Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HEPL 1 Úvod do hygieny HEPL 1 Úvod do hygieny (seminář) Milena Černá Ústav obecné hygieny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HEPL 1 Úvod do hygieny HEPL 1 Úvod do hygieny (seminář) Milena Černá Ústav obecné hygieny."— Transkript prezentace:

1 HEPL 1 Úvod do hygieny HEPL 1 Úvod do hygieny (seminář) Milena Černá Ústav obecné hygieny

2 Co je HEPL? Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství Součástí lékařství není pouze diagnóza a léčba jednotlivých pacientů, ale prevence onemocnění, především primární prevence. Jejím cílem je zabránit onemocnění nebo oddálit výskyt onemocnění do vyšších věkových skupin. Primární prevence odstranění či omezení rizikových faktorů z prostředí dřív, než dojde k nežádoucímu ovlivnění lidského organismu, zvýšení odolnosti vůči zevním vlivům a podpora zdravého životního stylu

3 (zevní) Determinanty zdravotního stavu (zevní) Životní styl (50-60 %) (kouření, nesprávná výživa, rizikové sexuální chování, alkohol, nadužívání léků, drogy, malá či žádná fyzická aktivita, nadměrný psychický stres Prostředí (20 %) (fyzikální, chemické, biologické faktory, znečištění ovzduší, vody, půdy, potravních řetězců etc) Zdravotní péče (20 %) (diagnóza, léčba, spolupráce pacienta)

4 Determinanty zdravotního stavu interní Genetické vlivy, Iindividuální vnímavost ke stresorům prostředí Věk, pohlaví Socioeconomický status (SES) (vzdělání, finanční zabezpečení etc.)

5 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO ) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví )Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001))

6 Hygiena (Hygiea = starořecká bohyně zdraví) Věda studující vliv faktorů prostředí na lidské zdraví Environmentální zdraví (Environmentální lékařství) Znalosti interakce lidského organismu s faktory prostředí za účasti vrozených či získaných biologických mechanismů a systémů Co je hygiena?

7 10 nejvýznamnějších globálních zdravotních rizik (WHO, 2002) podvýživa rizikový sex Nedostatek železa Expozice kouři v místnostech Hygienicky riziková pitná voda, odpady, nedodržování hygienických zásad Vysoký krevní tlak Kouření tabáku Konsumace alkoholu Vysoká hladina cholesterolu Obezita Rozvojové země Rozvinuté země

8 WHO a zdravé prostředí-rozvojové země Celosvětově by se každoročně mohlo prevencí zabránit 13 mil. úmrtí jen úpravami životního prostředí. Třetina onemocnění u dětí do 5 let je způsobena faktory prostředí jako je znečištěná pitná voda či ovzduší. Každoročně by úpravou faktorů prostředí mohl být zachráněn život až 4 milionů dětí do 5 let Většinu onemocnění představují průjmová onemocnění, infekce dolních cest dýchacích, úrazy a malárie.Většinu onemocnění představují průjmová onemocnění, infekce dolních cest dýchacích, úrazy a malárie. Lepší řízení kvality prostředí by mohlo zabránit až 40% úmrtí na malárii, 41% úmrtí na respirační infekce a 94% úmrtí na průjmová onemocněníLepší řízení kvality prostředí by mohlo zabránit až 40% úmrtí na malárii, 41% úmrtí na respirační infekce a 94% úmrtí na průjmová onemocnění

9 WHO a zdravé prostředí-rozvinuté země Zdravější prostředí by mohlo významně snížit výskyt nádorových onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění, astmatu, respiračních onemocnění, dopravních úrazů, otrav a utonutí.Zdravější prostředí by mohlo významně snížit výskyt nádorových onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění, astmatu, respiračních onemocnění, dopravních úrazů, otrav a utonutí. Faktory prostředí mohou ovlivnit 85 z celkových 102 kategorií a úrazů zaznamenaných ve zprávě WHO (The world health report)Faktory prostředí mohou ovlivnit 85 z celkových 102 kategorií a úrazů zaznamenaných ve zprávě WHO (The world health report) Většině onemocnění a zdravotních poruch lze zabránit dobře provedenou intervencí (zásobení kvalitní pitnou vodou, lepší hygienické podmínky, využití ušlechtilých paliv, správnou likvidací nebezpečných odpadů apod.Většině onemocnění a zdravotních poruch lze zabránit dobře provedenou intervencí (zásobení kvalitní pitnou vodou, lepší hygienické podmínky, využití ušlechtilých paliv, správnou likvidací nebezpečných odpadů apod. Z dalších intervencí zlepšujících zdraví lze zmínit: zvýšení bezpečnosti budov, správné zacházení s chemickými toxickými látkami v domácnosti i na pracovišti, ochrana vodních zdrojů, lepší regulace nebezpečných odpadůZ dalších intervencí zlepšujících zdraví lze zmínit: zvýšení bezpečnosti budov, správné zacházení s chemickými toxickými látkami v domácnosti i na pracovišti, ochrana vodních zdrojů, lepší regulace nebezpečných odpadů

