PROSTŘEDKY PRO HASEBNÍ ZÁSAH Kateřina Scholasterová SDH Jančí

NEBEZPEČÍ VZNIKU POŽÁRU V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ Neopatrnost při používání hořlavých kapalin- benzínu, barev, ředidel apod. Vypalování trávy Zapomenutá zapálená svíčka v blízkosti hořlavých předmětů Ponechání volně hořícího ohně bez dozoru- např. táborový oheň Nesprávně uskladněné uhlí nebo dřevo (např. v blízkosti kotle na tuhá paliva) nebo v případě uhlí jeho uložení do sklepa vlhké Odhození hořící cigarety v lese Hra dětí se zápalkami nebo zapalovačem Používání otevřeného ohně tam, kde je to zakázáno Používání svíčky v místech, kde jsou uskladněny hořlavé látky, např. na půdě nebo ve sklepě

CO DĚLAT, KDYŽ ZAČNE HOŘET? Zachránit všechny osoby Pokud není nikdo v ohrožení, malý požár se pokusíme uhasit sami (přenosným hasícím přístrojem, jednoduchým hasebním prostředkem apod.), případně se pokusíme zabránit jeho šíření (voda, písek,…) Přivoláme pomoc (dospělé osoby, hasiče – tel. 112 nebo 150) Při ohlášení požáru telefonem: nahlásíme své jméno, kde přesně hoří (místo požáru), co hoří, odkud volám (telefonní číslo pro ověření hlášení) Počkám u telefonu, aby bylo možno volání ověřit (zpětný dotaz)- pouze v případě, pokud nám u telefonu nehrozí nebezpečí! Počkám na bezpečném místě do příjezdu hasičů

DRUHY POŽÁRU Požáry pevných látek, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím (např. dřevo, papír, plastické hmoty, textil) Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství (např. benzín, nafta, oleje, asfalt, líh, barvy, laky) Požáry plynů (např. zemní plyn, propan-butan, vodík, acetylen) Požáry kovů (např. sodík, draslík, hořčík, hliník)

TŘÍDY POŽÁRŮ TŘÍDA A- hoření pevných organických látek, látky hořící plamenem nebo žhnou (dřevo, uhlí, papír, sláma, rašelina) TŘÍDA B- hoření kapalných látek hořících plamenem nebo tavících se tuhých látek (benzín, nafta, laky, ředidla, asfalt apod.) TŘÍDA C- hoření plynných látek plamenem (propan-butan, zemní plyn vodík, acetylen apod.) TŘÍDA D- hoření lehkých kovů (hořčík a jeho slitiny)

IMPROVIZOVANÉ PROSTŘEDKY PRO PRVOTNÍ HASEBNÍ ZÁSAH Jednoduchými hasebními prostředky nazýváme takové prostředky, které se většinou běžně vyskytují v naší blízkosti. Často nejsou primárně určeny k hašení požáru. K jednoduchým hasebním prostředkům patří: VĚDRO: používá se k přinesení vody a uhašení požáru BEDNA S PÍSKEM: pro zasypání malého požáru, vhodné pro požáry hořlavých kapalin. Doplňkem bývá lopata. TLUMICE: používá se k likvidaci malého požáru na rovné ploše TRHACÍ HÁK: používá se k rozebrání konstrukce zasažené požárem (např. střechy) SEKERA: použití jako u trhacího háku, případně jí lze např. rozbít dveře, které nejdou otevřít PILA: použití jako u trhacího háku PLOCHÉ PÁČIDLO: použití jako u sekery

bedna s pískem sekera trhací hák

PROFESIONÁLNÍ HASEBNÍ PROSTŘEDKY VODNÍ HASICÍ PŘÍSTROJ (na požáry třídy A) Náplň tvoří roztok vody a uhličitanu draselného. Hasící účinek je ochlazovací. Bývá mrazuvzdorný do C. Vhodný pro hašení: hořlavých kapalin mimo hořlavých kapalin rozpustných ve vodě jemné mechaniky. Zákaz použití: el. zařízení pod proudem, hořčík a jeho slitiny, lehké kovy.

