Hodnocení toxicity chemických látek

Prezentace na téma: "Hodnocení toxicity chemických látek"— Transkript prezentace:

1 Hodnocení toxicity chemických látek
RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D 3. LF UK, Praha V2T 2014

2 Obsah prezentace Jaké látky jsou nejdůležitější?
Chemické látky a prostředí. Druhy účinků chemických látek. Zdroje dat o účincích chem. látek. Pár slov o expozici. Příklady nebezpečných chemických látek. Řízení rizik nebezpečných chemických látek a prevence nežádoucích účinků.

3 Které chemické látky jsou nejdůležitější (z hlediska člověka)?
Látky tvořící strukturu lidského těla (bílkoviny, aminokyseliny, nukleové kyseliny ad.) Esenciální látky v potravě (bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, stopové prvky…), vzduchu (kyslík) a vodě (H2O a minerální látky) Chemické látky, které člověku škodí… Chemické látky, kterých se člověk obává…

4 Původ rizikových chemických látek
Látky (a prvky) přírodního původu, např.  byly dlouho uloženy v zemi, kde neškodily, ale člověk je těžbou apod. a užíváním uvolnil a uvolňuje do prostředí – např. těžké kovy;  jsou produkovány některými organismy – např. toxiny sinic, hub a plísní aflatoxin Aspergillus fumigatus

5 Původ rizikových chemických látek
Látky (a prvky) antropogenního původu; nejsou vytvářeny přírodními, ale chemicko-technologickými procesy; = xenobiotika (z řeckého xenos - cizí, bios - život). Jde o cizorodé umělé sloučeniny, které jsou tělu cizí (léčiva, jedy, průmyslové chemikálie… - např. DDT, PVC, PCB, freony atd.) Paul Müller ( ) 1948 – Nobelova cena za objev insekticidních vlastností DDT (1939)

6 Chemické látky vyráběné člověkem a statistika
Celosvětová produkce chemikálií stoupla z 1 miliónu tun v roce 1930 na 450 miliónů tun v současnosti. Podle OSN přibude každoročně na trh asi 1500 nových. Na celém světě je dnes uváděno do oběhu cca 120 tisíc chemických látek.

7 Terminologická poznámka
Chemická látka = jedna definovaná látka Chemický přípravek = směs látek Noxa – škodlivina (harmful agent) – chem., fyz., biolog. i smíšený charakter Definice podle REACH (Registrace, Evaluace, Autorizace Chem. látek): Látka je chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení. Přípravek je směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek.

8 Chemické látky v pracovním a životním prostředí
Některé látky se mohou v prostředí kumulovat (půda, sedimenty, rostliny, živočichové). Chemické látky v prostředí působí na člověka většinou v podobě komplexních, chemicky obtížně definovaných směsích (např. cigaretový kouř, výfukové plyny…). Koncentrace látek může být velmi proměnlivá s ohledem na lokalitu, čas i klimatické podmínky (zvláště u ovzduší) - odpovídající způsob monitorování výskytu (odběru) a expozice!

9 Typy jednotek Jednotky jsou používány hmotnostní nebo v molech.
Toxicita dávkou – na hmotnost těla či celý organismus Přednostně: mol/l, mol/kg V těžce definovatelných směsích (prach, slitiny, přípravky): hmotnostní jednotky Lze i ppm (parts per milion) – inhalační toxikologie

10 Dělení dle EU Třída nebezpečnosti - povaha fyzikální nebezpečnosti, nebezpečnosti pro zdraví či nebezpečnosti pro životní prostředí Kategorie nebezpečnosti - rozdělení kritérií v rámci každé třídy nebezpečnosti s upřesněním závažnosti nebezpečnosti Třídy nebezpečnosti: Akutní toxicita Žíravost / dráždivost pro kůži Vážné poškození očí /oční dráždivost Senzibilizace dýchacích orgánů /kůže Mutagenita Karcinogenita Reprodukční toxicita Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová dávka Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná dávka Nebezpečí při vdechnutí

