Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnost Ing. Vladimír KARAFFA, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnost Ing. Vladimír KARAFFA, CSc."— Transkript prezentace:

1 Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnost Ing. Vladimír KARAFFA, CSc.

2 Cíl přednášky Co je cílem: vymezit problematiku, zorientovat v hlavních oblastech, zodpovědět na často diskutované otázky Co není cílem: vysvětlit celou problematiku vyčerpávajícím způsobem

3 Úvod Kolektivní bezpečnost … vytvoření systému, ať již regionálního, nebo celosvětového, jehož účelem je na základě spolupráce států udržet mír a bezpečnost a zajistit, aby nedošlo k napadení jednoho státu druhým státem Současně: zahrnuje i závazek zúčastněných států vystoupit společně proti případnému útočníkovi; znamená také odstranění příčin, které by mohly vést k vypuknutí války. Předpokladem kolektivní bezpečnosti je zákaz použití síly a hrozby silou v mezinárodních vztazích a povinnost řešit všechny mezinárodní spory pokojnými prostředky Nynější systém kolektivní bezpečnosti je zakotven v Chartě OSN Kolektivní bezpečnost může být též prováděna v rámci regionálních organizací které jsou slučitelné s cíli a zásadami OSN

4 Struktura přednášky Úvod Bezpečnost v současném světě Charakteristika organizací kolektivní bezpečnosti (OSN, OBSE, NATO, EU) Východiska pro zajištění bezpečnosti ČR Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti Závěr

5 Současný svět a bezpečnost Globalizace Komplexnost Extremizmus Asymetrie Dominance BRICK Regionalismus Vojenské řešení Nestátní aktéři Human Security Zdroje Klimatické změny Proliferace

6 Charakteristika organizací kolektivní bezpečnosti Organizace spojených národů United Nations Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Organizace severoatlantické smlouvy North Atlantic Treaty Organization Evropská unie European Union

7 Fakta: OSN byla založena v San Franciscu na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce Hlavní orgány OSN: Rada bezpečnosti OSN (výkonný orgán); Ekonomická a sociální rada OSN; Mezinárodní soudní dvůr; Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN; Poručenská rada (formálně ukončila činnost ). Valné shromáždění se skládá ze všech 192 členských států OSN Generální tajemník OSN - Ban Ki-moon. Organizace spojených národů United Nations

8 Charta OSN: je zakládající statut OSN a byla přijata 26.června 1945 na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku; kodifikuje základní principy mezinárodních vztahů — od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů; závazky podle Charty mají přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv; vyžaduje pro všechny donucovací akce regionálních organizací předchozí zmocnění Rady bezpečnosti OSN; k Chartě je – jako její nedílná součást – připojen i Statut Mezinárodního soudního dvora; Organizace spojených národů United Nations

9 Cíle OSN do roku 2015: snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost Organizace spojených národů United Nations

10 Mírové operace OSN: fungují pod velením a kontrolou generálního tajemníka OSN; reprezentují spíše morální autoritu než sílu zbraní; reflektují univerzalitu Spojených národů ve svém složení; jsou vysílány se souhlasem stran zainteresovaných v konfliktu; jsou neutrální a fungují bez předsudků vůči právům a aspiracím jakékoli strany konfliktu; nepoužívají ani nehrozí použitím síly kromě případů nutné sebeobrany; riskují co nejméně a snaží se o minimální ztráty Organizace spojených národů United Nations

