Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

3 Indie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "3 Indie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 3 Indie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Historické souvislosti Nejstarší civilizace ( př. n. l.) na tomto území vznikla v povodí Indu. Jejími centry byla města Harappa a Mohendžo-dáro. Árjové vtrhli do Indie kolem roku 1500 př. n. l. a osídlili oblast kolem řeky Gangy. Ve 4. stol. př. n. l. pronikl do Indie Alexandr Makedonský, po jeho odchodu vznikla v Indii veliká sjednocená říše – její rozkvět nastal za krále Ašóky ( př. n. l.). V 18. stol. se dostává Indie pod nadvládu Angličanů a roku 1858 se stává britskou korunní kolonií. V roce 1947 z ní vznikly samostatné státy Indie (hinduisté) a Pákistán (muslimové).

3 Mohendžo-dáro Starověká Indie Harappa Příchod Árjů Ganga

4 Harappa – vyspělá civilizace doby bronzové (asi 2600 až 1700 př. n. l.); budování města podle urbanistického plánu – 10 m široké ulice, několikapatrové budovy; žilo tam asi lidí (objeveno až roku 1924). Architektura

5 Móhendžó-daro – sesterské město Harappy, vzdálené 640 km; na fotografii jsou zbytky velkých lázní.

6 Buddhistická stúpa v Sánčí. Stúpy jsou vlastně schránky na Buddhovy ostatky. Mají podobu převrácené misky. Buddha - Osvícený

7 Jazyk a písmo Nejstaršími doklady indického písma jsou pečetidla z Mohendžo-dara, která obsahují kratičké, dosud nerozluštěné nápisy v neznámém jazyce. Árjové mluvili indoevropským jazykem, jehož nejstarší podobu nazýváme védský nebo mantrový dialekt. V 5. stol. př. n. l. sepsal bráhman Pánini první gramatickou příručku na světě, která popisuje pravidla sanskrtu. Tento dnes už mrtvý jazyk byl považován za božský výtvor, a proto se stal jazykem náboženských, uměleckých i vědeckých děl. Obyčejní lidé ale mluvili v prákrtech (různá nářečí, kterých jsou dnes v Indii stovky).

8 Pečeť z Mohendžo-dara s nejstarším indickým písmem

9 Indové své texty dlouho nezapisovali, protože více věřili vlastní paměti. Bráhmani se učili veškeré texty zpaměti, což je vzhledem k délce ústního tradování (skoro tisíc let) a k rozsahu indické literatury (Mahábhárata má veršů, Rgvéda 1028 básní) neuvěřitelné. Nejprve začali používat písmo buddhisté, kteří pro své texty nepoužívali archaický sanskrt, ale srozumitelnější jazyk páli. Toto písmo bylo velmi jednoduché. Nazývá se brahmí a najdeme ho především na sloupech krále Ašóky ( př. n. l.). Z tohoto písma se vyvinula řada dalších systémů používaných v celé jižní Asii, především písmo dévanágarí (božské písmo), které se používalo k zapisování sanskrtských textů a převzala ho i moderní hindština.

10 Ašókův nápis v písmu brahmí

11 Ukázka indického systému slabik. V prvním řádku je výslovnost, ve druhém zápis v písmu brahmí a na posledním je písmo dévanágarí.

12 List z indické knihy

13 Kniha z palmových listů

14 Písemné památky Védy (12. až 9. stol. př. n. l.) - nejstarší texty, které vytvořili Árjové, souvisejí především s náboženstvím, ale obsahují i poznatky vědy. Védy (toto slovo by se dalo přeložit jako věda nebo vědění) byly čtyři – Rgvéda, Sámavéda, Jadžurvéda a Atharvavéda; šlo o velmi rozsáhlé soubory modliteb a hymnů na jednotlivá božstva, které recitovali kněží (bráhmani) během bohoslužeb. Náboženské obřady vykonávali vždy čtyři kněží. První pronášel texty hymnů, další zpíval příslušnou melodii, třetí mumlal mantry a prováděl předepsané úkony a poslední kontroloval správnost obětního obřadu. Sebemenší chyba mohla přinést neštěstí, případně i zánik celého světa! Indové věřili, že všichni bohové jsou na obětech, tedy vlastně na bráhmanech, zcela závislí.

15 Indický bůh štěstí Ganéša Bůh Indra byl vládcem hromů a blesků

16 Rukodělná ilustrace zachycující bitvu u Kurukšétry

17 Bhagavadgíta Součástí eposu Mahábhárata je Bhagavadgíta (Zpěv Vznešeného), což je báseň o smyslu života, která zachycuje rozmluvu mezi vozatajem Kršnou (vtělení boha Višnua) a bojovníkem Ardžunou. Před začátkem velkého střetu Pánduovců a Kuruovců Ardžuná váhá, jestli se má pustit do bratrovražedného boje. Kršna mu vyloží, že jako kšatrija (bojovník) se musí držet své dharmy, ale pokud všechny své činy odevzdá jemu, neznečistí se jeho duše jejich plody a vymaní se z věčného koloběhu převtělení. Toto učení se stalo jedním z hlavních proudů hinduismu, který po věřících žádá především oddanou lásku ke Kršnovi.

18 Kršna promlouvá k Ardžunovi. Podle purán sestoupil bůh Višnu na zem několikrát v různých podobách (avatárech), např. jako želva, trpaslík, ryba nebo právě Kršna a také Ráma.

