Mezinárodní vztahy 3. přednáška Mezinárodní organizace

Rozšiřující literatura týkající se MO Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia

Mezinárodní organizace-studium Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MS  Do 2. sv.v.  Po 2.sv.v.  Do 1980´s Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání

Definice MO „MEZI-NÁRODNÍ“  De facto „mezi-STÁTY“  Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladu  Synonyma Mezistátní Mezivládní

Definice MO Jak byste definovali MO ??? Co by měla obsahovat definice MO ???

Definice MO Volker Rittberger:  Sociální instituce  Je aktérem vůči svému okolí  Má normy a pravidla přijaté členy  Předvídavost v chování Clive Archer  Formální kontinuální struktura  Vytvořena na základě mezi členy (alespoň 2)  S cílem dosažení společných zájmů

Definice MO Jaké teorie MV či debata, se bude pozitivně stavět k MO???

Klasifikace MO Jaká základní kritéria lze brát v úvahu pro klasifikaci MO ???? (3)

Klasifikace MO Dle typu členství Dle rozsahu členství Dle cílů a pole působnosti

MO dle typu členství IGO – vládní INGO – nevládní (NGO) Dále:  hybridní MO  Transvládní MO  Mnohonárodní korporace (BINGO)

MO dle typu členství Příklady IGO a INGO ????

MO dle rozsahu členství Univerzální Regionální  Problém definování regionalismu Jiné dělení na :  Limitované členství (intenzivní)  Nelimitované členství (extenzivní)

Příklady MO dle rozsahu členství Limitované členství (intenzivní) Nelimitované členství (extenzivní)

MO dle cílů a pole působnosti hlavní zájmy a náplň činnosti MO  Všeobecné  Speciální cíle  od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti bezpečnostní (NATO) ekonomické (OPEC) politické (RE) sociální a kulturní (UNESCO)

Další dělení MO: Dle druhů mezi členy a nečleny  Budování kooperativních vztahů (IMF, WTO)  Snižování konfliktního potenciálu mezi členy (OBSE)  Zvyšování konfliktního potenciálu mezi členy a nečleny (NATO, V4)

Další dělení MO: Dle kategorií členství  Řádní členové  Přidružení členové  Pozorovatelé (Vatikán v OSN)

Role MO Jaké jsou základní role MO ??? (3)

Role MO MO jako nástroj MO jako aréna MO jako aktér

MO jako nástroj Nástroj politiky svých členů  Především IGO´s  Suverénní státy Především realistické pojetí

MO jako aréna „hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost MO jako prostor pro:  Diskuze  Vyjednávání  Společné rozhodování  Plánování  Pře Typický příklad ????

MO jako aktér MO jako samostatný aktér MS  Jedná autonomně-nezávisle na členech  Postupně vzniká vlastní struktura Liberální přístup

Funkce MO Jaké jsou základní funkce MO ???

Funkce MO Funkce MO v MS  Artikulace a agregace  Vytváření norem  Distribuce informací

Artikulace a agregace Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS G77  Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě OSN

Vytváření norem Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS) OSN  Snaha o zobecnění chování států v MS  Např. Charta OSN

Distribuce informací MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům  Snižuje náklady svým členům  Zvýšení důvěryhodnosti informací

Vývoj studia MO V 70. letech ????? V 80. letech ????? V 90. letech ?????

Vývoj studia MO David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity  Funkcionalistický přístup  MO jsou schopny řešit transnacionální problémy-státy ne 70. léta – studium především IGO´s Poté Koncept mezinárodních režimů

Vývoj studia MO 80. léta – nové impulsy do studia MO:  Růst globalizačních procesů  Vytvoření transkontinentálních sítí  Růst interdependence STÁT – MO 90. léta – post bipolární období  Nové hrozby  Nové státní útvary v MPS (jaké ?????)  Nové MO (jaké ?????)

Nejstarší IGO´s Jaké byly nejstarší IGO´s ????

