MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ A EKONOMICKÉ POSTAVENÍ CIZINCŮ (V ČR A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU) Z HLEDISKA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Ing. Mgr. Magda Uxová, DiS.

Rozlišení cizinců z hlediska mezinárodního práva a práva ČR Cizinec fyzická osoba, která není státním občanem České republiky včetně občana Evropské unie, což vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství a v českém právním řádu je to zakotveno v zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců. Azylant dle zák. č. 325/1999 Sb. o azylu § 2 odst. 3 rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu

Rozlišení cizinců z hlediska mezinárodního práva a práva ČR Osoba bez státní příslušnosti – bezdomovec osoba, kterou žádný stát podle svých právních předpisů nepovažuje za svého občana - Úmluva OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 Uprchlík osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastáváním určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti - Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951

Cizinec na území cizího státu podléhá vnitrostátní úpravě státu, ve kterém se nachází a je podřízen jeho suverénní moci, je povinen respektovat daný právní řád, které nesmí být v nesouladu s mezinárodním právem. Na druhou stranu má cizinec práva, která musí být dodržovány. Jedná se zejména o oblast lidských práv, která má přiznána stejně jako občané dané země. Právní režim režim nejvyšších výhod – stát musí poskytnout cizinci nejvyšší míru práv, kterou poskytuje cizincům ze třetích států, př. Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1995 národní režim - zajišťuje cizincům prakticky stejné právní postavení, jako mají občané daného státu. Příkladem je Listina základních práva a svobod zvláštní režim - stát upravuje práva a povinnosti cizinců zvláštními předpisy, které neplatí pro občany - zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky

Pohyb cizinců Občané členských států EU na základě Schengenské smlouvy jsou odstraněny mezi smluvními státy vnitřní hranice, nekopírují hranice EU, součástí jsou i státy mimo EU – Norsko, Island, Švýcarsko, Cizinci ze třetích zemí musí splňovat požadavky pro vstup vízová povinnost – stanoven seznam států s vízovou povinností (Ukrajina, Rusko, Vietnam) povolení k pobytu – krátkodobý (do 90 dnů), dlouhodobý (6 měsíců), trvalý

Cizinci v ČR Stejné životní podmínky jako občané zák. č. 198/2009 Sb. O rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) - přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, náboženského vyznání, víry či světového názoru... zák. č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti - účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem, fyzickými osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek cizinci, kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem...

Integrace Pro Českou republiku je důležité, aby měli cizinci s dlouhodobým a trvalým pobytem na území nejen stabilní sociální zázemí, ale také aby byli ekonomicky aktivní. Legální pobyt cizinců. Cílem integrace je nekonfliktní a oboustranné soužití cizinců s ostatními obyvateli. Legálně žijící cizinci v České republice se by měli začlenit do pracovního procesu, aby byl jejich pobyt nejen parazitující na společnosti, ale aby byli ekonomicky aktivní.

Zaměstnávání cizinců - zaměstnanci Zaměstnávání cizinců tuzemským zaměstnavatelem v ČR. Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a zaměstnavatelem se řídí především Zákoníkem práce 262/2006 Sb. zákonem o zaměstnanosti 435/2004 Sb., podle kterého cizinci mohou být zaměstnáni na území ČR za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, nebo obdrželi zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu.

Podnikatelská činnost cizinců živnost volná, vázaná, řemeslná Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky („zahraniční fyzická osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která není občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt Fyzická osoba, která získala azyl nebo doplňkovou ochranu na území České republiky podle zvláštních předpisů, může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky právnická osoba Pro zahraniční osoby platí možnost založení české právnické osoby, podílet se na založení české právnické osoby, být členem v již založené společnosti nebo účastnit se jako společník v české společnosti. Výše majetkové účasti zahraniční osoby není nijak limitována. Zahraniční osoba může vlastnit i 100 % české právnické osoby.

Demografické aspekty cizinců v ČR

Děkuji Vám za pozornost