Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

M ATEŘSKÁ ŠKOLA A JEJÍ ÚLOHA V PŘÍPRAVĚ DĚTÍ K ZAHÁJENÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Eva Šmelová PdF UP v Olomouci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "M ATEŘSKÁ ŠKOLA A JEJÍ ÚLOHA V PŘÍPRAVĚ DĚTÍ K ZAHÁJENÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Eva Šmelová PdF UP v Olomouci."— Transkript prezentace:

1 M ATEŘSKÁ ŠKOLA A JEJÍ ÚLOHA V PŘÍPRAVĚ DĚTÍ K ZAHÁJENÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Eva Šmelová PdF UP v Olomouci

2 „ Na dobrém začátku všechno záleží.“ Jan Amos Komenský

3 Š KOLNÍ ZRALOST, ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST Kategorie školní zralosti je pojímána spíše z psychologického hlediska a zohledňuje biologickou podstatu – proces zrání. Školní připravenost je záležitostí více pedagogickou zohledňující proces učení.

4 K OLEM 6. ROKU VĚKU DÍTĚTE DOCHÁZÍ K FYZICKÝM ZMĚNÁM : Změna proporcí těla – celkové protažení postavy. Kvalitativní změna motoriky – vlivem dokončování osifikace zápěstních kůstek i rozvoj jemné motoriky. Výměna dentice. Ukazatelem fyzické pohody je i dobrý zdravotní stav.

5 P SYCHICKÁ ZRALOST charakterizuje úroveň zralosti CNS, projevující se v několika zásadních oblastech: Myšlení se postupně stává analytickým, podle Piageta nastupuje etapa „operačního konkrétního myšlení“. Řeč se obohacuje spolu s vývojem myšlení. Vnímání – dochází k diferenciaci, která je důležitým předpokladem pro výuku čtení a psaní.

6 P SYCHICKÁ ZRALOST Pozornost souvisí se zralostí CNS, která je předpokladem k vytvoření vnitřních autoregulačních mechanismů a schopnosti zaměřit a soustředit pozornost. Paměť – na počátku školní docházky se mechanická spontánní paměť postupně obohacuje o paměť záměrnou. Motorika se rozvíjí ve všech oblastech – jemná motorika, motorika mluvidel, mikromotorika očních pohybů, senzomotorické dovednosti, lateralizace ruky.

7 Š KOLNÍ PŘIPRAVENOST Je charakterizovaná složkami, které zahrnují jak: vnitřní vlivy (zrání CNS, rozvoj kognitivních procesů), tak i vlivy vnější (působení prostředí, výchovného vedení).

8 Š KOLNÍ PŘIPRAVENOST Pracovní zralost Emocionální a sociální připravenost Sociální připravenost

9 P ŘIPRAVENOST DĚTÍ K ZAHÁJENÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY VE VÝZKUMU Zjistit, zda stanovené výstupy v předškolním kurikulu jsou adekvátní a v souladu s možnostmi dětí předškolního věku a úroveň připravenosti k zahájení povinné školní docházky. Vybrané oblasti komparovat se získanými daty ze Slovenska a Slovinska.

10 S TANDARDIZOVANÉ TESTOVÉ ÚKOLY 1. ČÁST Dětská forma Ravenova testu (zaměřeno na poznávací procesy) Vystřihování geometrických tvarů (úroveň jemné motoriky) Orientační test školní zralosti (Jirásek) – (zachycení rizikových skupin) Zkouška verbálního myšlení (schopnost pochopit každodenní realitu, využít znalostí)

11 S TANDARDIZOVANÉ TESTOVÉ ÚKOLY 2. ČÁST Edfeldtův reverzní test (zaměření na úroveň percepční zralosti, mající vliv na osvojení dovednosti čtení Koordinace pohybu ruky Zkouška znalostí předškolních dětí (Matějček, Vágnerová-Strnadová) měřítko znalostí, které dítě z hlediska úrovně své inteligence získalo ze svého prostředí) Artikulační obratnost Vizuomotorická koordinace

12 D ALŠÍ SLEDOVANÉ OBLASTI Soustředěnost Samostatnost Spontánnost a citové rozpolož ení

13 V ZOREK DĚTÍ Testováno Porovnatelný vzorek vícekriteriální výběr Česká republika: 931 Slovinsko: 150 Slovensko: 150 Česká republika: 67 - dívky: 37 - chlapci: 30 Slovinsko:67 - dívky: 37 - chlapci: 30 Slovensko:67 - dívky: 37 - chlapci: 30

14 P ŘEHLED SLEDOVANÝCH PROMĚNNÝCH Vzdělání rodičů Sourozenc i Stát proměnné pohlaví bydliště lateralita odklady věk do 6 let nad 6 let

15 Z ÁVĚRY VÝZKUMU Testy ukazují, že děti dosahují průměrných výsledků, a to spíše k dolní hranici dané normy. Statisticky významný vliv se ukazuje: ve prospěch rodičů s vyšším vzděláním. Sourozenecké konstelace : nebyl potvrzený rozdíl mezi jedináčkem a ostatními dětmi

16 Z ÁVĚRY VÝZKUMU Laterální preference : Ukazuje na nevýznamný vztah levorukosti či pravorukosti Stát a pohlaví Dívky všech tří států dosáhly lepších výsledků v oblasti ukazatelů školní zralosti měřené v Jiráskově testu * faktor pohlaví byl nejvýznamnější u dětí ze Slovenska

17 CO NELZE OPOMÍJET SPOLEČNOST její kultura, hodnoty určující její existenci ŠKOLA zprostředkovatel hodnot a obsahů v didaktické rovině – charakter poznání vztah mezi subjektem poznání x světem/předmětem poznávání Koncepce Empirismus Racionalismus Konstruktivismus