Nejstarší IGO´s Rýnská komise Veřejné mezinárodní unie Celní spolek

Nejstarší IGO´s Rýnská komise  Zřízena 1815 Vídeňským kongresem  Politická i nepolitická agenda  Regulace a dohled dopravy i obchodu na Rýnu  Členství omezeno na geopolitické skutečnosti (pouze tam, kde protékal Rýn)  Později také Dunaj (1856), Labe (1821)

Nejstarší IGO´s Veřejné mezinárodní unie  Nepolitická témata  2 pol. 19. st. Zemědělství Zdravotnictví komunikace Verifikace mír a váh  Mezinárodní telegrafická unie (1865)  Všeobecná poštovní unie (1874)

Nejstarší IGO´s Celní spolky  Ekonomická dimenze integrace  Německý Celní spolek (1834)  1867 – téměř všechny státy Německa Kdo vládl v té době v Německu ????  Orgány CS Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování

INGO´s Množství v současnosti ???? Kdo vše je členem ???? Jmenovat některé ????

INGO´s Od roku 1850 do současnosti – přes Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd. Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.

INGO´s První INGO´s – Britská zahraniční společnost proti otroctví (1839) Zásadní nárůst až po 2.sv.v. Dnešní definice INGO´s  Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO  Propagují principy rovnosti se státy  Nemají legální autoritu (mají ji státy ???)  Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních korporací)

INGO´s Nárůst zkoumání v 80. let.  Globalizační procesy Systémová úroveň analýzy (co je to ????) Současně paralelní koexistence s IGO´s  Pozitivní linie

MO a teorie MV Jaké hlavní teoretické proudy by měly být zmíněny ve vztahu k MO

MO a teorie MV Realismus Liberalismus Neomarxismus

MO a teorie MV REALISMUSLIBERALISMUSNEOMARXISMUS Úroveň analýzy státyJedinci, skupiny, státy Ekonomické třídy, státy Podstata MV konfliktKooperace, konflikt konflikt Charakteristika MS Anarchie, rovnováha sil Komplexní interdependence Světový kapitalismus Podstata MO IGO´srežimyIGO´s, nadnárodní korporace Chování MO NeautonomníautonomníNástroje kapitalistické dominance

OSN Vznik – historický předěl v dějinách lidstva Nástupce Společnosti národů ( ) Největší a nejuniverzálnější MO na světě

Vznik a historie OSN Kdy, kde a kým byla OSN založena ???? Kolik měla zakládajících členů ????

Vznik a historie OSN Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v.  Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta Atlantická charta 1941 Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943, poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA)  Návrh na statut OSN Duben-srpen 1945-San Francisco  Zakládající konference OSN  Podpis základní listiny OSN (platí od )  50 zakládajících států (Později Polsko)

Vznik a historie OSN Počátek Studené války  Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN  Neochota dohody mezi oběma bloky 60. léta – proces dekolonizace v Africe  Počet členů OSN ????  Nová témata v OSN 70. léta – období détenté (co je to ????)  Posílení RB

Vznik a historie OSN 80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádání  Nové konflikty  Vzestup chudoby  Rapidní růst světové populace  Enviromentální problémy  Noví členové OSN Počet států nyní ????

5 resp. 6 základních orgánů …. Jaké ???? Struktura OSN

Valné shromáždění Rada bezpečnosti Sekretariát a Generální tajemník Ekonomická a sociální rada Mezinárodní soudní dvůr Poručenská rada

Struktura OSN

Valné shromáždění OSN „UN General Assembly“ Složeno ze všech členů (192) Každá stát – jeden hlas (bez ohledu)  Max. 5 diplomatů za každý stát Rezoluce – nejsou právně závazné Schází se jednou ročně (v září) Kdo přesedal 57. VS v r. 2002/2003 ????

