Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZOOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Základem jsou areály živočichů ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Je část povrchu pevninského a limnického biocyklu, která má specifický vývoj.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZOOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Základem jsou areály živočichů ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Je část povrchu pevninského a limnického biocyklu, která má specifický vývoj."— Transkript prezentace:

1 ZOOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Základem jsou areály živočichů ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Je část povrchu pevninského a limnického biocyklu, která má specifický vývoj a strukturu fauny. Definována je zejména endemickými taxony. Klasické je posuzování podle endemických čeledí, protože vykazují větší frekvenci, než endemické řády, nebo vyšší taxony. O čeledích máme komplexnější informace než o rodech, druzích.

2 ZOOGEOGRAFICKÉ OBLASTI Přesná definice ZG OBLASTI bude založena na kompletním souboru faunistických prvků. Endemická čeleď většinou nevyplňuje celé území ZG oblasti, pochopitelně má svojí historii, ekol. nároky... Okrajová území oblastí – prolínání prvků sousedních oblastí...., je zde nižší absolutní počet zastoupených čeledí (platí to i pro velké ostrovy (Madagaskar, Nový Zéland...) ZG oblasti mají většinou přirozené hranice okrajů biomů, biocyklů (moře,pevnina...)...Wallaceova linie, střední Mexiko byly dlouho přerušené linie kontinentů.

3 ZOOGEOGRAFICKÉ OBLASTI Nezávislý, specifický vývoj každé zoogeografické oblasti (ZGO) je podmíněn také nerovnoměrným vymíráním široce rozšířených čeledí, např.Camelidae, Tapiridae,.. ZGO je celkem 6 ve 4 zoogeografických říších: NOTOGEA - Australská NEOTROPIS – Jihoamerická PALEOTROPIS – Etiopská - Indomalajská HOLARKTIS – Nearktická - Palearktická

4 ZOOGEOGRAFICKÉ OBLASTI ZGO se dále člení na podoblasti, dále hiearchicky na provincie... Hranice zoogeografických celků těchto nižších úrovní jsou ovšem méně zřetelné. Např. z 526 druhů pavouků žijících v ČR je 88 % druhů endemických pro palearktickou oblast, již jen 31% druhů pro eurosibiřskou podoblast a jen 12 % je endemických pro provincii listnatých lesů. Pevninský a limnický biocyklus má dokonaleji odděleny ZGO, protože jsou nejčastěji jednoznačně odděleny pobřežím moří (často také skupiny ostrovů a to nejen v archipelágu, v šelfu!)

5 Australská oblast Zaujímá pouze 6,6 % pevnin Australská kontinentální podoblast – Austráie, Nová Guinea + Tasmánie, spojeny mělkým šelfovým mořem. Wallaceova linie je hraniční, přechodové území se sousedící Indomalajskou oblastí (odpovídá svojí lokalizací rozsahu souvislého okraje Asie při pleistocénním kolísání mořské hladiny (souvislost se zaledněním, nižší hladina světového oceánu). Wallacea – ochuzená fauna australské i indomalajské oblasti podoblast Nový Zéland je druhově chudší, delší izolace Polynéská podoblast (Oceánie)- původně se zde nevyskytovali žádní nelétaví suchozemští savci a mnohé jinde běžné rody ptáků, plazů, hmyzu apod.

6 Australská oblast Klima: Austrálie - většina území aridní, tropické,severní část vlhké tropické lesy, podobně celý ostrov Nová Guinea, Tasmánie - mírně chladné klima Fauna: Prototheria-vejcorodí-ježury (4 dr.), ptakopysk podivný Marsupialia vačnatci, adaptivní radiace druhů (150 dr.), protože od křídy do miocénu byla tato ZGO prokazatelně izolovaná, žádní Placentalia, nyní zde 214 dr. Placetálních savců Konvergence mezi morfologicko-ekologickými typy vačnatců a placentálních savců (vakoveverka- poletucha atd.)