11 Dělení dle toxicity Sloučeniny děleny do kategorií podle různých kritérií nebezpečnosti (sloučenina – nejnižší kategorie akutní toxicity a zároveň prokázaným karcinogenem v nejvyšší kategorii). Závisí na způsobu expozice a živočišném druhu. Dělení dle stupně toxicity (množství LD50) (ČR): 1 prakticky neškodné (>15 g/kg) 2 prakticky netoxické (5-10 g/kg) 3 málo toxické (0,5-5 g/kg) 4 toxické (0,05-0,5 g/kg) 5 velmi toxické (5-50 mg/kg) 6 krajně toxické (<5 mg/kg)

12 Kategorizace a označení nebezpečnosti (označení látek EU):
T+ - látka vysoce toxická (>25 mg/kg) T - látka toxická (25 – 200 mg/kg) Xn - látka zdraví škodlivá (200 – 2000 mg/kg) Xi - látka dráždivá C - látka žíravá bez značky pak látky, u nichž není toxicita udána (hořlavý R10, vysoce hořlavý F, extrémně hořlavý F+, výbušný E, oxidující O, nebezpečný pro žp N) Oranžové značení pro směsi látek:

13 Klasifikace a označování nebezpečnosti CHL

14 Klasifikace a označování nebezpečnosti CHL

15 Ekotoxikologické biotesty
Současný stav přístrojové techniky umožňuje s vysokou přesností stanovit ve vzorcích z životního prostředí velmi malá množství znečisťujících látek. Metody chemické i fyzikální analýzy, byť sebecitlivější, však nemohou zodpovědět všechny toxikologické otázky z těchto důvodů: Četné chemické a biologické reakce probíhající např. v odpadních vodách nejsou dosud dostatečně známé. Detailně je prozkoumána jen malá část látek figurujících jako polutanty v životním prostředí a ne všechny jsou měřitelné chemickou či fyzikální analýzou. Jen na základě znalosti složení a koncentrace jednotlivých sloučenin není možno spolehlivě předpovědět jejich toxický vliv na různé formy života. U směsí toxikantů nebývá vždy výsledný účinek prostým součtem toxických účinků jednotlivých složek; nelze předem určit, jestli toxikanty ve směsi nebudou vykazovat synergický nebo naopak antagonistický efekt. Tyto mezery je obvykle možno překlenout použitím biotestů. Biotest (bioesej, angl. bioassay) je biologická analytická metoda využívající určitého počtu jedinců vhodného druhu indikátorových organismů, které se vystaví působení testovaného vzorku (např. odpadní vody), a po vhodné době expozice se posuzuje některý životní projev těchto organismů.

16 Biotesty Biotesty - detekce látek nebo směsí o koncentracích řádově mg/l (ppm), které vyvolávají měřitelné poškození zdravotního stavu testovacích organismů. Posouzení vzorku z biologického hlediska Německá státní norma DIN : ryba (Leuciscus idus), drobný korýš (Daphnia magna), zelená řasa (Scenedesmus subspicatus) a světélkující baktérie (Vibrio fischeri nebo Photobacterium phosphoreum). Prvé tři indikátorové organismy, ale i mnohé další (krysy, žížaly, pstruzi), jsou také stále uváděny i v současné české legislativě. Posledně zmiňovaný biotest (bakteriální bioluminiscenční text toxicity-BBTT), jehož aplikace je definována normami ČSN EN ISO , 2, 3 - i v ČR (odpady, kontaminované půdy, povrchové vody) Výzkum.

17

18 Určení nebezpečnosti 1. Formulace problému: která rizika chemické, biologické či fyzikální povahy jsou v hodnoceném případu relevantní? 2. Posouzení závažnosti důkazů o nežádoucích účincích studovaného faktoru u člověka na základě dostupných údajů o jeho působení. Nejvíce rozvinuto u chemických látek, ale rychle se rozvíjí též u biologických agens a fyzikálních faktorů (např. hluk). Nebezpečnost chemické látky = schopnost této látky poškozovat zdraví člověka (či jiných organismů či životní prostředí).

