Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 30. 4. 2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 30. 4. 2009."— Transkript prezentace:

1 Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška

2 Tresty a ochranná opatření

3 Tresty Trest = zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání. Trest je prostředkem státního donucení, který stát užívá k ochraně zájmů chráněných trestním zákonem, k ochraně společnosti před trestnými činy a jejich pachateli. Základním cílem trestu je ochrana společnosti před trestnými činy a jejich pachateli směřující k tomu, aby trestné činy nebyly páchány vůbec nebo alespoň v co nejmenší míře. Trestem se působí pachateli trestného činu určitá újma (jedná se o závažné zásahy do občanských práv – osobní svoboda a vlastnické právo).

4 Zásada humanismu trestního práva Je zakázáno kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trest. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. V roce 1990 byl zrušen v ČR trest smrti.

5 Tresty - pokračování Trest může být uložen pachateli trestného činu jen na základě zákona a pouze zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit = zásada nula poena sine lege. O trestu za trestné činy rozhoduje pouze soud v trestním řízení. Základním účelem trestu (§ 23 TZ) je: –chránit společnost před pachateli trestných činů, –zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti (represivní funkce trestu) –a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život (individuální prevence), –a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti (generální prevence). Spravedlivý trest by neměl být ani příliš mírný ani příliš přísný. Druh a výměra trestu by měly odpovídat společenské nebezpečnosti a ostatním okolnostem spáchání trestného činu a osobě pachatele.

6 Trestání mladistvých Mladistvým soud ukládá za spáchaní provinění nikoliv tresty, ale výchovná, ochranná a trestní opatření. Účelem opatření vůči mladistvému je především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, i jeho ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění.

7 Druhy trestů Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty: –odnětí svobody; –obecně prospěšné práce; –ztráta čestných titulů a vyznamenání; –ztráta vojenské hodnosti; –zákaz činnosti; –propadnutí majetku; –propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty; –vyhoštění; –zákaz pobytu. Výše uvedené tresty jsou seřazeny podle závažnosti. Výčet jednotlivých druhů trestů nelze rozšiřovat. Mimo tresty uvedené výše lze uložit ještě výjimečný trest. Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.

8 Systém trestů Tresty nelze ukládat libovolně, ale je nutné dodržet pravidla stanovená trestním zákonem. Tresty samostatné – lze je uložit jak samostatně tak spolu s jiným trestem (trest odnětí svobody, trest obecně prospěšných prací). Některé tresty nelze uložit samostatně = tresty vedlejší – lze uložit pouze vedle jiného trestu (trest ztráty čestných titulů a vyznamenání). Některé tresty nelze kombinovat (trest obecně prospěšných prací s trestem odnětí svobody, peněžitý trest s propadnutím majetku, trest zákazu pobytu s vyhoštěním).

9 Ukládání trestů za více trestných činů Jestliže pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve než byl za takový trestný čin vyhlášen odsuzující rozsudek soudu 1. stupně, mluvíme o souběhu trestných činů. V takovém případě se ukládá úrhrnný nebo souhrnný trest. Úhrnný trest – o všech trestných činech pachatele se rozhoduje ve společném řízení a pachateli se ukládá trest podle ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný. Souhrnný trest – z jakýchkoliv příčin nebylo možno provést společné řízení a rozhodnout o všech trestných činech téhož pachatele, přičemž soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin. V takovém případě soud zruší výrok o trestu v dřívějším rozsudku a za všechny trestné činy uloží souhrnný trest. Recidiva – případ, kdy se pachatel dopustil trestného činu, ačkoliv již byl dříve pro trestný čin pravomocně odsouzen. Dřívější odsouzení nevedlo k nápravě pachatele, uložený trest nesplnil svůj účel.

