Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vody stojaté. Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vody stojaté. Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera."— Transkript prezentace:

1 Vody stojaté

2

3

4 Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera ledovcová jezera –karová jezera Černé jezero (Šumava) Čertovo jezero (Šumava) Plešné jezero (Šumava) Prášilské jezero (Šumava) Laka (Šumava) –morénové jezero Mechové jezírko (Krkonoše)

5 Seznam českých jezer Přírodní jezera rašelinná jezera - mnohá jsou ve stádiu zániku a zarůstají. –Chalupské jezírko (Šumava) –jezírka na Tříjezerní slati (Šumava) –Velké mechové jezírko (Jeseníky) –Malé mechové jezírko (Jeseníky) –Velké Jeřábí jezírko (Krušné hory) –Malé Jeřábí jezírko (Krušné hory) –jezírko pod Táborem (Český ráj) –Černá jezírka (Jizerské hory)

6 Seznam českých jezer Přírodní jezera závalová jezera - vznikají sesuvem půdy, nebo zatarasením vodního toku kameny –Odlezelské jezero –Skryjské jezírko –Jezero ve Velkých Karlovicích pískovcová jezera –Vlčí jezero krasová jezera - na dně propastí –Horní macošské jezírko –Dolní macošské jezírko –jezírko v Hranické propasti –Bozkovské podzemní jezero

7 Seznam českých jezer Přírodní jezera říční jezera, limany –Křivé jezero (Dyje) –Květné jezírko (Dyje) –Kutnar (Dyje) –Mahenovo jezero (Dyje) –Babinecká tůň (Labe) –Hrbáčkovy tůně (Labe) –Komořanské jezero (Bílina - zaniklo 1831)

8 Seznam českých jezer Umělá jezera bývalé nádrže na splavování dřeva –Boubínské jezírko –Jelení jezírko –Žďárské jezírko

9 Seznam českých jezer Umělá jezera zatopené prostory po těžbě, lomy –Kamencové jezero –Hromnické jezírko –Zelené jezírko –Jezírko na Hřebenech –Jezírko (Prokopské jezírko) –Kristýna (jezero) u Hrádku nad Nisou –Jezero Most –Chabařovické jezero –Jezero Barbora

10 Seznam českých jezer Umělá jezera zatopené pískovny a štěrkovny –Žernosecké jezero (také zvané Píšťanské jezero) (Polabí) –Sadská (Polabí) –Račický kanál (Polabí) –Cucovna (Polabí) –Chomoutovské jezero (Litovelské Pomoraví) –Mohelnické jezero (Litovelské Pomoraví) –Moravičanské jezero (Litovelské Pomoraví) –Náklo (Litovelské Pomoraví) –Bázlerova pískovna (Litovelské Pomoraví)

11 Nádrže v ČR

12 Nádrže v ČR sprave&id=73&uid= fb0d17774&t= &context=6

13

14 Vodní útvary – definice WFD ”Útvar povrchové vody” je vymezitelný a významný prvek povrchových vod, jako jezero, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakická voda, nebo úsek pobřežních vod. ”Útvar podzemní vody” je určitý objem podzemní vody ve zvodněné vrstvě nebo vrstvách. ”Umělý vodní útvar” je útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. ”Silně ovlivněný vodní útvar” je útvar povrchové vody, který v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností má podstatně změněný charakter.

15 Vodní útvary povrchových vod stojatých – „jezera“ Výroky JKF Rámcová směrnice rozlišuje povrchové vody na tekoucí vody a „jezera“, tedy vody stojaté. V ČR ovšem existují snad jen dvě významná jezera (ani Černé jezero to není bez výhrad), která nelze prohlásit za silně ovlivněný nebo umělý vodní útvar. V zásadě máme dva typy stojatých vod: 1.rybníky (některé jsou staré min. 250 let, chráněné jako rezervace, některé hospodářské, jiné ne, atd.) 2.přehradní nádrže.

16 Vodní útvary povrchových vod stojatých – „jezera“ Výroky JKF Pro stojaté vody můžeme vyhlásit samostatné vodní útvary stojatých vod („jezera“) pro některé přehradní nádrže je to jistě mimo pochybnost, některé rybniční soustavy jistě můžeme prohlásit za vodní útvar jako celky, nevýznamné nádrže a rybníky můžeme ponechat jako součásti příslušných útvarů tekoucích vod. Stojatou vodou se míní nádrž s průměrnou dobou zdržení větší než cca 5 dnů, tedy ne jezové zdrže apod. Mokřady jako takové jsou zřejmě předmětem monitoringu a ochrany v rámci Chráněných území.

