Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vznik evropských společenství a instituce evropské unie (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 21. února 2006 JUDr. Jiří.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vznik evropských společenství a instituce evropské unie (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 21. února 2006 JUDr. Jiří."— Transkript prezentace:

1 Vznik evropských společenství a instituce evropské unie (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 21. února 2006 JUDr. Jiří Trnka

2 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO -nezapojení Velké Británie, ale zklamáním především negativní postoj skandinávských zemí – výrazná těžiště nerostných surovin a rozvinutý průmysl a obchod s uhlím a ocelí -omezení počtu na pouhých šest snižovalo politický význam vznikajícího společenství a výrazně byla omezena prvotní myšlenka širokého společného trhu -založení organizace spravující společný trh uhlí a oceli -smlouva podepsána v Paříži (často se o vzniku evropského společenství či unie hovoří o Pařížské smlouvě) -smlouva uzavřena na dobu určitou – 50 let (rozdíl od dalších dvou smluv a integračních kroků, které již uzavírány na dobu neurčitou)

3 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO -smlouva vstoupila v platnost po ratifikačních procesech ve všech členských státech -smlouva pouze vyjádřením shodné vůle, avšak neobsahovala institucionální aspekty řízení společného trhu s uhlí a ocelí -vytvoření centrálního nadnárodního orgánu komplikováno obavou malých zemí (Beneluxu) ze zastínění jejich potřeb velkých členů – kompromisní dohoda modifikovala institucionální strukturu navrženou J.Monetem -odevzdání suverenity nadnárodnímu orgánu – Vysoký úřad – spravoval svěřenou oblast bez vlivu členských států (jeho kontrolu vykonávalo Shromáždění a nad jejich kroky bděl Soudní dvůr) -vznikla však také Rada (neplést s Evropskou radou ani Radou Evropy – později nazývána Rada EU) jako zohlednění stanovisek členských států – rozhodovací pravomoc

4 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO -institucionální struktura ESUO – spojení nadnárodního integračního přístupu reprezentovaného nezávislým Vysokým úřadem s mezivládní Radou ministrů (tento charakter si evropské orgány zachovaly do současnosti) -Vysoký úřad – nadnárodní správce společného trhu s uhlím a ocelí, výrazné pravomoci (regulovat ceny při zřetelných obtížích ve spravovaných odvětvích – např. snížení poptávky, vyhlásit stav zřejmé krize, upravit obchodní vztahy) -Rada ministrů – rozhodovala většinou (zajištění rychlosti procesu rozhodování), nebyla v původní struktuře J.Moneta (přesto se překvapivě nestala omezujícím prvkem nadnárodní dimenze společenství), sloužila spíše pro kompenzaci ekonomických a geografických rozdílů mezi malými a velkými členskými zeměmi

5 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO -Shromáždění ESUO (předchůdce Evropského parlamentu) – 78 zástupců národních parlamentů, sledování činnosti Vysokého úřadu, který jím mohl být odvolán jako celek -Soudní dvůr – kontrolovat postupy Vysokého úřadu, členských zemí v záležitostech uhlí a oceli a také podniků -mechanismy jednání – politika Vysokého úřadu v častém střetu s úsilím států prosazovat národní zájmy v Radě, důležité že Vysoký úřad disponoval vlastními příjmy z cel a dávek ve společném trhu (na vnějších hranicích ESUO) -často na Vysoký úřad vládami členských států přenášeny nepopulární opatření za účelem stabilizovat postavení své vlády na domácí scéně -nadnárodní instituce v některých aspektech pod kontrolou členských států, přesto v porovnání s Euratom či EHS nejvyšší míra nadnárodní politiky v rámci Společenství

6 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO -důsledky vzniku ESUO – zvýšení produkce uhlí a oceli ve společném trhu a významný rozvoj jejich obchodu -významný vliv na politickou situaci, centrální organizace agendy klíčových sektorů uhlí a oceli nutila ke spolupráci nejen členské země ale i ovlivňovala země vně ESUO -vysoká autorita Soudního dvora byla později stavebním kamenem při vytváření dalších dvou společenství -pováleční evropští vůdci kteří vystavěli a posléze rozšířili ES usilovali o svázání Německa, rovnováhu ve vztahu s Ruskem, vytvoření třetí síly vůči USA, předejití vlivu pravicových, levicových a komunistických extremistů na domácí scéně nebo potlačit nacionalismus aby vytvořili pozoruhodnou vizi evropského federalismu (Moravcsik 1998)

