Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nervový systém MUDr. Vladimír Compeľ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nervový systém MUDr. Vladimír Compeľ."— Transkript prezentace:

1 Nervový systém MUDr. Vladimír Compeľ

2 TEST A B 1.páteř 2.klouby,koleno 3.svaly HK, DK 1.Svaly hlavy, krku
2.sval, regenerace 3.ruka-kostra,svaly

3 Nervový systém Možno rozdělit na: centrální nervový systém (CNS)
periferní nervový systém (PNS) vegetativní nervový systém (VNS)

4 Centrální nervový systém
-Nervový systém je hlavním systémem řízení a koordinace (všeho) …kontakt organismu s vnějškem, …kontakt a koordinace vnitřních systémů -Jeho základní funkcí je rychlý a přesný přenos informací z receptoru… pak zpracování v centrech … pak rychlý a přesný přenos odpovědi k efektoru.

5 Dokonalost či nedokonalost NS

6 Dokonalost či nedokonalost NS

7 Dokonalost či nedokonalost NS

8 Dokonalost či nedokonalost NS

9 Činnost nervového systému
Činnost NS je podmíněná: -nervovými buňkami (NEURONY) a -vztahy, spoji či kontakty mezi buňkami 1.receptorovými nervovými efektorovými Receptor(podnět) Nerv.buňka (centrum, zpracování informace) Efektor (odpověď)

10 Zvláštnosti nervové buňky
Neuron má: 1.na povrchu myelinovou pochvu, která urychluje přenos vzruchu… „přenos depolarizace“ 2.v cytoplasmě hodně mitochondrií, ribosomů a endoplazmatického retikula hladkého i drsného… …to znamená že neurony mají mohutný metabolismus … že vyrábí hodně „bílkovin“ „molekul“ „transmitérů“ = mediátorů tj. látek, vzájemného kontaktů mezi buňkami… na přenášení podnětů, odpovědí, myšlení… Jiné buňky vyrábí např: -hodně imunoglobulinů = Imunitní buňky -buňky kostní dřeně vyrábí hodně Ery, Leukocytů… -sekreční buňky v trávicím traktů- hodně sekretů=trávicích šťáv, enzymů,… -buňky hormonální vyrábí hormony (kortikoidy, estrogeny, testosteron, hormony štítné žlázy apod.)

11 Neuron Synapse dendrity axon tělo Myelinová pochva Mitochondrie
Ranvierovy zářezy Mitochondrie ER, ribozomy jádro mikrotubuly Transmitéry (ve vakuolách) dendrity axon Bun.membrána jiné buňky (Receptoru Efektoru) tělo Jiná nerv.buňka

12 Neuron Gliové buňky Tělo neuronu Axon – vlákno, vede odstředivě
tj. pryč od buňky, na dlouhých axonech- vláknech je myelinová pochva Dendrity – krátké vlákna, vedou dostředivě, tj. do buňky Tělo Gliové buňky

13 Gliové buňky Glie:ASTROCYTY MIKROGLIE OLIGODENDROGLIE
Zajišťují výživu nerv.buněk, Úprava prostředí pro –“- Fagocytoza cizorodých látek Tvorba obalů (myelin. pochvy) kolem nerv.buněk Glie:ASTROCYTY MIKROGLIE OLIGODENDROGLIE

14 Nervová tkáň Nervová tkáň je složená z: Nervových buněk Gliových buněk
mezibuněčných prostorů

15 Nervovou tkáň tvoří: Nervové buňky, axony, dendrity Gliové buňky
Mezibuněčná hmota SYNAPSE ……………………………………………. Po narození máme asi 50 miliard nerv.buněk Denně zanikne Za rok zanikne milionů Za 100 let miliardy Tj. dost buněk pro fungování, život, ale záleží na jejich kvalitě a zejména synapsích a mediátorech přenosu.

