Výzkum v oblasti kultury Blatná Vybrané poznatky z výzkumu prováděného v roce 2010 katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace 12. října 2011.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aktualizace Rozvojového konceptu CR na Šumavě Regionální marketing Vimperk
Advertisements

Představení MAS Zubří země, o. p. s.
Strategické plánování rozvoje územních celků a neziskové organizace Zuzana Guthová, Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity.
Volný čas a kultura Kultura pro děti a kultura dětí.
Výzkum v oblasti kultury Velké Meziříčí Vybrané poznatky z výzkumu prováděného v roce 2010 katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace 6. října 2011.
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
Mechanismy evaluace kulturních služeb
Katedra sociální politiky a sociální práce Centrum praktických a evaluačních studií SLUŽBY PRO ORGANIZACE CEPRES Centrum praktických a.
Pojetí marketingu v neziskových organizacích. Marketing neziskových organizací Chartered Institut of Marketing: „Marketing je součástí procesu řízení,
Venkov: podmínky rozvoje, společenský život Tomáš Havlíček Miroslav Marada Příspěvek vznikl za podpory projektů WD Regionální diferenciace venkovského.
Informace o přípravě Integrovaného operačního programu  Ministerstvo kultury  Ministerstvo informatiky Vít Richter Národní knihovna ČR
Zvýšení kvality řízení KÚPK aktivita A3 Informační strategie Analýza Workshop
Internetizace knihoven a SROP Roman Giebisch Vědecká knihovna v Olomouci.
VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍ FUNKCE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství.
NIPOS – Lenka Lázňovská.  Velký okruh subjektů poskytujících veřejné služby v kultuře, a to zejména v oblasti veřejné osvěty a edukace. Jsou naplněním.
Spolupráce obcí a málotřídních škol v České republice Dana Knotová, Kateřina Trnková Ústav pedagogických věd FF MU Brno.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
Marketingové prostředí obce
MARKETINGOVÝ MIX.
Základní norma zdravotnických znalostí pro pedagogické pracovníky
Marketingová strategie veřejné a univerzitní knihovny
Studium pro školní metodiky prevence
Znalost pojištění ve veřejném mínění Bc. Petr Horák Brno, červen 2012 Vedoucí: Ing. Zuzana Hrdličková, Ph.D. Obhajoba bakalářské práce Oponent: Ing. Ondřej.
Kvalita v českém zdravotnictví
MAS Rozvoj Tanvaldska z.s.. 14 obcí obyvatel 43 členů.
III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy opatření je zaměřeno na realizaci jednotlivých aktivit ve venkovských oblastech v rámci diverzifikace.
Odborný seminář KFÚ FSE UJEP v Ústí nad Labem Sociální ekonomika jako producent sociální a veřejné přidané hodnoty.
Analýzy v projektu „Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji“
Sociální zemědělství Nová možnost sociálního podnikání
Efektivní řízení lidských zdrojů a zavádění moderních metod řízení na Městském úřadu Bruntál CZ.1.04/4.1.01/
Evaluace VKS Blatná Projekt „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb“ Veřejná prezentace 21. listopadu 2012.
Role koordinačních skupin komunitního plánování v prorodinné politice Konference k zahájení projektu „Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně“
Transformace sociálních služeb: zkušenosti a výsledky Ing. Daniela Lusková Role obcí v transformaci sociálních služeb 25. – , Praha.
Mezinárodní spolupráce Informace o změnách v systému sociálních služeb a o zahraniční spolupráci Kraje Vysočina.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Prostějov venkov o.p.s Veřejné projednání Vranovice-Kelčice 4. března 2015.
Monitorovací systém sociálních služeb města Plzně k podpoře dotační politiky Mgr. Karolína Vodičková Role obcí v transformaci sociálních služeb 25. – 26.
OBLASTNÍ CHARITA MOST NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ ZASTÁVKA DUCHCOV.
Projekt 2 -Studie vybrané destinace v cestovním ruchu se zaměřením na sportovní aktivity 1)Rozdělení studentů do dvou až tříčlenných týmů 2)Výběr destinace.
Aktivním přístupem ke změně v SVL města Litvínova CZ /0.0/0.0/15_042/
Dotazníkové šetření. Cílem ankety je zjistit potřeby obyvatel města Toužim, zlepšit přehled městských zastupitelů o vnímání jejich potřeb z hlediska poskytování.
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy „JIHLAVA – MĚSTO PRO ŽIVOT“ 17. prosince 2013.
Střednědobé plány krajů, sítě sociálních služeb a přechod financování sociálních služeb Mgr. Ivana Stráská.
Seminář Svazu měst a obcí České republiky , Praha Úloha architekta při rozvoji města Ing. arch. Marek Janatka, Ph.D.
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období konference Sociální služby v Ústeckém kraji Krajský úřad Ústeckého kraje.
Zajištění regionálních funkcí knihoven v roce 2013 PhDr. Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel. 603–223–627,
Vytrvalostí a dalším vzděláváním k vyšším kompetencím v oblasti tělesné kultury a zdravého životního stylu SPORTEM PRO LEPŠÍ ŽIVOT Vzděláváním k vyšším.
Data získána na základě výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let. Výzkum realizován v rámci projektu Klíče pro život.
Projekt: „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou “ Bc. Gabriela Fellingerová 1. Veřejné setkání 1. října.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Koncepce účinnější podpory umění Ministerstvo kultury 4. dubna 2007 Marta Smolíková.
Mladí lidé a dobrovolnictví v oblasti péče o přírodu a kulturní dědictví České republiky prezentace výsledků výzkumu Tomáš Blaha Marek Zemský.
Kvalita života Chybí zázemí pro setkávání lidí Chybí setkávání a společně trávený čas lidí, jako prostředek komunikace, posilování sociálních vazeb atd.
Ministerstvo pro místní rozvoj Řídící orgán SROP a JPD Praha Pardubický kraj.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
Sociální zemědělství Venkov 2016 Litoměřice
12/04/2010 Zámek Loučeň Ing. Pavel Vinohradník Oblast cestovního ruchu v ROP Střední Čechy.
Projekt na podporu neformální péče v ORP Hodonín
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Analýza vnitropodnikové komunikace ve vybrané organizaci Autor práce: Zdeňka Sukdoláková Vedoucí.
KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA DOBŘÍŠSKU A ZAPOJOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Regionální operační program NUTS II Jihozápad
Sdružení AMIGA - Agency for Migration and Adaptation
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Komunitní plánování Mirka Wildmannová.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Vztah řízení výkonu a pracovního hodnocení zaměstnanců ve vybraném.
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Transkript prezentace:

