Regionalistika 1 VSFS 14.12. 2013.  Představit význam partnerství z hlediska lokálního a regionálního rozvoje  Představit jednotlivé typy a formy partnerství.

Prezentace na téma: "Regionalistika 1 VSFS 14.12. 2013.  Představit význam partnerství z hlediska lokálního a regionálního rozvoje  Představit jednotlivé typy a formy partnerství."— Transkript prezentace:

1 Regionalistika 1 VSFS 14.12. 2013

2  Představit význam partnerství z hlediska lokálního a regionálního rozvoje  Představit jednotlivé typy a formy partnerství  Dobrovolná sdružení obcí a měst, Přeshraniční spolupráce 2

3  Cca 12000 sídel  Cca 6250 obcí  14 krajů  rozvoj území je po provedení správní reformy v minulém desetiletí pevně svázána se samostatnou působností obcí a krajů.  vychází se z teze, že územní samosprávné jednotky představují instituce, jejichž prostřednictvím společenství občanů rozhodují o realizaci svých potřeb, řeší rozvoj „svého“ území. Legitimita je odvozena z kolektivního práva obyvatelstva příslušného území na samosprávu. §1 zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění o obcích;  ustanovení Čl. 100 Ústavy obsahuje právo na samosprávu jednotlivých územních samosprávných celků.

4  Zajištění vybraných veřejných služeb – obligatorní, fakultativní  Realizace dalších rozvojových opatření dle požadavků občanů (komunitní centra, bezpečnost, sportovní plochy apod.)  Snaha o udržení či zlepšení stávající kvality života obyvatelstva vyžaduje a často se i odráží ve spolupráci obcí při zajištění veřejných služeb  Podobně mohou obce spolupracovat při prosazování svých cílů u služeb garantovaných státem či krajem.  Efektivita služeb-potřeby místa – potřeba zjistit zájmy a potřeby populace  Finanční nároky na služby – zapojení různých typů partnerů do realizace projektů

5  jakákoliv forma spolupráce, která usnadňuje dosažení určitého cíle, resp. naplnění veřejného zájmu  relativně trvalé kooperativní vztahy symetrické povahy mezi dvěma nebo více aktéry stejného typu (např. mezi územními samosprávnými celky), které vznikají dobrovolně z vůle jejich účastníků za účelem dosažení či dosahování nějakého společného cíle  spolupráce různých aktérů ve smyslu identifikace, rozhodování a implementace veřejného zájmu  nejširší účast veřejnosti na správě věcí veřejných, participace  spoluúčast různých typů aktérů na rozhodování správních orgánů a na politickém dění 5

6 6 spolupráce mezi představiteli různých organizací a institucí v dané lokalitě při dosahování společných cílů synergický efekt - společně lze dosáhnout většího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám - spolupráce jednotlivců nebo skupin při řešení problému, který nejsou schopni vyřešit vlastními silami např. z důvodu chybějících finančních prostředků, lidských zdrojů apod. Nové nápady, postřehy Sdílení dobrých i špatných zkušeností Transparentnost procesu místního rozvoje, důvěra v samosprávu Udržitelnost rozvoje území Podpora sounáležitosti komunity a rozvoje občanské společnosti, ale také podpora zapojení mladých lidí do života obce Zlepšování úrovně, dostupnosti a rozsahu služeb

7 7

8  pro řešení společných záměrů obcí v oblasti rozvoje je možné vytvořit formálně právně samostatné subjekty (právnické osoby), kterým je svěřena realizace činností v té či jiné oblasti, nebo zajištění poskytování konkrétních služeb  jde o dobrovolnou aktivitu obcí, která spočívá v koordinaci aktivit a společném využívání zdrojů obcí (na bázi meziobecní spolupráce), případně obce (obcí) a dalších veřejných či soukromých subjektů (s využitím ustanovení občanského či obchodního zákoníku)

9  Různý stupeň a intenzita spolupráce mezi obcemi  Neformální charakter  Institucionalizovaná spolupráce, vlastní management - ČR malá míra spolupráce  Forma spolupráce dle cílů  Jednoúčelová spolupráce  Asociativní typ spolupráce (společné řízení vybraných veřejných služeb, odpady, CR, technické služby, školy,rozdělení nákladů, úspory z rozsahu)  Alianční, spolkový typ spolupráce: společné řízení projektů místního rozvoje, strategie, více integrovaná spolupráce  Vliv charakteru spolupráce na financování spolupráce! 9

