Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Reálný sektor a finanční stabilita Petr Jakubík Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability Česká národní banka Vysoká škola finanční a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Reálný sektor a finanční stabilita Petr Jakubík Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability Česká národní banka Vysoká škola finanční a."— Transkript prezentace:

1 Reálný sektor a finanční stabilita Petr Jakubík Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability Česká národní banka Vysoká škola finanční a správní, Praha 20.dubna 2009

2 Finanční stabilita 2 Finanční stabilita je definována jako situace, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

3 Narušení finanční stability 3 V důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, jakož i vlivem silných šoků, jejichž zdrojem mohou být:  vnější okolí  domácí makroekonomický vývoj  velcí dlužníci a věřitelé  hospodářské politiky  změny v institucionálním prostředí.

4 Vztahy ekonomických sektorů 4

5 Transmisní kanál - reálný vs. finanční sektor 5 Expozice finančního sektoru vůči sektoru podniků a domácností Transfer rizika přes růst míry nesplácení (default)  Podnikový Sektor  Makroekonomické šoky - HDP, úrokové sazby, měnový kurz,… tržby, náklady zisk pravděpodobnost defaultu  Domácnosti  Makroekonomické šoky – úrokové sazby, HDP,… disponibilní důchod, dluhové zatížení pravděpodobnost defaultu

6 Podnikový sektor 6 Analýza podnikového sektoru  Finanční výsledky  ukazatele ziskovosti, likvidity, zadluženosti, aktivity  Míra nesplácení  Úroveň zadlužení, úvěrové standardy  Míra insolvencí  Insolvenční právo  Úvěrová dynamika podnikových úvěrů  Průmyslová produkce, nové zakázky, tržby z přímého vývozu, tuzemská spotřeba energie, výběr mýtného, atd.

7 Vývoj podnikové sféry v ČR 7  Příznivá situace v podnikové sféře převládající v předcházejících letech se během roku 2008 a v 1. čtvrtletí 2009 postupně zhoršovala.  Pokles zahraniční poptávky po exportu českého podnikového sektoru - problémy s odbytem.  Extrémní posilování měnového kurzu v první polovině roku 2008, z následného prudkého oslabení firmy nebyly schopny v plné míře těžit (dříve přijaté zajišťování a výpadek předpokládaných prodejů).  Problémy se splácením přijatých závazků, druhotná platební neschopnost.

8 Finanční výsledky podniků za rok  Mírný pokles rentability vlastního jmění i aktiv - tlumen dobrými výsledky za 1. pololetí  Mírný růst zadluženosti, pokles přidané hodnoty a růst mzdových nákladů – pokles produktivity práce.  Zvyšování doby obratu zásob i aktiv, růst doby obratu pohledávek.  Omezená investiční aktivita – růst ukazatelů bilanční likvidity.

9 Míra nesplácení podniků 9  Pokles zahraniční a následně i domácí poptávky - nárůst kreditního rizika podnikového sektoru.  Kreditní riziko měřené 12 měsíční mírou defaultu bankovních úvěrů podnikům - 7,5 % v 1. čtvrtletí 2009, oproti 3 % na počátku 2007  Dle interního modelu, ČNB očekává růst až k 11% během roku 2009.

10 Ukazatel bonity podnikového sektoru 10  Předstihový ukazatel stability podnikového sektoru ohodnocující odolnost firem vůči úpadku na základě agregovaných finančních výsledků.  K výpočtu je využíváno 7 finančních ukazatelů pokrývajících ziskovost, likviditu, zadluženost a aktivitu firem.  Výsledná hodnota odpovídá výhledu bonity v následujícím roce.  Zhoršení bonity v roce 2008.

11 Růst podnikových insolvencí 11  Dopady recese se již začaly naplno projevovat v zemích západní Evropy, kde došlo k nárůstu podnikových insolvencí o 11 %, v ČR zatím jen o 6 %.  Nejvíce postižené ekonomiky – Španělsko (nárůst o 139 %), Irsko ( 121 % ), Dánsko ( 55 % ), naopak Německo růst jen o 2 %.  V ČR nejvíce insolvencí – papírenský průmysl, textilní a kožedělný průmysl, cestovní kanceláře, výroba skla, keramiky a stavebního materiálu

12 Úroveň zadlužení relativně nízká 12  Český podnikový sektor se bude muset během roku 2009 vyrovnat s globálním poklesem poptávky.  Významná výhoda - na agregátní úrovni nefinanční podniky stále výrazně méně zadluženy než podniky v eurozóně.  To by jim mělo umožnit se lépe s nově vzniklou situací vyrovnat.