10 Vývoj oboru hygiena u nás 1953 – rozdělení lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH1953 – rozdělení lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH 1954 – zákon č. 4 o hygienické službě1954 – zákon č. 4 o hygienické službě Vznik KHS a OHS Vznik KHS a OHS 1966 – zákon 20 o péči o zdraví lidu (opakovaně novelizován)1966 – zákon 20 o péči o zdraví lidu (opakovaně novelizován)Současnost: Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Orgány ochrany a podpory zdraví (Hygienická služba) Atestační obor: hygiena a epidemiologie KHS: hygiena obecná a komunální hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena práce hygiena práce hygiena dětí a mladistvých hygiena dětí a mladistvých epidemiologie epidemiologie

11 Faktory prostředí (stresory) ( Obtížně ovlivnitelné vlastní vůlí) Fyzikální faktory: klimatické (mikroklima), sluneční, ionizující záření, elmg. záření, hluk, vibraceFyzikální faktory: klimatické (mikroklima), sluneční, ionizující záření, elmg. záření, hluk, vibrace Chemické faktory: akutní, chronické, lokální, celkové, opožděné, prahové i bezprahové účinky.Chemické faktory: akutní, chronické, lokální, celkové, opožděné, prahové i bezprahové účinky. Biologické faktory: mikroorganismy, houby a řasy a jejich toxiny, vyšší rostliny, hmyz (člověk)Biologické faktory: mikroorganismy, houby a řasy a jejich toxiny, vyšší rostliny, hmyz (člověk)

12 Média prostředí Ovzduší (venkovní i v interiéruOvzduší (venkovní i v interiéru Voda – pitní voda, voda k rekreaci, povrchová, odpadní,Voda – pitní voda, voda k rekreaci, povrchová, odpadní, Vodní sedimentVodní sediment PůdaPůda Biota (flóra a fauna)Biota (flóra a fauna) Potravní řetězcePotravní řetězce

13 Fyzikální faktory v prostředí Sluneční záření: Positivní: tvorba vitaminu D, dobrá nálada Negativní: zvýšené riziko kožních nádorů, stárnutí kůže, katarakta Hluk: Poškození sluchu (profesionální expozice, hlučné disko) Systémový efekt (celá populace) – poruchy vegetativního systému – zvýšení TK, poruchy koncentrace při pracovní či studijní činnosti, problémy se spánkem, neurotické problémy, zvýšené riziko civilizačních onemocnění

14 Ionizující záření Radon a jeho dceřiné produkty (z podloží) – průnik do domů a bytů – zvýšení rizika bronchogenního karcinomu Neionizující záření Mobilní telefony – možné karcinogenní účinky

15 Chemické stresory Chemické kontaminanty prostředí representují pestrou paletu možných nežádoucích účinků, jejichž výskyt závisí na toxikologické charakteristice dané látky, její dávce, a individuální schopnosti biotransformace (detoxikace) v lidském těle. Paracelsus 15. – 16. století „Dosis facit venenum

16 Chemické látky Akutní - subakutní – chronická intoxikace Deterministické (prahové) účinky Stochastické (bezprahové) účinky Opožděné účinky (mutagennní, karcinogenní) Orgánově specifické účinky: poškození ledvin, jater či jiných systémů Embryotoxicita, fetotoxicita, poruchy vývoje, poruchy hormonální rovnováhy, imunotoxicita Zdroje expozice: profese – znečištění ovzduší, vody, potravy atd.