10 Nepodmíněný trest odnětí svobody Jedná se o univerzální trest, neboť může být uložen pachateli každého trestného činu. Protože jde ale o nejzávažnější druh trestu, přichází v úvahu jen tehdy, nepostačuje-li k dosažení účelu trestu trest mírnější (zásada subsidiarity). Dle §39, odst. 2TZ lze za trestné činy,u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři roky, uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky,že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k dosažení účelu trestu. Horní hranice trestu odnětí svobody je v trestním zákoně stanovena jednak obecně na 15 let, a jednak je uvedena ve zvláštní části trestního zákona v jednotlivých trestních sazbách u skutkových podstat trestných činů. Tyto sazby mohou být prolomeny pod dolní hranici trestní sazby, a to vzhledem k výjimečným okolnostem případu či mimořádným poměrům pachatele, popř. byl-li spáchán trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti. Na druhé straně horní hranici trestní sazby je možno též navýšit, a to o jednu třetinu v případě zvlášť nebezpečného recidivisty a pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení. Výjimečný trest – lze uložit jen pokud to dovoluje trestní zákon ve zvláštní části. –Trest odnětí svobody nad 15 až do 25 let lze uložit, je-li stupeň nebezpečnosti činu pro společnost velmi vysoký nebo možnost nápravy pachatele obzvláště ztížena. –Trest odnětí svobody na doživotí lze uložit, je-li stupeň nebezpečnosti činu pro společnost mimořádně vysoký vhledem k zvlášť zavrženihodnému způsobu provedení trestného činu nebo k zvlášť zavrženihodné pohnutce nebo k zvlášť těžko napravitelnému následku. Uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti tam, kde není naděje, že by pachatele bylo možno napravit kratším trestem odnětí svobody).

11 Nepodmíněný trest odnětí svobody Trest odnětí svobody se vykonává ve čtyřech typech věznic: s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. O zařazení do určitého typu věznice rozhoduje soud v odsuzujícím rozsudku. Po výkonu poloviny uloženého trestu odnětí svobody může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život, nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného (zvlášť nebezpečný recidivista nebo osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody může být podmíněně propuštěna po výkonu dvou třetin uloženého trestu; v případě odsouzení na doživotí lze podmíněně propustit až po dvaceti letech výkonu trestu). O podmíněném propuštění rozhoduje soud, který stanoví zkušební dobu na jeden rok až sedm let. V rámci zkušební doby lze podmíněně propuštěnému uložit přiměřená omezení nebo nad ním vyslovit dohled. Nevedl-li podmíněně odsouzený ve zkušební době řádný život, soud rozhode, že zbytek trestu vykoná

12 Podmíněný trest odnětí svobody Podstata tohoto trestu spočívá v tom, že soud sice v odsuzujícím rozsudku uloží trest odnětí svobody, ale jeho výkon odloží pod podmínkou, že se bude odsouzený během stanovené zkušební doby rádně chovat a vyhoví uloženým podmínkám. Podmíněně odložení výkonu trestu odnětí svobody přichází v úvahu, jestliže vzhledem k osobě pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má soud důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu. Tento trest může být účinnou alternativou krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody. Podmíněně je možno odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšující v konkrétním případě dva roky, a to na zkušební dobu stanovenou v rozmezí od 1 roku až do 5 let. Zkušební doba se počítá od právní moci rozsudku. Podmíněně odsouzenému lze uložit přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (např. zákaz nadměrného požívání alkoholických nápojů, povinnost uhradit dlužné výživné). Zpravidla mu bývá též uloženo, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Jestliže podmíněně odsouzený ve zkušební době vyhověl stanoveným podmínkám, soud rozhodne, že se osvědčil. Osvědčení má účinky zahlazení trestu. V opačném případě nařídí soud výkon podmíněně odloženého trestu (tj. např. jestliže se odsouzený ve zkušební době dopustil další trestné činnosti). Podmíněné odsouzení s dohledem lze uložit ve věcech s konkrétní výměrou trestu odnětí svobody nepřevyšující tři léta – pachatel zůstává na svobodě pod dohledem probačního úředníka, který sleduje jeho chování a dodržování uložených omezení a podmínek.