13 Snížení dynamiky podnikových úvěrů 13  Pokles domácí i zahraniční poptávky po podnikové produkci se odráží v mírném snížení dynamiky podnikových úvěrů.  V průběhu letošníku roku by mělo v souvislosti s očekávaným ekonomickým poklesem dojít k jejímu dalšímu výraznějšímu poklesu.  To naznačuje i pokles průmyslové produkce v závěru roku 2008 a na počátku roku 2009.

14 Pokles průmyslové produkce 14  Vzhledem k velikosti a vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky je její citlivost na globální vývoj vyšší, než je tomu v případě velkých zemí.  K největšímu propadu výroby došlo v odvětvích výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení a textilním a oděvním průmyslu.  Pokračování poklesu ekonomické aktivity signalizuje i snižování nových zakázek a tržeb z přímého vývozu v průmyslu nebo tuzemské spotřeby energie.

15 Sektor domácností 15 Analýza sektoru domácností  Situace na trhu práce – dopad na disponibilní důchod  Očekávaný vývoj dluhového zatížení  úrokové sazby, úvěrové standardy  Míra nesplácení  Úroveň zadlužení  Úvěrová dynamika úvěrů domácnostem  Regulace, míra ochrany spotřebitelů, finanční gramotnost

16 Vývoj v sektoru domácností v ČR 16  Zpomalování ekonomiky se začalo na konci roku 2008 projevovat i v sektoru domácností.  Korekce vysokých temp zadlužovaní domácností z minulých let, narůstání problémů se splácením přijatých závazků domácností.  Rizikem pro rok 2009 je zejména pokles nominálních mezd a dalších příjmů domácností, který by vedl k nárůstu jejich platební neschopnosti.  Nově od roku 2008 předlužené domácnosti - možnost využít institut oddlužení, tzv. osobní bankrot.  Legislativní změny směřujícím k posílení ochrany spotřebitelů.

17 Pokles úvěrové dynamiky 17  Zvýšená nejistota ohledně budoucích příjmů domácností se podílela na postupném zpomalování vysoké dynamiky úvěrů obyvatelstvu, která převládala v několika předcházejících letech.  Tato korekce se týkala jak spotřebitelských tak hypotečních úvěrů

18 Objem celkových úvěrů stále roste 18  Pokles úvěrové dynamiky zejména u spotřebitelských úvěrů od nebankovních institucí, narozdíl od vysokých temp v roce 2007 v loňském roce téměř stagnovaly.  I přes zpomalující dynamiku, nárůst celkového dluhu obyvatelstva – více než 950 mld. Kč.  Na dluhu se nejvíce podílejí úvěry na bydlení cca 65 %, zbytek bankovní spotřebitelské úvěry cca 20 % a nebankovní úvěry cca 15 %.

19 Úroveň zadlužení 19  Agregátní ukazatele zadluženosti domácností nadále rostly: ukazatel dluhu k hrubým disponibilním příjmům dosáhl téměř 50 %, ukazatel dluhu k finančním aktivům překročil 30 % a ukazatel dluhu k HDP tvoří asi 25 %.  Ve srovnání se zeměmi Eurozóny (EU15) dosahuje zadluženost českých domácností měřená vůči disponibilnímu příjmu asi polovičních hodnot.

20 Míra nesplácení domácností roste 20  Pokles ekonomické aktivity se začíná promítat do nárůstu kreditního rizika sektoru domácností.  Míra 12 měsíčního defaultu se bude ze současných hodnot těsně pod 4 % dále zvyšovat nad hranici 5% v roce  Vyšší nárůst lze očekávat zejména ve 2. polovině roku, kdy se zřejmě naplno projeví dopady potíží podnikové sféry na sektor domácností.

21 Riziko poklesu nominálních mezd 21  Během roku 2009 lze očekávat v některých segmentech stagnaci nominálních mezd či dokonce jejich pokles.  U rodin s průměrnými příjmy zatíženými splácením úvěrů na bydlení a spotřebu by propad jejich nominálních příjmů v rozsahu kolem 10 % a více vážně ohrozil splácení jejich závazků.  Propad nominálních příjmů v tomto rozsahu z důvodů zkracování pracovního týdne či omezení vyplácení variabilní složky platu není zcela nereálným scénářem.  Řada rodin by tak mohla balancovat na hraně svých platebních možností.