17 Specifické nežádoucí účinky chemických látek Opožděné účinky (mutagenní, karcinogenní)Opožděné účinky (mutagenní, karcinogenní) Alergizující (pyly, domácí prach, kovy, roztoči, čistící prostředky, latex aj.)Alergizující (pyly, domácí prach, kovy, roztoči, čistící prostředky, latex aj.) Poruchy reprodukce (polycyklické aromatické uhlovodíky- PAU, persistentní organické látky - POPs)Poruchy reprodukce (polycyklické aromatické uhlovodíky- PAU, persistentní organické látky - POPs) Vývojová toxicita (Pb, polychlorované bifenyly – PCBs, dioxins etc.)Vývojová toxicita (Pb, polychlorované bifenyly – PCBs, dioxins etc.) Látky porušující hormonální rovnováhu (POPs, PAH, Cd, zearalenon - mycotoxin)Látky porušující hormonální rovnováhu (POPs, PAH, Cd, zearalenon - mycotoxin) Neurotoxické účinky (Hg, As, Pb, PCB, dioxiny)Neurotoxické účinky (Hg, As, Pb, PCB, dioxiny)

18 Osud chemických látek v prostředí Zdroje: průmysl, doprava, lokální vytápění, zemědělství Znečištěné médium: nejčastěji ovzduší, povrchová či odpadní voda Znečišťující látky v ovzduší (polutanty) mohou interagovat mezi sebou či se solární radiací a tvořit nové reaktivní struktury, které se pak šíři do salších složek prostředí Potravní řetězec: ovzduší – půda (voda, vodní sediment), rostliny – býložravci – masožravci (predátoři) – člověk

19 Zdroje znečištění prostředí

20 Média prostředí

21 Environmentální epidemiologie Studium vztahu mezi stresory prostředí a populačním zdravím. Indikátory životního prostředíIndikátory životního prostředí Indikátory zdravotního stavuIndikátory zdravotního stavu

22 Indikátory vztahu zdraví a životního prostředí Indikátor – jednoduchá, srozumitelná informace zastupující soubor komplexních informací s cílem zjednodušení složitosti reality. Slouží k rozhodování a zlepšení zdravotní politiky. Indikátory životního prostředí Indikátory zdravotního stavu Indikátory založené na expozici – a jejím riziku Indikátory založené na zdravotním účinku – a možném spolupodíl ení složek prostředí na tomto efektu Demografické údaje – mortalita, morbidita atd. Biomarkery expozice a účinku

23 Příklady problémů, kterými se zabývá environmentální epidemiologie Znečištění ovzduší a zdravotní účinkyZnečištění ovzduší a zdravotní účinky Profesionální expoziceProfesionální expozice Znečištění vody a j zdravotní účinkyZnečištění vody a j zdravotní účinky Chemické látky v zemědělství (pesticidy) kontaminace potravních řetězců a konsumované potravyChemické látky v zemědělství (pesticidy) kontaminace potravních řetězců a konsumované potravy Vliv neionizujícího záření na zdraví (mobilní telefony)Vliv neionizujícího záření na zdraví (mobilní telefony) Kouření a jeho interakce s dalšími noxami životního či pracovního prostředíKouření a jeho interakce s dalšími noxami životního či pracovního prostředí Dlouhodobá expozice nízkým koncentracím těžkých kovů a možné zdravotní důsledky pro populaciDlouhodobá expozice nízkým koncentracím těžkých kovů a možné zdravotní důsledky pro populaci Nežádoucí účinky urbanizace (megapolis)Nežádoucí účinky urbanizace (megapolis) Nežádoucí zdravotní účinky z dopravy (výfukové plyny, hluk, olovo, dopravní úrazy atd.)Nežádoucí zdravotní účinky z dopravy (výfukové plyny, hluk, olovo, dopravní úrazy atd.)

24 Chemické látky se specifickými účinky Látky s opožděným účinkem (karcinogeny) (dlouhá prodleva mezi kontaktem s látkou a vznikem nádoru) Látky porušující hormonální rovnováhu (endokrinní disruptory – ED, EDC)

25 Signály, že ED by se mohly podílet na hormonálně vázaných onemocněních Vzestupný trend výskytu karcinomu prsu asi o 1% za rok Vzestupný trend u dalších hormonálně podmíněných onemocnění, např. : Karcinom prostaty Karcinom prostaty Karcinom varlat Karcinom varlat Endometrióza Endometrióza Kryptorchismus Kryptorchismus

26 Jaké chemické látky patří mezi EDC? DDT a další chlorované pesticidy (již nepoužívané, ale přetrvávající v prostředí i v našem organismu) Polychlorované bifenyly (dříve vyráběné a používané i u nás, přetrvávají v prostředí Dioxiny – vznikaly samy jako vedlejší produkt výroby výše zmíněných látek, v současné době se tvoří spalováním plastů, kouřením cigaret Retardátory hoření (do TV, PC a dalších přístrojů) Ftaláty používané na výrobu plastů

