Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nearktická zoogeografická oblast Rozloha: cca 15 % souše Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nearktická zoogeografická oblast Rozloha: cca 15 % souše Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po."— Transkript prezentace:

1 Nearktická zoogeografická oblast Rozloha: cca 15 % souše Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po střední část Mexika. Klima, vegetace : obdoba palearktického klimatu i vegetace, díky obdobné zem. poloze a rozloze kontinentu. V- listnaté lesy, vnitrozemí- prérie,tajga, Z- jehličnaté lesy, chladné klima: tajga,. tundra, arktida, JZ pouště

2 Nearktická zoogeografická oblast FAUNA. Charakteristika : s AVCI : celk. počet čeledí nízký (27) endemické čeledi 2: Sudokopyt. Antilocapridae-–vidlorohovití (1dr.!), hlodavci: Aplodontidae bobruškovití (1dr.!) a subendemická č. Geomyidae- pytlonošovití- zasahují do Střed. Ameriky Druhové bohatství stoupá od sev.Aljašky (25 dr.) na jih Kalifornie (114 dr.)

3 Nearktická zoogeografická oblast FAUNA. Charakteristika : PTÁCI: žádná není endemická, jen 1 subendem. č. Meleagridae– krocanovití, specifické č. pěvců. OBOJŽIVELNÍCI: 3 endemické čeledi: Dicamptodontidae- mlokanovití, (4 dr.), Amphiumidae- úhoříkovití, Rhyacotritonidae- mlokánkovití, 2 subendem č. Ambystomatidae- axolotlovití (30 dr.), Proteidae- macarátovití,

4 Nearktická zoogeografická oblast Vývoj fauny : SAVCI: Vačnatci se zde rovněž vyvíjeli od křídy až do miocénu. V terciéru zde žili nosorožci, tapíři, koně (včetně r. Equus, který se rozšířil po všech kontinentech mimo izolovanou Austrálii), ti všichni zde vyhynuli, stejně jako chobotnatci, kteří osídlili také jižní Ameriku a zpětně opět Evropu. Z této doby se dochoval 1 dr. č. vidlorohovitých dosud! Při posledním propojení nearktické obl. s Asií v Beringově úžině sem proniká vlk,rosomák, los, sob a další, kteří se již ale nemohli při oteplení navrátit, neboť přechod se nejspíše zaplavil.

5 Nearktická zoogeografická oblast VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM : s AVCI : Podíl společných č. s jihoamerickou obl. Je 41 %, a s polearktickou je obdobný (35 %). Holarktické rozšíření má zde č. Castoridae-bobrovití a Zapodidae- myšivkovití. Extrémnímu subark. a arktickému klimatu se přizpůsobilo 10 dr. v Grönsku, 11 na Tajmyru v palearktidě (8 dr. společných). PTÁCI: Holarktické rozšíření má č. Alcidae-alkovití a Gaviidae- potáplicovití

6 Nearktická zoogeografická oblast VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM : Jihoamerická oblast OBOJŽIVELNÍCI: zajímaví Plethodontidae- mločíci (280 dr.!) č. s největším areálem rozšíření ocasatých (+jihoamerická obl.) PTÁCI: nearktické dr. téměř nepřekračují areály hnízdního výskytu hranice holarktické obl., nicméně č. Cathartidae-kondorovití mají takový areál, a dále čeledi s centrem rozšíření v jihoamerické obl.např.: Trochilidae – kolibříci (z 321 dr. 15 dr. proniklo do nearktidy – zejména Kalifornie, Florida)

7 Nearktická zoogeografická oblast Limnický biocyklus : 5 endemických čeledí např. Centrarchidae- okounkovití, 4 č. holarktické: Esocidae- štikovití, Percidae- okounovití, Umbridae- blatňákovití, Dallidae. Archaická fauna vod. fauny se zachovala díky příznivému, poledníkovému směru toku Missisipi (zalednění kontinentu)