19 Mahábhárata v knižní podobě Peter Brook natočil v roce 1989 film Mahábhárata

20 Rámájana (400 př. n. l. až 200 n. l.) Za autora eposu Rámájana je považován světec Válmiki, dílo však bylo dále doplňováno. Rámájana je mnohem ucelenější než Mahábhárata a je také čtyřikrát kratší (48 tisíc veršů). Vypráví o lásce prince Rámy a jeho manželky Síty, kterou unesl zlý démon Rávana na ostrov Lanku. Ráma sebere vojsko a společně s opičím králem Hanumanem démona porazí a svou manželku vysvobodí. Jelikož má Ráma pochybnosti, zda mu zůstala po celou dobu věrná, musí projít Síta zkouškou ohněm.

21 Rámova manželka Síta se vrhá na hořící hranici, aby dokázala, že byla v zajetí na ostrově Lanka svému muži věrná.

22 Ráma a Síta

23

24 Učebnice Základem výkladu v indických učebnicích byly sútry (vlákna). Šlo o hutné poučky, které se museli žáci naučit nazpaměť. Každá sútra musela být doplněna učitelovým komentářem, protože jinak by byla zcela nesrozumitelná. Učebnice neboli šástry dělíme do tří okruhů. Dharmašástry se zabývaly dharmou (duchovním životem) – šlo o souhrn povinností každého člověka, který se liší podle věku, pohlaví nebo kastovní příslušnosti, na němž se zakládalo zvykové právo. Arthašástry se zaměřovaly na praktický život nebo rady panovníkům, jak vládnout, a kámašástry byly věnovány milostnému životu.

25 Vátsjájana: Kámasútra Kámasútra - nejznámější indická učebnice - příručka sexuálního života pro bohatou měšťanskou společnost - kromě rad psaných prózou obsahuje i poetické pasáže ve verších.

26 Chrám v Khadžuráhu

27 Chrámové komplexy v Khadžuráhu - detail

28 Panny Jeví-li panna náznaky náklonnosti, jest obratně zařídit schůzku. A v hádce při kostkách nebo jiné hře ji chopí za ruku. A nechť provádí různé druhy objetí, dotyk atd., jak řečeno. A ukazuje jí obrázky pářících se dvojic na list nehtem vyryté, jež vyjadřují jeho touhu; to jí ostatně ukazuje jen občas. Při skotačení ve vodě se vzdálen od ní ponoří, a přijda k ní blízko a dotýkaje se jí, vynoří se tam. A slavnosti nových poupat atd. jsou zvláště příhodné k vyznání citů. A o svém trápení vypráví srdnatě. A cit vyjeví vyprávěje sen nebo jinou zástěrkou. Při divadelním představení nebo ve společnosti přátel usednuv vedle dotkne se jí jakoby neúmyslně. A aby neuhýbala, tiskne jí nohu nohou. Pak se jí zlehka dotýká prstem tu i onde. A palcem nohy jí tře špičky nehtů. Tu uspěv, postupuje od místa k místu, touže stále výš. Jest ji však nechat přivyknout, aby se nevzpouzela. Při mytí nohou stiskne její prsty mezi svými. Věnuje-li nebo obdrží-li něco, označí to nehtem. Při vyplachování úst ji skropí vodou. Když spolu sedí sami nebo za tmy, nechť činí, co strpí; a také na lůžku. Tu vyjeví cit upřímně, leč aby ji nepoplašil. Chtěl bych ti něco říci o samotě. To praviv nechť mlčky sleduje účinek, jak o tom promluvíme v hlavě Paní.

29 Tu přesvědčen o její náklonnosti předstírá nemoc a pozve ji do svého domu za účelem rozhovoru. A když přijde, požádá ji, aby mu hnětla hlavu, a uchopiv její ruku významně si ji klade na oči a čelo. A lstivě hodnotí její návštěvu co účinný lék. Jen ty jsi s to mne vyléčit, nikdo jiný mimo pannu nikoli. Tak se loučí s odcházející, zavázav ji k opětnému příchodu. A takto činí po tři noci nebo po tři soumraky. Přijde-li na návštěvu častěji, pořádá dýchánek. Pozve také jiné, aby jí vnukl důvěru; a tak se jí přibližuje víc a víc, leč nevysloví se. Nevšímavostí se neuspěje, ať jakkoli hluboká je dívčina náklonnost. Tak praví Ghótakamukha. A uváží-li, že u ní má úspěch, vejde k ní. Říkává se, že večer, za noci a ve tmě jsou ženy rozpustilejší, ovládnuty chtíčem a vášnivy, a neodmítají muže; jest s nimi tedy zacházet v ten čas. Je-li však muži to vše nesnadno zařídit samotnému, přivede si ji do náruče skrze zasvěcenou dceru chůvinu nebo její důvěrnou přítelkyni, jež chápe toho smysl. Nebo jí podstrčí svou služku, spřátele je.

30 Indická tanečnice

31 Seznam použitých pramenů: Mandelová, Helena a kol.: Pravěk, starověk, Dějepisné atlasy pro ZŠ, Kartografie Praha, a. s., 1995 Rulf, Jan: Dějepis pravěk a starověk, SPN, Praha 2001 Sárk özi, Radek: Elektronická učebnice literatury, Abeceda, o. s., Most Sochrová, Marie: Literatura v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1995 Soukal, Josef: Přehled dějin literatury 1, SPN, Praha Indie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí


Stáhnout ppt "3 Indie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."

Podobné prezentace


Reklamy Google