11 Funkce operací na udržení míru OSN od konce studené války Zdroj: BUREŠ O., DUŠKOVÁ L., Čeští vojáci a operace na udržení míru OSN, Obrana a strategie č. 2/2007, UO Brno Humanitární Ochrana humanitárních konvojů Ochrana humanitárních pracovníků Zajištění humanitární pomoci Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Pomoc při repatriaci uprchlíků Monitoring uprchlíků Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Humanitární Ochrana humanitárních konvojů Ochrana humanitárních pracovníků Zajištění humanitární pomoci Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Pomoc při repatriaci uprchlíků Monitoring uprchlíků Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Vojenské Monitoring dohod o příměří Monitoring nárazníkových zón Odzbrojení znepřátelených frakcí Kontrola rozmístění místních sil Prevence infiltrace Prevence občanské války Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Dozor nad regionálním rozdělením Odstraňování min Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Vojenské Monitoring dohod o příměří Monitoring nárazníkových zón Odzbrojení znepřátelených frakcí Kontrola rozmístění místních sil Prevence infiltrace Prevence občanské války Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Dozor nad regionálním rozdělením Odstraňování min Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Politické Udržování pořádku a dodržování zákonů Pomoc při obnovně funkční vlády Pomoc s udržením nezávislosti Vyjednávání s vládnoucími entitami Administrace voleb Vykonávání dočasné místní správy Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Management a arbitráž lokálních sporů Tzv. „confidence-building“ opatření Výcvik místní policie Politické Udržování pořádku a dodržování zákonů Pomoc při obnovně funkční vlády Pomoc s udržením nezávislosti Vyjednávání s vládnoucími entitami Administrace voleb Vykonávání dočasné místní správy Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Management a arbitráž lokálních sporů Tzv. „confidence-building“ opatření Výcvik místní policie Organizace spojených národů United Nations

12 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Fakta: vytvořena začátkem 90. let minulého století jako nástupkyně Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE), která působila v rámci tzv. helsinského procesu zahájeném podepsáním Helsinského závěrečného aktu v srpnu 1975; 56 účastnických států Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky; je největší regionální bezpečnostní organizací na světě; zabývá se včasným varováním, prevencí konfliktů, zvládáním krizí a obnovou po ukončení konfliktu; v praxi zejména: kontrola zbrojení; preventivní diplomacie; opatření na posilování důvěry a bezpečnosti; lidská práva; demokratizace; monitorování voleb; bezpečnostní aspekty v oblasti ekonomiky a životního prostředí. účastnické státy mají stejná práva; rozhodnutí mají pouze politickou závaznost a jsou přijímána konsenzem; předsednictví na rotačním principu. Paris Summit of Heads of State in 1990

13 Hlavní cíle OBSE: podpora a rozvoj plně demokratické společnosti; prevence lokálních konfliktů; obnovování stability a míru ve válečných oblastech; prosazování kolektivní bezpečnosti, odstraňování rozdílů mezi státy. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Hlavní orgány: Summit hlav států nebo vlád. Ministerská rada (ministři zahraničních věcí); Vysoká rada - Ekonomické fórum; Stálá rada (konzultační i rozhodovací grémium, zasedá ve Vídni); Fórum pro bezpečnostní spolupráci; Trojka OBSE; Sekretariát v čele s generálním tajemníkem se sídlem ve Vídni. Parlamentní shromáždění OBSE – zasedá v Kodani; Vysoký komisař pro národnostní menšiny. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODHIR se sídlem ve Varšavě). Představitel OBSE pro svobodu médií. Polní mise OBSE. Plánovací skupina na vysoké úrovni.

14 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Hlavní politicko – vojenské aktivity : Kontrola zbrojení (odzbrojování) Předcházení konfliktům () (Conflict Prevention) Kontrola hranic (Border Management) Boj s terorismem Vojenské reformy Pomoc při budování policie (Policing)

15 Orgány pro kontrolu zbrojení a opatření na posilování důvěry a bezpečnosti: 1.Fórum pro bezpečnostní spolupráci (Forum for Security Cooperation): zabývá se kontrolou zbrojení a opatřeními na posilování důvěry a bezpečnosti organizuje a provádí inspekce a ověřovací návštěvy rámec tvoří Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS) 2.Středisko pro předcházení konfliktům (Conflict Prevention Centre): primární nástroj včasného varování, předcházení a řešení krizí a urovnaní vztahů; odpovědné za spolupráci s mezinárodními a nevládními organizacemi a za dohled nad misemi; 2.Spojená konzultační skupina (Joint Consultation Group): orgánem zabývající se plněním závazků o dodržování početních limitů armád a jednotlivých vybraných druhů vojenské techniky 2.Komise pro otevřené nebe (Open Sky Commission): zřízena na základě Smlouvy o otevřeném nebi ke koordinaci aktivit a hodnocení jejich výsledků Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe

