturní, vzdělávací, komunitní centrum Podpora čtenářské, informační, digitální gramotnosti Specializované služby pro skupiny ohrožené vyloučením Knihovna jako místo - rozšíření a zkvalitnění prostor, vybavení ICT Bezbariérové, zelené knihovny

Pracovníci knihoven

Složení pracovníků veřejných knihoven podle pohlaví 51

Věkové složení pracovníků veřejných knihoven 52

Vzdělání pracovníků veřejných knihoven 53

Požadavky na nové a inovované kompetence  Nové kompetence pro akvizici digitálních dokumentů a zahraniční literatury  Pokles objemu prací v oblasti katalogizace tištěných dokumentů – přebírání záznamů, zpracované fondy  Vyhledávání a zpracování digitálních zdrojů  Digitalizace, správa digitálních knihoven, dlouhodobé uchování digitálních dokumentů  Zvyšování a trvalá inovace kompetencí ve službách – zvládnutí různých rešeršních strategií, vyhledávání ve specializovaných databázích, referenční služby, jazykové znalosti, zvládnutí nových nástrojů a aplikací, mobilní aplikace, práce s různými koncovými zařízeními – tiskárny, skenery, PC, tablety apod.  Lektorské dovednosti – informační, mediální, digitální gramotnost, besedy  Organizace vzdělávacích a kulturních akcí  Profesionalizace práce s různými skupinami uživatelů – děti, mládež, senioři, rodiny, matky s dětmi, nezaměstnaní, zdravotně znevýhodnění apod.  Schopnost stát se členem výzkumného týmu 54

Umíme to? Co Google nenajde? Ebay, Amazon: úvod do online eshopping Rešerše na internetu Video v síti – YouTube a Vimeo Vyhledávání fotografií a jejich sdílení přes Flicker Umíte organizovat a sdílet s wiki? E-výpůjčka – ze sítě do mého mobilu (Vážné) hry Ověřování termínů a jejich třídění Jak poprvé zveřejnit text vlastní e-knihy IPad v zaměstnání Jistota je jistota: základní ochrana mého počítače Využívání podcastů Online komunikace s veřejnou správou Lépe organizovat s mentálními mapami Výměna dat na internetu prostřednictvím Droboxu Kreativní psaní pro bloggery Hudební produkce pomocí iPadu Street art Podcasting – základy a tipy Digitální fotografie Digitální zpracování obrazů Jak si vytvořím svůj vlastní blog? Filmová produkce na iPadu a iPhonu 55

56 Do jaké míry určí ICT naší budoucnost?  Vliv technologií není přímočarý a jejich působení lze obtížně prognózovat  Móda nebo hluboká a zásadní změna?  Knihovny nejsou pouze technologií  Silné historické, kulturní, sociální, psychologické a filozofické vlivy  Rostou požadavky společnosti znalostí – vzdělávání jako celoživotní kontinuální proces  Autorská práva limitují přístup k digitálním dokumentům  Světy tištěných a digitálních médií nebudou nikdy totožné  Knihovny mají v informační společnosti rozvojový potenciál  …..ale musí se měnit  O knihovnách rozhodnou jejich uživatelé  Knihovny musí definovat svůj vztah k potřebám znalostní společnosti  Musí poskytovat služby, které lidé potřebují

Odolá profese knihovník digitalizaci? 57

Trendy Bude nabídka digitálních služeb?  Půjčování v knihovnách  Budou služby knihoven koncentrovány?  Počet knihoven  Budou klesat výpůjčky tištěných knih?  Počet pracovníků  Budou knihovny půjčovat eknihy?  Zájem o prostory knihovny  Budou lidé číst?  Zájem o studium v knihovně  Budou číst pknihy?  Zájem vzdělávací aktivity  Budou číst více eknihy  Zájem o kulturní akce  Bude klesat produkce a prodej pknih?  Zájem o volnočasové aktivity  Bude stoupat produkce eknih?  Zájem o rovný přístup  58

59

Dva scénáře budoucího rozvoje knihoven  Knihovny si i v budoucnu zachovají své významné místo v oblasti vzdělávání, uchování a zpřístupnění informací i pro volnočasové aktivity  Knihovny se stanou zbytečnou institucí, zaniknou jako telefonní budky nebo budou pouhou raritou 60

Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let? 2015 Vít Richter