19 Určení nebezpečnosti Co je výsledkem určení nebezpečnosti?
Výsledkem posouzení nebezpečnosti látky je stručná charakteristika škodliviny. V této charakteristice uvedeme zejména: přesný název a identifikaci látky pomocí CASRN (Chemical Abstracts Service Registry Number); design, autora, rok a výsledek posuzované studie (experimentu); použitá dávka či expozice, použité experimentální zvíře; hlavní klinický či patologický nález; zjištěný údaj o toxicitě; zhodnocení shodných či rozdílných vlivů na zdraví člověka porovnáním několika informačních zdrojů.

20 Určení nebezpečnosti Zdroje dat:  pozorování u lidí (kazuistiky: analýza havárií, expozice z pracovního prostředí; epidemiologické studie, pokusy na dobrovolnících…)  experimentální studie na zvířatech a nižších biologických systémech (+ orgánech, tkáních, buněčných systémech…)  studie vztahů mezi chemickou strukturou látky a její biologickou účinností (např. integrovaná metoda QSAR – (z ang. Quantitative Structure-Activity Relationships, analýza kvantitativních vztahů mezi chemickou strukturou a biologickou účinností)

21 Určení nebezpečnosti Zdroje informací:  veřejné či placené toxikologické databáze (např. IRIS US EPA), (IRIS – Integrated Risk Information System)  monografie o jednotlivých látkách nebo skupinách látek (např. řada IPCS - International Programmme on Chemical Safety/WHO Environmental Health Criteria nebo IARC – International Agency for Research on Cancer),  monografie o jednotlivých faktorech prostředí (např. Guidelines for Drinking Water Quality, WHO),  jednotlivé publikované odborné články věnované dané látce (důležité hlavně jako zdroj nejnovějších informací)

22 Charakterizace nebezpečnosti: hodnocení vztahu dávka – účinek
Kvantitativní vztahy mezi dávkou a rozsahem nepříznivého účinku. Cílem je odvození referenčních hodnot. První část hodnocení: zjistili jsme, že látka je nějak) nebezpečná. Druhá část: zjišťujeme, jak moc je nebezpečná. Paracelsus: „Dosa facit venenum“ Různý vztah pro různé látky – 3 druhy látek (esenciální, toxické s prahovým účinkem, karcinogenní s bezprahovým účinkem).

23 R = f(n;e) n je nebezpečnost e je expozice.
Co je to riziko? Riziko je vyjádřeno jako pravděpodobnost, se kterou skutečně dojde za definovaných podmínek expozice k projevu nepříznivého účinku. V číselném vyjádření se tato pravděpodobnost může pohybovat od 0 (k poškození vůbec nedojde) do 1 (k poškození dojde ve všech případech) R = f(n;e) n je nebezpečnost e je expozice.

24 Hodnocení rizik v širším kontextu

25 Rozdíl mezi posouzením rizika odborníky a veřejností
Vědecké Soustředí se na „přijatelné riziko“ Mění se s novými informacemi Porovnává rizika Používá populační průměry „úmrtí je úmrtí“ Veřejné Intuitivní Soustředí se na bezpečnost („žádné riziko“) Bývá neměnné Soustředí se na diskrétní události Soustředí se na osobní důsledky „záleží na tom, jak umíráme“

26 Hodnocení vztahu dávka – účinek

27 Hodnocení expozice Styk chemického, fyzikálního nebo biologického činitele s vnějšími hranicemi organismu. Expozice je jev, při kterém dochází na hranici mezi organismem a prostředím ke kontaktu se specifickou koncentrací látky po určitou dobu… Expozice je funkce dávky a času (trvání). Kvantitativně se vyjadřuje jako koncentrace dané látky v prostředí, která se stýká s organismem, integrovaná za celou dobu trvání kontaktu s organismem.

28 Hodnocení expozice Základní pravidlo: jedině tam, kde není expozice (je nulová), není žádné riziko (riziko je nulové)  bez expozice není riziko!