16 Neuron v akci Akce č.1 Myelinová pochva umožňuje rychlý přenos
vzruchu po nervovém vlákně skoky mezi Ranvierovými zářezy Myelinová pochva Ranvierovy zářezy Mitochondrie ER, ribozomy jádro mikrotubuly Transmitéry (ve vakuolách) Akce č.2 V axonu jsou mikrotubuly ve kterých je velký transit transmitérů (noradrenalín, acetylcholín) zabalených ve vakuolách

17 Neuron v akci Akce č.1: šíření vzruchu po povrchu axonu.
Myelinová pochva umožňuje rychlý přenos vzruchu po nervovém vlákně skoky mezi Ranvierovými zářezy Akce č.2: neurotrasmitéry (noradrenalín, acetylcholín) cestují zabalené ve vakuolách v axonu v tunelech- mikrotubulech z těla neuronu k synapsii, kde umožňují podráždění (excitaci) nebo útlum (inhibici)

18 Šíření vzruchu po axonu
Klidová buňka s negativně nabitou bun.membránou uvnitř Podrážděním se buňka depolarizuje tj. Na ionty vstupují do buňky vyvolají depolarizaci a nervový impuls přeskakuje od - k + na Myelinové pochvě v Ranvierových zářezech + + +

19 Synapse Mikrotubuly Mitochondrie Vakuoly s transmitéry
Podráždění, které dosáhne synapse uvolní zde Ca ionty, které uvolní z vakuol mediátory (transmitér NoA a ACH), které pak zabezpečí podráždění další buňky např. efektoru Synapse Mikrotubuly Mitochondrie Vakuoly s transmitéry Buněčná membrány

20 Pojmy s NS Podnět: je jakákoliv změna (mechanická, chemická, elektrická, teplotní) vnitřního nebo zevního prostředí, kterou je schopen receptor (čidlo) zaznamenat a proměnit na vzruch. Vzruch (impuls): je forma podráždění vedená nervovými vlákny Reflex: převod vzruchu z receptoru na efektor (sval, žláza)

21 Centrální nervový systém
Je tvořen mozkem a míchou

22 Centrální nervový systém
Vývoj nervové soustavy vede od nejstarších struktur k vývojově mladším (novějším) strukturám, které jsou nadřazeny strukturám starším Postup od nejstarších struktur NS: 1.mícha – medulla spinalis. ..nejstarší 2.zadní mozek 3.přední mozek nejmladší

23 Centrální nervový systém
1.mícha – medulla spinalis 2.zadní mozek: -Mozkový kmen - prodloužená mícha (medulla oblongata) - most (pons Varoli) - střední mozek (mesencephalon) -Mozeček (cerebellum) 3.Přední mozek -mezimozek (diencephalon) -mozkový podvěsek (hypophysis cerebri) -bazální ganglia -mozkové polokoule (hemisferiae) 4. Mozkové dutiny 4x, ve kterých je mozkomíšní mok (pozn.: ovládat podtržené!!!!)

24 Prodloužená mícha Kmen mozkový
Centra pro: -dýchání -srdeční činnost -bdělost -ostražitost Centrum pro srdce a plíce

25 Mozkový kmen a PM Centra pro: Mozkový kmen -dýchání -srdeční činnost
-bdělost -ostražitost Mozkový kmen Centrum pro srdce a plíce

26 Vývoj CNS

27 Vývoj CNS lidi savci Mozková kůra Limbický systém Mozkový kmen
Myšlení,řeč Mozková kůra Limbický systém Mozkový kmen emoce životní funkce Ryby, obojživelníci

28 Centrum pro srdce a plíce
Laloky a centrá mozku Centrální rýha Centrum pro srdce a plíce Mozeček

29 Mozková centra MOZEČEK ROVNOVÁHA

30 Korová mapa

31 šedá a bílá hmota (kůra) mozková a míšní
Těla neuronů=šedá kůra Axony neuronů –bílá kůra

32 mícha Axony z mozku – bílá kůra míchy Šedá kůra míchy –
zde sídlí těla nerv. buněk Periferní nervy

33 Obratel s míchou

34 Periferní nervový systém

35 Periferní nervový systém
Je tvořen periferními (obvodovými) nervy Nervy jsou svazky axonů či dendritů, tj. jedná se o výběžky nervových buněk (kterých tělo je uloženo v šedé kůře NS (mícha,ganglia, centra, kmen..) V nervu jsou stovky až desettisíce vláken (axonů), která jsou spojená vzájemně vazivem a na povrchu je vazivový obal. Uvnitř nervů probíhají cévy. Nervová vlákna: 1. Motorická 2. Senzitivní 3. Vegetativní=autonomní (SY, PARA)