7 Australská oblast KONTINENTÁLNÍ australská podoblast Endemické čeledi: SAVCI: Phalangeridae – kuskusovití, Rhynchocephalia, Macropodidae - klokani, Peramelidae- bandikutovití, Notoryctidae- vakokrtovití, Dasyuridae- kunovcovití, Vombatus- vombat apod. PTÁCI: Meliphagidae-, Kasuariidae kasuárovití, Dromaeidae emuovití, Ptilonorhynchidae lemčíkovití, Megapodiidae-tabonovití a deset dalších. Zvlášť bohatá je fauna papoušků: Loriinae, Cacatuinae, Micropsittinae

8 Australská oblast Novoguinejská podoblast SAVCI: ze 175 dr. savců 128 dr. patří mezi endemity ostrova! PTÁCI : Paradiseidae rajkovití, Megapodiidae-tabonovití

9 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Rozloha: 15 % souše bez Antarktidy (někdy bývá přiřazována) Geografie: říše neotropis (neogea), Jižní a Střední Amerika, Velké a Malé Antily Klima, vegetace: Tropy- nyní nejrozsáhlejší deštné lesy (Amazonie, Yucatan), savany, stepi(pampy- Argentina, Uruguay...), pouště (Chille, Atacama Z od And), JZ výběžek s vlhkým mírným klimatem (obdoba jihu N.Zélandu) listnaté, bukové lesy. FAUNA. Charakteristika: neobyčejně dr. bohatá fauna hmyzu, ptáků, prim. sladkovodních ryb (2440 dr.). 75 čeledí ptáků, 23 endemických (Formicaridae – mravenčíkovití, Furnariidae – hrnčiříkovití, Pipridae – pipulkovití, Cotingidae - kotingovití)

10 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST FAUNA. Charakteristika: neobyčejně dr. bohatá fauna hmyzu, ptáků, prim. sladkovodních ryb (2440 dr.). PTÁCI: 75 čeledí ptáků, 23 endemických.Formicaridae – mravenčíkovití, Furnariidae – hrnčiříkovití, Pipridae – pipulkovití, Cotingidae – kotingovití, Cracidae-hokovití

11

12 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST

13 SAVCI: endemické čeledi: 2 č. vačnatců: Didelphidae – vačicovití (76 dr.), 3 č. chudozubých: Myrmecophagidae – mravenečníci, Bradypodidae – lenochodi, Dasypodiae - pásovci (14 rodů), 2 č. opic: Cebidae – malpovití, Callithricidae – kosmanovití, 11 čeledí: Cavidae – morčatovití, Dasyproctidae – agutiovití, Chinchillidae – činčilovití, Octodontidae – osmákovití, Myocastoridae- nutriovití, Ctenomyidae – tukotukovití, Echimyidae – korovití)

14 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST SAVCI: Letouni: endemické čeledi: Phillostomidae - listo- nosovití (148 dr.), Noctilionidae- noktilionovití PTÁCI: endemické čeledi: vrubozobí: Anhimidae – kamišovití, řád a č. Opisthocomidae-hoacinovití, č. Rhamphastidae- tukanovití, řád. šplhavci: č. Bucconidae- lenivkovití, č. Galbulidae-leskovcovití

15 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST HMYZ: brouci: Buprestidae – krascovití (stovky druhů), Lucanidae – roháčovití, Scarabaeidae – vrubounovití (Herkules antilský, neptun amazonský atd.), Cerambycidae – tesaříkovití (Piluna velkozubá, harlekýn pestrý atd.) Motýli: Nymphalidae – babočkovití (morfa modrá atd), blanohřídlí: Formicidae – mravencovití (úžasná rozmanitost dr. a potravní biologie), medonosky a pod.

16 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST LIMNICKÝ biocyklus: endemické čeledi: 29 č. převážně z řádu máloostní (asi 1300 dr.), dále Ameuridae – sumečkovití, Characidae, Lepidosirenidae- spol. s Etiopskou obl. druhově nejbohatší jsou Cyprinidae – kaprovití (asi 2000 dr.), Poecilidae – halančíci živorodí.

