Regionální geografie sídel

Prezentace na téma: "Regionální geografie sídel"— Transkript prezentace:

1 Regionální geografie sídel
Sídelní systémy a jejich typy

2 Západní Evropa - Británie
kolébka průmyslu a urbanizace 1800 >50% obyv. na venkově, ale 1850 > 40 % obyv. ve 100 tis. a větších městech hlavně střední a se. Anglie neutěšené soc.-ek. podmínky, přelidněnost, dělnické hnutí od 30. let růst oblasti Londýna, od 60. let úpadek stř. a S Anglie (hl. důvody…) od konce 19. st. koncept ZAHRADNÍCH MĚST (E. Howard) dominance JV Anglie (Oxbridge, M4 koridor = obl. s hi-tech), vylidňování Londýna, ale především díky silnému procesu SUBURBANIZACE Londýn: 1939 – 8,6 mil., 1991 – 6,1 mil, JV Anglie – 17 mil. ob. vytvoření GREEN BELTU = územně plánovací opatření na zamezení růstu Londýna důvody suburbanizace: ceny pozemků, plánovité vymísťování aktivit

3 Západní Evropa - Británie
současné trendy: silná suburbanizace a metropolizace, úpadek vnitřních měst, zvl. ve stř. a S Anglii zvětšování soc. rozdílů, privatizace byt. fondu, relat. vysoký podíl bezdomovectví a chudoby vytváření UDC (Urban Development Corporations) – příklady: londýnské doky (Docklands), Glasgow úpadek venkova – špatné a drahé služby, nízká angažovanost státu v řešení problému venkova přesto je UK zemí s velmi silným úz. plánováním a angažováním státu v řešení problémů sídel

4 Západní Evropa - Skandinávie
tradičně velmi silné sociální státy – zásahy i do sídel. systému pozdější nástup urbanizace než v UK, nejprve Dánsko (Kodaň – největší a nejevrop. město Skand.) vliv FG podmínek, soustředění do přístavů města menší, velkoryse zelená – „zahradní města Severu“, ale také silná suburbanizace vysoký podíl jednočl. dom. (1/3), osvícené řešení probl. dopravy ve městech (role veřej. dopravy) program podpory osídlení v řídce osídl. oblastech v mnoha ohledech předvoj trendů, které se později odehrávají i jinde (např. ekologizace dopravy, obytné standardy, design…)

5 Západní Evropa - Francie
pozdější nástup urb., hustá síť střednívh měst, úzké sepětí s krajinou, stabilita sídel. systému od Haussmanna výrazné státní zásahy do morfologie měst („Haussmanizace“) výrazná dominance Paříže a od 60. let snaha snížit její dominanci (investice do měst stř. vel.) od 70. let se zastavil odliv obyv. z venkova (Masif Central) růst měst s hi-tech a Paříže sociální bydlení = neúspěch, vznik ghet rozvoj osy podél Seiny, 20 satel. měst kolem Paříže

6 Západní Evropa - Benelux
Niz. – velmi propracovaný systém úz. plán (málo půdy) důkladné plánování land-usu a urbanismus Randstad = 40% populace NL, podpora migrace na S, J a V země velký důraz na obnovu center měst, růst satelitních měst růst dojížďky, osídlování polderů, decentralizace Belgie – vliv F, zvl. na valon. část a Brusel, prosperita Flander, úpadek valonské obl. (Charleroi, Liége…)

7 Střední Evropa – Německo, Rakousko, Švýcarsko
vyrovnaná síť měst (díky rozdrobenosti Něm.), dlouho významná obranná f-ce = oddělení jádra a města 19. st. do 60. let význ. role Porúří a S Německa (těžký prům., přístavy…) od 60. let růst J částí (vč. A a CH), relat. úpadek S Německa silná suburbanizace (vliv příchodu 12 mil. uprchlíků z Východu) velký důraz na rekonstrukci a uchování charakteru center měst vedle Skandinávie nejvyšší průměrné obytné standardy tradičně význ. role měst. center, i když roste periferie silná role státu (soc. bydlení), ghetoizace, regenerace center nová role Berlína, hl. sídel. osa Porýní, růst významu osy Hamburg-Berlín-Praha