36 Periferní nerv gangiom Myelinová pochva axonu Cévy nervů

37 Periferní nerv Ranvierovy zářezy

38 Periferní nervový systém
Dělení periferních nervů : 1.motorické-hybné (vedou vzruch z centra ke svalu-efektoru) 2.senzitivní -cítivé(vedou vzruch z periferie do centra, tj. od receptoru do centra a přináší informace o změnách na periferii) 3.smíšené Naprostá většina nervů jsou smíšené (obsahují vlákna motorická, senzitivní a autonomní-vegetativní) Přerušením nervu se naruší všechny funkce přenosu: 1. Ztráta hybnosti končetin… 2. Ztráta citlivosti kůže… 3.porucha prokrvení dané oblasti-porušením inervace hladké svaloviny cévy

39 Periferní nervový systém
Z hlavy vystupují HLAVOVÉ NERVY (vystupují z mozk.kmene) Z míchy vystupují MÍŠNÉ NERVY (vystupují z míchy a míšních ganglií) -12 hlavových nervů -31 míšních nervů Nervy HK Nervy DK Nervy hrudníku

40 Periferní nervový systém
Hlavové nervy: I. Nervus olfactorius - čichový II.Nervus opticus - zrakový III.N.oculomatorius – oční svaly IV.N.trochlearis – oční sval V.Nervus trigeminus – trojklaný VI.N.abducens – oční sval VII.Nervus facialis - mimika VIII.Nervus vestibulocochlearis –sluchový a rovnovážný nerv IX.N.glossopharyngeus – jazyk, hltan X.Nervus vagus – orgány dutiny hrudní a břišní XI.N.accesorius některé krční svaly XII.N.hypoglosus – svaly jazyka

41 Periferní nervový systém
n.trigeminus (trojklaný, n.V) žvýkací svaly,zuby n.facialis (lícní, n.VII) mimické svaly Mezižeberní nervy nn.intercostales Plexus brachialis (inervace HK, kůže, svaly) n.femoralis (stehenní) hlavní nerv přední strany stehna n.medianus kůži dlaně a pohyby prsty, palcem, zápěstím Syndrom karpálního tunelu Je součástí pl.brachialis n.ischiadicus (sedací) hlavní nerv zadní strany stehna

42 Sedací nerv

43 Receptorové tělísko Nervové zakončení: Reakce probíhá:
A.motorického nervu= nervosvalová ploténka B.senzitivního nervu= RECEPTOR=citlivé tělísko, které mění podnět na elektr.impuls… tj. tok depolarizace …tok Na iontů z povrchu axonu dovnitř axonu (čímž vzniká depolarizace) Reakce probíhá: 1.Podnět-receptor (tělísko) 2.nerv.buňky (centrum, zpracování informace) 3. (odpověď) efektor-nervosvalová ploténka

44 Vegetativní nervový systém
PARA Sympatický a parasympatický Mediátorem sympatiku je Noradrenalin … proto adrenergní nervová vlákna Mediátorem parasymptatiku je Acetylcholin.. proto cholinergní nervová vlákna. -Je anatomicky a funkčně spojen s CNS a PNS -Zabezpečuje inervaci hladkého svalstva cév, dutých orgánů (GIT, dýchací systém, močový systém apod., žláz) …tímto veget.NS zasahuje do regulace: krevního tlaku, tvorba a vylučování šťáv, aktivita střev- peristaltika, křeče SY SY SY SY SY SY PARA

45 Vegetativní nervový systém
Oba systémy inervují stejné orgány a mají na ně opačný vliv: Sympatikus: reakce typu BOJ A ÚTĚK, stres Parasympatikus: leháro, pohoda Největší aktivita v odpočinku Sympatikus vystupuje z míchy Parasympatikus vystupuje z mozkového kmene a sakrální míchy (viz obrázek)

46 nemoci

47 nemoci

48 nemoci

49 Poranění lebky

50 Konec CNS a PNS

51 Duše, city, limbický systém
MUDr.Vladimír Compeľ

52 Mozkové etáže (šedá kůra) 1 2 3 4
hemisféry limbický systém hypotalamus most, PM myšlení emoce, láska teplota srdce, plíce řeč pudy, instinkt příjem potravy ostražitost cílený pohyb zuřivost, vztek H2O,minerály,Tk bdělost číst, psát strach, zlost hormony trvalá paměť dočasná paměť cyklus spánek

53 Témata: Metabolismus mozku Mozkové mediátory-neurotransmitery Paměť
Mozek jako řídící centrum – analyzátor Limbický systém Duše-metabolický podklad duševní činnosti Spánek - hypnóza

