Koncentrační tábory Miloš Bečvář.

Prezentace na téma: "Koncentrační tábory Miloš Bečvář."— Transkript prezentace:

1 Koncentrační tábory Miloš Bečvář

2 První koncentrační tábory
Termín koncentrační tábor byl poprvé použit v roce 1896, kdy nechal španělský generál Valeriano Weyler y Nicolau koncentrovat kubánské obyvatelstvo do speciálních táborů. Koncentrační tábory budovala i britská armáda během druhé búrské války v letech 1900–1902 v Jižní Africe (30 až 40 tisíc obětí). Německá armáda v letech 1904–1909 v Jihozápadní Africe (Namibie) – Gobabis, Lüderitz, Shark Island, Swakopmund, Windhoek (60 až 70 tisíc obětí).

3 Koncentrační tábor – v češtině také lágr – je zařízení k hromadnému věznění, případně likvidaci politických vězňů, členů etnických nebo menšinových skupin, kteří jsou zadrženi z důvodů státní bezpečnosti, jako pracovní síla nebo z trestu bez obžaloby či řádného právního procesu.

4 Koncentrační tábor Terezín - souhrnné označení nacistických represivních zařízení zřízených za 2. světové války za pevnostními zdmi a valy Terezína. Jednalo se o věznici gestapa (v Malé pevnosti, od června 1940) a o židovské ghetto (v Hlavní pevnosti, od listopadu 1941). Pevnost Terezín byla založena v roce 1780 Josefem II. Její stavba trvala pouhých 10 let, v roce 1790 proběhlo přezkoušení zavodňovacího systému a pevnost byla prohlášena za bojeschopnou. Postavena byla na strategickém místě soutoku Labe a Ohře a měla sloužit jako obranná pevnost před vpády Prusů Malá pevnost už od svého založení sloužila jako vojenská trestnice a i nadále byla využívána jako vězení. Už za 1. světové války tu byly vězněny tisíce politických vězňů a válečných zajatců (Rusů, Italů, Srbů, Rumunů), mezi nimi také Gavrilo Princip.

5 Terezín

6 Koncentrační tábor Ravensbrück
Nacistický koncentrační tábor Ravensbrück byl tábor určený především pro ženské vězně, nacházející se na severu Německa asi 90 km od Berlína poblíž vesnice Ravensbrück. Budování tábora začalo v listopadu 1938 pod vedením Heinricha Himmlera a první vězni sem přijeli v květnu Na jaře 1941 k hlavnímu táboru přibyl malý pobočný tábor pro muže. Mezi léty 1939 a 1945 prošlo táborem přes 130 000 vězeňkyň – jenom 40 000 se však dožilo konce války. Vězni pocházeli z různých zemí okupovaných Německem, ale největší skupinu tvořili jednoznačně Poláci – polských žen bylo v táboře asi 40 000. Prvními vězni v Ravensbrücku bylo přibližně 900 žen. Byly sem transportovány z koncentračního tábora Lichtenburg v Sasku v květnu Na konci roku 1942 už osazenstvo tábora čítalo asi 10 000 vězeňkyň, v lednu 1945 dokonce 45 000. Ravensbrück měl 70 pobočných táborů, kam byli vězni posíláni na práci. Na konci války, z obav před postupující Rudou armádou, se Němci rozhodli evakuovat tábor a vypravili vězně (asi ) na tzv. pochod smrti. V táboře zůstalo asi 3 500 žen a 300 mužů, ti pak byli osvobozeni sovětskou armádou 30. dubna 1945.

7 Takto zacházeli z vězni

8 konec