16 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Jihovýchodní Evropa OSCE Presence in Albania OSCE Mission to Bosnia and Herzegovina OSCE Mission to Montenegro OSCE Mission to Serbia OSCE Mission in Kosovo OSCE Spillover Monitor Mission to Skopje OSCE Office in Zagreb Východní Evropa OSCE Office in Minsk OSCE Mission to Moldova OSCE Project Co-ordinator in Ukraine Jihovýchodní Evropa OSCE Presence in Albania OSCE Mission to Bosnia and Herzegovina OSCE Mission to Montenegro OSCE Mission to Serbia OSCE Mission in Kosovo OSCE Spillover Monitor Mission to Skopje OSCE Office in Zagreb Východní Evropa OSCE Office in Minsk OSCE Mission to Moldova OSCE Project Co-ordinator in Ukraine Jižní zakaukazsko OSCE Office in Baku OSCE Mission to Georgia OSCE Office in Yerevan Personal Representative of the Chairman-in-Office on the Conflict Dealt with by the OSCE Minsk Conference Střední Asie OSCE Centre in Ashgabad OSCE Centre in Astana OSCE Centre in Bishkek OSCE Office in Tajikistan OSCE Project Co-ordinator in Uzbekistan Jižní zakaukazsko OSCE Office in Baku OSCE Mission to Georgia OSCE Office in Yerevan Personal Representative of the Chairman-in-Office on the Conflict Dealt with by the OSCE Minsk Conference Střední Asie OSCE Centre in Ashgabad OSCE Centre in Astana OSCE Centre in Bishkek OSCE Office in Tajikistan OSCE Project Co-ordinator in Uzbekistan Polní operace OBSE

17 Historie ? Evropská společenství (ES*) E V R O P S K Á U N I E ( E U ) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství (ES) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom Spravedlnost a vnitřní věci –> ES Policejní a justiční spolupráce (PJS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva Maastrichtská smlouva Amsterodamská smlouva Niceská smlouva Lisabonská smlouva Evropská unie European Union

18 členové; kandidátské země; státy, které uzavřely Stabilizační a asociační dohodu; další možní členové. Politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 členských států s celkem 496 miliony obyvatel (přibližně 7,5 % světové populace EU Evropská unie European Union

19 Orgány EU Evropský parlament Rada EU Evropská komise Soudní dvůr Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropský ombudsman Evropské agentury Další orgány EU přímo volený legislativní orgán hlavní rozhodovací a legislativní orgán zasedání v 9-ti ministerských formátech (GAERC) hlavní rozhodovací a legislativní orgán zasedání v 9-ti ministerských formátech (GAERC) výkonný orgán a iniciátor legislativních návrhů EU Evropská rada vrcholné zasedání na úrovni prezidentů a předsedů vlád stanovení hlavních směrů ve vývoji politiky EU vrcholné zasedání na úrovni prezidentů a předsedů vlád stanovení hlavních směrů ve vývoji politiky EU EDA Evropská unie European Union

20 EU Evropská bezpečnostní a obranná politika (ESDP) Po zkušenostech se Západoevropskou unií a vzhledem ke krizovému vývoji v některých evropských i mimoevropských regionech v 90. letech, začala EU formovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku: Po zkušenostech se Západoevropskou unií a vzhledem ke krizovému vývoji v některých evropských i mimoevropských regionech v 90. letech, začala EU formovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku: Maastrichtská Smlouva o EU (evropské identita, vymezování ESDP jako druhý pilíř EU) 1998 –Britsko-Francouzský Summit (zahájena výstavba ESDP) Zasedání Evropské rady v Helsinkách (cílů výstavby sil Headline Goal 2003) Zasedání Evropské rady v Nice (zřízení permanentních politicko-vojenské orgánů, rozpracování HLG 2003) Zasedání Evropské rady v Thessaloniki (implementace dohody Berlín Plus, rozhodnutí o vytvoření Evropské obranné agentury v roce 2004 (EDA) 2003 až Smlouva o Ústavě pro Evropu, Evropská obranná strategie, HG 2010 (vytvoření sil rychlé reakce EU – BG), Barcelonská studie 2004 – založení EDA (European Defence Agency) 2003 – nyní – mírové mise (BaH, FYROM, Kongo, Kosovo, Čad, Somálsko, Afganistan, Gruzie) 2007 – Lisabonská smlouva