17 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST VÝVOJ FAUNY : dlouhodobá izolace od všech kontinentů po téměř celý terciér (hlavní vývoj savců, ptáků) nezávislý vývoj, endemismus značný. Např. propojení Severní a Jižní Ameriky nastalo teprve před 5 miliony let! 28 endemických č.(mimo medvídkovitých) bylo odlišných od severoamerických 27 čeledí. Po proniknutí č. nearktických (palearktických) vyhynulo více č. vačnatců, cudozubých i kopytnatců (Litopterna), a naopak se usídlily č. Felidae, Canidae, Ursidae, Mustelidae, Leporidae, Tapiridea, Sciuridea, Cricetidae, Camelidae, Cervidae. Chobotnatci č. Gomphotheridae a koně Equidae později vyhynuly zde i na severoamer. kontinentě!

18 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY: S Australskou o.-vačnatci, želvy, mnohé čeledi hmyzu, 2 rody korýšů z č. Parabathynellidae jsou společné z J jihoamerické oblasti. S Etiopskou o- – skup. Ryb Characidae, Lepidosirenidae společné s podo. Madagaskaru (M): Iguanidae-leguánovití (2 rody na Madagaskaru, 1 na Fidži), SAVCI: archaičtí hmyzožravci z Antil Solenodontidae- štětinatcovití jsou velmi přibuzní Tenrecidae- tenrekům z M. S Antarktickou o. ptáci: Spheniscidae-tučňáci a Chionididae- štítonosovití.

19 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST ČLENĚNÍ OBLASTI: Středoamerická (přechodová) podoblast Mimo plazů (21 čeledí!) je tato podoblast druhově chudší než JA i SA (severoamerický kontinent), přesto zde k prolínání dochází: PTÁCI: Trochilidae – kolibříci (z 321 dr. 15 dr. proniklo do nearktidy (Kalifornie, Florida). Č. Trogonidae- trogonidae SAVCI: Hlodavci: Geomyidae-pytlonošovití ze sev.Ameriky pronikly jen do Panamy, zatímco šelma Puma concolor pronikla ož na jižní okraj JA.

20 JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Brazilská podobl.: u většiny tříd a řádů nejbohatší druhové zastoupení. Chilsko-patagonská podobl.: Andy od Ohńové země až po rovník (mírné a chladné klima) Camelidae: Lama guanaco, Vicugna vicugna. Antilská podobl.: poněkud ochuzená ostrovní fauna (+ některé endem. č.)

21 Paleotropická ZOOGEOGRAFICKÁ říše ETIOPSKÁ OBLAST Představuje 18 % pevnin Geografie: součást říše paleotropis, Afrika jižně od Sahary, jih Arabského poloostrova, Iránu, Afghanistánu a Pákistán (+ SZ Indie, poušť Thar Madagaskar, Seychelské ostrovy atd. Klima, vegetace : tropická oblast, deštné lesy,savany, stepi, polopouště i pouště.

22 ETIOPSKÁ OBLAST Charakteristika: značný počet endemických čeledí savců, u ptáků ze 72 čeledí pouze 7 endemických. SAVCI: hmyzožravci: Potamogalidae – vydříkovití, Chryzochloridae – zlatokrtovití, Macroscelididae - bércounovití, hlodavci: Pedetidae – noháčovití, Anomaluridae –šupinatkovití, kopytníci: Giraffidae – žirafovití, Hippopotamidae – hrochovití, řády Tubelidentata – hrabáči, Hyracoidea – damani Nevyskytují se zde naopak jelenovití (Cervidae), medvědi (Ursidae)

23 ETIOPSKÁ OBLAST Charakteristika: značný počet endemických čeledí savců, u ptáků ze 72 čeledí pouze 7 endemických. SAVCI: hmyzožravci: Potamogalidae – vydříkovití, Chryzochloridae – zlatokrtovití, Macroscelididae - bércounovití, hlodavci: Pedetidae – noháčovití, Anomaluridae –šupinatkovití, kopytníci: Giraffidae – žirafovití, Hippopotamidae – hrochovití, řády Tubelidentata – hrabáči, Hyracoidea – damani Nevyskytují se zde naopak jelenovití (Cervidae), medvědi (Ursidae)

24 ETIOPSKÁ OBLAST

25 PTÁCI: např. Sagittariidae – hadilovovití, Scopidae – kladivoušovití, Musophagidae – turakovití HMYZ: brouci. Scarabaeidae – vrubounovití (zlatohlávci, goliáši-Goliathus atd.), Cerambycidae – tesaříkovití