Výzkum v oblasti kultury Blatná Vybrané poznatky z výzkumu prováděného v roce 2010 katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace 12. října 2011

Informace o výzkumu Projekty: VZ MŠMT MSM „Rozvoj české společnosti v EU: rizika a výzvy“ (2006 až 2010) Mechanismus evaluace nabídky veřejných kulturních služeb. Analýza současného stavu podpory a evaluace kulturních služeb a specifikace konceptu dalšího řešení úkolu - pro MK ČR (2010) Pilotní studie vyhodnocování přínosů veřejných kulturních služeb pro MK ČR (2010) cca 200 měst a obcí ČR případové studie: Blatná, Český Krumlov a Velké Meziříčí

Informace o výzkumu - techniky Reprezentativní šetření dospělých obyvatel vybraných měst vzorek 400 respondentů v každém městě řízené standardizované rozhovory Rešerše webových stránek měst a obcí, kulturních institucí a dalších organizací Hloubkové rozhovory s vybranými lidmi ve městech reprezentanti vedení měst poskytovatelé veřejných kulturních služeb významné skupiny uživatelů veřejných kulturních služeb Dotazníkové šetření (distribuce em) organizací poskytujících veřejné kulturní služby výkony poskytovatelů kulturních služeb, orientace na cílové skupiny, jejich ekonomická situace a užívané způsoby evaluace poskytovaných služeb pasport budov a prostor užívaných kulturními institucemi Analýza dokumentů dotýkajících se veřejných kulturních služeb

