Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČR v mez. bezpečnostních strukturách 1.ČR a NATO 2.EU 3.OSBE 4.OSN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČR v mez. bezpečnostních strukturách 1.ČR a NATO 2.EU 3.OSBE 4.OSN."— Transkript prezentace:

1 ČR v mez. bezpečnostních strukturách 1.ČR a NATO 2.EU 3.OSBE 4.OSN

2 EU NATO ČR OSN Bezpečnostní prostředí vně ČR Zajištění bezpečnosti

3 Česká bezpečnostní politika 3. Česká bezpečnostní politika – aktuální pohled ČR je suverénním národním státem a aktérem mezinárodních vztahů Životní zájmy ČR jsou v mnohém shodné ze životními zájmy dem. Států Evropy (potírání mezinárodního terorismu,, eliminaci organizovaného zločinu, nelegální migrace, podpora svobody a demokracie atd. ČR není schopna samostatně čelit těmto hrozbám a proto musí spoléhat na alianční chování Bezpečnostní prostředí ČR je dnes součástí bezpečnostního prostředí NATO a EU, z toho vyplývá i nutnost politické a vojenské orientace na NATO a EU – zajištění kolektivního rámce bezpečnosti Primární je – NATO a americká vojenská přítomnost na kontinentě ČR přispívá úměrně svým možnostem ke kolektivní obraně NATO tedy pro ČR životní nutností (sama si ČR zajistit svou bezpečnost nelze) Základem kolektivní obrany Evropy zůstává NATO, pro nejbližší roky nejakceschopnější uskupení při řešení krizí vojenského charakteru EU není obranou organizací, neaspiruje na úkol převzetí společné obrany, (pak by NATO nemělo smysl), ale buduje kapacity pro plnění úkolů misí. USA, dnes supervelmoc, samostatné provádění bezpečnostních aktivit bez ohledu na okolní svět a vlastní spojence

4 Česká bezpečnostní politika EU, její zahraniční politika trochu jiná než USA, rozdílné přístupy v ovlivňování mezinárodního prostředí a předcházení rizikům nebo jejich eliminace EU tedy kapacity trochu jiné, geograficky užší a kvantitativně v omezenějším rozsahu než USA EU od konce 90 let jasný posun v autonomii v otázkách bezpečnosti, Ustavení Evropské bezpečnostní a obranné politiky,, vytvoření nezávislých kapacit, které by byly schopné nezávisle na USA nasazení při řešení bezpečnostních problémů na území Unie nebo v jejím okolí EU – bezpečnostní politika složitá, silné národní státy a rozdílné hrozby v různých regionech, např. Francie, Itálie, Španělsko – eliminace rizik z Afriky, Pobaltské státy spoléhají na NATO. Pokrok v otázkách výstavby vojenských kapacit Nevojenské působení ČR Prevence migrace, eventuálně proces řízení migrace Rozvojová pomoc, bilaterální vztahy, diplomatické vztahy, podpora rozvoje demokracie

5 Charakteristika organizací kolektivní bezpečnosti Organizace spojených národů United Nations Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Organizace severoatlantické smlouvy North Atlantic Treaty Organization Evropská unie European Union

6 Organizace severoatlantické smlouvy Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) byla založena podepsáním „Washingtonské smlouvy“ 12 státy Postupně se připojily: SRN – 1955 Řecko, Turecko – 1952 Španělsko – 1982 ČR, Polsko, Maďarsko – 1999 Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko Funkční principy: zásada nedělitelnosti : ohrožení bezpečnosti jednoho z členů je ohrožením všech (čl. 5) rozhodnutí jsou utvářena konsensuálně Je v souladu s čl. 51 Charty OSN Má: politickou strukturu (NAC, DPC, NPG, SG, IS, Civil Committees) velitelskou strukturu (MC, ACO, ACT) NATO je organizace 26 států – nemá vlastní síly a prostředky Fakta

7 Stálá delegace ČR při NATO v Bruselu PhDr. Martin Povejšil mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky Civilní sekce PhDr. Zdeněk Borkovec Zástupce velvyslance Dále členěn na: -politický úsek -Obranný úsek Vojenská sekce genpor. Jaroslav Kolkus vojenský představitel ČR ve Vojenském výboru NATO Vojenský představitel je organizačně podřízen vedoucímu delegace. Věcně je řízen náčelníkem generálního štábu AČR.

