Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Workshop pro novináře 28. 4. 2015 JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. Mgr. Martin Halaj Právní aspekty práce novináře INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Workshop pro novináře 28. 4. 2015 JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. Mgr. Martin Halaj Právní aspekty práce novináře INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture,"— Transkript prezentace:

1 Workshop pro novináře JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. Mgr. Martin Halaj Právní aspekty práce novináře INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. 1

2 Obsah  odpovědnost vydavatele a novináře (typy, následky)  meze práce novináře s ohledem na osobnostní práva  povinnosti novinářů související s ochranou osobních údajů  informování o trestných činech  aspekty (především trestněprávní) investigativní žurnalistky  autorský zákon

3 INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. Občanskoprávní (škoda zadostiučinění) Správně právní (pokuta) Trestněprávní (pokuta, odnětí svobody…) Občanskoprávní odpovědnost

4 INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. Tisk § 4 tiskového zákona - za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel AVMS § 2(1)(b) Zákona o AVMS - redakční odpovědnost má poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání RTV§ 2(1)(g) Zákona o RTV – redakční odpovědnost má provozovatel RTV Internet ??? Objektivní odpovědnost Vztah mezi vydavatelem / poskytovatelem / provozovatelem a redaktorem (regres…)? KS Ostrava 23 C „Vydavatel periodického tisku se nemůže zprostit své odpovědnosti za zásah do práva na ochranu osobnosti občana poukazem na to, že autorem difamujících výroků o něm publikovaných ve sdělovacím prostředku je osoba odlišná od vydavatele a jeho redaktora - autora článku. K této okolnosti lze ale přihlédnout při rozhodování o výši náhrady nemajetkové újmy v penězích požadované postiženou fyzickou osobou podle § 13 odst. 2 a 3 ObčZ.“ Občanskoprávní odpovědnost - základy

5 INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. Přestupky x správní delikty právnických osob a podnikajících osob Přestupky >Přestupkový zákon § 49(1)(a)- „Přestupku se dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch…“ >Zvláštní zákony (např. ochrana osobních údajů) správní delikty právnických osob a podnikajících osob >Zvláštní zákony (např. ochrana osobních údajů) Odpovědnost správněprávní

6 INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. Pachatel kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu Organizátor Kdo úmyslně spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil Návodce Kdo úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce) Pomocník Kdo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, Odpovědnost trestněprávní – obecně

7 INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. § 184 odst. 1 TZ - pomluva Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu… § 357 TZ - Šíření poplašné zprávy Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá…. § 250TZ- Manipulace s kurzem investičních nástrojů Kdo v úmyslu ovlivnit cenu nebo kurz investičních nástrojů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo o jejichž přijetí k obchodování na regulovaném trhu bylo požádáno, rozšíří nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace významně ovlivňující cenu nebo kurz takových investičních nástrojů… § Ohrožení utajované informace Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí… § 364 TZ - Podněcování k trestnému činu Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu… § 365 TZ - Schvalování trestného činu Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. § Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob… Odpovědnost trestněprávní – příklady

8 Čl. 17 LZPS (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (…) (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. X Čl. 10 LZPS (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. = Proporcionalita Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. (Deklarace práv člověka a občana [26. srpna 1789]) Ochrana osobnosti – proporcionalita

9 Prostředky ochrany osobnosti Občanský zákoník: Upustit od neoprávněného zásahu a právo domáhat se náhrady majetkové škody nebo nemajetkové újmy. Možnost požadovat za neoprávněné nakládání s podobiznou, audio nebo video záznamem dvojnásobek odměny, obvyklé za udělení souhlasu s takovým nakládáním (přičemž soud tento rozsah může i zvýšit), pokud došlo k bezdůvodnému obohacení. Tiskový zákon: Povinnost uveřejnit odpověď Dodatečné sdělení Dobrovolně X soud

10 Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1.povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud), 2.obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3.forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4.postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou – typicky „hvězdy showbyznisu“), 5.zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6.chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7.kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně, 8.kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil) Nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2051/14, ze dne