21 Evropské pojetí „lidské bezpečnosti“ EU

22 v konfliktech bojující strany záměrně a beztrestně zaměřují své útoky na civilisty; konflikty mimo Evropu jsou čím dál tím více zdrojem ohrožení občanů EU; tradiční bezpečnostní politika byla založena na obraně hranic a „zadržování hrozeb“ se neosvědčila; vojenské zásahy mohou být kontraproduktivní; žádná z nových hrozeb není čistě vojenská, ani nelze žádné z nich čelit čistě vojenskými prostředky. Klasické zbraně jsou na „válku s civilisty“ málo účinné; orientace na lidská práva vyvolává protiválečné hnutí; preventivní zasahování, jehož cílem je usnadnit demokratické změny je lepší než pouhé zadržování hrozeb; Evropa musí zvýšit svoji schopnost aktivně přispívat ke globální bezpečnosti; nejčastějším zdrojem hrozeb jsou regionální konflikty a zhroucení státní moci; samotná existence státu není automaticky zárukou bezpečnosti jeho občanů. Východiska pro doktrínu lidské bezpečnosti EU

23 Morální. Každý lidský život má stejnou cenu a nelze se smířit s tím, že se v zoufalých podmínkách cena lidského života nerespektuje. Právní. Mezinárodní instituce, jako je EU, mají nejen právo, ale přímo právní povinnost dbát na zajištění lidské bezpečnosti na celém světě. „Osvícené sobectví“. Evropané se nemohou cítit bezpečně, dokud existuji zdroje hrozeb mimo Evropu a lidé jinde na světě žijí ve vážném ohrožení. Pilíře doktríny lidské bezpečnosti EU

24 Principy evropského pojetí „lidské bezpečnosti“ EU 1.Prvořadá důležitost lidských práv Bezpečný stát versus bezpečný občan Jus ad bellum Civilisté v ozbrojeném konfliktu Kolektivní a individuální zodpovědnost 2.Jasná politická autorita Legitimita použití ozbrojených sil Nástroje EU Stabilizace 3.Multilateralismus Mezinárodní instituce Společné pravidla činnosti Koordinace 4.Postup od nejnižší úrovně po nejvyšší Prioritní je zájem lidí Aktivní obyvatelstvo 1.Prvořadá důležitost lidských práv Bezpečný stát versus bezpečný občan Jus ad bellum Civilisté v ozbrojeném konfliktu Kolektivní a individuální zodpovědnost 2.Jasná politická autorita Legitimita použití ozbrojených sil Nástroje EU Stabilizace 3.Multilateralismus Mezinárodní instituce Společné pravidla činnosti Koordinace 4.Postup od nejnižší úrovně po nejvyšší Prioritní je zájem lidí Aktivní obyvatelstvo 5.Soustředění na regiony Války nemají hranice „Bezešvý“ přístup 6.Používání právních nástrojů Prosazování práva Úloha vojáků. Vymahatelnost práva 7.Přiměřené použití síly Ochrana civilistů. Omezování použití síly. Právo na sebeobranu 5.Soustředění na regiony Války nemají hranice „Bezešvý“ přístup 6.Používání právních nástrojů Prosazování práva Úloha vojáků. Vymahatelnost práva 7.Přiměřené použití síly Ochrana civilistů. Omezování použití síly. Právo na sebeobranu

25 Organizace severoatlantické smlouvy Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) byla založena podepsáním „Washingtonské smlouvy“ 12 státy Postupně se připojily: SRN – 1955 Řecko, Turecko – 1952 Španělsko – 1982 ČR, Polsko, Maďarsko – 1999 Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko Funkční principy: zásada nedělitelnosti : ohrožení bezpečnosti jednoho z členů je ohrožením všech (čl. 5) rozhodnutí jsou utvářena konsensuálně Je v souladu s čl. 51 Charty OSN Má: politickou strukturu (NAC, DPC, NPG, SG, IS, Civil Committees) velitelskou strukturu (MC, ACO, ACT) NATO je organizace 26 států – nemá vlastní síly a prostředky Fakta