PĚNOVÝ HASICÍ PŘÍSTROJ (na požáry třídy B, A) Náplň tvoří roztok vody a pěnidla. Hasicí účinek je především izolační, částečně ochlazovací. Vhodný pro hašení: hořlavých kapalin (mimo líh- rozkládá pěnu), pevných organických látek. Nevhodný pro hašení: jemné mechaniky, lihu. Zákaz použití na: el. zařízení pod proudem, hořčík a jeho slitiny, lehké kovy.

PRÁŠKOVÝ HASICÍ PŘÍSTROJ (na požáry třídy C, A, B) Nejuniverzálnější hasící přístroj. Náplň tvoří různé druhy prášků (podle nich se odvozují hasební účinky přístroje). Hasící účinek je izolační. Vhodný pro hašení: hořlavých kapalin, papíru, knih, lehkých kovů, motorových vozidel, hořlavých plynů, z bezpečné vzdálenosti i el. zařízení pod proudem. Nevhodný pro hašení: jemné mechaniky, počítačů. Zákaz použití na: jemný prach, hobliny a podobné sypké hmoty, které může rozvířit.

SNĚHOVÝ HASICÍ PŘÍSTROJ: Náplň tvoří oxid uhličitý (CO 2 ). Hasicí účinek je izolační, částečně v malé míře chladicí. Vhodný pro hašení: el. zařízení pod proudem, potravin, jemné mechaniky, počítačů, hořlavých plynů, hořlavých kovů. Nevhodný pro hašení: hořlavých kapalin, pevných organických látek, žhnoucích látek. Zákaz použití na: jemný prach, hobliny a podobné sypké hmoty, které může rozvířit.

POMOC HASIČŮ PŘI POŽÁRECH 1. PRŮZKUM: Průzkum je velmi důležitou a nebezpečnou činností. Podle výsledků průzkumu je veden zásah, na kterém závisí ochrana osob, zvířat a majetku i bezpečnost zasahujících hasičů. Za organizovaný průzkum je odpovědný velitel zásahu, který dle jeho výsledků organizuje nasazování jednotek a určuje způsoby provedení zásahu. Průzkum se provádí ihned po příjezdu první jednotky k zásahu a dále nepřetržitě po celou dobu zásahu. 2. ZÁCHRANA OSOB: Při zásahu má záchrana osob přednost před záchranou zvířat a majetku. Není-li možné zajistit transport zachraňované osoby, považuje se za záchranu také zabezpečení životních funkcí a podmínek pro přežití. Při záchraně většího množství osob se určí jejich pořadí, zpravidla je to pořadí následující: děti, ženy,starci, muži.

3. ZÁCHRANA ZVÍŘAT: Záchrana zvířat nemá nikdy přednost před záchranou osob. 4. ZÁCHRANA MAJETKU: Záchranou majetku se rozumí evakuace materiálu (věcí) z dosahu bezprostředního ohrožení požárem nebo z dosahu účinků jiné mimořádné události. 5. UKONČENÍ ZÁSAHU(PŘEDÁNÍ MÍSTA ZÁSAHU): Pokud je nutné zabezpečit dohled nad místem, kde se prováděl zásah, provede velitel zásahu předání místa zásahu jeho vlastníku nebo jiné oprávněné osobě.

NEDOSTATKY V OBLASTI POŽÁRNÍ PREVENCE Nebezpečí fyzického vyčerpání Nebezpečí infekce Nebezpečí intoxikace Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí opaření Nebezpečí pádu Nebezpečí podchlazení a omrznutí Nebezpečí poleptání Nebezpečí popálení Nebezpečí na pozemních komunikacích Nebezpečí přehřátí Nebezpečí psychického vyčerpání (únavový syndrom) Nebezpečí udušení Nebezpečí úrazu el. proudem

Nebezpečí utonutí Nebezpečí výbuchu Nebezpečí zasypání a zavalení Nebezpečí zřícení konstrukcí Nebezpečí ztráty orientace Nebezpečí ohrožení zvířaty Nebezpečí na železnici Nebezpečí polychlorovaných bifenylů