10  Jednoúčelová spolupráce  Mikroregiony  Asociativní typ spolupráce  Svazek obcí údolí Desné, Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné, Svazek obcí Bez Hranic (Mšec, Řevničov aj. obce) aj.  Společné řízení sociálních a zdravotních služeb (poličská nemocnice, Vápenná aj.)  Spolkový typ spolupráce  MAS 10

11 Účelové regiony (regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi) Tyto regiony vědomě vytváří společenství obyvatel více (nejméně však dvou) obcí, aniž by přitom šlo o územně-správní region. Vznik účelového regionu slouží k řešení určitých společných úkolů. Zpravidla se jedná o sdružení obcí s určitým deklarovaným účelem. Zdola vznikající mikroregiony ve smyslu spolupráce obcí: mohou mít homogenní i spádový charakter mají v poslední době nejčastěji formu dobrovolných svazků obcí (DSO). Vedle této nejčastější formy mohou ve své rozmanitosti však mít i jinou právní formu například: Zájmové sdružení právnických osob. Smlouva o spolupráci - Smlouva ke splnění konkrétního úkolu

12

13

14  Potenciál správního obvodu ORP:  správní jednotka ( Ɨ okres,)  nejnižší smysluplné území pro realizaci regionálního rozvoje/regionální politiky  smysluplné území pro realizaci spolupráce obcí v SP  Realizace projektů ze SF  možnost realizace spolupráce i s dalšími veřejnými subjekty – víceúrovňová veřejná správa  existence entity, která by byla subjektem i objektem regionálního rozvoje  vytvoření společné rozvojové strategie – integrovaného plánu rozvoje území SO ORP  Zahraniční zkušenosti – Francie, Švýcarsko

15  MAS neboli Místní akční skupina (správně skupina pro místní akce)  MAS je společenství lidí, obcí, firem a neziskových organizací se společným cílem rozvoje vymezeného venkovského regionu.

16  Metoda Leader, kterou MAS pro svoji práci využívají, podněcuje k aktivitě a spoluodpovědnosti veřejnosti za dění v obcích a v regionech.  Hnutí LEADER je celoevropská aktivita, která podporuje propojování místních aktivit pro rozvoj ekonomiky venkova.

17  Každá MAS motivuje své občany k aktivitě, při které si lidé vytváří společně strategii svého rozvoje, ve které si odpoví na otázky:  Jaké stavby budou stavět nebo rekonstruovat? Jaké hospodářské odvětví bude region podporovat? Jak zlepšit infrastrukturu v obcích? Jak skloubit činnost obce, NNO a podnikatelů?  partnerství mezi podnikateli, veřejnou sférou a neziskovými organizacemi.  Je to společenství nepolitické  Poměr členů Max 49% členů z veřejného sektoru alespoň 51% soukromého sektoru.

18 18

19  Cross-border cooperation  Geografické pojetí – jako území, kde se odehrává spolupráce.  Institucionální pojetí – jako organizaci, která byla zřízena za účelem rozvoje přeshraniční spolupráce.  Formalizované celky  Na základě dohody mezi českou částí euroregionu a partnerským subjektem z druhé strany hranice vzniká společný euroregion se společnými orgány, do nichž jsou delegováni zástupci obou stran  Pracovní skupiny

20 20

21 21  Motivy: - Identifikace stejných problémů - Aktivita na obou stranách hranice - Nedostatečné řešení z centra - Řešení zdola  Cíle: - Předávání zkušeností, řešení specifických problémů - Německo-Francie, Německo-Nizozemí, Skandinávie

22 22  Euroregio, popřípadě Euregion Rhine-Ems-Ijssel  Gronau, Enschede, Steinfurt, Coesfeld, Borken (NL)  Průkopnické skupiny: sdružení obcí, regionální sdružení  Vytvoření subjektů s administrativními a zákonnými pravomocemi na regionální úrovni  Infrastruktura a ŽP  Dojížďka za prací, uznávání kvalifikací, sociální zabezpečení, jazykové vzdělávání  Pomohly identifikovat a řešit citlivé otázky, které byly dosud v kompetenci národních vlád  Vize přeshraničního regionu jako přirozeného funkčně geografického území  Průkopnické skupiny --- euroregion: sítě vztahů