8 ČR v mez. bezpečnostních strukturách 1.ČR a vstup do NATO Po roce 1989, po rozpadu Varšavské smlouvy, Sovětského svazu, - diferenciace politického vývoje v jednotlivých státech střední a východní Evropy, přítomnost sovětských vojsk až do poloviny rok 1991, o rozšiřování se začalo mluvit v roce 90, nás tehdy převládala averze k vojenským blokům, tehdy bylo pro vstup do NATO jenom 5% občanů Změna postoje po r. 93, výsledkem bylo Partnerství pro mír, o našem členství rozhodnuto v Madridu 97, spolu s námi Maďarsko a Polsko (Slovensko 2004) ČR od r. 93 usilovala o vstup do NATO a EU, priority své zahraniční politiky, – zásadní vliv na bezpečnostní politiku Nové členské země nepředstavují významnou vojenskou sílu, ze strategického hlediska je důležité hlavně jejich území

9 ČR v mez. bezpečnostních strukturách ČR, 12/3/1999 vstup do NATO, historický a klíčový rok, k zajištění naší obrany, ČR získala nejvyšší bezpečnostní statut Úkoly pro ČR (1999): Mít dobrou protivzdušnou obranu, (+ transportní letadla a vrtulníky) Mít teritoriální obranu – dobrovolnou Mít přiměřené pozemní vojsko – pro doplňování jednotek pro zahraniční mise Mít jednotky rychlé reakce (NATO, EU, OSN) Mít koncepci nákupu zbraňových systémů a zbrojní výroby Zajistit civilní řízení a kontrol armády občanskou podpor ozbrojených sil Členství v NATO, po období de iure, zakotvení de facto, klade na nás nároky – povinnosti z aliančního členství Realistický přístup: Pokles našeho geopolitického významu Stanovení reálných priorit Vypořádat se se sliby, které jsme dali – prostředky mobilního nasazení, vojenské specializace, 8 % voj. prostředků k nasazení ve prospěch sil NATO

10 ČR v mez. bezpečnostních strukturách 2. NATO a EU Základem kolektivní obrany Evropy je NATO, zároveň nejakceschopnější uskupení pro řešení krizí Technologický a vojenský náskok USA, (USA 30% na vývoj zbraní, Evropa v průměr cca 10%, neefektivně) Výdaje na obran USA (300 mld. USD), Evropa 200 mld. USD), např. (ačkoli Evropa téměř 2 mil. Vojáků, jen těžko kontingent do Kosova, obrané síly proti bývalému SSSR) EU není obranou organizací, neaspiruje na převzetí úkolu společné obrany, (NATO by ztratilo smysl), EU buduje kapacity pro plnění misí Vztah ČR k USA a EU - ? 2 směry, různý postoj evropských států Otázka – zda EU stejné kapacity jako USA, či užší a kvalitativně omezenější rozsah – EU nedosahuje úrovně kooperace v rámci NATO a neumožňuje se obejít bez vojenské přítomnosti USA Od konce 90 let zlepšení EU, budování kapacit – nezávislé nasazení bez USA na území unie či v jejím okolí, vede až k reorganizaci – F,Š, I – při aktivitách na sever Afriky

11

12 Historie ? Evropská společenství (ES*) E V R O P S K Á U N I E ( E U ) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství (ES) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom Spravedlnost a vnitřní věci –> ES Policejní a justiční spolupráce (PJS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva Maastrichtská smlouva Amsterodamská smlouva Niceská smlouva Lisabonská smlouva Evropská unie European Union

13 členové; kandidátské země; státy, které uzavřely Stabilizační a asociační dohodu; další možní členové. Politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 členských států s celkem 496 miliony obyvatel (přibližně 7,5 % světové populace EU Evropská unie European Union