Výzkum obyvatel – Zájem o oblasti kultury Relativně velký zájem o památky, popkulturu, divadlo a četbu Výrazně menší zájem o umění (více ženy a vzdělanější lidé) Podobné rozložení zájmů i v dalších městech

Výzkum obyvatel – Zájem o oblasti kultury Ve všech oblastech stoupá zájem lineárně s rostoucím vzděláním Žádná oblast není výsadou lidí s vyšším vzděláním

Výzkum obyvatel – Motivace kult. aktivit Převládají sekundární funkce (zábava, relaxace a sociální kontakty) Primární funkce kulturních aktivit (umělecký zážitek a rozšiřování poznání) jsou menšinové (více u žen a vzdělanějších lidí) Stejné výsledky jsou i v dalších městech

Výzkum obyvatel – Motivace kult. aktivit Význam všech motivací stoupá s rostoucím vzděláním Nejvýrazněji u primárních funkcí kulturních aktivit (umělecký zážitek a rozšiřování poznání)

Výzkum obyvatel – Kulturní aktivity Kulturní aktivity nepatří k rozšířenějším činnostem ve volném čase (těmi jsou sociální kontakty, domácí práce, sledování televize a záliby) Z nich se lidé nejvíce věnují aktivitám odpovídajícím preferovaným oblastem (památky, populární kultura, koncerty v rámci festivalů/slavností, divadlo) V poměrně velké míře se také věnují kulturně vzdělávacím aktivitám (knihovny, muzea a výstavy) Umění, vzdělávání a spolková činnost jsou jen okrajové Podobné výsledky jsou i v dalších městech i přes rozdílné podmínky

Výzkum obyvatel – Kulturní aktivity Frekvence kulturních aktivit lineárně stoupá s rostoucím vzděláním

Výzkum obyvatel – Účast na kult. akcích Poměrně vysoká účast je na akcích pro širokou veřejnost Specifických akcí se zúčastňují menší skupiny obyvatel

Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. akcí Rozdíly v hodnocení přínosu akcí odpovídají rozdílům v účasti Akce rozhodně podporuje méně lidí, než se jich zúčastní

Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. zařízení Nejlépe hodnocenými zařízeními jsou zámek a knihovna Zámek a knihovna jsou nejlépe hodnoceny i v dalších městech Žádné zařízení nemá výrazně negativní hodnocení

Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. zařízení S rostoucím vzděláním stoupá spokojenost se všemi zařízeními Poměrně vysoká je spokojenost lidí se základním vzděláním

Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. služeb Množství a rozsahu nabídky nejlepší: koncerty v rámci festivalů a slavností, knihovna, muzeum a divadlo nejhorší: (kino, pop music) Kvalita nabídky nejlepší: divadlo, koncerty v rámci festivalů a slavností, muzeum, výstavy památky nejhorší: - Pohodlí, péče o návštěvníky nejlepší: - nejhorší: - Stav a vzhled prostředí nejlepší: památky (22%) nejhorší: památky (14%) Přiměřenost ceny nejlepší: (kino) nejhorší: kino Celkově (ve všech hlediscích dohromady) nejvíce vyhovují památky, koncerty v rámci festivalů a slavností, knihovna, muzeum Hodnocení odráží i zájem o akce

Výzkum obyvatel – Hodnocení podpory kult. služeb Podle velké většiny je podpora kultury dostatečná

Kultura v koncepčních materiálech Města Město nemá zpracován programový dokument zabývající se kulturou ve městě. Strategický plán rozvoje města Blatná na léta v oblasti kultury stanovuje jen několik málo cílů, spíše v obecné rovině. Pravidla pro poskytování veřejné podpory neobsahují vymezení preferovaných zaměření podpory ani kriteria hodnocení přihlášených projektů ucházejících se o podporu.