29 Hodnocení expozice Účelem je získat informace o expozici ve smyslu:
Velikosti/intenzitě (jak moc) Trvání (jak dlouho) Frekvenci expozice (jak často) Velikosti a typu exponované populace (kolik lidí a jakých) Cestě vstupu (ingesce, inhalace, kontakt s kůží a/nebo sliznicí)

30 Hodnocení expozice Koncentrace látky v prostředí
Potenciální/zevní dávka Biologická dostupnost Vnitřní/absorbovaná dávka – ta část potenciální dávky, která pronikne absorpční bariérou/ překročí hranice organismu Biotransformace Dávka v cílovém orgánu Biologicky účinná dávka Typ dávky použité pro hodnocení musí odpovídat informaci o dávce a účinku

31 Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí
Odhad expozice:  na základě měření koncentrace škodliviny v prostředí  personálním monitorováním  modelováním koncentrace škodlivin v prostředí  použitím biomarkerů expozice či efektu

32 Druhy účinků chemických látek
Různé: od jemných biochemických či fyziologických reakcí po smrt organismu Přímé nežádoucí účinky (látka je toxická pro člověka) i nepřímé (např. vytvářejí ozonovou díru) Faktory ovlivňující účinek:  fyz. a chem. vlastnosti látky  dávka látky (v určitém čase)  vlastnosti organismu (schopnost a rychlost metabolizace látky a jejího vyloučení; citlivost – vnímavost vůči specifickému účinku látky ad.)

33 Druhy (přímých) účinků chemických látek
Místní účinky (v místě prvního styku organismu s látkou) – kůže, sliznice, oko, dýchací cesty… Celkové účinky (po vstřebání CHL působí na celý organismus Systémové / orgánové účinky (jsou poškozeny jen některé orgány či systémy organismu) Jednotlivé účinky se mohou kombinovat nebo na sebe navazovat

34 Druhy účinků chemických látek
Dráždivé Imunotoxické (alergenní) Mutagenní Teratogenní Karcinogenní Systémové Toxicitu ovlivňuje např. i věk, pohlaví, zdravotní stav, druh organismu Kumulace

35 Dráždivé účinky CHL Dráždivý účinek = přímý toxický účinek  místní dráždivý účinek při přímém styku CHL s pokožkou nebo sliznicemi (očí, dýchacích cest, trávicího traktu) – např. poleptání až nekróza způsobené silnými louhy nebo kyselinami, otravné látky vojenské  místní toxický účinek se může projevit i uvnitř organismu, např. kyselina šťavelová, která v ledvinách krystalizuje jako šťavelan vápenatý a mechanicky poškozuje ledvinový parenchym (podobný účinek mají i některé léky, např. sulfonamidy, při předávkování)

36 Imunotoxické účinky CHL
Změny imunitního systému projevující se buď snížením imunity nebo nepřiměřenou imunitní odpovědí – alergickou reakcí Opakovaný kontakt s alergenem vyvolává specifickou reakci mezi alergenem, protilátkou a senzibilizovanými buňkami organismu Reakce souvisí se zvýšenou propustností bun. membrán a s uvolněním biologicky aktivních látek (histamin, leukotrieny, prostaglandiny).

37 Imunotoxické účinky CHL
Jako alergeny působí nejčastěji bílkoviny, polysacharidy nebo lipidy. Jednoduché chemické látky (např. Ni, Cr) se nemohou samy o sobě stát alergeny, ale až po vazbě na fyziologické proteiny organismu – chemicky je pozmění natolik, že jsou imunitním systémem rozpoznány jako cizí. Místní či celkové patologické reakce Kůže (ekzémy, kopřivky), oči, HCD (vasomotorická rýma), průdušky (astma), … až po anafylaktický šok

38 Mutagenní účinky CHL Mutace je náhle vzniklá, neusměrněná a trvalá změna vlastnosti nebo znaků organismu podmíněná změnou genetického materiálu buňky Mutace v pohlavních buňkách (gametické), přenášejí se na potomstvo (např. vrozené poruchy metabolismu, hyperteze, diabetes mel.) nebo jsou příčinou samovolných potratů nebo snížení plodnosti nositelů (rodičů)