17 Vymezení útvarů stojatých vod Přehradní nádrže (základem pro klasifikaci je doba zdržení větší než 5 – 10 dní) jsou v našem modelu pojímány jako diskontinuity na toku, tj. navrhujeme vyhlásit je za vodní útvary (nad nimi končí jeden, pod nimi začíná další útvar tekoucí vody). Platí to ovšem jen pro „větší“ nádrže a detailní rozdělení se musí provést ve spolupráci se správci toků - stejně se musí vést rozhodování kolik takových útvarů bude vyhlášeno např. na Vltavě mezi Týnem a Štěchovicemi, na Nových Mlýnech apod. Rybníky jsou podstatně větší problém, zejména vzhledem k tomu, že jsou relativně malé. Jako rozumné řešení navrhujeme vytyčení vodních útvarů pro významnější soustavy rybníků, pojaté jako systém umělých nádrží spojených silně ovlivněnými (umělými) koryty/toky. Tůně, slepá nebo částečně oddělená ramena toků apod., jsou obecně považovány za součást příslušných útvarů tekoucích vod. Totéž by mělo platit pro „mokřady“, které nejsou stanoveny jako Chráněná území. Jezové zdrže jsou považovány za součást toku (viz doba zdržení). Výroky JKF

18 Fish Ponds in the Czech Republic There are approximately fish ponds in the Czech Republic, area of approximately hectares (i.e. 500 km2 which is about 0.65 % of the land area of the Czech Republic). The size of these ponds varies enormously, from a few hectares to many hundreds of hectares. Most of the ponds are connected in networks through the use of ditches and channels. The ponds and associated channels are often very shallow (about 1m on average). Many fishponds are subject to intensive cultivation for the production of fish for commercial sale, whilst others are less intensively used. Intensive cultivation involves the addition of manure and cereal feed to the waters in order to enhance production. Some of the areas used for fish farming are within „protected areas“ such as Ramsar sites, or national nature conservation areas. There is about tonnes of fish produced each year. It is estimated that about people are employed in the fish farming industry directly. The value of the industry is not given, but is estimated to be of the order of 1 – 3 thousand million Czech Crowns per annum. Information given by the Czech Fish Farmers Association (whose members are responsible for the production of about 85% of the fish produced in the Czech Republic) suggests that the economic situation of the industry is fragile.

19 Návrh schématu vymezení rybníků v souladu s WFD TWINNING

20 Monitorovací místa

21 Útvary povrchových vod stojatých

22

23 Provozní monitoring Stojaté vody

24 Situační monitoring

25

26 Povodí útvarů povrchových vod s monitorovacím místem (tekoucí i stojaté)

27

28 Definice útvarů stojatých vod Stojatými vodami se míní všechny typy přírodních a umělých nádrží, které: (i) nemají pouze sezónní či krátkodobou životnost, takže volná hladina je trvalého charakteru, (ii) nejsou tekoucími vodami. Termín ‘nádrž’ je zde chápán jako nadřazený vzhledem k termínu ‘jezero’ (=nádrž přírodního původu) i různým typům umělých nádrží (údolní nádrže, rybníky, zatopené pískovny, lomy a doly).

29 Definice útvarů stojatých vod Vymezení vůči vodám tekoucím Hlavním kritériem vymezení vůči tekoucím vodám je dlouhodobá průměrná teoretická doba zdržení Za hraniční hodnotu pro rozdělení tekoucích a stojatých vod považujeme hodnotu Rt ~3 d. Tato hodnota je kritická jednak pro existenci planktonních společenstev stojatých vod a jednak pro vznik teplotně-hustotního zvrstvení, které je výrazným jevem odlišujícím stojaté vody od toků. Při kratších dobách zdržení není fytoplankton schopen překonávat svým růstem rychlost vyplavování a autochtonní společenstvo se nemůže vyvinout.

30 Definice útvarů stojatých vod Vymezení vůči vodám tekoucím Zdánlivě nízká hraniční hodnota Rt byla zvolena s ohledem na sezónní nerovnoměrnost průtoků, která je typická pro převážnou část území ČR a souvisí s převážně mělkým vodním oběhem v povodích. Např. v povodí Labe je překročen dlouhodobý průměrný průtok (Qprům) pouze asi 120 dnů v roce, tj. v jedné třetině doby. Přitom nízké průtoky obvykle nastávají v letních měsících, kdy má fytoplankton nejlepší teplotní a světelné podmínky k růstu. Doba zdržení však nemusí být jediným kritériem za všech okolností. Jezové zdrže na tocích, byť s delší dobou zdržení než je uvažovaná hraniční hodnota, se za stojaté vody nepovažují.

31 Definice útvarů stojatých vod Vymezení vůči vodám tekoucím Do útvarů stojatých vod nejsou v této studii záměrně zahrnuta také vedlejší ramena řek, i když podle předcházejícího kritéria by jimi být měly, zejména pokud se jedná o uzavřené poříční tůně. Tyto typy jsou předmětem jiné implementační studie. Tato studie nebyla nalezena. Jako stojaté vody však je třeba uvažovat uzavřená vedlejší ramena řek, která nejsou propojena s tokem při vybřežování za vysokých průtoků s nízkou četností opakování, t.j. zhruba od 5-letých průtoků.