18 U ČENÍ V KONTEXTU DIDAKTICKÝCH KONCEPCÍ Teoretické přístupyVymezení jejich podstaty Behavioristický člověk prostředí (korelát: empirismus) Zdůrazňuje úlohu vnějšího prostředí, záměrného působení. Odmítají se zabývat vnitřními proměnnými. (poč. 20. stol. USA -J.B. Watson) (neobehaviorismus – B.S. Skiner – programované učení) Nativistický člověk prostředí (korelát: racionalismus) Rozhodující faktory vrozené dispozice (J. J. Rousseau, L. N. Tolstoj) (E. Erikson, N. Chromsky) Kognitivistický člověk prostředí (korelát: konstruktivismus) Přináší ideu vzájemných interakcí. Základními procesy interakce : asimilace, akomodace ( Piaget). Je východiskem současné sociokognitivní a kulturní psychologie ( Bruner, Vygotskij)

19 Kognitivní konstruktivismus Pojetí poznání: Individuálně konstruované, „objektivní“, ale závislé na úrovni vývoje inteligence jedince Průběh učení: řešení problémů, asimilace a akomodace poznatkových struktur, reflexe zkušeností Role učitele: facilitátor Činnost dítěte - žáka: v činnosti získává zkušenost s realitou, asimiluje informace, vytváří nová a modifikuje dosavadní schémata reflexí zkušenosti (např. řešení problémů) Sociální konstruktivismus Pojetí poznání: sociálně konstruované, „subjektivní“, distribuované mezi různé jedince, Průběh učení: dialog s učitelem a vrstevníky, konfrontace názorů, stanovisek Role učitele: spolupracovník Činnost dítěte - žáka: vytváří realitu fyzickou i sociální činností, se spolužáky a učiteli vytváří autentické produkty a získává situované porozumění (např. kooperativní učení) D ÍTĚ JAKO AKTIVNÍ SUBJEKT V POZNÁVÁNÍ SVĚTA

20 S PIRÁLOVÉ KURIKULUM (B RUNER, 1977 ) „ Učení by nás nemělo jen někam přivádět, ale mělo by nám umožňovat, abychom dál postupovali snadněji“ Východisko Propojení vhodných a přiměřených požadavků se základem komplexnějších a propracovanějších vědomostí. Oblasti vědění musí být vzájemně a smysluplně propojeny, nesmějí se výrazně oddělovat

21 S OCIOKULTURNÍ TEORIE V YGOTSKÉHO Děti jsou aktivními hledači znalostí, zdůrazňoval hluboké vlivy bohatého sociálního kontextu na jejich myšlení Rychlý rozvoj jazyka v prvních letech dítěte vede k hluboké změně v myšlení Výsledek: transformace základních mentálních schopnosti do jedinečných lidských, vyšších kognitivních funkcí

22 Z ÓNA NEJBLIŽŠÍHO VÝVOJE JAKO INTERAKTIVNÍ FORMA UČENÍ Dovednosti, které dítě již zvládlo Dovednosti, které se dítě začíná učit a zvládne s dopomocí ZÓNA NEJBLIŽŠÍHO VÝVOJE Dovednosti, které jsou za hranicí současných možností dítěte

23 V YGOTSKÝ A VZDĚLÁVÁNÍ Důraz na sociální souvislosti a spolupráci Učení probíhá pomoci demonstrací a verbálních pobídnutí, přizpůsobují své zásahy do zóny nejbližšího vývoje Objevování pomáhá spolupráce vrstevníků vzájemnou pomocí Základním prostředkem je hra na někoho – na něco-požadavek sebedisciplíny (požadavek pro další teoretické učení) Vzájemné učení, kooperativní učení

24 N ELZE OPOMÍJET KOGNITIVNÍ MOŽNOSTI DÍTĚTE Nedostatečná kapacita pracovní paměti Nejsou schopné pracovat s několika proměnnými současně Nedostatek vědeckých poznatků Dítě postrádá dostatek konstrukčních prvků pro budování fungujícího systému poznatků Kontext dětského uvažování

25 Signifikantní učení (In S. Delgado,2004) Zakládá se na: Vyžaduje: Předcházejících znalostech Kompetencích Hodnotách Postojích Podmínky Motivaci Logická významnost Psychologická významnost

26 P ŘÍSTUP ZAMĚŘENÝ NA ČLOVĚKA ( C. ROGERS ) Přístup zaměřený na člověka je v první řadě způsob bytí, který nachází svůj výraz v postojích a způsobech jednání, tvořících klima podporující růst. Je to spíše filozofie než technika nebo metoda. Žití touto filozofií, pomáhá člověku v rozvoji jeho vlastní kapacity. Je-li tato filozofie prožívána, stimuluje také konstruktivní proměny v druhých. Dává člověku sílu a naše zkušenosti ukazují, že je-li tato síla pociťována, směřuje vývoj k osobním a sociálním změnám

27 J ÁDREM PŘÍSTUPU akceptace, empatie a kongruence Rogersova nedirektivita

28 C. ROGERS VĚŘIL člověk má v sobě zakotvený bohatý psychický potenciál, který se uvolňuje a rozvíjí v rámci vhodných podmínek směrem: k sebeporozumění, pochopení a akceptaci vlastního okolí a ke konstruktivním změnám ve vztazích a jednáních. každý jedinec má potřebu nejenom brát, ale i dávat, ve svém okolí vnímat druhé a sám být vnímaný, vyvíjet se sebehodnocení

29 D ĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "M ATEŘSKÁ ŠKOLA A JEJÍ ÚLOHA V PŘÍPRAVĚ DĚTÍ K ZAHÁJENÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Eva Šmelová PdF UP v Olomouci."

Podobné prezentace


Reklamy Google