39 Mutagenní účinky CHL Mutace v buňkách ostatních tkání (somatické), nepřenášejí se na potomstvo; mohou iniciovat nádorový proces Mutace, které vedou k zániku buněk, přispívají ke snížení funkce orgánů a tkání i k urychlenému stárnutí organismu

40 Teratogenní účinky CHL
CHL není pro matku toxická, ale ovlivní zárodek během nitroděložního vývoje tak, že zasáhne do procesu dělení a diferenciace buněk  poškození /malformace/ orgánů, kostí nebo některých funkcí Tyto změny nejsou přenášeny do dalších pokolení (nejsou spojeny se změnou genotypu) Nejznámější teratogen: thalidomid (sedativum Contergan, )  malformace končetin a vnitřních orgánů u novorozenců

41 Teratogenní účinky CHL (thalidomid)

42 Karcinogenní účinky CHL
Schopnost vyvolat (zhoubné) nádorové bujení buněk Převažuje mutační teorie (mutagen změní somatickou buňku v mutovanou, latentně nádorovou, která se působením promotorů mění na nádorovou – ztráta kontroly růstu…), protože většina karcinogenů má mutační účinky Avšak mutagenita není ani nutnou, ani postačující podmínkou karcinogenity Nádorové bujení mohou vyvolat i látky nemutagenní

43 Karcinogenní účinky CHL
Pro ověření mutagenního potenciálu chemické látky (či směsi látek) se používá bioesej např. Amesův test na několika kmenech salmonel. Pro ověření expozice genotoxickým karcinogenům se používá cytogenetická analýza periferních lymfocytů (jedna z cytogenetických metod).

44 Karcinogenní účinky CHL
Výzkum a klasifikace karcinogenních látek US EPA - U.S. Environmental Protection Agency aj.) IARC (International Agency for Research on Cancer = Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) v Lyonu Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans; Overall Evaluations of Carcinogenity – online (některé)

45 Klasifikace karcinogenů podle IARC

46 Klasifikace karcinogenů podle IARC

47 Klasifikace karcinogenů podle IARC (vývoj 2002 – 2010)
Kategorie Položek 2002 Položek 2006 Položek 2010 1 88 99 107 2A 64 66 58 2B 236 246 249 3 496 516 512 4 ?

48 Různé klasifikace karcinogenů
Chemické látky Účinky CHL na zdraví Některé CHL Prevence, Legislativa Různé klasifikace karcinogenů DFG(Deutsche Forschungsgemeinschaft) Senatskommission zur Prüfung gesundheitsschädlicher Arbeitsstoffe (MAK-Kommission)

49 Různé klasifikace karcinogenů

50 Databáze REGEX Databáze osob profesionálně exponovaných karcinogenním látkám v ČR (ve všech průmyslových odvětvích i neprůmyslovém užití) K evidováno celkem 8037 osob Nejvíce osob exponováno cytostatikům (3087), z toho pouze cytostatikům 2804, cyt. + ionizujícímu záření 277, cyt. + aflatoxinu 2, cyt. + formaldehydu 3, cyt. + vinylchloridu 1 (nemusí jít pouze o zdravotníky, ale též osoby vyrábějící cytostatika)

51 Zdroj - SZÚ

52 Řízení rizika expozice chemickým látkám
Legislativní opatření (mnoho – dále uvedeny pro ilustraci dva příklady: REACH a zákon o integrované prevenci). Doporučení pro správnou výrobní praxi a „průmyslové“ užívání látek a přípravků. Osvěta občanů (spotřebitelů).

53 Nařízení REACH REACH je nařízení EU (č. 1907/2006) o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals). Sjednocuje postupy pro „staré“ – existující látky (cca 100 tisíc CHL, které byly na trhu před ), pro které platila jiná „mírnější“ pravidla, a pro „nové“ látky (cca 4 tisíce uvedené na trh po tomto datu). Nové CHL se musely testovat, u starých tato povinnost nebyla.