27 Globální transport

28 Možný dlouhodobý efekt ED u populace Děti patří mezi nejvnímavější populační skupinu ED-látky mohou přecházet placentární bariérou a působit na vývoj plodu Jsou ukládány v tuku a přítomny v mateřském mléce Mohou působit neurotoxicky, zhoršovat psychomotorický vývoj dítěte, jeho IQ Mohou ovlivňovat funkci štítné žlázy V současné době se podařilo expozici snížit a k závažným zdravotním účinkům nedochází Společnost však stále reguluje vstup těchto látek do prostředí

29 Mezinárodní regulace ED látek Stockholmská konvence, květen 22, 2001 Reguluje dosud celkem 12 chemických struktur Zákaz - pesticidy: Aldrin, Chlordane, Dieldrin, Endrin, Heptachlor, Hexachlorobenzene, Mirex, Toxaphene, Zákaz – průmyslové látky: Polychlorinated biphenyls Omezení: DDT (v zemích s vysokým rizikem malárie) Omezení zdrojů: dioxiny

30 Významné mezinárodní organizace regulující stresory v prostředí WHO/Europe European Environmental Protection Agency EFSA (European Food Safety Agency) APHEIS: Air pollution and Health: a European Informative System Environmental Health Indicator System International Society for Environmental Epidemiology (ISEE) (info lze najít i na webu Státního zdravotního ústavu:

31 Ochrana prostředí a zdraví v jiných kontinentech U.S. EPA (Environmental Protection Agency) ATSDR (Agency for Toxic Substances and Disease Registry) jako součást CDC (Centre for Disease Control) v Atlantě Health Canada

32 Formování zdravotní politiky ve vztahu k životnímu prostředí Valné shromáždění WHO : Koncepce programu Zdraví pro všechny do roku – Evropská kancelář WHO: přijetí Programu 1989 – Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví ve Frankfurtu n. M.: přijetí Evropské Charty 1994 – 2. Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví v Helsinkách: Evropský plán zdraví pro všechny Vypracování Národních akčních plánů prostředí a zdraví WHO: Health for all in 21 th century (HFA) 2002 – ČR: Zdraví pro všechny v 21. století Konference ministrů ŽP a zdravotnictví v Budapešti. CEHAPE – Children Environmental Health Action Plan in Europe 2005 – Evropský akční plán prostředí a zdraví, – meeting o ochraně klimatu v Kodani 2010-Zahájení projektu humánního biomonitoringu v zemích EU příprava nového Evropského akčního plánu prostředí a zdraví

33 Prevence Primární prevence předcházení chorobám ovlivňováním životních podmínek nebo odolnosti organismu Cílem je, aby k onemocnění (nežádoucím zdravotním účinkům) nedošlo (očkování) předcházení chorobám ovlivňováním životních podmínek nebo odolnosti organismu Cílem je, aby k onemocnění (nežádoucím zdravotním účinkům) nedošlo (očkování) Sekundární prevence vyhledávání, časné vyšetření a léčení v presymptomatické fázi choroby, kdy jsou časné signály pozdějších onemocnění ještě vratné a je nutno zabránit nevratným změnám. vyhledávání, časné vyšetření a léčení v presymptomatické fázi choroby, kdy jsou časné signály pozdějších onemocnění ještě vratné a je nutno zabránit nevratným změnám. Terciární prevence zaměřena na zabránění recidivy či zpomalilo zhoršování zdravotního stavu a následným důsledkům včetně psychosociálního poškození zaměřena na zabránění recidivy či zpomalilo zhoršování zdravotního stavu a následným důsledkům včetně psychosociálního poškození

34 Nástroje ochrany a podpory zdraví Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK, PEL apod.) Doporučující (poradenské): Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře Vertikální i horizontální zpětná vazba

35 Ochrana a podpora zdraví Prevence na úrovni populace je závislá: na politické dohodě, zájmu společnosti, spolupráci jednotlivých resortů, ekonomických možnostech daného státu, ochotě populace respektovat zákony, vyhlášky a další předpisy Prevence na úrovni zvýšeně vnímavých populačních skupin definice skupin, aplikace programů na úrovni žen v reprodukčním věku, těhotných, předškolních a školních dětí, osob s chronickým onemocněním, s imunodeficiencí apod.

36 Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Prevence na individuální úrovni (šitá na míru) dle: Charakteristiky rizik z faktorů prostředí (ovzduší, voda, hluk a další fyzikální faktory, schopnosti akceptovat zdravý životní styl, zdravou výživu, genetického vybavení, které spoluurčuje schopnost vyrovnat se se stresory prostředí, psychického naladění přístupu k životu.

37


Stáhnout ppt "HEPL 1 Úvod do hygieny HEPL 1 Úvod do hygieny (seminář) Milena Černá Ústav obecné hygieny."

Podobné prezentace


Reklamy Google