Valné shromáždění OSN Úkoly VS:  Doporučení principů spolupráce  Otázky odzbrojení a redukce zbrojení  Rozpočet OSN  Volba GT  Volba členů ECOSOCu  Volba nestálých členů RB OSN

Valné shromáždění OSN Práce v 6 hlavních podvýborech:  první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor,  druhý výbor – hospodářský a finanční,  třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní,  čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační,  pátý výbor – administrativní a rozpočtový,  šestý výbor – právní.

Valné shromáždění OSN Všeobecný výbor VS:  Předseda VS  Místopředsedové VS  Předsedové 6 podvýborů VS Nyní 64. VS  Ali Abdussalam Treki (Libye) Ali Abdussalam Treki

Rada bezpečnosti OSN „UN Security Council“ 15 členů  5 stálých členů a 10 nestálých členů Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie) Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky) Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru

Rada bezpečnosti OSN Úkoly:  Zabývá se konflikty  Určuje akty agrese  Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně závazné  doporučuje VS kandidáta na GT OSN  Podíl na volbě soudů MSD  Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů nesmí použít veto

Sekretariát a Generální tajemník OSN Osoba GT a sekretariátu Mezinárodní tým úředníků Sekretariát tvoří:  Politická oddělení  Odborná oddělení  Sekretariát pomocných organizací a konferencí  Oddělení všeobecných služeb

Generální tajemník OSN Je jmenován VS na návrh RB na 5 let Pravomoci GT:  Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru  správa majetku OSN  právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN Prestiž z titulu funkce

Generální tajemníci OSN Ban Ki.Moon (Jižní Korea) 2007-nyní Kofi A. Annan (Ghana) Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) 1992 – 1996 Javier Pérez de Cuéllar (Peru) 1982 – 1991 Kurt Waldheim (Rakousko) U Thant (Myanmar) 1962 – 1971 Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961 Trygve Lie (Norsko)

Ekonomická a sociální rada ECOSOC 54 členů 3leté období – voleni VS OSN Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva Úkoly:  Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv  Předkládá nezávazná doporučení Přidružené komise a výbory  Vlastní práce ECOSOCu

Mezinárodní soudní dvůr Základní soudní orgán OSN 15 členů  Voleni RB i VS  Na 9 let Sídlo v Haagu (Nizozemí) Statut MSD v Chartě OSN  Členové OSN – smluvní strany soudu Úkoly:  Řeší spory mezi členskými státy  Právní posudky na požádání VS i RB OSN Není přístupný jednotlivcům, ani MO Ad hoc soudci (max. 17)

Poručenská rada 5 členů  Stálí členové RB OSN Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v.  Oblasti bez statutu suverenity Formálně ukončila činnost  Posledním územím Palau Scházení ad hoc (dříve každoročně)

Odborné organizace OSN

Rozvojové cíle tisíciletí Millennium Development Goals V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko) dali za cíl odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015:  snížit chudobu a sociální vyloučení  dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání  prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti  snížit dětskou úmrtnost  zlepšit zdraví matek  boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi  zajistit environmentální udržitelnost  vybudovat globální partnerství pro rozvoj  udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Dělení států dle OSN  vyspělé (průmyslové)-1. svět  rozvíjející se-2. svět post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie  rozvojové-3. svět nejvíce Asie + Afrika G 77-Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika + Asie) skupina věřitelských zemí-120 až 130 států (rozsáhlé zahraniční dluhy)

Mezinárodní organizace Vojensko-bezpečnostní IGO´s

NATO rozpad SSSR-šok pro NATO  NATO ztrácí svůj význam („zadržování komunismu“)  pád Berlínské zdi ( )  „out of area or out of bussines“-Praha 2002  změnění prostoru-nová strategická koncepce  globální prostor

Linie v NATO  politická  vojenská  v čele Generální tajemník reprezentace NATO navenek ovládá NATO dle přání čl. států  hlasování v NATO dosáhnutí konsenzu  žádný hlasovací mechanismus