54 Nařízení REACH Platí pro subjekty, které vyrábějí nebo uvádějí na trh CHL v množství více než 1 tunu/rok. Od roku 1976 se u některých CHL (dosud cca 100) omezovalo jejich používání, včetně jejich použití ve výrobcích a asi u 900 CHL klasifikovaných jako karcinogeny, mutageny a toxické pro reprodukci se omezilo používání pro širokou veřejnost. U CHL, které způsobují nepřijatelná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí, se podle REACH bude moci rozhodnutím omezit výroba, použití či uvádění na trh.

55 Nařízení REACH REACH platí nejen na CHL využívané v průmyslu, ale obsažené v přípravcích, používaných v našem každodenním životě (například na čisticí prostředky, nátěrové hmoty, i na předměty, obsahující nebezpečné látky, jako jsou elektrospotřebiče, baterie). Konečný termín celého procesu se předpokládá až v r Nařízení platí ve všech členských státech EU přímo.

56 Substances of Very High Concern (SVHC)
Látky vzbuzující mimořádné obavy 28. října 2008 Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila oficiální seznam 15 kandidátních nebezpečných chemikálií (SVHC) pro autorizaci v rámci směrnice REACH. V lednu 2009 ECHA vybrala 7 prioritních nebezpečných chemikálií na prioritní seznam látek pro autorizaci. Mezi těmito látkami jsou hexabromocyklododekan, chlorované parafíny s krátkým řetězcem, tři ftaláty (DEHP, DBP, BBP), xylenové pižmo a diaminodifenyletan (DMA).

57 Substances of Very High Concern (SVHC)
Hexabromocyklododekan (HBCD či HBCDD) cyklická organická sloučenina bromu. Používá se jako bromovaný zpomalovač hoření, zejména v polystyrenových pěnách, které se užívají jako obaloý nebo izolační materiál. HBCDD je prezistentní, bioakumulativní a toxická látka. Chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCPs = short chain chlorinated paraffins) jsou chlorované organické sloučeniny, které vznikají jednoduchou reakcí plynného chloru s alifatickými uhlovodíky (obsahují 10 až 13 atomů uhlíku). Jsou velmi stabilní s vysokým potenciálem akumulace v biologických tkáních.

58 Substances of Very High Concern (SVHC)
Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) je používán hlavně jako změkčovadlo v plastech (PVC), např. ve zdravotnických pomůckách (infuzní a transfuzní sety aj.), v podlahových krytinách, v tapetách, v obalových fóliích atd. DEHP může činit asi 10 až 40% hmotnosti výrobku. Látka toxická pro reprodukci. Dibutyl ftalát (DBP) a butyl benzyl ftalát (BBP) se nejčastěji používají jako změkčovadlo v plastech (zejména PVC).

59 Substances of Very High Concern (SVHC)
Xylenové pižmo (5-tert-butyl-2,4,6-trinitro-m-xylen) velmi perzistentní a velmi bioakumulativní syntetické pižmo, která se využívá zejména v kosmetice, v textilních změkčovadlech, v čistících prostředích nebo v osvěžovačích vzduchu. Diaminodifenylmetan (DMA) se používá převážně jako meziprodukt pro výrobu jiných látek, zejména polyuretanových plastů, ale také přímo jako tvrdidlo epoxidových pryskyřic nebo adheziv. Karcinogen.

60 Substances of Very High Concern (SVHC)
13. ledna 2010 zařadila ECHA dalších 14 rakovinotvorných, reprotoxických, perzistentních a bioakumulativních látek na „černou listinu" látek vzbuzujících mimořádné obavy: 5 typů antracenových olejů a past – jde o látky velmi perzistentní a velmi bioakumulativní, karcinogenní, mutagenní a toxické, které se používají např. při výrobě anthracenu, jako složky pohonných hmot, pro impregnaci a těsnění, k antikorozní ochraně atd.

