Odborný výcvik ve 3. tisíciletí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky ELIII ANTÉNY Obor:Elektrikář slaboproud Ročník:3. Vypracoval:Bc. Svatopluk Bradáč

Anténa je zařízení k příjmu nebo k vysílání rádiových signálů, je to část vysokofrekvenčního vedení upravená tak, aby účinně vyzařovala energii do prostoru Antény se dělí na antény přijímací a antény vysílací (v principu ale může každá anténa vysílat i přijímat):  vysílací anténa je určena k přeměně elektrické energie na energii elektromagnetických vln  přijímací anténa naopak slouží k přeměně energie elektromagnetických vln na elektrickou energii.  přijímací a vysílací zároveň

Technické parametry antén Vlastnosti antén popisujeme následujícími parametry:  směrovost antény – jedná se o schopnost antény vyzařovat/přijímat elektromagnetické vlny v požadovaném směru, tuto směrovost posuzujeme dle tzv. vyzařovacích charakteristik. Vyzařovací charakteristiky se dělí na:  vertikální (řez svislou rovinou)  horizontální (řez horizontální rovinou)  vyzařovací úhel antény – tento úhel je dán tzv. směrovým diagramem a vypočítavá se jako rozdíl úhlů bodů, kde je pokles signálu o 3dB.

 impedance antény Z [Ω] – je vlastní impedance, která by měla být reálná (bez imaginární složky); Impedance antény musí být alespoň přibližně stejná, jako impedance přívodního kabelu, aby nedocházelo k odrazům a k nárůstu odraženého výkonu – pokud tomu tak není, používá se tzv. impedančních transformátorů, které jsou obvykle spojeny se symetrizačními členy. V TV technice mají takřka všechny antény impedanci 300 ohmů, ta se přímo u svorek antény transformuje na impedanci kabelu - ta je obvykle 75Ω.  zisk antény – udává, kolikrát větší výkon musíme dodat do půlvlnného dipólu, aby v místě příjmu byla stejná energie jako u směrové antény, jednotkou je decibel. Anténa, která přijímá signál stejně, jako dipól, má zisk 0 dB.

 efektivní délka antény – je taková délka, kterou prochází rovnoměrně rozložený vysílací (přijímací) proud.  šířka přenášeného pásma – udává šířku přenášeného frekvenčního pásma  činitel zpětného příjmu – vyjadřuje základní směrovost antény  Součinitel směrovosti – D - udává, kolikrát musíme zvýšit výkon vysílače při přechodu z měřené antény (např. směrové) na referenční (všesměrovou ), abychom dosáhli v libovolném místě příjmu stejné intenzity EMG jako s anténou měřenou.

Základní typy antén Známe antény pro DV, SV, KV, VKV. Pro tyto antény je charakteristické, že jejich rozměry jsou malé, hlavně v porovnání s délkou vln. Anténa může mít různá provedení. Výjimkou jsou antény pro VKV, jejichž rozměr je obvykle čtvrtina nebo polovina vlnové délky.  vertikální zářič – známe ho v provedení nesymetrickém, kdy jedna část je u země odizolována tzv. patním izolátorem (stožárové vysílače); tyto antény se většinou používají pro velký výkon

 drátová anténa – nejjednodušší anténa, která může být ve vertikální nebo horizontální formě, její rozměry jsou takřka libovolné, ale parametry poměrně špatné  rámová anténa - Tato speciální anténa pro nižší kmitočty (max. desítky MHz) se směrovým účinkem je vlastně laděný paralelní obvod s velikou cívkou. Funguje na principu indukce magnetické složky elektromagnetického vlnění ve vinutí cívky.  feritová anténa – je tvořena feritovou tyčinkou 10–15 cm dlouhou s průměrem do 1 cm, na tuto tyčinku je navinuta cívka. Výhoda této antény je, že ferit má značnou permeabilitu a proto dobře soustřeďuje magnetické pole.

 parabolická anténa  smyčková anténa K příjmu VKV a vyšších pásem se požívají tzv. laděné dipóly. Je to vlastně laděná anténa, která má geometrickou délku odpovídající přibližně polovině vlnové délky elektromagnetické vlny.

Děkuji Vám za pozornost Bc. Svatopluk Bradáč Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2009