13 Trest obecně prospěšných prací = je alternativou k trestu odnětí svobody. Tento trest spočívá ve výkonu určité soudem stanovené pracovní činnosti, kterou pachatel musí splnit osobně, bezplatně a ve svém volném čase. Soud jej může uložit, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba. Při ukládání trestu soud přihlédne ke stanovisku pachatele a k jeho zdravotní způsobilosti. Trest obecně prospěšných prací záleží v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. Trest obecně prospěšných prací může být uložen jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu. Nelze jej však uložit vedle trestu odnětí svobody. Výměra trestu je stanovena u dospělých pachatelů v rozmezí od hodin, u mladistvých nesmí horní hranice přesáhnout 200 hod. Současně může uložit soud na dobu výkonu trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Pokud pachatel zaviněně nevykoná uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody (každé započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody). Jakmile byl tento trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno hledí se na pachatele jako by nebyl odsouzen.

14 Ztráta čestných titulů a vyznamenání Soud může uložit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta. Jedná se o trest vedlejší, který nelze uložit samostatně ale pouze za současného uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Ztráta čestných titulů a vyznamenání záleží v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti a jiné čestné tituly udělené podle vnitrostátních právních předpisů, jakož i právo nosit cizozemská vyznamenání a užívat cizozemských čestných titulů. Ztráta výše uvedených práv je trvalého charakteru (výjimkou je právo nosit cizozemská vyznamenání a užívat cizozemské čestné tituly, které se obnovuje zahlazením odsouzení).

15 Ztráta vojenské hodnosti Tento trest lze uložit vedle jiného trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného trestného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách. Tento trest lze uložit též pouze jako trest vedlejší vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody

16 Trest zákazu pobytu Trest zákazu pobytu záleží v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu. Soud jej uloží za úmyslný trestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku. Trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt. Tento trest lze uložit v rozpětí od jednoho roku do pěti let.

17 Trest zákazu činnosti = má zabránit v dalším páchání trestné činnosti, k čemuž by mu tato činnost mohla dát příležitost. Trest zákazu činnosti záleží v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje zvláštní předpis. Tento trest je často ukládán řidičům, kteří se dopustili trestné činnosti v dopravě - tj. zákaz řízení motorových vozidel. Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, mladistvému lze uložit max. do 5 let, a to pouze není-li to na překážku přípravě na jeho budoucí povolání. Porušení tohoto trestu se posuzuje jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

18 Trest propadnutí majetku Jde o citelný trest, který postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat. Lze jej uložit vedle výjimečného trestu, dále vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a za trestné činy u nichž je propadnutí majetku výslovně uvedeno v sankci ve zvláštní části trestního zákona (např. trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti). Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové (tj. např. společné jmění manželů). Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.

19 Peněžitý trest Peněžitý trest lze uložit jako trest samostatný, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba (může např. účinně nahradit nepodmíněný trest odnětí svobody kratšího trvání). Může být ukládán i vedle jiného trestu. Peněžitý trest se zejména uplatní u pachatele, který úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Peněžitý trest lze uložit ve výměře od 2.000,- Kč do ,- Kč. Soud může stanovit, že peněžitý trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách. Při výměře peněžitého trestu přihlédne soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele; peněžitý trest neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu. Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody až na dvě léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby. Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. Mladistvému lze uložit peněžité opatření v rozmezí 1.000,-Kč – ,- Kč. Peněžité opatření lze uložit ve formě tzv. denních sazeb ve výši 100 Kč až 1000 Kč na den na dobu dnů, a to pouze výdělečně činnému mladistvému.Toto opatření lze uložit s podmíněným odkladem výkonu se stanovením zkušební doby až na 3 léta.

20 Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Soud může uložit trest propadnutí věci, nebo jiné majetkové hodnoty, a)které bylo užito ke spáchání trestného činu, b)která byla ke spáchání trestného činu určena, c)kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo d)kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná. Trest propadnutí věci lze uložit jen, jde-li o věc nebo jinou majetkovou hodnotu náležející pachateli. Propadlá věc nebo jiná majetková hodnota připadá státu. Na pachatele, kterému byl uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile nabyl právní moci rozsudek, jímž byl tento trest uložen. Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit jako trest samostatný pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.

21 Vyhoštění Trest vyhoštění z území České republiky je možno uložit pachateli, který není občanem České republiky nebo není osobou, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem. Účelem trestu je zabránit cizincům v páchání trestných činů na území našeho státu. Tento trest lze uložit ve výměře od jednoho roku do deseti let nebo na doživotí. Tento trest nelze uložit např. tehdy, jestliže se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele, pachateli byl poskytnut azyl aj. Za určitých okolností nemůže být tento trest uložen občanu Evropské unie.