11 Přiklady 1.Povaha výroku: ÚS 367/03 – Rejžek vs. Vondráčková „Požadavek dokázat pravdivost hodnotového soudu, s ohledem na jeho nesplnitelnost, tedy sám o sobě porušuje svobodu projevu. To neznamená, že hodnotové soudy jsou zcela nenapadnutelné v rámci řízení na ochranu osobnosti. (…) i hodnotový soud, bez jakéhokoli faktického podkladu, může být přehnaný.“ 2.Obsah výroku II.ÚS 2051/14 – Řápková vs. Hůla (Člověk v tísni) a ČT „Ústavní soud nemohl ani přehlédnout, že se v daném případě ze strany stěžovatele jednalo ve své podstatě o kritiku určitého systému, resp. o kritiku konkrétního zvoleného systémového řešení, což je již svojí povahou záležitost hodna vyšší ochrany, než by tomu bylo např. jen u kritiky povahy čistě osobní.“ 3.Forma výroku NS 30 Cdo 2042/2013 – Černý vs. Knížák „Právo vyjadřovat názory mohou zbavit právní ochrany nejen obsahová omezení, ale i forma, jíž se názory navenek vyjadřují. Vybočí-li tak publikovaný názor z mezí obecně uznávaných pravidel slušnosti v demokratické společnosti, ztrácí tím charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze právní ochrany.“

12 Přiklady 4. Postavení kritizované osoby 4.1. Osoby veřejně činné Ústavní soud 146/04 – Šlouf vs. Respekt „Práva na ochranu osobnosti se mohou samozřejmě domáhat i politikové a ostatní veřejně činné osoby, měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců těchto výroků.“ 4.2. Osoby veřejně známé Nejvyšší soud ČR 30 Cdo 2796/2005 – Jedlička vs. Respekt „Do oblasti veřejného zájmu, u nichž se předpokládá užší míra ochrany práva na soukromí, mohou spadat obchodní i jiné kontakty osob, které se nominálně neřadí mezi politiky s osobami, které se v politice oficiálně angažují.“

13 Přiklady 5. Dotčená sféra 5.1. Politik: ÚS 468/03 – Březina vs. Reflex „…neoprávněný zásah může spočívat nejen v rozšiřování nepravdivých zpráv, ale i ve zveřejňování pravdivých zpráv z intimního a rodinného života proti vůli osoby, v kritice přesahující obsahem, formou i cílem rámec pravdivé objektivní kritiky.“ 5.2. Celebrita ÚS 1586/09 – Vašut vs. Ringier „…Míra jejich ochrany (spočívající ve fazetě svobody projevu a svobodného podnikání) musí být nezbytně oslabována či dokonce úplně vyloučena u subjektů, jež účel své existence, činnost a marketingovou strategii zakládají převážně na publikaci difamačních ("bombastických", "šokujících či "pikantních"), na cti utrhačných a lidskou důstojnost snižujících, "informacích" o osobách veřejně činných, osobách známých či společensky významných ("celebritách"), kdy účelem takového chování osoby je toliko sledování svého majetkového prospěchu a zvýšení publicity použitého média.“

14 Přiklady 6. Chování Viz případy pana Březiny a paní Řápkové. 7. Kdo výrok pronáší ÚS 453/03 – Březina vs. Zeman „Informacím poskytovaným předsedou vlády je ze strany občanů státu vždy přikládána větší váha než informacím pocházejícím od jiných osob, včetně médií. Občan demokratického právního státu od ústavních činitelů zcela přirozeně očekává pravdivé informace a dále očekává, že ústavní činitelé budou zachovávat naprostý respekt k jednotlivým osobám – členům občanské společnosti. Představitelé státní moci jsou proto povinni zveřejňovat jen skutkově důkladně prověřené informace, které se navíc vztahují toliko k věcem, které spadají do jím kompetenčně vymezené oblasti. Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit. Tato východiska platí tím spíš v případě tvrzení faktů, která hrozí difamovat jednotlivé osoby, byť tyto vystupují ve věcech veřejných.“