26 Východiska pro zajištění bezpečnosti ČR

27 ČR a globální bezpečnost Klíčová opatření bezpečnostní politiky ČR: podporovat pozitivně se orientující mezinárodni organizace a ovlivňovat je v souladu s českými národními zájmy (OSN, EU, Rada Evropy, Evropský parlament, NATO, OBSE, Světová banka, Mezinárodní měnový fond apod.), a to zvláště pokud jde o posilování bezpečnosti a obrany a nešíření zbraní hromadného ničení a o odzbrojení; mít vliv na strategickou bezpečnostní a obrannou koncepci NATO a evropskou bezpečnostní a obrannou politiku v Evropské unii, zvláště pokud jde o středoevropský a východoevropský prostor; podporovat transatlantickou spolupráci v rámci NATO a EU; účastnit se různých typů zahraničních operací v rámci NATO, OSN a EU; zvýšit úroveň informovanosti občanů o bezpečnostní politice ČR i o praktických opatřeních k jejímu naplňování; prohlubovat civilní řízení armády a vytvořit prostředí pro její občanskou a politickou podporu; podporovat vzájemnou spolupráci mezi resorty zahraničních věcí, obrany a vnitra při komplexním řízení systému bezpečnosti.

28 Bezpečnostní zájmy ČR Další významné zájmy (zajištění životních a strategických zájmů, zvyšování kvality života občanů ČR a efektivity veřejné správy) Životní zájmy (zajištění existence ČR, její suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti; dále pak je životním zájmem obrana demokracie a právního státu a ochrana základních lidských práv a svobod obyvatel) Strategické zájmy (slouží k ochraně životních zájmů a k zajištění společenského rozvoje a prosperity ČR) Bezpečnostní strategie ČR schválena vládou ČR dne 10. prosince 2003

29 Strategické zájmy ČR bezpečnost a stabilita – především v euroatlantickém prostoru; zachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN; pevná transatlantická vazba v rámci NATO a budování strategického partnerství mezi NATO a EU; komplementární rozvíjení obranných schopností NATO a EU; rozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, stabilizace a demokratizace; potírání mezinárodního terorismu; snižování rizika šíření zbraní hromadného ničení (ZHN) a jejich nosičů; eliminace organizovaného zločinu a nelegální migrace; snížení rizika napadení území ČR zbraněmi hromadného ničení – pomocí raket či jiných prostředků; podpora regionální spolupráce; zajištění ekonomické bezpečnosti ČR prostřednictvím posilování globální ekonomické stability, diverzifikací zdrojů strategických surovin, výrobků, služeb, zdrojů a forem kapitálových toků a ochrany strategických infrastruktur; posilování konkurenceschopnosti domácího obranného průmyslu a zajištění adekvátní úrovně strategických rezerv; podpora šíření svobody a demokracie a principů právního státu.

30 Vojenská strategie ČR Schválena vládou ČR Politické zadání pro ozbrojené síly ČR Politicko-vojenské ambice: Použití jednotek OS ČR v budoucích operacích v principu není, vyjma arktických oblastí, geograficky omezeno. ČR, kromě operací kolektivní obrany podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy, deklaruje ambici působení v operacích těmito uskupeními: brigádním úkolovým uskupením nebo jeho ekvivalentem bez rotace; praporním úkolovým uskupením s rotací po šesti měsících. V rámci nasazení praporního úkolového uskupení jsou ozbrojené síly schopny až na jeden rok poskytnout velitelství pro mnohonárodní brigádní úkolové uskupení; rotním úkolovým uskupením po dobu šesti měsíců s rotací nebo ekvivalentním uskupením letectva po dobu tří měsíců bez rotace; uskupeními do výše praporu určenými do pohotovosti v rámci sil rychlé reakce NATO (NATO Response Forces - NRF) nebo bojových jednotek EU (Battle Groups EU - BG EU); speciálními uskupeními nebo skupinami odborníků, a to například speciálními jednotkami a odřady, nebo expertními týmy v oblasti výcviku a poradenství; silami a prostředky podle aktuálních možností na podporu civilních orgánů a organizací a letecké přepravní kapacity do humanitárních a záchranných operací mimo území ČR; ČR má k dispozici 40 % svých ozbrojených sil schopných operačního nasazení (deployable). Z tohoto počtu 8 % z nich bude, podle potřeby, trvale nasazených.