14 Orgány EU Evropský parlament Rada EU Evropská komise Soudní dvůr Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropský ombudsman Evropské agentury Další orgány EU přímo volený legislativní orgán hlavní rozhodovací a legislativní orgán zasedání v 9-ti ministerských formátech (GAERC) hlavní rozhodovací a legislativní orgán zasedání v 9-ti ministerských formátech (GAERC) výkonný orgán a iniciátor legislativních návrhů EU Evropská rada vrcholné zasedání na úrovni prezidentů a předsedů vlád stanovení hlavních směrů ve vývoji politiky EU vrcholné zasedání na úrovni prezidentů a předsedů vlád stanovení hlavních směrů ve vývoji politiky EU EDA Evropská unie European Union

15 Evropská bezpečnostní a obranná politika (ESDP) Po zkušenostech se Západoevropskou unií a vzhledem ke krizovému vývoji v některých evropských i mimoevropských regionech v 90. letech, začala EU formovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku: Po zkušenostech se Západoevropskou unií a vzhledem ke krizovému vývoji v některých evropských i mimoevropských regionech v 90. letech, začala EU formovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku: Maastrichtská Smlouva o EU (evropské identita, vymezování ESDP jako druhý pilíř EU) 1998 –Britsko-Francouzský Summit (zahájena výstavba ESDP) Zasedání Evropské rady v Helsinkách (cílů výstavby sil Headline Goal 2003) Zasedání Evropské rady v Nice (zřízení permanentních politicko-vojenské orgánů, rozpracování HLG 2003) Zasedání Evropské rady v Thessaloniki (implementace dohody Berlín Plus, rozhodnutí o vytvoření Evropské obranné agentury v roce 2004 (EDA) 2003 až Smlouva o Ústavě pro Evropu, Evropská obranná strategie, HG 2010 (vytvoření sil rychlé reakce EU – BG), Barcelonská studie 2004 – založení EDA (European Defence Agency) 2003 – nyní – mírové mise (BaH, FYROM, Kongo, Kosovo, Čad, Somálsko, Afganistan, Gruzie) 2007 – Lisabonská smlouva

16 ČR v mez. bezpečnostních strukturách 3. ČR v EU a OSN ČR vstupem do EU potvrdila své mezinárodní ukotvení, ČR podporuje vytváření obraných prostředků EU, a úzkou spolupráci NATO a EU Zapojuje se ČR do misí EU Vytváření vlastních EU vojenských schopností – podobně jako NATO, budují se Síly rychlé reakce (EU Battle Groups ths.),, celkem 15 BGs, mechanizované jednotky o síle mužů s velitelským prvkem a komplexním zabezpečením Humanitární a záchranné operace, přes mírové mise, až po operace bojových sil v krizovém řízení včetně vynucení míru ČR deklarovala záměr vytvořit společné bojové uskupení společně se Slovenskem – plné operační schopnosti v druhé polovině 2009, zámysl na vytvoření česko-německé,rakouské BG v roce 2011, (350 vojáků) OSN Podpora udržení role OSN jako organizace bezpečnostního systému ČR zapojuje do řešení mezinárodních misí A, systém pohotovostních ujednání – UNSAS – vysílání specialistů a vojenských jednotek do mírových operací OSN B, pozorovatelské mise OSN – (Afrika, Balkán, Kavkaz)