22 Konsekvence poklesu nominálních příjmů 22  Snižování nominálních mezd by mohlo spustit vlnu defaultů a výrazný pokles kvality úvěrových portfolií bank.  Za této situace by mohlo dojít k zaplavení realitního rezidenčního trhu nabízenými nemovitostmi z důvodu realizace zástavy a prudkému poklesu jejich ceny.  Snížení hodnoty zástav (resp. pokles ukazatele LTV, tj. podílu výše úvěru a hodnoty zástavy) by zvýšilo riziko, kterému jsou vystaveny banky.  Obdobný dopad jako propad nominálních příjmů by mělo výrazné zvýšení úrokových sazeb, to je ovšem poměrně nepravděpodobný scénář.

23 Osobní bankroty 23  Od začal platit nový insolvenční zákon zavádějící institut oddlužení fyzických osob nepodnikatelů - tzv. osobní bankrot.  Tyto návrhy jsou posuzovány soudy, které následně rozhodují o povolení oddlužení.  Lze očekávat další nárůst.  Dle mezinárodního srovnání – pro naší ekonomiku – odpovídající číslo cca 8 – osobních insolvencí ročně.

24 Předlužení a neziskové poradny 24  Nepříznivé ekonomické faktory dopadají na jednotlivé příjmové skupiny odlišně v závislosti na výši a povaze dluhu.  Zejména lidé s nízkými příjmy, kteří přecenili své finanční možnosti a nejsou schopni splácet své závazky – další úvěry s vysokými úr. sazbami – dluhová past.  Předluženým domácnostem pomáhá řešit jejich situaci řada poraden pracujících na neziskovém principu.  Typický klient poradny – lidé mezi lety s průměrnými měsíčními příjmy mezi 10 až 20 tis. Kč, se středoškolským vzděláním a s průměrnou výší dluhu do 300 tis. Kč

25 Možné situace domácností 25

26 Transmise rizik z reálného do finančního sektoru 26  Nepříznivé ekonomické prostředí má za následek narůstající potíže reálného sektoru se splácením závazků.  Vyšší míra defaultu podniků a domácností se s určitým zpožděním projevuje ve zvyšujícím se podílu nesplácených úvěrů v portfoliích bank.  Vyšší podíl nesplácených úvěrů znamená pro banky vyšší ztrátu na což obvykle reagují přitvrzováním úvěrových standardů.  Omezení možností financování reálného sektoru se obvykle promítá do dalšího poklesu domácí ekonomiky a dalšího nárůstu míry nesplácení.

27 Odhad potenciálních ztrát bankovního sektoru 27  Pro odhad potenciálních ztrát bankovního sektoru a jeho zranitelnosti slouží stresové testování simulující nepříznivý makroekonomický vývoj.  K vyčíslení ztrát je třeba modelovat pravděpodobnost defaultu (PD) reálného sektoru a ztrátu při defaultu (LGD).  Součin celkové expozice bank, pravděpodobnosti defaultu (PD) a ztráty při defaultu udává velikost celkové úvěrové ztráty.  Tato případná ztráta se poté poměřuje s množstvím kapitálu, který má banka k dispozici.

28 Stresové scénáře 28  Pro účely stresového testování je nutno vytvořit určité tzv. stresové scénáře, neboli scénáře nepříznivého makroekonomického vývoje.  Tyto scénáře mají obvykle malou pravděpodobnost, ale mohou mít velký dopad na finanční sektor.  Celý koncept pracuje s „okraji “ distribuce zkoumaných veličin.  Většinou vychází ze stávající situace a možných rizik.  Makroekonomické šoky mohou být jak vnější tak vnitřní.

29 Stresové testování bankovního sektoru 29

30 Stresové testování a současná krize 30  Současný nárůst globální nejistoty a problémy finančního sektoru urychlují snahy o další vývoj metod stresového testování.  Vniká řada nadnárodních iniciativ s cílem stresového testování více zemí – viz. snaha o stresové testování zemí Evropské unie.  Diskuze o změnách ve stávající regulaci, proticyklické vytváření kapitálového „polštáře“ bankami, atd.

31 Dopady finanční krize 31  Finanční krize začala krizí finančního systému související s americkým hypotečním trhem.  Šíření problémů prostřednictvím derivátových produktů a jejich nedostatečné regulace.  Tyto problémy vyústily v globální ekonomickou krizi a přenosu problémů do reálné ekonomiky.  Riziko zpětného transferu z reálného sektoru zpět do finančního sektoru.

32 Děkuji za pozornost! Petr Jakubík


Stáhnout ppt "Reálný sektor a finanční stabilita Petr Jakubík Samostatný odbor ekonomického výzkumu a finanční stability Česká národní banka Vysoká škola finanční a."

Podobné prezentace


Reklamy Google