22 Druhy ochranných opatření ochranné léčení; ochranná výchova; zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ochranná opatření přestavují zvláštní kategorii trestněprávních sankcí, které se ukládají v zájmu prevence a ochrany společnosti. Lze je uložit i osobám, které nejsou trestně odpovědné (osoby nepříčetné, osoby mladší 15 let). Mohou být uloženy samostatně, vedle trestu, místo trestu.

23 Ochranné léčení Soud může uložit ochranné léčení jestliže: –osoba, která se dopustila činu jinak trestného, není pro nepříčetnost trestně odpovědná a její pobyt na svobodě je nebezpečný; –pachatel trestný čin spáchal ve stavu zmenšené příčetnosti nebo vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný; –pachatel, který zneužívá návykovou látku, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení se však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout. Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při upuštění od potrestání. Podle povahy nemoci a léčebných možností soud uloží ochranné léčení ústavní nebo ambulantní. Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel.

24 Ochranná výchova Lze uložit jen dle ZSVM. viz přednáška

25 Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty Nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, může soud uložit, že se taková věc nebo jiná majetková hodnota zabírá, a)náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit, b)náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, c)ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zvlášť závažných trestných činů, nebo d)byla-li získána trestným činem nebo jako odměna za něj a nenáleží-li pachateli, nebo byla-li jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, nabyta za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za takovou věc nebo jinou majetkovou hodnotu, pokud hodnota zabírané věci nebo jiné majetkové hodnoty není ve vztahu k hodnotě věci nebo jiné majetkové hodnoty získané pachatelem zanedbatelná. Věc nemusí náležet vždy pachateli trestného činu, ale může patřit komukoliv (např. zúčastněné osobě). V praxi dochází nejčastěji k zabavení střelných zbraní, jedů a omamných látek).

26 Trestní právo hmotné zvláštní část

27 Skutkové podstaty jednotlivých trestných činů a sankce za jejich spáchání jsou uvedeny ve zvláštní části trestního zákona. Trestné činy jsou ve zvláštní části seřazeny do dvanácti hlav. Názvy hlav přestavují druhové objekty (např. druhovým objektem krádeže je majetek, a proto je tento trestný čin zařazen mezi trestné činy proti majetku). Pořadí hlav by mělo odrážet význam chráněných zájmů (od nejvýznamnějších po méně významné).

28 Systematika zvláštní části Trestné činy proti zájmům celku Trestné činy proti republice, cizímu státu nebo mezinárodní organizaci Trestné činy hospodářské Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Trestné činy obecně nebezpečné Trestné činy hrubě narušující občanské soužití Trestné činy proti rodině a mládeži Trestné činy proti životu a zdraví Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti trestné činy proti majetku Trestné činy proti lidskosti Trestné činy proti brannosti Trestné činy vojenské

29 Trestné činy proti republice, cizímu státu nebo mezinárodní organizaci První hlava zvláštní části trestného zákona poskytuje především ochranu před trestnými činy namířenými proti ústavnímu zřízení republiky, její bezpečnosti a obranyschopnosti. Např. vlastizrada: objektem je zájem na ochraně ústavního zřízení našeho státu, na ochraně územní celistvosti a obranyschopnosti republiky před útoky ve formě rozvracení republiky, teroru, teroristického útoku, záškodnictví, sabotáže; tento trestný čin může spáchat pouze občan ČR, po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl. Dalšími trestnými činy jsou např. rozvracení republiky, teror, záškodnictví, teroristický útok, sabotáž, vyzvědačství, ohrožení utajované informace, spolupráce s nepřítelem, válečná zrada, služba v cizím vojsku.