7 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Pokusy o integraci dalších sektorů -ESUO přispěl k urovnání poválečných vztahů mezi vítěznými a poraženými státy a k navázání širokého politického dialogu mezi západoevropskými zeměmi -cesta k intenzivní sektorové spolupráci a tím i ke komplexnímu rozvoji integrovaných odvětví -úvahy o uplatnění podobného integračního přístupu přístupu i v dalších odvětvích – pokračovat v cestě nastoupeného sektorového sjednocování -podle Moneta nejvhodnější oblastí rozvoj jaderné energetiky -Pozornost také na sektory dopravy a zemědělství, ale tady již velké názorové diference (zemědělství je komplikované dodnes a při schvalování rozpočtu působí pokaždé velké problémy) a nepovedla se ani institucionalizace spolupráce ve sféře telekomunikací a ochrany zdraví

8 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie EURATOM - Evropské společenství pro atomovou energii -Smlouva o zřízení Euratom v Římě (Římské smlouvy – spolu s EHS) -vytvořit společný trh s nukleárními materiály a podporovat jejich mírové využití -zřizuje se Agentura s právem opce na rudy, suroviny a zvláštní štěpné materiály vyrobené na území členských států -možnost vyvíjet společně technologie a budovat kompaktní jaderný potenciál -předpokládalo se že rozhodujícím prvkem pro další vývoj evropské integrace se stane právě Euratom (EHS naopak pouze doplňkové – skutečnost přesně opačná) – Francie pouze omezenou podporu Euratomu -význam Euratomu pouze na poli bezpečnosti práce a v oblasti norem chránících lidské zdraví -členských států, přesto v porovnání s Euratom či EHS nejvyšší míra nadnárodní politiky v rámci Společenství

9 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské hospodářské společenství - EHS -Smlouva o zřízení EHS v Římě (Římské smlouvy – spolu s Euratom) -postaveno na principu solidarity, soutěživosti, protikartelových krocích a na harmonizaci práva členských států -zakotvení kompatibility (slučitelnosti) Smlouvy o EHS s jinými mezistátními závazky -cílem harmonický rozvoj hospodářské činnosti, nepřetržitý a vyrovnaný růst, větší stabilitu, urychlené zvyšování životní úrovně i těsnější vztahy mezi státy -klíčovým bodem a úkolem vybudování společného trhu s volným pohybem (tzv. čtyři svobody) – osob, služeb, zboží kapitálu do let -vytvoření celní unie umožňující pohyb průmyslového zboží -kompromis umožňující přijetí koncepce společného trhu všem členským zemím

10 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské hospodářské společenství – EHS -smlouva opět pouze označovala cíle ale nespecifikovala samotný postup a harmonogram k jejich dosažení -Smlouva musela zohledňovat zájmy všech stran a proto se jejím základním principem stala výměna jedné výhody za druhou (tzv. hra s nenulovým součtem kde všichni částečně ztrácejí a částečně získávají, nebo-li tzv. balíkové jednání – vždy se projednává několik věcí současně aby mohly být uspokojeny zájmy všech zemí) -budování společného trhu si vyžádalo vytvoření a použití celé řady podpůrných nástrojů – EIB (výhodné půjčky), ESF (základ koordinace sociální politiky členských zemí)

11 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské hospodářské společenství - EHS -úsilí členských států o maximální využití finančních prostředků určených k obnově méně vyspělých oblastí -institucionální struktura – zkonstruována dle modelu ESUO, Komise (v čele EHS, řídící a zastupující navenek, odpovídalo Shromáždění), Rada ministrů (klíčové postavení v rozhodovacím procesu), Shromáždění, Soudní dvůr a poradní Hospodářský a sociální výbor -důsledky – 1968 harmonizována cla navenek, navázání intenzivní ekonomické spolupráce bylo provázeno zvýšením obchodu mezi členskými zeměmi a nárůstem pozitivních hospodářských ukazatelů (otázka do jaké míry se projevila poválečná konjunktura)