54 Metabolismus mozku Neuron má v cytoplasmě hodně mitochondrií,
ribosomů a endoplazmatického retikula - mohutná produkce transmitérů - nervových mediátorů - přenosy nervového vzruchu na synapsích …velký metabolismus …. vyžaduje také ….. velký odpočinek = regeneraci = spánek

55 Mediátory mozkových buněk
= neurotransmitery Acetylcholin Adrenalin Noradrenalin Serotonin Endorfiny Melatonin

56 Mozkové transmitery Aby spojení buněk dobře fungovalo, musí nervové buňky mít : -dobré synapse, -dobré membrány, -dobré obaly, myelinové pochvy, -pevné zdravé nervové buňky… proto musíme mít dostatek tuků, cukrů, bílkovin (tuk-lecitin-Ach, Bílk.-AK-tyrozin-A, NoA, Cukr-tryptofan-serotonin) dostatek transmiterů (strava, aktivita, zdraví obecně, geny…) rozumný způsob života (omezovat likvidátory nerv. buněk a buněčných membrán, myelinových pochev, synapsí: -nemoci, -alkohol, -opiáty, -narkomani, -léky, -toxické látky …)

57 Neurotransmitery Neurotransmitery působí na receptory (v synapsích)
Receptor váže 1 – 5 neurotransmiterů. Neurotransmitery receptor 1. tlumí(inhibují) nebo 2. dráždí(stimulují)

58 Mozkové transmitery NoA,A-(Metabol: Tyrozin-Dopa-Dopamin-Adrenalin, NaA) - zabuduje informace do dlouhodobé paměti - realizuje reakce boj-útěk, bdění - reakce šoku, strachu, hněvu Endorfiny – vnitřní morfiny mozku -uklidňují a působí proti bolesti (vznik při relax.cvičení, po fyzické námaze, užívání jídel s Chilli) Acetylcholin-přenašeč, součást bun.membrán, obalů nervů (Metabol: tuk-lecitin-cholin-Ach) Serotonin (Metabol: cukr-tryptofan-serotonin) -vysoká hladina – agresivita -střední hladina – relaxace, spánek -nízká hladina – deprese (antidepresiva- blok receptoru pro serotonin čímž zvyšují hladinu Serotoninu v synapsy)

59 Paměť Podstata paměti je tvorba spojů mezi nervovými buňkami = tvorba SYNAPSÍ (kulturista opakovaným cvičením vyrábí nové aktiny a myosiny …nerv.tkáň vyrábí synapse a mediatory) -Pokud se něco učím poprvé – vzniká první paměťový reflex (paměťová stopa). (…jako když vyšlapuji nový chodník v trávě…jaký je podklad, také jsou stopy) -Pokud učení opakuji… vzniká nové spojení (synapse) ale i celý metabolismus nervové buňky (nové transmitery …biochemické změny v neuronech.. produkce mitochondrií, endoplazmatického retikula, golgiho aparátů,ribozomů…)

60 Paměť Pokud se něco učím poprvé – vzniká první paměťový reflex (paměťová stopa). Tyto stopy vznikají a ukládají se v podkorových centrech … tj. v místech (skladištích) krátkodobé paměti. Zejména v hipokampu (koníček). Pokud učení opakuji … vzniká opakovaný vzruch, který donutí nervové vlákna tvořit nové spojení, nové synapse, pokud opakování bude dostatečné event. intenzívní event. značně emocionální, vznikne nejen nová synapse ale i celý metabolismus synapse (biochemické změny v neuronech.. produkce mitochondrií, endoplazmatického retikula, golgiho aparátů, ribozomů…). Toto opakované učení se ukládá v centrech dlouhodobé paměti – šedá kůra mozková

61 Neurotransmitery a paměť
Klíčem k dlouhodobé paměti je hladina nervových přenašečů acetylcholinu a nervových fixátorů paměti Adrenalin, NoA ..sídlo krátkodobé paměti je hipokampus ..sídlo dlouhodobé paměti je v různých částech šedé kůry mozku (zrakové centrum, čichové centra, pohybová centra, čelní lalok …) …Omega 3MK (EPA, DHA) tvoří 20% nervové tkáně…

62 Neurotransmitery v praxi
Schůze …pohodová, veselá…Tuky, cukry .. serotoninová pohoda …bdělá, analytická …Bílkoviny .. adrenalinová bdělost, fixace myšlenek, analytické uvažování Učení: …pro fixaci učeného si zvyšte hladinu NoA – po 2-3hod učení stěhujte nábytek, vyběhněte schodiště, cvičte … … pro zrychlení přenosu myšlenek učení, když mozek „nebere“ - berte Lecitin, omega 3MK– zvýší vám hladinu Ach

63 Reakce na potraviny Sero A, NoA Sero

64 Spánek Nervová buňka je typická mohutným metabolismem,
mohutnou látkovou výměnou, mohutnou produkci neurotransmiterů Tam, kde je velký metabolismus, musí být velký odpočinek tkání a buněk (a v nich jednotlivých organel- zejména metabolických enzymů apod.) musí nastat regenerace, tj. v klidu dokončit svoji metabolickou práci .. a proto přichází regenerační uvolnění … … … spánek.