15 Přiklady 8. Kdy tak činí Opět Nejvyšší soud ČR 30 Cdo 2796/2005 – Jedlička vs. Respekt „Nelze bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení (či zkreslení) musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. V tomto případě nelze trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tím ve svých důsledcích na novináře nesplnitelné nároky.“ ÚS 453/03 – hlediska posouzení: 1.Závažnost obvinění. Čím závažnější obvinění je, tím více byla veřejnost dezinformována a difamovaná osoba poškozena, pokud tvrzení není pravdivé. 2.Povaha informace a uvážení, do jaké míry je předmětný problém záležitostí veřejného zájmu. 3.Zdroj informace. Někteří šiřitelé informace nemají přímou znalost o události. Někteří mají vlastní důvody rozmělnit informaci anebo jsou placeni za své příběhy. 4.Vynaložené úsilí a konkrétní kroky k ověření pravdivosti informace. 5.Status informace. Obvinění již může být předmětem vyšetřování, které vyžaduje ohledy. 6.Naléhavost záležitosti. Zprávy jsou často komoditou podléhající rychlé zkáze. 7.Zda byl žádán komentář od stěžovatele. Ten může mít informace, kterými jiní nedisponují nebo které nesdělili. Oslovení stěžovatele nemusí být vždy nutné. 8.Zda médii šířené sdělení obsahovalo podstatu události viděné očima stěžovatele. 9.Tón sdělení šířeného médii. Původce mediálně šířené informace může iniciovat diskusi nebo vyšetřování. Nemusí prezentovat obvinění jako sdělování faktu. 10.Okolnosti zveřejnění včetně jeho načasování.

16 Ochrana osobních údajů Úprava v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, směrnicí 95/46/ES o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů. osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu, zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace, Směrnice EUČR „Členské státy stanoví pro zpracování osobních údajů prováděné výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu, odchylky a výjimky z této kapitoly a z kapitol IV a VI, pouze pokud se ukáží jako nezbytné pro uvedení práva na soukromí do souladu s předpisy upravujícími svobodu projevu. 0

17 Zvláštní povinnosti Registrace Informační Souhlas subjektu… Výjimky Obecný přístup Městský soud v Praze 5Ca 174/ „veřejnoprávní úprava nenahrazuje soukromoprávní instituty ochrany (osobnosti), ani nevylučuje jejich současné užití dotčenou osobou, nýbrž akcentuje skutečnost, že ochrana osobních údajů má význam celospolečenský, tj. pro fungování státu,…“ Na co si dávat pozor? Přestupky Citlivé údaje Ochrana osobních údajů

18 Příklad citlivého údaje Případ FTV Prima: Televize Prima ve své reportáži zveřejnila citlivé údaje o pohřešovaném mladistvém na základě výzvy Policie ČR: Policie ve výzvě uvedla, že: „…je pohřešovaný vážně nemocen nespecifikovanou pohlavní nemocí, která se šíří pohlavním stykem, potřísněním jeho krví, ale i škrábnutím.“ Televize Prima ve své reportáži uvedla, že: „je pohřešovaný nakažen virem HIV.“ Úřad za tento delikt televizi udělil pokutu ve výši 40,000 Kč, rozhodnutí potvrdil Nejvyšší správní soud

19 Trestní řízení - omezení Právo veřejnosti na informace X ochrana účelu řízení, presumpce neviny, ochrana obětí TČ Presumpce neviny Obecná pravidla v TŘ + ochrana osobnosti zvláštní úprava v tiskovém zákoně Ochrana obětí Přípravné řízení Mladší 18 let + vybrané TČ – absolutní Odposlechy…

20 Trestní řízení – Výjimky Souhlas dotčených osob Smrt? Mladší 18 let / omezená svéprávnost (x pachatel)? Pátrání po osobách Veřejný zájem Vždy individuálně Omezení svobody slovy – nutno interpretovat úzce ESLP ve věci TWIST proti Slovensku, rozsudek č /00: „státům přísluší zorganizovat svou činnost a vychovat své úředníky tak, aby neunikla žádná informace obsahující údaje, jež jsou považovány za důvěrné“