61 Substances of Very High Concern (SVHC)
Velmi perzistentní a velmi bioakumulativní, karcinogenní a toxická dehtová smola (černouhelný dehet) se používá při výrobě elektrod, k antikorozní ochraně, pro speciální dlažby, výrobu hliněných holubů atd. Karcinogenní aluminosilikátová keramická vlákna se používají pro vysokoteplotní izolace, např. v metalurgickém, automobilovém nebo leteckém průmyslu. Podobné použití mají i karcinogenní zirkonio-hlinito-křemičitanová žáruvzdorná vlákna. 2,4-dinitrotoluen je karcinogen, který se používá např. jako plastifikátor při výrobě výbušnin nebo toluendiisokyanátu, meziproduktu pro výrobu polyuretanových pěn.

62 Substances of Very High Concern (SVHC)
Diisobutyl ftalát (DIBP) je látka toxická pro reprodukci, která se používá jako změkčovadlo nitrocelulózy, součást polyakrylátových a polyacetátových disperzí, součást laků, lepidel, výbušnin nebo laků na nehty. Chroman olovnatý je látka toxická pro reprodukci a karcinogennní, která se používá pro výrobu pigmentů a barviv, součást detergentů, přípravků na odbarvování vlasů, fotocitlivých materiálů, pyrotechnických směsí nebo prostředků k restaurování uměleckých předmětů. Červeň na bázi chroman-molybdenan-síranu olovnatého (pigmentová červeň 104) je toxická pro reprodukci a karcinogenní. Používá se jako barvivo v kaučuku, plastech a barvách a lacích.

63 Substances of Very High Concern (SVHC)
Žluť na bázi sulfochromanu olovnatého (pigmentová žluť 34) je karcinogennní a toxická pro reprodukci. Používá se jako součást barev a laků, kaučuků či plastů, např. při výrobě zemědělské techniky a letadel, při značení silnic či přistávacích drah na letištích. Používá se i ve vojenství k maskování nebo značení střeliva. Tris (2-chlorethyl) fosfát (TCEP) je látka toxická pro reprodukci, která se používá jako plastifikátor, regulátor viskozity nebo zpomalovač hoření akrylátových pryskyřic, polyuretanu, PVC a dalších polymerů. Může být i přísadou lepidel, barev a laků, např. v nábytkářském, textilním nebo stavebním průmyslu.

64 Substances of Very High Concern (SVHC)
Zařazením nebezpečných chemikálií na „černou listinu" vzniká pro jejich výrobce a dovozce několik povinností. Pro spotřebitele je zajímavé, že získávají možnost žádat u prodejců informaci, jestli konkrétní výrobek obsahuje některou z nebezpečných látek ze seznamu. Prodejci jsou povinni minimálně informaci o obsahu konkrétní nebezpečné látky spotřebitelům sdělit. Kandidátní seznam zahrnuje stále jen zlomek ze stovek nebezpečných chemikálii splňující kritéria nebezpečnosti pro zařazení. Proto byla nevládními organizacemi vypracována databáze nazvaná SIN List (Substitute it Now), která v aktuální verzi zahrnuje 356 nebezpečných chemických látek, které jsou běžně vyráběny nebo používány ve značných objemech a které splňují kritéria nebezpečnosti pro proceduru autorizace podle směrnice REACH.

65 Zákon o integrované prevenci
Směrnice EU č. 96/61/ES Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) – v platném znění. Zákon č. 350/2011 Sb. O chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) V ČR se týká téměř 2000 podniků: velké energetické podniky, metalurgické podniky, sklárny a keramičky, chemické podniky, skládky a spalovny odpadů, papírny a povrchové úpravy, jatka, kafilérie, zemědělské podniky, výrobci potravin a krmiv Informační systém IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control):

66 Bezpečnostní list Bezpečnostní list (BL) nebo i Material Safety Data Sheet (MSDS) je základní dokument, který obsahuje soubor informací (bezpečnostních, údajů o výrobci, ekologických, toxikologických, právních...) o nebezpečných chemických látkách a přípravcích. Dále pak musí bezpečnostní listy obsahovat informace a pokyny pro první pomoc, bezpečnou manipulaci- pokyny pro bezpečné nakládání s přípravkem, bezpečné skladování a také pokyny pro likvidaci zbytků přípravku a obalu. Bezpečnostní list také předepisuje povinné označování obalů, upozorňuje na možná rizika při používání a specifikuje osobní ochranné pomůcky pro bezpečné používání.