31 Působení českých vojáků v zahraničních misích na udržení míru je explicitně zmíněno v v paragrafu č. 42 Bezpečnostní strategie České republiky kde se uvádí, že ČR „přispěje podle svých možností civilními i vojenskými prostředky také do mírových operací, které sice nevyplývají ze smluvních závazků či přímého ohrožení, ale jsou v souladu se zájmy ČR“. Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti

32 Účast ozbrojených sil ČR ve vojenských misích v období

33 ZASAZENÍ JEDNOTEK AČR V ZAHRANIČÍ – BŘEZEN 2009 MONUC Kongo (3)MONUC UNMIK Kosovo (1)UNMIK UNOMIG Gruzie (5)UNOMIG UNAMA Afghánistán (1)UNAMA

34 Čeští politici: akcentují specifické národní zájmy ČR spíše než zájmy univerzální, zpředmětněné v Chartě OSN Účastníci misí a velení AČR: vyzdvihují schopnost českých vojáků fungovat v mnohonárodnostním prostředí a z toho plynoucí cenné zkušenosti, jako například přímou zodpovědnost za své a cizí životy Zahraniční ohlasy - vesměs kladné: Češi jsou národem, který hodně pomáhá a je ochoten pomoci komukoliv čeští vojáci neměli žádné větší problémy ani konflikty s místním obyvatelstvem nezaujatost a nestrannost; většina českých vojáků a priori neinklinuje k žádnému náboženskému vyznání Názory na působení českých OS v zahraničí

35 Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti - OSN Členství v Radě bezpečnosti v letech –V té době se řešily dvě desítky konfliktů ve světě a dalším otázkám (vedení mírových operací, nešíření jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení, ale i zlepšení jejích pracovních metod). –Delegace ČR v průběhu členství v Radě bezpečnosti svoji činnost soustředila především na situaci v bývalé Jugoslávii, Iráku, Libyi, Gruzii, Libérii, Rwandě a Burundi. –Dvakrát v daném období na ČR připadlo předsednictví Radě bezpečnosti (v lednu 1994 a v dubnu 1995). –Po celé dva roky ČR předsedala sankčnímu výboru Rady bezpečnosti vůči Libyi. –ČR poukázala na genocidu ve Rwandě Předsednictví 57. Valného shromáždění OSN –ČR působila jako předsednická země 57. Valného shromáždění OSN. –Předsedou Valného shromáždění byl dne 8. července 2002 zvolen Jan Kavan a vykonával tuto funkci v období od 10. září 2002 do 15. září Priority ČR na zasedáních VS OSN –reformní procesy a revitalizace Valného shromáždění, lidská práva, boj proti terorismu, odzbrojení a nešíření ZHN, životní prostředí a udržitelný rozvoj, rozvojové aktivity, operace OSN.

36 Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti - OBSE ČR podporuje vyváženost činností všech tří dimenzí OBSE (politicko-bezpečnostní, ekonomicko-environmentální a lidsko- právní) priority v politicko-bezpečnostní oblasti: kontrola ozbrojených sil, omezování šíření ručních zbraní boj proti používání protipěchotních min podpora prohlubovaní spolupráce s euro-atlantickými organizacemi aktivity v oblasti režimu kontroly odzbrojení, která probíhají v rámci S-KOS. aktivní podíl na bezpečnostních a volebních pozorovatelských misích řadě účastnických států OBSE. ČR plnila úlohu předsednické země OBSE v roce 1992, tehdy ještě jako Česká a Slovenská Federativní Republika

37 Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti - EU

38 NATO a bezpečnost ČR Václav Havel: NATO vstupuje po pádu železné opony, po pádu komunismu do naprosto nové éry svého života, kdy přerůstá v celoevropskou obrannou alianci demokratických zemí. Václav Klaus: Cítím, že NATO není jen aliancí bezpečnostní, ale NATO je širší struktura Přemysl Sobotka: 12. března 1999 je datum, které znamená, že jsme se vrátili tam, kde jsme byli před druhou světovou válkou Jiří Paroubek: Jsem rád, že to byla česká soc. dem., která dovedla republiku do NATO. Český stát je tím zabezpečen tak, jako nebyl nikdy ve svých dějinách; Jan Vidím: I když je Aliance pomalá, tak je jediná schopná zasahovat proti darebným a ničemným systémům Jan Hamáček: Nejsem ten, kdo by chtěl vystupovat z NATO, protože bychom se vzdali nejlepší bezpečnostní záruky Alexandr Vondra: Vždycky je možno představit si alternativy, i k NATO – že budeme spoléhat sami na sebe, že budou jiné aliance, ale osobně nevím o lepším způsobu, jak by západ držel pohromadě Vojtěch Filip: NATO je pakt minulosti, a protože budoucnost zatěžuje, tak je vhodné uvažovat o společné bezpečnostní politice EU a pro realizaci tohoto cíle vystoupit z vojenské složky NATO; Miloš Zeman: Členství republiky v Alianci je nutné, neboť zabrání zahraničním turistům, aby do země přijížděli v tancích