Vztah města k veřejným kulturním službám Veřejné kulturní služby chápe vedení města Blatná jako významnou část veřejných služeb, jejichž zajištění považuje za základní povinnost vůči občanům. Podstatnou část veřejných kulturních služeb zajišťují organizace založené a financované městem. Významný podíl na nabídce kulturních služeb, zejména pro děti a mládež však mají místní občanská sdružení. Rozsah a kvalita nabídky kulturních služeb je ovlivněna nedostatečnou infrastrukturou, omezenými prostředky a do jisté míry i personálním obsazením některých institucí. Město nerozděluje podporu v rámci grantového systému, který považuje vzhledem k podmínkám za neúčelný.

Preferované funkce veřejných kulturních služeb Představitelé města kladli důraz na zábavu, poučení, rozšíření obzorů, posilování vztahu občanů k městu, využití kulturního potenciálu obyvatel města i kulturního dědictví k posílení ekonomiky města. Pořadatelé kulturních akcí spatřovali smysl svých aktivit v podpoře rozvoje osobnosti účastníků (prostřednictvím zážitků a poznávání), vytváření podmínek pro utváření dobrých vztahů mezi lidmi, propagaci města, zábavě, kultivovaném trávení volného času a do jisté míry i v prevenci negativních společenských jevů a podpoře ekonomiky města.

Nabídka a podpora veřejných kulturních služeb Nabídka veřejných kulturních služeb je považována všemi skupinami dotázaných převážně za přiměřenou potřebám a zájmům obyvatel i možnostem města co do kvantity. Výhrady k její kvalitě má početná skupina dotázaných. Objektivní důvod k nespokojenosti mají podle názoru dotazovaných zejména mladí lidé a příznivci menšinových umělecky náročných žánrů. Vedle objektivních podmínek (početnost publika, ekonomické možnosti pořadatelů i návštěvníků, kvalitou a vybavením prostor v nichž jsou kulturní služby poskytovány) je příčina neuspokojivé kvality nabídky spatřována v personálním obsazení oddělení kultury Městského úřadu.

Obraz veřejných kulturních služeb Jednotliví pořadatelé mají definovaný okruh nabídky typů kulturních služeb, který odpovídá jejich poslání. Tomu odpovídá i frekvence pořádání různých typů kulturních akcí. Všechny kulturní instituce pracují především pro občany města, návštěvníci města představují cílovou skupinu okrajového významu. Rozhodující podíl nákladů na zajištění veřejných kulturních služeb nesou město, Jihočeský kraj a stát. Podíl dalších zdrojů s výjimkou vlastních příjmů (tj. např.grantů, sponzorských darů) je u většiny organizací zanedbatelný. Prostory v nichž kulturní instituce působí a jejich technické vybavení jsou hodnoceny jako uspokojivé, ale omezující další rozvoj. Městu chybí moderní prostory pro kulturní činnost a práci zájmových kulturní sdružení.

Zájem veřejnosti o nabízené kulturní služby Naprostá většina poskytovatelů kulturních služeb je s ohlasem své nabídky u veřejnosti plně spokojena. Jen ojediněle pořadatelé přiznávají, že ohlas veřejnosti na některé nabídky zklamal jejich očekávání. Pořadatelé a organizátoři kulturních příležitostí mají zájem o názory a přání veřejnosti a podle možností jim vycházejí vstříc.

Hodnocení veřejných kulturních služeb ve městě Činnost vlastních organizací města je hodnocena pravidelně radou města, za účasti vedoucích těchto organizací. Hodnocením kulturních služeb se město zabývá převážně nebo téměř výhradně v souvislosti s poskytnutím podpory, méně již s jejím využitím. Základním kriteriem hodnocení pro vedení města i pro pořadatele kulturních akcí je počet a spokojenost návštěvníků či účastníků akcí.

Diskuse Děkujeme za pozornost. Prosíme o dotazy, připomínky a náměty.