67 Ukázka z Bezpečnostního listu
BEZPEČNOSTNÍ LIST podle nařízení 1907/2006/ES verze CZ strana: 5/7 Zink-Spray Art.-Nr.: Revize SRN: Oddíl 11. Toxikologické informace Účinky nebezpečné pro zdraví plynoucí z expozice přípravku: Akutní toxicita xylen Orálně LD mg/kg krysa Dermálně LD mg/kg králík Inhalačně LC50 / 4 h 21,7 mg/m3 krysa Solventní nafta (ropná), lehká aromatická Orálně LD50 >6800 mg/kg krysa Dermálně LD50 >3400 mg/kg králík Inhalačně LC50 / 4 h >10,2 mg/m3 krysa Primární dráždivost Styk s kůží Není dráždivý. Styk s očima Není dráždivý. Senzibilizace Senzibilizace není známa. Karcinogenita údaje nejsou k dispozici Mutagenita údaje nejsou k dispozici Toxicita pro reprodukci údaje nejsou k dispozici

68 R-věty R-věty jsou stanovené v dokumentu Annex III EU, 67/548/EEC: Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností. Byly prováděny překlady do ostatních jazyků Evropské unie. Tyto věty upozorňující na nebezpečí jsou používány mezinárodně a nejenom v Evropě. Na celosvětové úrovni se však nyní prosazuje Globálně harmonizovaný systémklasifikace a označování chemikálií (GHS). Evropská unie ho přijala v roce 2008 a postupně na něj bude přecházet v letech 2010 až GHS je velmi podobný stávající klasifikaci, dochází však k určitým změnám - R-věty budou nahrazeny H-větami se stejným účelem, tedy označením specifických rizik látky.

69 Jednoduché R věty (celkem 68, dále kombinované)
R26: Vysoce toxický při vdechování R27: Vysoce toxický při styku s kůží R28: Vysoce toxický při požití R29: Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou R32: Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami R33: Nebezpečí kumulativních účinků R34: Způsobuje poleptání R35: Způsobuje těžké poleptání R36: Dráždí oči R37: Dráždí dýchací orgány R38: Dráždí kůži R39: Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků R40: Podezření na karcinogenní účinky R41: Nebezpečí vážného poškození očí R42: Může vyvolat senzibilizaci při vdechování R43: Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží R44: Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu R45: Může vyvolat rakovinu R46: Může vyvolat poškození dědičných vlastností R48: Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví R49: Může vyvolat rakovinu při vdechování

70 Správná praxe manipulace s CHL
Např. „Best Management Practice for the safe use of Plant Protection Products“ (

71 Mezinárodní úmluvy a programy
Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu Cílem úmluvy je ochrana životního prostředí a zdraví člověka před nepříznivými účinky nebezpečných chemických látek. Úmluva obsahuje seznam nebezpečných látek Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech 2001, cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek. Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ve vztahu k těžkým kovům (zejména rtuť, kadmium a olovo) strategický přístup k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM).

72 Osvěta občanů (spotřebitelů)
Různé publikace, včetně např. komixu (Choosing our future)

73 Preventivní opatření Nepoužívat látky, které nejsou nezbytně potřeba
Nahrazovat látky toxické méně toxickými či netoxickými Nenechávat nebezpečné CH.L. na místech dostupných malým dětem. Nedávat CH.L. do neoriginálních obalů (možnost záměny a otravy) Používat ochranné pomůcky Používat látky předepsaným způsobem

74 První (informační) pomoc
Toxikologické informační středisko při klinice pracovního lékařství v Praze, v ulici Na bojišti Nepřetržitá telefonní služba lékařů - toxikologů, obsáhlá databáze přípravků a látek Informace o složení výrobku, o předpokládaných účincích, o terapii Tel , Web:

75 Děkuji za pozornost