17 Počátky bojových skupin EU, tzv. Battle Groups (BG), můžeme najít na britsko-francouzském summitu Le Touquet v roce 2003, schválen byl Evropskou radou v létě Hlavním smyslem konceptu Battle Groups je reagovat na nastalé krizové situace ne kvantitou jednotek, ale jejich kvalitou - tj. schopností rychlého rozmístění a jejich efektivitou. Koncept BG spočívá ve vytvoření 13 bojových skupin, každá o síle 1500 vojáků (tj. pěší prapor, velitelství a štáb, velitelská rota, 3x pěší rota, průzkum a logistické zabezpečení) se všemi podpůrnými složkami, k nimž patří síly bojové podpory (např. ženisté, protivzdušná obrana, komunikační a informační podpora, průzkum, zpravodajství) a síly zabezpečení služeb v boji (např. zdravotníci, civilně-vojenská spolupráce, vojenská policie). O nasazení BG v té které oblasti rozhodne EU do 5 dnů (vyslání BG musí schválit všech 25 členů Rady EU a představitelé států, které BG vysílají). Bojové skupiny budou schopné rozmístění do 10 dnů od rozhodnutí Rady EU, v okruhu km od Bruselu. Na místě pak setrvají 30 dnů, s možností prodloužení do 120 dnů, popřípadě do příchodu stabilizačních jednotek. Battle Groups budou plnit humanitární a záchranné úkoly, mírové mise, odzbrojovací operace nebo operace na zdůraznění přítomnosti vojenských sil v oblasti. Jak už je z názvu patrné, budou i bojovat. Díky mnohem většímu mandátu než mají modré barety OSN budou moci mír v postižené oblasti nejen udržet, ale také ho prosadit silou. Na základě Petersberských misí pak BG budou použity například pro zastavování masakrů, při evakuacích ohroženého obyvatelstva, zastupitelských úřadů či přírodních katastrofách. Jak již bylo řečeno, BG budou schopné operovat v okruhu km od Bruselu. Při zřizování bojových skupin pak měla EU na paměti také Afriku, v níž vidí příští zdroj ohrožení. Možnému nasazení v tropických oblastech pak bude samozřejmě přizpůsobený i speciální výcvik bojových skupin. ČR má jednu ze skupin zorganizovat ve druhé polovině letošního roku společně se Slovenskem. Česko- slovenskou skupinu battlegroups má tvořit 1800 vojáků, jejichž základem bude 43. výsadkový prapor. ČR v mez. bezpečnostních strukturách – EU BG

18

19 Fakta: OSN byla založena v San Franciscu na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce Hlavní orgány OSN: Rada bezpečnosti OSN (výkonný orgán); Ekonomická a sociální rada OSN; Mezinárodní soudní dvůr; Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN; Poručenská rada (formálně ukončila činnost ). Valné shromáždění se skládá ze všech 192 členských států OSN Organizace spojených národů United Nations

20 Charta OSN: je zakládající statut OSN a byla přijata 26.června 1945 na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku; kodifikuje základní principy mezinárodních vztahů — od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů; závazky podle Charty mají přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv; vyžaduje pro všechny donucovací akce regionálních organizací předchozí zmocnění Rady bezpečnosti OSN; k Chartě je – jako její nedílná součást – připojen i Statut Mezinárodního soudního dvora; Organizace spojených národů United Nations

21 Cíle OSN do roku 2015: snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost Organizace spojených národů United Nations

22 Mírové operace OSN: fungují pod velením a kontrolou generálního tajemníka OSN; reprezentují spíše morální autoritu než sílu zbraní; reflektují univerzalitu Spojených národů ve svém složení; jsou vysílány se souhlasem stran zainteresovaných v konfliktu; jsou neutrální a fungují bez předsudků vůči právům a aspiracím jakékoli strany konfliktu; nepoužívají ani nehrozí použitím síly kromě případů nutné sebeobrany; riskují co nejméně a snaží se o minimální ztráty Organizace spojených národů United Nations

23 Funkce operací na udržení míru OSN od konce studené války Zdroj: BUREŠ O., DUŠKOVÁ L., Čeští vojáci a operace na udržení míru OSN, Obrana a strategie č. 2/2007, UO Brno Humanitární Ochrana humanitárních konvojů Ochrana humanitárních pracovníků Zajištění humanitární pomoci Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Pomoc při repatriaci uprchlíků Monitoring uprchlíků Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Humanitární Ochrana humanitárních konvojů Ochrana humanitárních pracovníků Zajištění humanitární pomoci Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Pomoc při repatriaci uprchlíků Monitoring uprchlíků Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Vojenské Monitoring dohod o příměří Monitoring nárazníkových zón Odzbrojení znepřátelených frakcí Kontrola rozmístění místních sil Prevence infiltrace Prevence občanské války Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Dozor nad regionálním rozdělením Odstraňování min Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Vojenské Monitoring dohod o příměří Monitoring nárazníkových zón Odzbrojení znepřátelených frakcí Kontrola rozmístění místních sil Prevence infiltrace Prevence občanské války Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Dozor nad regionálním rozdělením Odstraňování min Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Politické Udržování pořádku a dodržování zákonů Pomoc při obnovně funkční vlády Pomoc s udržením nezávislosti Vyjednávání s vládnoucími entitami Administrace voleb Vykonávání dočasné místní správy Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Management a arbitráž lokálních sporů Tzv. „confidence-building“ opatření Výcvik místní policie Politické Udržování pořádku a dodržování zákonů Pomoc při obnovně funkční vlády Pomoc s udržením nezávislosti Vyjednávání s vládnoucími entitami Administrace voleb Vykonávání dočasné místní správy Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Management a arbitráž lokálních sporů Tzv. „confidence-building“ opatření Výcvik místní policie Organizace spojených národů United Nations

