Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fyziologie GIT II. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fyziologie GIT II. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK."— Transkript prezentace:

1 Fyziologie GIT II. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK

2 Úvod Slidy z přednášky pro 2. ročník všeobecného lékařství. Vzhledem k autorským právům nebylo možno v této veřejně šířené verzi zachovat obrazovou dokumentaci, která byla součástí přednášky. Chybějící obrázky lze najít v následujících knihách: –Ganong: Přehled lékařské fyziologie –Guyton, Hall: Textbook of Medical Physiology –Silbernagl, Despopoulos: Atlas fyziologie člověka Uvítám jakékoliv připomínky, nejasnosti se pokusím osvětlit a dotazy zodpovědět, to vše na mailu: © 2003, MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D.

3 Tenké střevo duodenum, jejunum, ileum rozklad živin na vstřebatelné součásti většina resorpčních dějů silná hormonální a imunitní aktivita na trávení a vstřebávání se zde významně podílejí játra a pankreas

4 Motilita tenkého střeva 1.míchací pohyby 2.propulsivní pohyby (peristaltika, posun tráveniny) ve skutečnosti nelze takto přesně rozdělit, všechny pohyby smíšené

5 Míchací pohyby distenze střeva chymem vyvolá kontrakci hladké svaloviny (délka 1 cm); segmentace, šňůra buřtů po relaxaci nová kontrakce o kousek posunutá, míchání, (2-3/min, při extrémní stimulaci 12/min)

6 Peristaltické pohyby peristaltická vlna může vzniknou kdekoliv rychlost cm/s, od duodena klesá po 3-5 cm (max. 10 cm) zaniká proto se trávenina pohybuje velmi pomalu (1 cm/min) a cesta tenkým střevem jí zabere 3-5 hodin

7 Řízení peristaltiky 1.nervová regulace: peristaltika vyvolána reflexně vstupem chymu do duodena často se stává, že chymus v TS setrvává až do dalšího jídla, kdy jej vypudí gastroenterický reflex 2.hormonální regulace stimulace peristaltiky: gastrin, CCK, insulin, serotonin inhibice peristaltiky: sekretin, glukagon

8 Funkce ileocékální chlopně obsah céka se nesmí dostat do ilea chlopeň ovládána ileocékalním sfinkterem dráždění či distenze céka kontrahuje sfinkter a inhibuje ileální peristaltiku (appendicitis)

9 Sekrece v tenkém střevě 1.Brunnerovy žlázy: sekrece hlenu 200 ml/den 2.Lieberkühnovy krypty: sekrece trávicí šťávy 1800 ml/den

10 Brunnerovy žlázy na samém začátku duodena, zejména mezi pylorem a papilla Vateri secernují hlen, bikarbonát, enzymy asi ne funkce ochranná stimulace sekrece: 1.chymus (mechanicky a chemicky) 2.vagová 3.hormonální: sekretin

11 Lieberkühnovy krypty 1.pohárkové buňky: hlen 2.enterocyty: voda, elektrolyty (pak absorpce s produkty digesce) 3.Panethovy buňky: baktericidní peptidy (  -defensin) 4.endokrinní buňky

12 Enzymy v tenkém střevě nejsou přímo secernovány, ale jsou v membráně enterocytů 1.peptidázy: málé peptidy na AK 2.sacharáza, maltáza, izomaltáza, laktáza: disacharidy na monosacharidy 3.střevní lipáza: tuky na glycerol a MK

13 Regulace sekrece trávicí šťávy 1.lokální stimulace přítomnost chymu (hlavní stimulus) - mechanicky, chemicky 2.hormonální stimulace sekretin, cholecystokinin

14 Tlusté střevo základní funkce: 1.absorpce vody a elektrolytů (proximální polovina střeva) 2.skladování tráveniny (distální polovina střeva)

15 Motilita tlustého střeva ve srovnání s ostatními částmi trávicí trubice jsou pohyby tlustého střeva (vzhledem k jeho funkcím) mírné a pomalé dělení jako u tenkého střeva: 1.míchací 2.propulsivní (peristaltické)

16 Míchací pohyby kolon haustrace: současná kontrakce cirkulární a longitudinální (3 taenie) –trvá asi 60 s, po několika minutách se opakuje –má i propulsivní složku smyslem je dostat chymus do kontaktu se stěnou

17 Propulsivní pohyby kolon 1.pomalá persistující haustrace: trávenina projde kolon za 8-15 hodin 2.velké (Holzknechtovy) pohyby: 1-3x denně modifikovaný typ peristaltiky: silná cirkulární kontrakce v colon transversum, distální 20 cm ústek ztratí haustrace a na 2- 3 min se kontrahuje, opakuje se až 30 min může být vyvoláno gastrokolickým nebo duodenokolickým reflexem; ulcerózní kolitida

18 Defekace rektum normálně prázdné (rektosigmoideální svěrač) jeho naplnění vyvolá defekační reflex: relaxace vnitřního sfinkteru a kontrakce vnějšího, velká peristaltická vlna (obojí zesiluje parasympatikus z sakrálních segmentů, efektivně ovládáno vůlí) nádech a kontrakce břišních svalů (zvýšení nitrobřišního tlaku), vyprázdnění

19 Složení stolice 75% voda, zbytek anorganické látky, střevní bakterie, proteiny, tuky, vláknina, žlučové pigmenty, oloupané epitelie střevní plyny: spolykané, z krve, z bakterií (vodík, metan, CO 2, kyslík, dusík) foetor hepaticus: játra nemetabolizují merkaptany, které se vstřebaly z kolon do krve