21 I. ÚS 394/04 – Šmok vs. Policie ČR, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu „Potřeba chránit informační zdroje je tak silná, že se mnoho novinářů cítí být vázáno profesionálními etickými kodexy, které ukládají zdroj neodhalovat. Mnozí žurnalisté na tyto kodexy spoléhají, např. i při jednání před soudem, jestliže čelí příkazu odhalit identitu svých zdrojů. Vzdor tomu někdy vznikají situace, kdy se zájmy novinářů a právo veřejnosti na informace střetávají se zájmy více či méně mocných jednotlivců či institucí. Často se takový konflikt vztahuje k otázkám soudnictví, obvykle pokud daná informace je - či může být - relevantní pro trestní nebo civilní řízení. Tu je pak úkolem Ústavního soudu posoudit takový konflikt testem proporcionality a vážit, zda je v konkrétním případě veřejný zájem na odhalení zdroje novinářovy informace natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, jehož derivátem je i právo sdělovacích prostředků na utajení zdroje informace.“ Lze odmítnout sdělit informaci, vydat věc, jež by prozradila zdroj. Nezveřejněním požadované informace lze u vybraných skutkových podstat spáchat trestní činy „Neoznámení trestného činu“ nebo „Nepřekažení trestného činu“ V těchto případech je ovšem posouzení konfliktu veřejného zájmu na odhalení zdroje a ústavního práva na svobodu projevu úkolem posouzení Ústavního soudu ČR Ochrana zdroje

22 INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture, From file, then select relevant picture from the firm-wide image library. The image will need to fit flush to the green line. Na hraně zákona? Sledování Pořizování skrytých záznamů Vytvoření fiktivní identity Provokace Investigativní žurnalistika

23 § 86 občanský zákoník: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod.“ Soukromí je zde pojato v širším významu: Nejenom obydlí, ale i projevy na veřejnosti (úřady, školy atd.), dále pak zaměstnání Při dlouhodobém sledování dochází vždy k získání informací osobní povahy, proto se na něj obecně nevztahuje legální licence. Dotčená osoba má nárok požadovat ukončení sledování a případnou náhradu újmy. V některých případech lze ovšem sledování posoudit jako oprávněné (vždy na posouzení soudu): Je-li sledování ve veřejném zájmu (proporcionalita) Informace byly získány převážně za účelem informování veřejnosti Důležitá je i důvodnost sledování (podezření na základě informací od zdroje) Posuzuje se i povolání sledované osoby ()politik, st. Úředník atd.) Sledování osoby

24 Skryté záznamy a odposlechy Odposlechy lze rozdělit na odposlechy soukromé a odposlechy telekomunikačního provozu. Platí zde stejné principy jako při sledování osoby – proporcionalita, zákonnost NS 5 Tdo 459/2007 S ohledem na ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř. zásadně nelze vyloučit možnost, aby byl k důkazu použit i zvukový záznam, který byl pořízen soukromou osobou bez souhlasu osob, jejichž hlas je takto zaznamenán. Ustanovení § 88 tr. ř. se zde neuplatní, a to ani analogicky. Přípustnost takového důkazu je však nezbytné vždy posuzovat též s ohledem na respektování práva na soukromí zakotveného v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Získané záznamy lze použít i v trestním řízení, byly-li získány zákonným způsobem.

25 Fiktivní identita U této metody lze změnit identitu FO, nebo i PO. U PO nelze použít již existující firmu (poškození dobrého jména). Lze se dopustit trestného činu podvodu: §209 trestní zákoník: „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou…“ Škoda nikoli nepatrná = od 5000,- Kč U novináře ovšem nelze prokázat úmysl obohatit se na úkor jiného. V úvahu přichází i trestní čin padělání a pozměnění veřejné listiny: §348 trestní zákoník: „Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo takovou listinu užije jako pravou, kdo takovou listinu opatří sobě nebo jinému nebo ji přechovává v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo…“ Padělání a pozměnění veřejné listiny nepřichází pro novináře v úvahu.

26 Je potřeba odlišovat zda samo chování novináře naplňuje skutkovou podstatu TČ. Dále je potřeba odlišit, zda se jedná o přímou či nepřímou provokaci. Hrozí spáchání účastenství trestného činu jako návodce, dále pak spolupachatelství TČ. Existuje ovšem liberační důvod § 31 trestného zákoníku – přípustné riziko: „Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak. Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.“ Známý je případ exposlance Jana Moravy, ve kterém ovšem nebyl nakonec nikdo obviněn. Při nenaplnění podmínek § 31 TZ se jedná o TČ! Provokace

27 Autorské právo Chráněno: Dílo které je „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě“ Fotografie “původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem.“ Osobnostní v. majetková práva § 34(c) AutZ Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno Teritorialita!


Stáhnout ppt "Workshop pro novináře 28. 4. 2015 JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. Mgr. Martin Halaj Právní aspekty práce novináře INSERT IMAGE HERE Go to Insert, Picture,"

Podobné prezentace


Reklamy Google