8 Palearktická zoogeografická oblast Rozloha: 39 % území pevniny Geografické vymezení: Island, Evropa, Asie bez orientální indomalajské obl.,Japonsko,Sachalin, sev. Afrika + Sahara a Kanárské ostrovy Klima a vegetace: mírné klima- Z- listnaté lesy v Evropě, stepi, poště v kontinentál. klimat. regionu, poušť na sev.Afriky, Arabský poloostrov, V-dr. bohaté listnaté lesy. Chladné klima: souvislý pás tajgy a nad hranicí lesa tundra, arktida

9 Palearktická zoogeografická oblast FAUNA. Charakteristika : s AVCI : počet endemických čeledí je velmi nízký: Spalacidae- slepcovití, Dipodidae-tarbíkovití OBOJŽIVELNÍCI: žáby: subendem č. Discoglossidae-kuňkovití (20 dr.)-, Hynobiidae- pamlokovití (35 dr.) PTÁCI: 74 % dr. ptáků střed. Evropy (naše území)nepřekračuje hranice palearktické obl., obdobně 88 % pavouků a téměř 97 % druhů střevlíkovitých..

10 Palearktická zoogeografická oblast FAUNA. Charakteristika : s AVCI : PŘÍKLADY AREÁLŮ č. Tarbíkovití -Dipodidae se dělí do 10(11)rodů ve 4 podčeledích s asi 30 druhy Tarbíkovití jsou charakterističtí hlodavci adaptovaní na velmi aridní podmínky (pouště, polopouště, stepi), např. adaptace morfologické: větší ušní boltce (někteří), prodloužené zadní končetiny (rychlejší pohyb)

11 Palearktická zoogeografická oblast VÝVOJ FAUNY: Rozsáhlé území Euroasie bylo dějištěm intenzivního vývoje třetihorní fauny.Ovšem vlivem opakovaných zalednění v pleistocénu mnoho taxonů vyhynulo, takže nižší zastoupení druhů, než by odpovídalo ploše kontinantu.Carabidae- střevlíkovití 26 %, vrubounovití jen 15 %, ptáci cca 10 %

12 Palearktická zoogeografická oblast VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: Indomalajská oblast 59 % dr. celé fauny shodných, u savců dominují hlodavci, šelmy PTÁCI: 75 % dr. nepřekračuje hranici palearktu. Neustále dochází k výměnám dr. mezi nearktickou a paleoarktickou oblastí.

13 Palearktická zoogeografická oblast VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: Etiopská oblast 47 % dr. celé fauny shodných, SAVCI: dominují hlodavci, letouni, šelmy PTÁCI:pěvci, dravci

14 Palearktická zoogeografická oblast Limnický biocyklus 2 endemické čeledi, výlučně v Bajkalském jezeře Holarktické rozšíření: Esocidae-štikovití. Percidae- okounovití, Umbridae-blatňákovití. Vztah k indomalajské obl.: Siluridae- sumcovit, Cobitidae- sekavcovití, K palearktidě náleží rovněž dolní tok Nilu v Egyptě!

15 Zoogeografické členění palearktická oblasti Vymezování podoblastí: je vázáno na a) přirozené překážky (mořské pobřeží, vysoká pohoří, hranice biomů,ekosystémů) ohraničující areály druhů, rodů i vyšších taxonů. b) zonální uspořádání přírod. podmínek c) refugia třetihorní nebo pleistocenní fauny EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST Zaujímá severní polovinu oblasti, ovlivněna vícenásobným pleistocénním zaledněním, které původní faunu zdecimovalo (např. jen 87 rodů č. Carabidae-střevlíkovití, vzhledem k 281 rodům a 5 endemickým č. na jihu oblasti¨).