65 Spánek Mediátory spánku – Serotonin a Melatonin
Při spánku dochází k: -poklesu teploty, poklesu dechů -zpomalení pulsů, poklesu tlaku -snížení filtrace ledvin -poklesu napětí svalů Bdění a spánek jsou nezbytné pro všechny živočichy s vysokou úrovní látkové výměny. Mediátory spánku – Serotonin a Melatonin

66 Spánek Spánek má 2 fáze: 1. nonREM (spí šedá kůra mozková)
(non rapid eye movement sleep) 2. REM (spí podkoří = most, hipokampus)...hlubší, sny (rapid eye movement sleep) HYPNÓZA: jedná se o neúplný spánek šedé kůry mozkové. Ve stavu aktivity je jenom část mozkové kůry, která vnímá hypnotizéra. Využívá se v medicíně – léčebně.

67 Mozek jako řídící centrum analyzátor
Jedná se zejména o mozková centra šedé kůry mozkové

68 Mozek jako řídící centrum – analyzátor Asociační oblasti: - motorická
- senzorická -Pre-frontální oblast – chování jedince -Temporální oblasti (fronto-occipito…) učení, paměť -Centra řeči motorické Brocovo a senzorické Wernickeovo porušení temporální asociační oblasti – 1.agnosie =neschopnost rozeznat jednotlivé předměty 2.apraxie=-“- provádět jemné cílené pohyby 3.afázie =porucha řečových funkcí neschopnost mluvit neschopnost rozumět řeči=slovní hluchota 4.alexie =slovní slepota = neschopnost rozumět napsanému slovu při poškození occipit.laloku.

69 Mozková centra MOZEČEK ROVNOVÁHA

70 Mozková kůra jako řídící centrum (analyzátor)
Tyto analytické schopnosti mozkové kůry umožní: (VELKOU INTELIGENCI) myslet, uvažovat, chovat se…, číst, psát, dělat cílené pohyby, hodně se učit a naučit

71 Limbický systém Zabezpečuje-vyhodnocuje-ovlivní:
emoce, emoční chování, pudy, instinkty radost, zlost, strach, hněv, city-lásku ovlivňuje vnitřní prostředí a to zejména vegetativní projevy emocí

72 Asociační centra mozku
lidi savci Myslet,mluvit, psát Mozková kůra Limbický systém Mozkový kmen emoce životní funkce Ryby, obojživelníci

73 Limbický systém

74 Asociační centra limbického systému
vyhodnocují podněty, řeší, řídí, koordinují: 1.senzorické centra mozkové kůry (smysly, postcentr…) 2.center autonomních nervů (srdce, plíce, git…) 3.humorální faktory – tj. hormony (NL, šž, hypofýzy, sex…) 4.změny vnitřního prostředí jedince (pH, parciální tlak O2,CO2 5.změny z okolního světa a zkušenost s okolím ….

75 Asociační centra limbického systému
Vnější prostředí – životní prostředí, politika, horory, romantický film, osudy lidí …pošta pro tebe.. Životní situace- životní zkušenosti Myšlení Senzorické pocity těla (nahromaděné v gyrus postcentralis) sluch zrak čich Látková výměna hormony

76 Závit pásový-gyrus cinguli
Hypotalamus hypofýza Závit pásový-gyrus cinguli Čichové bulby Hipokampus(koníček) Amygdala (mandlové těleso) Závit přihipokampový

77 Pásový závit-cingulum Amygdala(mandlové těleso)
Chování, emoce Pásový závit-cingulum Silné vzpomínky Emoce Čichové bulby Amygdala(mandlové těleso) hněv Hipokampus(koníček) Poznání „nového“ paměť Přihipokampový závit Vztek, zuřivost Strach