24

25 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Původně Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, byla založena podpisem Helsinského závěrečného dokumentu (Helsinki Final Act) v roce Se svými 55 účastnickými státy (včetně České republiky) v Evropě, Střední Asii a Severní Americe představuje největší regionální bezpečnostní organizaci na světě. Přispívá aktivně ke snahám o včasné varování a k prevenci konfliktů, zvládání krizí a následné rehabilitaci po konfliktech. Organizace zaměstnává okolo lidí ve více než 20 misích v jihovýchodní Evropě, na Kavkaze, východní Evropě a střední Asii. Aktivity OBSE v otázce bezpečnosti zahrnují většinou prostřednictvím polních misí a regionálních center např. kontrolu zbrojení, preventivní diplomacii, zvyšování bezpečnosti, zlepšování vztahů mezi znepřátelenými skupinami, monitoring lidských práv, demokracie a voleb, a další. Všechny účastnické státy mají stejný status a rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně. Hlavním sídlem OBSE je Vídeň, kanceláře jednotlivých institucí jsou rovněž v Kodani, Ženevě, Haagu, Praze a Varšavě. Přestože byla OBSE vytvořena jako bezpečnostní organizace, nevěnuje se výlučně vojensko- bezpečnostním otázkám, odzbrojení a hraničním problémům. Na základě širšího pojetí bezpečnosti se zabývá velice intenzivně rovněž lidskými právy, jejichž dodržování je neodmyslitelným předpokladem pro mír a stabilitu. OBSE proto ustavilo několik stálých institucí, která napomáhají účastnickým státům při plnění jejich závazků v oblasti lidských práv:

26 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Fakta: vytvořena začátkem 90. let minulého století jako nástupkyně Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE), která působila v rámci tzv. helsinského procesu zahájeném podepsáním Helsinského závěrečného aktu v srpnu 1975; 56 účastnických států Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky; je největší regionální bezpečnostní organizací na světě; zabývá se včasným varováním, prevencí konfliktů, zvládáním krizí a obnovou po ukončení konfliktu; v praxi zejména: kontrola zbrojení; preventivní diplomacie; opatření na posilování důvěry a bezpečnosti; lidská práva; demokratizace; monitorování voleb; bezpečnostní aspekty v oblasti ekonomiky a životního prostředí. účastnické státy mají stejná práva; rozhodnutí mají pouze politickou závaznost a jsou přijímána konsenzem; předsednictví na rotačním principu.

27 Hlavní cíle OBSE: podpora a rozvoj plně demokratické společnosti; prevence lokálních konfliktů; obnovování stability a míru ve válečných oblastech; prosazování kolektivní bezpečnosti, odstraňování rozdílů mezi státy. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Hlavní orgány: Summit hlav států nebo vlád. Ministerská rada (ministři zahraničních věcí); Vysoká rada - Ekonomické fórum; Stálá rada (konzultační i rozhodovací grémium, zasedá ve Vídni); Fórum pro bezpečnostní spolupráci; Trojka OBSE; Sekretariát v čele s generálním tajemníkem se sídlem ve Vídni. Parlamentní shromáždění OBSE – zasedá v Kodani; Vysoký komisař pro národnostní menšiny. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODHIR se sídlem ve Varšavě). Představitel OBSE pro svobodu médií. Polní mise OBSE. Plánovací skupina na vysoké úrovni.