Sdílení nákladů  určitá částka dle síly ekonomiky  členění na vojenský a civilní  vojenský rozpočet: provoz a údržba „vlastnictví NATO“ investiční náklady MN vojenské struktury  civilní rozpočet platy zaměstnanců vědecký program

Základní smlouva NATO Smlouva o kolektivní obraně (1949)  vychází z Charty OSN

Orgány NATO Severoatlantická rada (NAC)  exekutivní orgán NATO  schází se jednou v týdnu  v případě nutnosti „silnější složení“ Sídlo – Brusel

Vojenský orgán Výbor pro obranné plánování (DPC)  schází se 2x ročně (ministři obrany) Skupina pro jaderné plánování  projednávání politických aspektů s jadernými silami řízení krizových situací (živelné pohromy atd.)

Další orgány NATO Stálá společná rada pro NATO-Rusko Stálá komise NATO x Ukrajina Skupina Středomořské spolupráce PFP (Partnership for peace)  NATO x státy bývalého prostoru SSSR

Bezpečnostní složky NATO SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál) SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)

Mezinárodní organizace Regionální IGO´s

Rada Evropy založena 1949 ve Štrasburku výbor MZV (součást RE)  setkávání 2x ročně (květen, listopad)  politický dialog-výkonný orgán RE Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod  dodržování LP  Evropský soud pro ochranu LP založen soudců  Komisař pro lidská práva (1999) volen na 6 let úloha-působit preventivně v oblasti LP

Cíly RE problematika LP demokratický systém evropská identita řešení problémů evropské společnosti

Středomořská iniciativa sdružuje 17 zemí rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí proces transformace založena v r (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko) 1991-připojení ČSFR a Polska rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let  poté znovuobnovení členství nástupnickým státům rotující předsednictvo  na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí

Vyšehradská 4 (V4) vznik v r ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů) zakládají listiny-Deklarace o spolupráci po r členové (rozpad federace ČSFR) cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r hlavní faktory vytvoření  likvidace pozůstatku bipolarity  překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě  vstup členů do EU součastná podoba EU  sdružení vyrovnávající se s minulostí

V4 nemá oficiální instituce  jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond- finance (sídlo Bratislava) princip přirozené spolupráce  1x ročně střetávání hlav států ideologie V4  plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko)  lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace

Společenství nezávislých států (SNS) 12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států) vznik původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se) demokratické státy důležitost vazby na Rusko pro zahraničí státy SNS představuje  pozůstatek SSSR  nástroj vlivu Ruska pro vlastní členy SNS představuje  není nástroj Ruska  možná se časem rozpadnou SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko

Svazový stát Ruska a Běloruska považovaný za Unii od r podpisování smluv o prohlubování unie problematický vztah Putin x Lukašenko problém ropa špatné vztahy v budoucnosti

Jednotný ekonomický prostor Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina) vznik 2003 klasický volný ekonomický prostor Kazachstán-preference spolupráce s Ruskem (obviňování a ovlivňování Putinem)

Euroasijské ekonomické společenství Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země)  smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské zbraně) terorismus-silná islámská menšina

Šanghajská organizace pro spolupráci Ruska a Čína spolupráce ohledně islámských menšin

Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN) vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko) dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos + Barma, Kambodža v r.1989 se ASEAN stal členem APEC Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou

Africká unie původně Organizace africké jednoty (1963) transformace na AU v r instituce  oblast bezpečnosti  konflikty  terorismus stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti  prevence mírových konfliktů Nové partnerství pro africký rozvoj (2001)  zahrnuje investice do afrického regionu

Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) založena 1994-USA, Kanada, Mexiko vznik společného trhu-volný obchod (vzor a konkurence EU) odstranění překážek pro volný obchod u obyvatel neoblíbená MO model pro oživení integračního procesu pro integraci celého kontinentu

Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR) zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay v r přistoupila Venezuela asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador, Kolumbie snaží se o asociační dohodu s EU snaží se o asociační dohodu s Andským paktem

Webové stránky m m