23 23  Řešení specifické ekonomické a sociální situace (periferní oblasti)  Sdílení podobných nebo stejných problémů, zejména v příhraničních regionech  Sílící tendence regionalismu a euroregionalismu  Národnostní princip evropské integrace x regionální specifika (zejména propojené a integrované pohraničí)  Decentralizace: růst lokální a regionální autonomie, kompetence – snaha o řešení lokálních veřejných zájmů (negativa dopadu hranice)  Podpora EU, po r. 1990 (politika HSS): ekonomické i socio- kulturní motivy

24 24  Překonání národní periferní polohy a izolace  Podpora hospodářského růstu  Přeměna hranice z „dělící čáry“ na „místo setkání sousedů“  Překonání předsudků a animozit jež jsou výsledkem historického vývoje  Budování demokracie a funkční regionální správy

25  13 EUROREGIONŮ  Diferencovaná organizační i institucionální struktura  64,5 % území rozlohy celého státu  V EUR žije 55,1 % z celkového počtu obyvatel  Různé cíle, projekty  Různé etapy vzniku (iniciace zdola!) 25

26 26

27 27

28  Hospodářské komory (Silva Nortica, Silesia, Egrensis, Nisa).  Vysoké školy (Bílé Karpaty, Silesia, Krušnohoří) či střední školy (Bílé Karpaty).  Kraje (Nisa, Glacensis, Silva Nortica (zvláštní statut), Šumava).  Firmy (nejvíce Krušnohoří, Silva Nortica).  Subjekty zabývající se ochranou přírody – správa NP či CHKO – (Silva Nortica, Krušnohoří).  Občanská sdružení (Silesia, Krušnohoří). 28

29 29 EuroregionPočet čl. obcíRozloha v km 2 Obyvatelstvo Nisa1452 713,5448 105 Labe921 558,1374 554 Krušnohoří761 531,9298 568 Egrensis471 642,8234 582 Šumava1243 678,1182 466 Glacensis1021 836,3276 409 Praděd741 895,2131 583 Těšínské Slezsko41763,2351 277 Silesia561 074,3222 992 Pomoraví771 745,4672 019 Beskydy61948,5164 467 Bílé Karpaty1492 236,0354 738 Silva Nortica401 692,9261 164

30 30

31  Iniciativa Interreg se transformovala do samostatného Cíle strukturálních fondů.  Cíl 3 Evropská územní spolupráce (European Territorial Cooperation).  posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ  Cíl obsahuje několik zaměření, největší část finanční alokace je na přeshraniční spolupráci.  Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic  Všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů  Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. 31

32 32

33 33

34  ERDF  5 bilaterálních OP v ČR (dle NUTS III)  Podílové financování – způsobilé výdaje jsou vždy zčásti spolufinancovány z ERDF a zčásti ze zdrojů příjemce dotace.  Příspěvek z ERDF – max. 85 % z celkových způsobilých výdajů.  Dotace ze státního rozpočtu ČR – max. 5 % z celkových způsobilých výdajů příjemce dotace na české straně.  Vlastní příspěvek příjemce dotace – min. 10 % s možností věcného plnění.  Zpětné proplácení, průběžné proplácení, účtování v EUR 34

35  Princip Vedoucího partnera (Lead partner principle) – všechny projekty musejí splňovat princip vedoucího partnera. Partneři projektu si zvolí svého vedoucího partnera, který bude zodpovědný za implementaci celého projektu včetně těch částí, které budou realizovat ostatní partneři.  Kritéria přeshraniční spolupráce – společná příprava projektu, společná realizace projektu, společné spolufinancování a společný personál. Musí být splněna minimálně dvě z těchto čtyř kritérií.  Dopad na území programu – projekt musí mít významný pozitivní dopad na území obou členských států vymezená v jednotlivých operačních programech přeshraniční spolupráce.  Vhodnost žadatele – příjemce dotace musí být vhodným žadatelem v rámci daného programu. Obecně musí být český žadatel veřejnoprávní právnická osoba nebo právnická osoba ovládaná veřejnoprávními právnickými osobami, které nebyly založeny za účelem zisku.  Soulad s cíli a požadavky příslušného programu. 35