78 Hypotalamus, hypofýza Centra pro automatické řízení procesů těla
-teplotu, -příjem potravy, -vodu a minerály -krevní tlak, -cyklus spánku-bdění -činnost hormonů

79 Mozkový kmen Centra pro: -dýchání, -srdeční činnost, -bdělost
-ostražitost,

80 Mozkové etáže (šedá kůra) 1 2 3 4
Myšlení,řeč 2 Mozkové etáže (šedá kůra) emoce 3 životní funkce 4 Hemisfery limbický systém hypotalamus most, PM myšlení emoce, zlost teplota srdce, plíce řeč pudy, instinkt příjem potravy ostražitost cílený pohyb zuřivost, vztek H2O,minerály,Tk bdělost číst, psát strach hormony trvalá paměť dočasná paměť cyklus spánek

81 Duše Každý z nás by chtěl být ideál, … krásný, pohodový, sympaťák….
(nikdo nechce být cholerik, neurotik, hloupý, v depresi …..) Každý má svoji genetickou výbavu -geneticky určené metabolické cestičky -metabolické enzymy, látkovou výměnu, -metabolickou schopnost vyrábět neuro- transmitéry ..tj. množství Ach,A,NoA,Serotoninu geneticky dané množství buněk, synapsí, čímž geneticky dané myšlení, uvažování, chování, rozhodování, pohybová zručnost, učení … atd atd

82 Duše To vše můžeme ovlivnit :
naši aktivitou, stravou, režimem, učením … Vše vnímáme smysly: oči – světlo sluch – zvuky čich – pachy hmat – pocity, doteky… chuť – chemické vlivy To vše vyhodnocujeme v limbickém systému, hemisférách.

83 Duše – vidění tunelů Vše vnímáme smysly:
zrak vidí vždy v rozsahu zorného pole (možná právě proto vidíme tunel při klinické smrti) zrak vidí jenom světlo a jeho projevy (tma značí vypnutí zrakového centra… (možná právě proto vidíme v klinické smrti na konci tunelu světlo…) tj. ve zrakových centrech máme „vypálené vzpomínky na tunelové vidění a vidění světla). Příklad: když se dítě narodí s kataraktou, tj. zákalem čočky = nevidí, čímž neovlivňuje zrakem svoje zrakové centrum v mozku a zde nevzniknou žádné synapse, spoje. Když se oči (katarakta) odoperují dítě sice vidí, ale zůstává jako slepé, protože centrum zraku nefunguje.

84 Duše – převtělování „do minulosti“
Vše ovlivňujeme naší životní zkušenosti, tj. i zkušenosti od rodičů či pra..pra..pra..prarodičů (možná právě proto se můžeme převtělovat i několik generací dozadu… protože pradědeček nám odevzdal svůj šílený prožitek nebo jenom slyšený příběh, který se mu vryl do genu jako silná vzpomínka … tj. pořádná funkční nervová synapse s metabolickými projevy… tj. tvorbou a přenosem neurotransmiterů Prapraděda nám odevzdal svůj prožitek jako soubor látkové výměny na synapsích nervových vláken.

85 Duše – klinická smrt Náš CNS hlídá v každém okamžiku šílené množství
(triliony) podnětů z těla a okolí : -napětí svalů, šlach, -aktivitu a množství hormonů, -stav receptorů, - pH krve, tkání, -stupeň látkové výměny, -parciální tlaky O2, CO2, atd,atd………) Při klinické smrti najednou mozková kůra vše VYPNE, triliony reakcí nefungují, CNS je nehlídá, mozku se značně odlehčí … „nemá co dělat“ (možná právě proto lítáme pod stropem při klinické smrti..)

86 Duše = látková výměna JE SKLENICE aktuální STAVU: -látkové výměny,
-nakumulovaných hormonů, -transmiterů, -množství synapsí, -metabolitů, -enzymů, ………………… které jsou dané v našem těle geneticky, tréninkem, zkušeností ???????? Duše je pak vztah k něčemu, vyjádřen naší metabolickou schopností naši nervové tkáně (buněk)

87 Pokud budeme hodnotit myšlenku
Duše – myšlenka Je myšlenka hmotná ??? Dá se vážit ? Měřit ?? Hodnotit ??? Pokud budeme hodnotit myšlenku jako látkovou výměnu tak snad asi … ANO

88 přeji duševní pohodu a klideček


Stáhnout ppt "Nervový systém MUDr. Vladimír Compeľ."

Podobné prezentace


Reklamy Google