30 Trestné činy hospodářské Použití trestněprávních prostředků v oblasti ekonomiky je omezeno principem subsidiarity trestní represe (ke kriminalizaci určitých činů je nutné přistoupit teprve poté, kdy k ochraně před nimi nestačí prostředky práva občanského, obchodního a správního) Použití trestně právních prostředků v oblasti ekonomiky je omezeno v podstatě na –postih pro nesplnění povinností vůči státu – zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby –postih pro nedodržení předpisů vymezujících rámec podnikání – např. neoprávněné podnikání –postih jednání podvodného charakteru – pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě –ochrana tajemství, informací a evidence – např. zneužívání informací v obchodním styku –plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv – např. padělání a pozměňování peněz, porušování autorského práva. Řada ustanovení představuje sankci za nejzávažnější poručení povinností stanovených v jiných odvětvích práva. V řadě ustanovení je použit pojem škoda, kterou se rozumí škoda skutečná, ale i ušlý zisk. Pro stupeň nebezpečnosti jednotlivých trestných činů má význam výše způsobené škody: –škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč, –škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč, –větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč, –značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč a –škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky Kč. Při stanovení výše škody se vychází z ceny obvyklé, tj. z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a místě činu obvykle prodává. Přihlíží se ke snížení hodnoty věci v důsledku stáří nebo opotřebovanosti. Trestní zákon vyžaduje u všech hospodářských trestných činů úmyslné zavinění.

31 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Jedná se o trestné činy, které přímo nebo nepřímo ohrožují řádnou činnost orgánů státu nebo které jinak ohrožují pořádek ve věcech veřejných. Pachatelem některých trestných činů (§158,159 TZ) může být pouze veřejný činitel (tj. osoba, která se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoc, která jí byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena). Podle chráněného objektu jsou skutkové podstaty rozděleny do šesti oddílů na: –chránící řádný výkon pravomoci státních orgánů před útoky zvenčí (např. útok na státní orgán); –chránící společnost i jednotlivce před porušováním povinnosti veřejnými činiteli (např. zneužívání pravomoci veřejného činitele); –chránící obstarávání věcí obecného zájmu před negativními vlivy úplatkářství (např. přijímání úplatku, podplácení); –chránící společnost před zločinným spolčením (např. účast na zločinném spolčení); –chránící společnost před některými druhy trestné součinnosti (např. nepřekažení trestného činu, podněcování).

32 Trestné činy obecně nebezpečné Zásadně jde o trestné činy, jejichž následkem je ohrožení = ohrožovací trestné činy ( k jejich dokonání stačí pouhé ohrožení chráněného zájmu). Zahrnují jednání s nimiž je často spojeno nebezpečí pro život nebo zdraví lidí nebo nebezpečí škody velkého rozsahu (např. škody způsobené požárem, výbuchem). Druhovým objektem trestných činů je bezpečnost života, zdraví lidí a majetku a zájem na zachování ekologické rovnováhy v přírodě. Tyto trestné činy lze rozdělit do skupin: –obecné ohrožení a související trestné činy (např. obecné ohrožení, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění); –ohrožení a poškození životního prostředí (např. ohrožování a poškozování životního prostředí); –drogové trestné činy (např. nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek); –ostatní trestné činy (např. nedovolené ozbrojování, šíření nakažlivé choroby).

33 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití Druhovým objektem těchto trestných činů je občanské soužití. V jednotlivých skutkových podstatách jsou chráněny i některé další zájmy např. zdraví, život, majetek, čest, dobrá pověst, veřejný pořádek aj. Jde o různorodé útoky v různých oblastech života hrubě narušujících klidné a nerušené soužití mezi lidmi (trestnost činu je omezena jen na závažnější útoky, méně závažná jednání lze postihnout jako přestupek. Po subjektivní stránce se vyžaduje zpravidla úmyslné zavinění, pachatelem může být zpravidla kdokoliv. Jedná se např. o tyto trestné činy: podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, výtržnictví, týrání zvířat, pomluva, neposkytnutí pomoci.

34 Trestné činy proti rodině a mládeži Objektem těchto trestných činů je zájem na důsledném dodržování principu monogamie a zájem na řádné výhově, výživě, tělesném i duševním vývoji mladého člověka. Po subjektivní stránce se vyžaduje většinou zavinění úmyslné, ale např. trestné činy zanedbání povinné výživy a ohrožování výchovy mládeže lze spáchat i z nedbalosti. Pachatelem může být kdokoliv. Jedná se např. o tyto trestné činy: dvojí manželství, opuštění dítěte, zanedbání povinné výživy, týrání svěřené osoby, únos.