32 Charakterizace stojatých vod podle Rámcové směrnice o vodě Rámcová směrnice o vodě (WFD) uvádí 3 základní charakteristiky vodních útvarů podle stupně antropogenního ovlivnění: (i)přírodní charakter mají vodní útvary, které si zachovaly svůj přirozený charakter, i když mohou být člověkem významně ovlivněny jak z hlediska hydrologie tak i stavu a fungování vodního ekosystému, (ii)silně ovlivněnými vodními útvary se v této studii rozumějí takové útvary, které sice mají přírodní původ, avšak byly člověkem přetvořeny do takové míry, že zcela ztratily svou původní morfologii anebo hydrologii, (iii) umělé vodní útvary, které byly vytvořeny člověkem záměrně (nádrže, rybníky) anebo jako vedlejší důsledek jeho činnosti v krajině (zatopené lomy, pískovny, těžební jámy, důlní propadliny).

33 Charakterizace stojatých vod podle Rámcové směrnice o vodě Typologie stojatých vod Podle Rámcové směrnice o vodě je pro přírodní, silně ovlivněné i umělé vodní útvary stojatých vod společnou typologicky závaznou kategorií kategorie ‘jezero‘. Systém A a B. Území Evropy je rozděleno v systému A pro řeky a jezera na 25 ekologických regionů. Tato regionalizace z hlediska typologie stojatých vod v ČR nemá valného opodstatnění. Ve všech čtyřech ekoregionech lze najít obdobné typy nádrží i klimatické, morfologické a geologické podmínky.

34

35

36 Typologie referenční stavy a lokality Pro sestavení kategorií typově referenčních stavů byla zvolena kombinace nejdůležitějších faktorů, které formují vodní ekosystémy ČR, tj.: nadmořská výška, průměrná hloubka zhruba rozdělující zvrstvené a nezvrstvené nádrže vstupní koncentrace fosforu a organických látek, které pokrývají rozsah geologických podmínek v povodí.

37 Jako výsledné charakteristiky vodního ekosystému jsou uvedeny stabilita zvrstvení: ano – zvrstvené, ne – nezvrstvené, ano/ne – záleží na dalších faktorech; úživnost: D – dystrofie, O – oligotrofie, O/M – oligotrofie až mezotrofie, M – mezotrofie, M/E mezotrofie až eutrofie, E – eutrofie; typ ekosystému: L – litorální, P – pelagický; typ společenstva ryb: R – říční, O – okounové, C – cyprinidní Navrženo 26 typů

38 Referenční lokality Návrh výběru referenčních lokalit byl prováděn tak, aby splňoval následující kritéria: (i)vstupní koncentrace živin (a organických látek) pokrývají interval přirozeného výskytu a (i)jsou zastoupeny nádrže s různou průtočností, hloubkami a nadmořskou výškou podle kategorizace použité Referenční lokality nepokrývají všechny jednotlivé typově referenční stavy, ale představují takový výběr, který tento systém typově referenčních stavů opodstatňuje.

39 Referenční lokality V současné době intenzivního znečišťování povrchových vod živinami z bodových a plošných zdrojů je obtížné najít dostatečné množství lokalit, které splňují zejména kritérium na vstupní koncentrace živin. Proto bylo nutné rovněž definovat další referenční lokality podle historických záznamů o nádržích, které v současné době antropogenní vlivy posunuly mimo přirozené podmínky. Současný návrh referenčních lokalit je třeba považovat za předběžný. Je nezbytně nutné vhodnost lokalit prověřit na základě podrobnějších podkladů.

40 Referenční lokality

41 Klasifikace Principem navrhovaného klasifikačního nástroje je: (iv) zhodnocení biologických a ekosystémových ukazatelů – kvantitativní a kvalitativní složení fytoplanktonu, makrofyt a ryb a přiřazení k typu vodního ekosystému, který odpovídá daným fyzikálním, chemickým a biologickým podmínkám. Toto vyhodnocení se provede dvakrát – poprvé pro předpokládané přírodní podmínky a podruhé pro stávající stav. Rozdíl mezi výsledky těchto dvou variant hodnocení odpovídá stupni antropogenního narušení vysokého ekologického stavu původního přírodního

42 Typologie jezer - Itálie

43 Typologie – Severní Irsko Typology based on system A Bands Altitude Low < 200m Mid-Altitude m Depth 3 – 15m Size > 50 ha Geology Calcareous – peat Calcareous – non-peat Siliceous – peat Siliceous – non-peat The above system bandings have been adopted for a number of reasons: There are no lakes in NI above 800m altitude. At present in NI, there is insufficient information on mean and maximum lake depth. Therefore it has been assumed (expert opinion) that the majority of lakes are within the mean depth range 3 – 15 m. WFD characterisation requires reporting on all lakes > 50 ha. Dominant geology (siliceous / calcareous / organic) was used in the NI River Typology System A. Although this was considered for lakes, it was decided that, because off residence times in lakes, it would be more ecologically relevant to classify solid geology with organic influence.


Stáhnout ppt "Vody stojaté. Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera."

Podobné prezentace


Reklamy Google