12 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Pokusy o transformaci - EHS -směřováno k začlenění zemědělské politiky do společných politik EHS – nalezení konsensu až v roce Fouchetův plán – spolupráce v oblasti zahraniční politiky a dalších souvisejících bodů budoucího směřování k politické unie (summit v Bonnu červenec 1961) – návrh smlouvy o Evropské politické unie (unie států pracující na principu mezivládní konference s jednomyslným rozhodováním – zahraniční politika, obrana a kultura) -Druhý Fouchetův plán – přijetí společné bezpečností politiky a rozhodování o ekonomických otázkách – také nepřijatelné (předzvěst krize ES – tzv. Francie proti pětce) -Nutnost zjednodušení a zpřehlednění celého vnitřního mechanismu komunikace ve Společenství -Dohoda o sloučení orgánů tří společenství pod jedno centrum – nadále již pouze ES spravována jednou Komisí a jednou Radou – tzv. Slučovací smlouva podpis 1965 (platnost 1967) -Zaručení kontinuity přijímaných rozhodnutí, zpřehlednění procesu integrace a zefektivnění chodu evr.institucí

13 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropská rada -vrcholným orgánem institucionální struktury současné EU -setkáváním politických představitelů členských zemí na nejvyšší úrovni (potřeba konzultovat zásadní otázky integračního procesu přímo hlavami států) -mechanismus mezivládně koncipovaným summitů -instituci Evropské rady do primárního práva však zakotvil až Jednotný evropský akt v roce 1986 (JEA první všeobecná revize primárního práva) -dle smlouvy o EU (1992) je vrcholným orgánem EU s kompetencí pro všechny tři pilíře, Evropská rada poskytuje Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její všeobecné politické směry -zahrnuje také předsedu Komise (úředník mezi politiky) -Předkládá EP zprávu po každém svém zasedání a každoročně písemné zprávu o pokroku dosaženém Unií

14 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropská rada -je tedy orgánem EU zastřešujícím všechny tři pilíře maastrichtského chrámu ale ani nadále není oficiálně institucí Společenství -hledání politické dohody na půdě Evropské rady z části snímá z Komise odpovědnost za stanovování nových integračních cílů a současně ji neoslabuje v její legislativní roli (i když pro její iniciativní funkci vytváří jakési politické ohraničení) -otázka zda není existencí Evropské rady role Komise fakticky zdvojována (mezivládní x nadnárodní) -iniciátoři a hlavní protagonisté konstituce Evropské rady – Giscard d Estaing a Helmut Schmidt -předsednictví EU a jeho vliv na činnost Evropské rady – nejúčinnější nástroj pro národně podmíněné ovlivňování chodu celého Společenství (realizovat vlastní priority a o ovlivňovat program Společenství) -Někdy Evropská rada přebírá úkoly Rady EU a někdy je naopak podřízená Radě EU

15 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Rada Evropské unie (Rada ministrů, Rada) -součástí základního institucionálního trojúhelníku Společenství (spolu s Komisí a EP), jednou z nejstarších součástí institucionální struktury Společenství (již ve smlouvě o ESUO) -úkolem je umožnit členským státům reprezentaci národních zájmů -hlavním úkolem je přijímání legislativních návrhů předkládaných Komisí a dále rozhodování o dalších klíčových otázkách včetně přijímání nových členů a rozpočtu -přirovnávána k parlamanetní komoře zastupující zájmy zemí (orgány Společenství však s výjimkou Soudního dvora nelze zasadit do základních schématu mocí zákonodárné, výkonné a soudní v jednotlivých národních státech)

16 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Rada Evropské unie -vystavěna na třech základních prinicpech – národní hledisko (rovné zastoupení všech členských zemí, zvyšuje nároky na hledání společného stanoviska), - princip odbornosti (není to formálně statický orgán s pevně stanovenými členy, ale vždy dle odbornosti se schází příslušní ministři členských států tj. Rada ministrů), - politický mandát (zástupci v Radě musí mít pravomoc přijímat jménem svých vlád závazky, smlouva EU je tedy orgánem EU zastřešujícím všechny tři pilíře maastrichtského chrámu ale ani nadále není oficiálně institucí Společenství -ačkoliv je Rada primárně rozhodovacím orgánem, má rovněž sekundárně schopnost plnit i iniciativní funkce -tři funkcionální roviny Rady – Evropská rada (nejvyšší úroveň, v podstatě neomezené postavení), - Rada ministrů (odborné resortní funkce, limitována svou povinností přijímat legislativu Unie), - Výbor stálých zástupců (COREPER) a související odborné výbory