35 Trestné činy proti životu a zdraví Objektem těchto trestných činů je život a zdraví člověka. Objektivní stránka je zpravidla vyjádřena jako způsobení smrti nebo újmy na zdraví. Jednání pachatele může záležet jak v konání tak i opomenutí. Z hlediska subjektivní stránky se může jednat o trestné činy úmyslné i nedbalostní. Pokud jde o následky těchto trestných činů, zákon rozlišuje usmrcení, těžkou újmu na zdraví a ublížení na zdraví. K nejzávažnějším trestným činům vůbec patří vražda, za kterou lze uložit i výjimečný trest a to i trest odnětí svobody na doživotí. Dalšími trestnými činy např. jsou ublížení na zdraví, ohrožování pohlavní nemoci, účast na sebevraždě.

36 Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti Tyto trestné činy mají sloužit k ochraně svobody a lidské důstojnosti. Nejčastějšími znaky objektivní stránky trestných činů jsou zejména: –násilí (za násilí se považuje i uvedení jiného lstí do stavu bezbrannosti), –pohrůžka násilí, –pohrůžka bezprostředního násilí, –pohrůžka jiné těžké újmy, –zneužití závislosti. U všech trestných činů je třeba zavinění úmyslného. Jedná se např. o trestný čin loupeže, vydírání, omezování svobody vyznání, porušování domovní svobody, znásilnění, pohlavní zneužívání, soulož mezi příbuznými.

37 Trestné činy proti majetku Patří mezi nejčastější trestné činy. Skupinovým objektem trestných činů je ochrana majetku. Z hlediska subjektivní stránky je pravidlem úmyslná forma zavinění. Častým znakem těchto trestných činů je i způsobení škody. V řadě ustanovení je předmětem útoku cizí věc. Z hlediska jednání a následku lze trestné činy rozdělit do čtyřech skupin: –jednání obohacovací: krádež, zpronevěra, podvod aj.; –jednání poškozovací: poškozování cizí věci aj.; –furtum usus (tj. krádež užitku): neoprávněné užívání cizí věci aj.; –získávání prospěchu z trestného činu jiné osoby (kořistění): podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti).

38 Trestné činy proti lidskosti Stíháním trestných činů proti lidskosti je součástí naplnění závazků ČR plynoucích z mezinárodních smluv. Jde zejména o závazky stíhat zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny. Druhovým objektem je zájem společnosti na zachování základních zásad lidskosti. Z hlediska subjektivní stánky se jedná o trestné činy úmyslné. Jde např. o tyto trestné činy: genocidum, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, válečná krutost, persekuce obyvatelstva.

39 Trestné činy proti brannosti Trestné činy proti brannosti chrání zájmy společnosti před jednáním záležejícím v porušování povinností uložených branným zákonem nebo zákonem o zajišťování obrany České republiky. Druhovým objektem je zájem státu na osobním a věcném zabezpečení obrany státu před útoky, které spočívají v maření způsobilosti k plnění branné povinnosti nebo jiných úkolů pro obranu vlasti, k obcházení branné povinnosti nebo neplnění odvodní povinnosti, v nenastoupení služby v ozbrojených silách nebo neplnění osobních či věcných povinnosti při obraně vlasti. Jedná se např. o tyto trestné činy: maření způsobilosti k službě; porušování, obcházení branné povinnosti aj.

40 Trestné činy vojenské Společným chráněným zájmem vojenských trestných činů jsou společenské vztahy uvnitř ozbrojených sil a sborů (jedná se zejména o zájem na obranyschopnosti ozbrojených sil, zájem na řádném výkonu služby v ozbrojených silách, vojenská disciplína, plnění rozkazů, práva a oprávněné zájmy vojáků). Pachatelem těchto trestných činů může být pouze voják. Jedná se např. o tyto trestné činy: neuposlechnutí rozkazu, zběhnutí, zbabělost před nepřítelem, nesplnění bojového úkolu.


Stáhnout ppt "Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 30. 4. 2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google