20 Střevní bakterie obrovské množství, většina anaerobní štěpí část rostlinné vlákniny významný zdroj vitamínu K vytvářejí střevní plyny: CO 2, vodík, sirovodík, metan způsobují snížení pH antigeny krevních skupin AB0

21 Sekrece v kolon mukózní: ochrana stěny před bakteriemi, pojivo tráveniny, díky vyššímu pH (bikarbonát) chrání před případným obsahem kyseliny v trávenině Lieberkühnovy krypty (ale ne klky) stimulace sekrece: přímá taktilní, parasympatikus (emočně lze extrémní stimulace) sekrece vody: dráždění kolon (bakteriální enteritis, průjem)

22 SOUHRN: Sekrece v GIT objem [ml]pH sliny žaludek pankreas žluč tenké střevo Brunnerovy ž tlusté střevo celkem6700

23 Setrvání potravy v oddílech GIT jícen10 vteřin žaludek1-3 hodiny tenké střevo7-9 hodin tlusté střevo25-30 hodin

24 SOUHRN: Hormony v GIT I. gastrinantrum, duodenum  HCl,  motility žaludku CCKduodenum, jejunumkontrakce žlučníku,  sekrece pankreatu sekretinduodenum, jejunum  sekrece pankreatu,  HCl somatostatincelý GITútlum mnoha funkcí VIPcelý GIT  HCl, žaludku  střevní sekrece CGRPneurony GIT  HCl,  somatost., ACh, vazodilatace

25 SOUHRN: Hormony v GIT II. pankreatický polypeptid (PP) endokrinní buňky pankreatu  jícnového tonu  exokrinního pankreatu motilinjejunum  motility žaludku a jícnového tonu gastrin releasing peptid (GRP)  sekrece gastrinu, CCK, PP, somatost. neurotenzin, peptid YY, neuropeptid Y, NO, opioidní peptidy (potlačují kontrakce)

26 Digesce a absorpce v GIT ani jedna ze tří esenciálních složek - sacharidy, lipidy, proteiny - nemůže být vstřebávána ve formě, v jaké se nachází v potravě proto se musí vše nejprve enzymaticky natrávit

27 Hydrolýza obecná trávicí reakce, pro jednotlivé živiny jsou rozdílné jen enzymy, které ji vyvolají R ’’ R ’ + H 2 O  R’’OH + R’H disacharid se hydrolyzuje na dva monosacharidy dipeptid (peptidová vazba) na dva peptidy TAG na glycerol a tři mastné kyseliny

28 Trávení sacharidů I. v normální potravě sacharóza (GLU+FRU), laktóza (GLU+GAL) a škrob (poly-GLU), minimálně též pektiny, dextriny, glykogen, amylosa 1.slinná  -amyláza štěpí škrob na maltózu (GLU+GLU) a 3-9 molekulové polymery glukózy v ústech se naštěpí 5% pokračuje v žaludku (asi 1h, do pH 4.0), nakonec se naštěpí asi 20-40%

29 Trávení sacharidů II. 2.pankreatická  amyláza: funkčně stejná jako slinná, ale mnohem účinnější za minut od vstupu chymu do duodena naštěpí prakticky všechen škrob do jejuna tedy jen maltóza a velmi krátké polymery glukózy

30 Trávení sacharidů III. 3.střevní enzymy laktáza, sacharáza, maltáza a  -dextrináza v kartáčovém lemu enterocytů naštěpí disacharidy a krátké řetězce glukózy na monosacharidy 80% glukóza, 10% galaktóza, 10% fruktóza monosacharidy se již mohou absorbovat

31 Trávení proteinů I. AK spojené peptidovými vazbami (-CO- NH-) 1.pepsin v žaludku (optimální pH ) štěpí 10-20% proteinů jako jeden z mála dokáže štěpit kolagen, což je důležité pro přístup dalších enzymů k intracelulárním proteinům endopeptidáza, proto žádné volné AK (velké polypeptidy, peptony)

32 Trávení proteinů II. 2.klíčové místo digesce proteinů je duodenum: pankreatické enzymy trypsin, chymotrypsin (endopeptidázy), karboxypolypeptidáza a proelastáza malé procento volných AK, hlavně dipeptidy, tripeptidy a krátké polypeptidy

33 Trávení proteinů III. 3.v kartáčovém lemu enterocytů aminopolypeptidázy a dipeptidázy di- a tripeptidy a volné AK vstupují do enterocytu, v jeho cytoplazmě další peptidázy specifické pro vazby mezi AK 99% proteinů se absorbuje do portální krve jako volné aminokyseliny

34 Trávení tuků triacylglyceridy, fosfolipidy (MK), cholesterol 1.linguální lipáza: zanedbatelná 2.emulgace v tenkém střevě rozdělení na malé části žlučové kyseliny, lecitin (část molekuly rozpustná ve vodě a část v tucích) zvětší povrch tukových částic 1000x 3.pankreatická lipáza: klíčová 4.střevní lipáza

35 Micely válcovité agregáty solí ŽK (3-6 nm, molekul) v hydrofobních centrech obsahují rozpuštěné MK, monoglyceridy, cholesterol po koncentračním gradientu vstupují do enterocytů

36 Trávení cholesterolu a fosfolipidů estery cholesterolu (CH+MK) pankreatické enzymy cholesterol ester hydroláza a fosfolipáza A 2 uvolní MK cholesterol a MK se rozpouští v micelách a s nimi jdou do enterocytů


Stáhnout ppt "Fyziologie GIT II. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google