16 Zoogeografické členění palearktická oblasti EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST Vedle několika málo endemických taxonů, zde žije převaha invazivních druhů, tj. dr. jež mají své centrum rozšíření mimo toto území. Je rozlišeno 5 provincií: Provincie tundry. Jižní hranice=severní linie lesa= izoterma 10ºC nejtepl. měsíce, 3 mil. Km 2 PTÁCI: ze 180 dr. 46 žije pouze zde., vztah s nearktickou faunou: sovice sněžní, rybák dlouhoocasý Reliktní subareály v horách (arkto-alpinská disjunkce): Bělokur Lagopus mutus, kulík hnědý Eudrimias morinellus.

17 Zoogeografické členění palearktická oblasti EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie tundry Diferenciace specifické fauny: PTÁCI: kajka Somateria, bělokur Lagopus, alky Uria Mokřady: husy- Anser fabalis, kachny- Anas penelope. A. crecca SAVCI: vlk- Canis lupus, lasice- Mustela erminea, M. nivalis, liška polární Alopex lagopus

18 Zoogeografické členění palearktická oblasti EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie tajga PTÁCI: cca 200 dr., 55 dr. striktně vázaných na tajgu Boreo-montánní disjunkce: datlík Picoides tridactila, puštík bělavý Strix uralensis, ořešník, čečetka zimní, sýkora lužní SAVCI: los – Alces alces, sobol Martes zibellina, rosomák Gulo gulo, myšivka horská Sicista betulina.

19 Zoogeografické členění palearktická oblasti EUROSIBIŘSKÁ PODOBL - Provincie listnatých lesů Vymezení: zbývající část území podoblasti až k provincii stepí. Evropská avifauna: slavík Luscinia, špaček Sturnus vulgaris, žluva Oriolus, pěnkava Fringila, kos černý Turdus merula Mandžuská lesní refugium: čáp bílý Ciconia ciconia

20 Zoogeografické členění palearktická oblasti EUROSIBIŘSKÁ PODOBL - Provincie stepí Vymezení: souvislá zóna od delty Dunaje až po východní Čínu. SAVCI: Z 89 dr. této zóny 31 žije zejména ve step. ekosystémech: v izolovaném evropském panonském distriktu jsou jen 3 stepní dr. tchoř Putorius eversmanni, křeček Cricetus cricetus a slepec Spalax microphthalmus sysel Citellus citellus není označen za jednoznačně stepní dr., ale za savce s větší ekol. valencí.

21 Zoogeografické členění palearktická oblasti MEDITERÁNNÍ PODOBLAST Vymezení: celá palearkt. Afrika, jižní Evropa, Přední Asie po kaspické jezero a Perský záliv. Charakter: zachován ráz pliocénní, či oligocénní, Např. a) stepi: štíři podčel. Euscorpioninae (11 dr.) rod strašilek, Bacillus, světlušek Pelania atd. b) fauna pouští Sahary (fenek), Arabského poloostrova, a pouště Thar východně od Indu (lev pustinný).

22 Zoogeografické členění palearktická oblasti STŘEDOASIJSKÁ PODOBLAST Vymezení: eremiál a horské ekosystémy, Střední Asie, Afghánistán, Írán,, Mongolsko, Tibet, SZ okraj Číny. Charakter: Saharo-gobijská pouštní „podoblast“ je jakýmsi průmikem dvou podoblastí. VÝCHODOPALEARKTICKÁ PODOBLAST Vymezení: Japonské ostrovy, Korea,Poamuří, tichomořské pobřeží, JV a Himaláje v Číně. Charakter: relativně druhově nejbohatší část oblasti. Reliktní podřád pavouků Liphistiomarpha, endemický taxon, podčeleď Pandinae medvídkovití, jiní jsou již rozšířeni jen na území Ameriky: Cryptobranchydae - velemloci, Grylloblattodea – cvrčkovci.

23 PŘÍKLADY AREÁLŮ ROZŠÍŘENÍ: severní Afrika, Asie a JV Evropa.(Dněpr, Kama, Oka, Malá Asie, středoasijská horstva, SV Mongolsko, JV Čina, Zabajkalsko)


Stáhnout ppt "Nearktická zoogeografická oblast Rozloha: cca 15 % souše Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po."

Podobné prezentace


Reklamy Google