17 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Rada Evropské unie -vztah Rady a Komise – účast zástupců Komise na jednání Rady nutná (koordinace a harmonizace postupů a kroků), umožňuje Komisi brání vzniku situací vedoucí k zablokování rozhodovacích procesů (když to v Radě hrozí tak Komise stáhne návrh a projedná znovu) -čtyři modely vztahu Rady EU a Komise – Komise mozkový trust nadržený mezivládní Radě, - federálně exekutivní model (Komise je vláda a Rada druhá parlamentní komora hájící zájmy územních jednotek), - model sekretariátu (Komise poskytuje Radě experty a Rada rozhoduje), - podřízený iniciátor (Komise integrační aktivity o kterých přesvědčuje Radu) -hlasování v Radě buď většinou, kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně

18 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie (Evropská) Komise -výrazem nadnárodního integračního směru, který usiluje o užší sjednocení a politickou jednotu (opatrovník zájmů Společenství), také reprezentantem v oblasti mezinárodních vztahů -označení Komise ve třech významech – kolegium komisařů, - technicko-profesní potenciál celého úřadu (generální ředitelství), - celá administrativní soustava orgánu (včetně právníků, tlumočníků apod. -tři základní rysy – výhradní držitelka legislativní iniciativy v I.pilíři (jednotný trh, hospodářská a měnová unie), - odborný potenciál (postižení řešeného problému v celé jeho šíři), - nestrannost (výstup vzešlý z jednání Komise je nadnárodní) -často přirovnávána k exekutivnímu orgánu (úkoly stanoveny v primárním právu – co je primární a sekundární právo?), často také označována jako politický a administrativní hybrid -úloha se pohybovala mezi úlohou evropské vlády a omezenou funkcí administrativního servisu členských států

19 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Komise -znalo již ESUO jako Vysoký úřad či Vysoký komisariát – první předsedou J.Monet – usiloval o vybudování kompaktního a akceschopného orgánu s minimálním administrativním zázemím (kde jsme s počtem evropských úředníků nyní?) -od slučovacího aktu 1967 již pokračuje de facto pouze komise EHS – silní předsedové Walter Hallstein ( ) a Jacques Delors ( ) -úkolem je hájit zájmy Společenství vůči partikulárním zájmům členských států (hájit a realizovat středně až dlouhodobé cíle oproti krátkodobým členským státům, kde se často politická reprezentace i orientace mění) -pravomoc výhradního navrhovatele legislativy Unie (pouze Komise může být iniciátorem sekundárního práva) – rozdíly oproti vnitřnímu nastavení v členských státech -zastupování Společenství při mezinárodních jednáních, role prostředníka mezi Společenstvím a členskými státy, hlídač smluv, strážkyně práva, motor Společenství

20 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Komise -výsadní postavení Komise ovlivněno přijetím Smlouvy oEU se dvěma novými mezivládními pilíři a objemem nové závazné supranacionální agendy v I. pilíři -v I. pilíři výsadní postavení motoru Společenství, ve II. (společná zahraniční a bezpečnostní politika) a III. (spolupráce v oblasti vnitra, justice, policie) pilíři se o iniciativní roli dělí se členskými státy (je v plně zapojeném postavení) -došlo tedy k narušení dlouholetého monopolního postavení Komise jako iniciátora legislativního procesu (tendence Komise rozšířit své výlučné pravomoci do II. i III. pilíře, naopak úsilí EP o zisk legislativní inciativy v I. pilíři) -legislativní iniciativa – hlavní náplň Komise, tyto návrhy posléze přijímány v Radě a v EP, rozdělení do resortu komisařů -vytvoření systému poradní orgánů (zejména Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů)