28 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Hlavní politicko – vojenské aktivity : Kontrola zbrojení (odzbrojování) Předcházení konfliktům () ( Conflict Prevention ) Kontrola hranic (Border Management) Boj s terorismem Vojenské reformy Pomoc při budování policie (Policing)

29 Orgány pro kontrolu zbrojení a opatření na posilování důvěry a bezpečnosti: 1.Fórum pro bezpečnostní spolupráci (Forum for Security Cooperation): zabývá se kontrolou zbrojení a opatřeními na posilování důvěry a bezpečnosti organizuje a provádí inspekce a ověřovací návštěvy rámec tvoří Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS) 2.Středisko pro předcházení konfliktům (Conflict Prevention Centre): primární nástroj včasného varování, předcházení a řešení krizí a urovnaní vztahů; odpovědné za spolupráci s mezinárodními a nevládními organizacemi a za dohled nad misemi; 2.Spojená konzultační skupina (Joint Consultation Group): orgánem zabývající se plněním závazků o dodržování početních limitů armád a jednotlivých vybraných druhů vojenské techniky 2.Komise pro otevřené nebe (Open Sky Commission): zřízena na základě Smlouvy o otevřeném nebi ke koordinaci aktivit a hodnocení jejich výsledků Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe

30 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Organization for Security and Cooperation in Europe Jihovýchodní Evropa OSCE Presence in Albania OSCE Mission to Bosnia and Herzegovina OSCE Mission to Montenegro OSCE Mission to Serbia OSCE Mission in Kosovo OSCE Spillover Monitor Mission to Skopje OSCE Office in Zagreb Východní Evropa OSCE Office in Minsk OSCE Mission to Moldova OSCE Project Co-ordinator in Ukraine Jihovýchodní Evropa OSCE Presence in Albania OSCE Mission to Bosnia and Herzegovina OSCE Mission to Montenegro OSCE Mission to Serbia OSCE Mission in Kosovo OSCE Spillover Monitor Mission to Skopje OSCE Office in Zagreb Východní Evropa OSCE Office in Minsk OSCE Mission to Moldova OSCE Project Co-ordinator in Ukraine Jižní zakaukazsko OSCE Office in Baku OSCE Mission to Georgia OSCE Office in Yerevan Personal Representative of the Chairman-in-Office on the Conflict Dealt with by the OSCE Minsk Conference Střední Asie OSCE Centre in Ashgabad OSCE Centre in Astana OSCE Centre in Bishkek OSCE Office in Tajikistan OSCE Project Co-ordinator in Uzbekistan Jižní zakaukazsko OSCE Office in Baku OSCE Mission to Georgia OSCE Office in Yerevan Personal Representative of the Chairman-in-Office on the Conflict Dealt with by the OSCE Minsk Conference Střední Asie OSCE Centre in Ashgabad OSCE Centre in Astana OSCE Centre in Bishkek OSCE Office in Tajikistan OSCE Project Co-ordinator in Uzbekistan Polní operace OBSE

31 Shrnutí pro ČR dnes není jiná alternativa jak zajistit vlastní bezpečnost než členství v NATO –globalizace přináší globální hrozby, kterým lze čelit jen globálně –v Evropě již neplatí „my“ a „oni“ –na vlastní obranu nemáme prostředky nikdo neinvestuje svůj kapitál v zemi, která není bezpečná ČR se členstvím v NATO jednoznačně vymezuje do sféry demokratických zemí euroatlantické civilizace členství v NATO nás učí spoluzodpovědnosti za řešení globálních problémů světa bezpečnostní záruky nejsou zadarmo. Investovat musíme nejen do vlastních OS, ale i k prosazení bezpečnostních zájmů spojenců NATO je organizace, kde se ČR může prosadit ozbrojené síly ČR nejsou jen k obraně ČR, ale i k obraně spojenců


Stáhnout ppt "ČR v mez. bezpečnostních strukturách 1.ČR a NATO 2.EU 3.OSBE 4.OSN."

Podobné prezentace


Reklamy Google