39 Některé názory z českého tisku : Nikdy jsme nebyli víc chráněni Jsme v jediné fungující vojenské alianci Evropa užívá už šedesát let dobrodiní míru a bezpečí, deset z toho i my. NATO v tom míru hraje rozhodující roli Opírá se o solidaritu s mušketýrským heslem „všichni za jednoho, jeden za všechny“. A nebude-li fungovat solidarita, nebude fungovat ani aliance Na útok proti NATO nemůže vážně pomyslet žádná mocnost planety NATO se osvědčilo. Obrovská vojenská síla s odstrašujícím mysteriem jaderných pum nepřivedla státy k zničující válce, nýbrž k míru NATO slouží k tomu, aby se demokracie ubránila každé ideologii, která ji nechce Aliance se stala z obránce Evropy před sovětskou hrozbou vývozcem stability a demokratických hodnot Aliance účel plní, protože díky článku pět Washingtonské smlouvy máme bezpečnostní záruky Vojsko bývalé Varšavské smlouvy se změnilo v respektovaný sbor NATO Aliance je pojistka, kterou se učíme používat Spojení s USA je zárukou stability v Evropě NATO a bezpečnost ČR

40 Vlastní hodnocení pro ČR dnes není jiná alternativa jak zajistit vlastní bezpečnost než členství v NATO –globalizace přináší globální hrozby, kterým lze čelit jen globálně –v Evropě již neplatí „my“ a „oni“ –na vlastní obranu nemáme prostředky nikdo neinvestuje svůj kapitál v zemi, která není bezpečná ČR se členstvím v NATO jednoznačně vymezuje do sféry demokratických zemí euroatlantické civilizace členství v NATO nás učí spoluzodpovědnosti za řešení globálních problémů světa bezpečnostní záruky nejsou zadarmo. Investovat musíme nejen do vlastních OS, ale i k prosazení bezpečnostních zájmů spojenců NATO je organizace, kde se ČR může prosadit ozbrojené síly ČR nejsou jen k obraně ČR, ale i k obraně spojenců

41 Odpovědi na některé diskutované otázky –neutralita má význam jen tehdy, když je všemi respektována –„mír nemá mít zbraně; svoboda se udržuje a brání dobrým slovem“. To platí jen mezi přáteli... –ČR bude vždy malou zemí závislou na svém okolí, na svých spojencích, přestože se ji to už mnohokrát nevyplatilo –musíme si zvyknout, že hrozby našich spojenců jsou i našimi hrozbami Více než tři čtvrtiny Čechů podle výsledků průzkumu agentury STEM souhlasí s členstvím ČR v Severoatlantické alianci. Dvě třetiny lidí pokládají Česko za plnoprávného člena aliance a 70 procent považuje členství v NATO za nejlepší způsob, jak zajistit zemi bezpečnost

42 Závěr Globální svět vyžaduje globální řešení bezpečnosti Žádný systém není dokonalý a nezaručí 100% spolehlivost ČR není schopna přispět silou své ekonomiky a zbraní – musí se prosadit schopností svých lidí

43 Otázky do semináře 1.Vyspecifikujte přínos Lisabonské smlouvy pro rozvoj ESDP z hlediska posílení kolektivní bezpečnosti a bezpečnostních zájmů ČR 2.Historické zkušenosti české veřejnosti z působení v systémech kolektivní bezpečnosti jsou většinou negativní. V čem se liší současná bezpečnostní situace, ve které se ČR nachází proti minulosti?