8 Jižní Evropa Itálie: už renesanční města, ale pozdní urb. (po 2. sv. válce na J – Messegiorno), rozdíl SxJ smíšené fce budov, víceposch. domy, větší mísení soc. vrstev, menší vliv suburbanizace (méně RD), růst středně velkých měst Řecko: dominance Athén, pozdní urbanizace, velmi špatné podmínky ve městech Španělsko: rychlá urbanizace po 2. sv. v., koncentrace do vel. měst, výrazný úpadek venkova, dominance Madridu a Barcelony, podobné rysy má Portugalsko

9 Postkomunistická středových. Evropa
sídel. systém ČR patří k středozáp. Evr. pozdní nástup urb., často po 2. sv.v., za socialismu dlouhodobý vývoj v netržních podmínkách, regulace sídel. systému státem (obl. těž. prům., menší města) odliv do měst v důsl. kolektivizace zeměď. výstavba nových sídel, rozvoj 2. bydlení růst dojížďky namísto suburbanizace neexistence trhu → zachování obyt. fce v centrech měst a nevytvoření CITY komplexní bytová výstavba (sídliště), málo RD ve městech, ale výst. RD na venkově), malá pestrost výstavby diskontinuita s vývojem kapit. města (soc. města = nová města) soc. dominanty (Bukurešť, Varšava) zanedbávání TI a stavu budov, lépe fungující veřej. doprava podinvestovanost, ekolog. problémy

10 bývalý SSSR evropské Rusko = jaderný prostor
vznik nových měst (od r jich vzniklo 1200!) – Sibiř, stř. Asie vysoký stupeň urb., centrální plánování osídlení, izolovaný rozvoj měst bez vazeb na okolí, typová chudost (paneláky), často chybí základní TI a SI po rozpadu úpadek měst, zvl. role Moskvy jako GATE CITY vysoká homogenita a promísenost obyv. ve městech, narůstající soc. rozdíly

11 USA a Kanada rychlý růst imigrací (1840 – 17 mil., 1890 – 63 mil., 1940 – 163 mil.) jaderná obl. pobřeží, zvl. Nová Anglie už 1920 ½ obyv. ve městech SUBURBANIZACE URBAN SPRAWL, URBAN DECAY, SUBURBAN DOWNTOWNS ekologické limity růstu od 70. let: pohyb za Sluncem: FROST (RUST) BELT X SUN BELT (důvody…) zrychlující se odliv obyv. z center měst (bludný kruh…) roztříštěnost samospráv (obl. Chicaga cca 1000 radnic!!!, vysoký stupeň prostorové segregace – centrumxperiferie) MELTING POT – role N.Y., L.A., Chicaga ceny zarůst sídel: ekologické, sociální, ekonomické

12 Půdorysné typy vesnic v ČR

13 Venkov a jeho typy v ČR: determinanty vývoje
1910 a 1930 – nejvyšší počty ob. sídel do 5 tis. ob. do r. 1938, resp – standardní vývoj venkova v ČR: odsun : kolektivizace venkova, koncentrace zeměď. výroby 60. léta: 1. demogr. krize, stárnutí vesnic, reakcí další KONCENTRACE zeměď. výroby 70. a 80. léta: další zcelování honů, chemizace + vliv zavedení STŘEDISKOVÉ SOUSTAVY OSÍDLENÍ pozitivní vliv chalupaření na zachování morf. struktury vesnic OSTATNÍ EVROPA: koncentrace zeměď. a vylidňování probíhalo ne tak rychle a dramaticky (násilně) + specializace podle podnebí (u nás: malá spec. kvůli vysokým dotacím)

14 Typologie českého venkova a perspektivy jeho vývoje
Chudé Sudety Bohaté Sudety Oblasti bohatého zemědělství Vnitřní periferie Oblast metropolitního venkova PERSPEKTIVY vývoje podle jednotl. typů nejdůležitější problémy venkova dneška

15