21 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Komise -další úloha v legislativním procesu – nejprve iniciátor, ani pak však návrh neopouští, ale provází jej až do závěrečného hlasování a i poté co byl schválen (vyjednavač mezi orgány Společenství) -strážkyně evropského práva – advokát nadnárodní legislativ a v případě porušení primárního i sekundárního práva EU může žalovat členský stát a někdy i další subjekty -výkonné pravomoci – označována jako exekutivní orgán Společenství, ale pravomoci jsou omezené (zmocněna provádět politiku volné soutěže, správa oblasti technologií a kompetence v otázkách kartelových dohod

22 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropský parlament -změny postavení EP v institucionální struktuře EU ukazují na proměnlivost celé soustavy v závislosti na rozhodnutí členských zemí -započal činnost v roce 1952 jako Shromáždění ESUO a stál se postupně přímo volenou institucí (1979), od sedmdesátých let s rozpočtovými pravomocemi až po možnost spolurozhodovat po boku Rady ministrů -původně velice zanedbatelné pravomoci, které výrazně zvýšil Jednotný evropský akt 1986 – posílení v legislativní oblasti, další kolo rozhodovacího procesu v EP, procedura spolupráce (kooperační procedura) -další posílení EP ve smlouvě o EU 1992 – prohloubení postavení EP zejména v I. pilíři (Smlouva ES) -vyvrcholení tendence k posilování EP v rámci legislativního trojúhelníku Komise, Rada, EP představuje Amsterodamská smlouva 1999 – spolurozhodování na širší okruh otázek a proces zjednodušen (vůči Komisi pojistka v postupu proti členskému státu)

23 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropský parlament -vnitřně členěn do výborů a je řízen předsednictvem, působí zde již od založení ESUO politické (stranické) frakce s velkým významem pro rozhodování v EP -činnost EP je organizována v rámci výborů (jako u národních parlamentů) -úkolem EP je provádět kontrolu, účastnit se legislativního procesu, podílet se na rozpočtovém řízení, přijímat mezinárodní závazky Společenství, sledovat porušování základních hodnot a volit představitele EU -kontrolní funkce – může vyslovit Komisi jako celku nedůvěru, projednává roční zpráv a programy orgánů EU -rozpočtové řízení – právo navrhovat změny v rozpočtu ale také odmítnout rozpočet jako celek -účast v legislativním procesu – ve smlouvě o EU ustavena spolurozhodující procedura která obsahuje možnost veta EP

24 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropský parlament -další úkoly – souhlasný postup při schvalování zásadních dokumentů Společenství v oblasti vnějších vztahů, hlasuje o porušení základních hodnot EU (spolu s Radou), volby čelních představitelů EU, ombudsmana nebo členů Účetního dvora

25 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Poradní orgány EU -fungují vedle institucí tvořící základní institucionální rámec EU – Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů -Hospodářský a sociální výbor (ECOSOC) – založen smlouvou o EHS 1957, volen Radou (222 členů), poskytuje odborná stanoviska nezbytná pro rozhodování Rady a pro vypracovávání legislativních návrhů Komise, plní funkci pro prezentaci zájmových skupin z oblasti společného trhu -Výbor regionů – založen až smlouvou o EU 1992, volena Radou (222 členů, např. i hejtman JčK RNDr. Jan Zahradník), členské státy obligatorní konzultace v otázkách vzdělávání mládeže, kulturních aspektů Společenství, zdravotnictví, transevropských sítí a politiky koheze

26 Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Účetní dvůr -založen 1970 a až 1992 zařazen do hlavních orgánů EU -provádět audit příjmů a výdajů Společenství -nezávislý na dalších orgánech a také na aktuálním rozložení politických sil v EU Evropský soudní dvůr -založen již jako orgán ESUO zajišťuje dodržování evropského práva (na rozdíl od Komise ex-post) -své místo však v zajišťování dodržování evropského práva mají také asistující Soud první instance a soudy v členských zemích Společenství -princip nadřazenosti a přímého účinku evropského práva -dělba soudních případů podle charakteru projednávaného případu a předkladatele žaloby


Stáhnout ppt "Vznik evropských společenství a instituce evropské unie (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 21. února 2006 JUDr. Jiří."

Podobné prezentace


Reklamy Google