26 ETIOPSKÁ OBLAST Vývoj fauny: Třetihorní vývoj je poznamenán částečnou izolací od severnějších kontinentů mořem Tethys. Zejména dobře patrné u hmyzožravců (Insectivora), z fosilií jsou patrné vlivy izolace u úzkonosých opic (Cercopithecoidea), chobotnatců (Proboscidea), nosorožců (Rhinocerotidae), cibetkovitých (Viverridae) Teprve v miocénu (před 10 mil. let) po vzniku suchozemské šíje pronikají do Afriky z Eurasie představitelé stepí a savan, antilopy a velké kočkovité šelmy!

27 ETIOPSKÁ OBLAST Příbuzenské vztahy fauny: Nejtěsnější jsou k INDOMALAJSKÉ oblasti (IM, sjednocení do říše Paleotropis). Společné řády, podřády: SAVCI: Pholidota – luskouni, Prosimiae – poloopice, čeledi: Proboscidea- chobotnatci, Pongidae- lidoopi(orangutanovití), Rhinocerotidae - nosorožcovití, Tragulidae-kančilovití, MADAGASKAR: ŽELVY rodu Podocnemis (1 dr. zde a 7 v IM obl)

28 ETIOPSKÁ OBLAST S palearktickou oblastí jsou vztahy v menší míře. Společná čeleď koňovití (Equidae),damanovití, bércounovití, hyenovití (Hyenidae) nebo společně s částí indomalajské oblasti levhart skvrnitý (Pantera pardus) LIMNICKÝ biocyklus: velmi četná fauna primárně sladkovodních druhů ryb, význačné zastoupení archaických dr. např. Polypteridae – bichirovití, 13 druhů, 6 čeledí sumců s 253 dr.,Centrum výskytu (radiace?) slad. ryb je povodí řeky Zair, druhý systém tvoří řeky: Nigeer-Čad-Nil. Nezávislá je fauna východoafrických jezer. Např. jen v jezeře Nasa bylo zjištěno 174 endemických dr. cichlid (Cichlidae), z 22 rodů je 20 rodů pro jezero endemických! Severoafrická fauna téměř postrádá prim. sladkovodní ryby

29 ETIOPSKÁ OBLAST Madagaskarská podoblast. SAVCI: endemické čeledi: Tenrecidae – bodlínovití, primáti: Lemuridae – lemurovití, Daubentoniidae – ksukolovití, Indriidae – indriovití, Cheirogaleidae – makiovití, 2 podčeledi cibetkovitých: Calidiinae, Cryptoproctinae. Naopak zde chybí:lichokopytníci, sudokopytníci, kočkodanovití apod. PTÁCI: 73 % afrických č.(vliv letu, velikosti a blízkost ostrova), 3 č. endemické. Naopak zde chybí: Picidae-datlovití, Otididae- dropovití, Gruidae- jeřábovití, atd.

30 ETIOPSKÁ OBLAST Madagaskarská podoblast. VÝVOJ: Fauna ostrova vznikala řadou postupných kolonizací, nejčastěji z Afriky: SAVCI: Někteří opět vyhynuli, např. prasata Potamochoerus, hrošíci atd. Lemuridae-Lemurovití, jejich předci na M přišli před 60 mil. Let a před asi 2000 lety zde žilo 25 dr.ale s příchodem člověka přežilo jen 10 dr. PTÁCI: Aepyornithidae- nelétaví velcí ptáci (několik dr.), podobní běžcům, byli vyhubeni lidmi.

