Salvador Dalí SALVATOR DALÍ.

Prezentace na téma: "Salvador Dalí SALVATOR DALÍ."— Transkript prezentace:

1 Salvador Dalí SALVATOR DALÍ

2 Něco málo o... SALVADOR DALÍ
Narodil se v katalánském městě Figueres v rodině místního notáře. Studoval výtvarné umění v Madridu, ale ze školy jej v roce 1926 vyloučili. Pobyt ve španělském hlavním městě však pro jeho další  život znamenal přínos,neboť se zde seznámil se dvěma významnými umělci,kteří se zásadním způsobem podíleli na formování jeho názorů a stali se jeho blízkými přáteli. Těmito muži byli básník Federico García Lorca a filmový režisér Luis Banuel. Koncem dvacátých let se Dalí usazuje v Paříži a záhy se stává nejvýznamnějším představitelem surrealistického malířství. V Paříži se seznamuje s tehdejší manželkou Paula Eluarda, Elenou Diakonovou, známou pod přezdívkou GALA, která se v krátké době rozvádí a stává se Dalího celoživotní družkou. V srpnu 1940 se malíř stěhuje do Spojených států ; v následujících letech si vydobývá mezinárodní renomé a do konce života již nepřestává být světově proslulou osobností… SALVADOR DALÍ

3 Jen zlomek Dalího nejslavnějších obrazů…

4 Salvador Dalí,nejen geniální malíř…
Luis Buñuel a Salvador Dalí byli přáteli už od počátku 20. let, kdy se seznámili během studií v Madridu. Později, v lednu roku 1929, při jedné z Buñuelových návštěv Dalího ve Figueresu, si oba vyprávěli sny z předcházející noci. Buñuel popsal dlouhý mrak, který „jako břitva “ rozřízl kulatý měsíc, Dalí zase ve snu viděl ruku plnou mravenců a navrhl o tom natočit film…

5 ANDALUSKÝ PES-obsah Film nevypráví příběh v běžném slova smyslu, ale je tvořen rychlým sledem surrealistických obrazů. Otevírá ho prolog, ve kterém sám režisér brousí břitvu, aby v zápětí vyšel na balkon, kde jí, poté co úzký mrak zrychleně přejede přes měsíc na obloze, rozřízne oko sedící dívky. Další scény jsou spojovány postavami muže a ženy, kteří rozvíjejí svůj vztah v surrealistickém prostředí – světě, kde se mísí reálné a snové, kde čas ani prostor nejsou omezeny známými pravidly. Osoba zastřelená v pokoji tak dopadá na zem v parku, ochlupení z dívčina podpaží se náhle objevuje na mužově tváři. Času je ubírána veškerá hodnota a význam především uváděcími titulky (o osm let později, ve tři hodiny ráno, o šestnáct let dříve, na jaře,…). K nejznámějším scénám patří ruka, z níž vylézají mravenci, prsa ženy, které se pod rukama muže, jenž v tu chvíli dostává mrtvolný výraz, mění v hýždě nebo muž s veškerým úsilím táhnoucí na lanech za sebou množství bizarních předmětů: starozákonní desky, dva účastníky kněžského semináře (jednoho z nich ztvárňuje Dalí) a koncertní křídla, na nichž leží mrtví osli.

6 Vznik filmu V průběhu týdne společně napsali scénář k filmu, který neměl mít žádné logické, racionální nebo psychologické vysvětlení. Používali metodu podobnou surrealistickému automatickému psaní. Hlavní důraz je tedy kladen na oblast nevědomí, film je složen s obsesí autorů a obrazů, které je přitahovali, aniž často věděli proč. Také samotný název vůbec nesouvisí s obsahem filmu – nevyskytuje se v něm jediný pes. Později Federico Garcia Lorca (Andalusan) ve filmu viděl útok na svou osobu, myslel si, že on má být tím psem. Finanční prostředky k realizaci poskytla Buñuelova matka. Natáčení trvalo asi čtrnáct dní v ateliérech v Paříži a Le Havru. Poté co Buñuel film sestříhal, předvedl ho v Paříži Louisi Aragonovi a Manu Rayovi, kteří jím byli nadšeni a dožadovali se veřejného promítání. Soukromá premiéra se konala 6.června 1929 ve Studiu des Ursulines a shromáždila se na ní celá surrealistická skupina a někteří další pařížští umělci (Picasso, Cocteau,…). Původně byl němý film doprovázen zvukem Wagnerovy Tristana a Isoldy a argentinskými tanci pomocí gramofonu za promítacím plátnem. K filmu byl zvuk poprvé přidán v roce 1960. U části publika film podle očekávání vyvolal pohoršení, ale jinak byl přijímán poměrně kladně a zůstal uváděn po celých osm měsíců. To vyvolalo podezření především v Bretonově skupině, do které byl po natočení filmu Buñuel přijat, a pod jejím vlivem nakonec prohlásil, že se v jeho očích jedná o návod k sebevraždě.

7 „Gala“- osudová žena… I ve Španělsku dobře znají ono známé přísloví „ Za vším hledej ženu“. Tou ženou byla pro Dalího nejsmyslnější dáma surrealistické Paríže, Gala, rodená Elena Dimitrovna Diakonová - Ruska. Předtím, než ji Dalí poznal, by l tichým, plachým, mladým mužem, který neměl ženu. Ona už měla 34 let, on jen Žena s volnými mravy, o které se vyprávěly celé legendy, byla jeho pravým opakem... Gala byla deset let provdaná za básníka Paula Eluarda, avšak po návštěve Dalího se roku 1929 toto manželství rozpadlo... V Dalího životeto bylo nejkrásnější období,od tohoto dne ho jeho manažerka,milenka a  manželka neopustila. Gala, která v dětství žila v Rusku , využila všechnu svou energii a kontakty, které měla v Paříži, na povznesení Dalího kariéry... Na popud své manželky, odešli do Ameriky. Během druhé světové války v New Yorku Dalí celkem dobře vydělával malovaním plagátů a známých osobností. Toto období je spojené se začátkyy jeho portrétové malby a napsáním autobiografie Tajemný život Salvadora Dalího. Do Španělska se s Galou vrátil po válce...maluje první náboženské obrazy. Galu namaloval jako madonu z Port Lligatu; na žádost Dalího papež tento obraz schválil. Až roku 1958 sa v Španielsku církevně oženil s Galou. Během jarních a letních měsíců žili v Katalánsku, v zimě v Paríži a New Yorku -kvůli obchodu. Gala potřebovala peníze, neboť měla spoustu mladších milenc, kterým kupovala hodnotné dary. Časem jí však nevystačily na pokrytí výdajů tržby za prodej manželových obrazů.. To mělo za následek, že v šedesátých letech svými nekalými praktikami znevážila jméno svého manžela.. Gala zemřela roku 1982,měla 86 let Je pochována v hrobce zámku,kde žila.. Její smrt Dalího psychicky i fyzicky zničila. Stávalo se, že noci trávil v hrobce, kde odpočívala jeho Gala. Pronásledovali ho halucinace a poslední roky jeho života byly vleknousí se strašlivou agónií... Návštevníky galérie určitě překvapí, že Dalí odpočívá v přízemí sám, bez milované Galy. Na mramorové desce je jen rok narození a skonu- 23. ledna 1989.

8 „Malá galerie“