44 Studijní zdroje Dokumenty Bezpečnostní strategie ČR Vojenská strategie České republiky 2008, Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky, Dlouhodobá vize resortu MO, Evropská bezpečnostní strategie, Alliance Reborn: An Atlantic Compact for the 21st Century reborn-nato-policy-paper-launchedhttp://www.acus.org/event_blog/alliance- reborn-nato-policy-paper-launched Comprehensive Political Guidance Příručka NATO Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2007 do prosince A European Way of Security: The Madrid Report of the Human Security Study Group, Madrid 2007; A Human Security Doctrine for Europe V českém překladu je k dispozici na Krásný A., Socha O.: Možné vlivy bezpečnostního prostředí na Českou republiku a její ozbrojené síly, Obrana a strategie 1/2006, ÚSOS UO Brno, 11 s. Kolektiv autorů: Bezpečné Česko v bezpečné Evropě, Úřad vlády ČR, Praha 2007, Internetové stránky The Organization for Security and Co-operation in Europe Stalá mise ČR při OSN v New Yorku Stalá mise ČR ve Vídni Stálé zastoupení ČR při EU Institut ochrany obyvatelstva The Prague Conference on the European Way of Security 2009; Bezpečnostní strategie pro Evropu - nové priority, nové výzvy 65.html

45 Děkuji za pozornost, Vaše otázky, prosím … Ing. Vladimír KARAFFA, CSc. tel.:

46 Doplňkové snímky

47 EU změna politických ambicí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, které kvalitativně mění požadavky na vojenské schopnosti EU Lisabonská smlouva Evropská obranná strategie Cíl výstavby sil Headline Goal 2010 Vývoj ESDP

48 EU Identifikovaný operační nedostatek v kapacitách a schopnostech Dohoda Berlín Plus Podstata problému v procesu plánování mnohonárodnostních vojenských operací v přípravě příslušného vojenské uskupení koordinace vyslání sil do místa operace řízení nasazení sil v prostoru operace při plnění úkolů vyplývajících z Petersbergských misí Zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v roce 1996 v Berlíně kvalitativní pokrok v oblasti zabezpečení evropských vojenských schopností poskytnutí stanovených vojenských schopností NATO pro potřeby operací EU Dohoda Berlín Plus

49 EU Cíl dohody Vedení samostatných operací krizového řízení pod vedením EU Dohoda Berlín Plus Vyrovnat podíl zodpovědnosti za bezpečnostní situaci v Evropě a v Severoatlantické oblasti Zlepšit vojenské schopnosti evropských zemí Aliance v souladu s politikou Evropské bezpečnostní a obranné identity (ESDI)

50 EU Obsah dohody přístup k plánovacím kapacitám NATO identifikaci škály velitelství NATO pro operace EU stanovení role DSACEURa jako strategického koordinátora činnosti EU-NATO adaptaci obraného plánování pro potřeby vedení vojenské operace EU poskytnutí expertů NATO pro potřeby plánování sil EU stálá bezpečnostní dohoda mezi NATO a EU Dohoda Berlín Plus

51 EU Síly rychlé reakce EU EU Battlegroups Concept EU Military Rapid Response Concept Headline Goal Reaction Rapid Reaction Immediate Reaction nasazení do 60-ti dnů od rozhodnutí Rady nasazení do 5 – 30 ti dnů od rozhodnutí Rady nasazení do ti dnů od rozhodnutí Rady EU Battlegroups Concept Specifická součást sil rychlé reakce EU určená k nasazení podle stanovených scénářů nasazení do 5-ti dnů od rozhodnutí Rady

52 EU Síly rychlé reakce EU EU Battlegroups Concept Charakteristika Battlegroups Bojová uskupení určená k nasazení podle scénářů vytvořených v souladu s HLG 2010 a Evropskou bezpečnostní strategií Potencionální oblast operačního nasazení ve vzdálenosti až km od Bruselu Schopnost vést minimálně dvě souběžné operace s využitím bojových uskupení Aplikace platných a zavedených aliančních standardů a kritérií tvorba a certifikace daného bojového uskupení požadavky na zajištění strategického, operačního a taktického přesunu sil schopnost rozmístitelnosti, udržitelnosti a logistické soběstačnosti komplementarita s aliančními silami reakce (NRF)


Stáhnout ppt "Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnost Ing. Vladimír KARAFFA, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google