31 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Rozsah je 6 % pevnin. povrchu Geografie: Přední a Zadní Indie, sev. ohraničena Himalájí, Čína – obratník Raka, JV okraj Wallaceova linie v archipelágu Indonezie Klima, vegetace : asi ½ plochy tropické deštné lesy, savany (Z část), mlžné horské lesy (Asam, Burma, JV Čína)

32 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST FAUNA. Charakteristika : OBOJŽIVELNÍCI: endemitní č. Ichtyophiidae – červorovití (asi 40 dr.), paleotripický endem. č. žab: Rhacophoridae – létavkovití (220 dr.) s AVCI : endemické čeledi:výrazně méně, např. Dermaptera – letuchy, Tupaidae – tanovití, Hylobatidae – gibonovití, netopýrkovití, čeledi paleotropické: Pteropodidae – kaloni, Cercopithecoidea – úskonosí primáti PTÁCI: 1 jediná endem. č. – Irenidae- irénie,, a čeledi společné s australskou, africkou Bucerotidae- zoborožci, palearktickou obl.

33 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST HMYZ:brouci: Lucanidae- roháčovití (roháč žirafí), Curculionidae – nosatcovití (pilou palmový atd.), Cerambycidae – tesaříkovití Motýli: Nymphalidae – babočkovití (kalima indická), Papilionidae- otakárkovití (pestrokřídlec himálajský, hektor indický) blanohřídlí: Formicidae – mravencovití (vysoká rozmanitost dr.), Apidae – včelovití (Apis dorsata-včela velká, A.mellifera- v.medonosná)

34 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST VÝVOJ FAUNY : dlouhodobý společný vývoj Indie, Malajsie (celek z Gondwany) s Asii již od křídy (druhohory), zonace podle klimatu, vyvrásnění horstev (Himaláje, Tan-Šan), v trop. části jsou refugia teplomilné fauny (nosorožci, tapír...) SAVCI: při zalednění, Tapiridae- tapírovití, Brontotherium (vyhynulá skupina)

35 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY: S paleotropickou etiopskou obl. 52 % čeledí spol. SAVCI: chobotnatci, lidoopi, kaloni, Lorisidae- outloňovití, PLAZI : Varanidae –varanovití (50 dr.), Chameleonidae- chameleonovití, Agamidae - agamovití, Pythonidae- krajtovití OBOJŽIVELNÍCI: paleotripický endem. č. žab: Rhacophoridae – létavkovití (220 dr.), paleo-neotropické rozšíření: Microhylidae- parosničkovití ( 320 dr.)

36 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY: S australskou o. (28 % čeledí spol.). SAVCI: Tarsiidae- nártounovití, PLAZI : Agamidae – agamovití, Pythonidae- krajtovití S palearktickou obl. (58 % čeledí spol.), SAVCI: krtkovití, poletušky, medvědi, jelenovití, také Bovidae-turovití

37 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Limnický biocyklus: endemické čeledi: 8 vůči 12 č. společným s etiopskou obl., žádný archaický taxon, těžiště č. Cyprinidae- kaprovití, těsné vztahy rybí fauny Sumatry, Bornea a Jávy.

38 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Indická podoblast. Poloostrov Přední Indie se v terciéru odtrhl od Afriky a „srazil se“ s asijským kontinentem (+následek vyvrásnění Himaláje!). Relativně málo endemických čeledí. OBOJŽIVELNÍCI: Uraeotyphlidae – Indočervorovití (4 dr.) PTÁCI: 13 % endemických druhů (pohoří Západní Ghát), datlovití, dravci SAVCI: nosorožec indický

39 INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Malajská podoblast. PALAZI:Radiace druhů sladkovodních želv, giboni, tapír čabrakový Indonéská podoblast. SAVCI:nosorožec jávský, n. sumatérský, varan komodský

40 Euroasijská zoogeografická oblast PŘÍKLADY AREÁLŮ Tarbíkovití Dipodidae se dělído 10(11) ve 4 podčeledích a 3O druzích ROZŠÍŘENÍ: severní Afrika, Asie a JV Evropa.(Dněpr, Kama, Oka, Malá Asie, středoasijská horstva, SV Mongolsko, JV Čina, Zabajkalsko) Tarbíkovití jsou charakterističtí hlodavci adaptovaní na velmi aridní podmínky (pouště, polopouště, stepi), např. adaptace morfologické: větší ušní boltce (někteří), prodloužené zadní končetiny (rychlejší pohyb


Stáhnout ppt "ZOOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Základem jsou areály živočichů ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Je část povrchu pevninského a limnického biocyklu, která má specifický vývoj."

Podobné prezentace


Reklamy Google