Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zahraniční a bezpečnostní politika EU Právní aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky EU 19. února 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zahraniční a bezpečnostní politika EU Právní aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky EU 19. února 2013."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční a bezpečnostní politika EU Právní aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky EU 19. února 2013

2 Vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky předchůdcem Evropská politická spolupráce –mimo rámec zřizovacích smluv –hlavní role Evropská rada

3 Memento bývalé Jugoslávie

4 Vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Maastrichtská smlouva- vznik druhého pilíře –mezivládní spolupráce, ale v rámci smluv –postupně naplňování právního rámce –rozvoj Evropské obranné a bezpečnostní politiky má být operační větví SZBP je součástí SZBP, spoléhá na její nástroje stálá připomínka: SZBP je jako část zahraničních vztahů EU –ostatní sektory často rozvinutější obecný charakter práva SZBP –dimenze mezivládnosti- co to vlastně znamená? –názor č. 1: charakter mezinárodního práva –názor č. 2: jde o soft law (co to ale znamená? je nezávazné?) –názor č. 3: podobně nadnárodní charakter jako acquis

5 Role Lisabonské smlouvy: teoretické základy interpretace posílení –přijetí LS jako krok k vylepšení mezinárodní pozice EU a její mezinárodní identity –rozšíření možností EU interpretace racionalizovaného intergovernmentalismu –minimální adaptace dosavadních ustanovení –členské státy mají SZBP pouze k realizaci národních cílů jakou optikou zkoumat: –teorie principála (státy) a agenta (EU) –mezera mezi kapacitou a očekáváními

6 Ustanovení o zahr. vztazích EU v primárním právu

7 Cíle EU v zahraniční politice preambule LSEU: –„ROZHODNUTI provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně budoucího vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem 42 ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě.“ čl. 3 odst. 5 LSEU: –„Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.“ čl. 21 LSEU –další sada úkolů a předsevzetí –platí pro všechnu vnější činnost EU celkový dojem: EU jako normativní (nebo civilní) síla –cílem exportovat evropské hodnoty

8 Strukturální změny díky LS? zrušení pilířů –formálně pilíře opuštěny –faktický stav: SZBP je stále vydělena oproti ostatním politikám do části LSEU (kapitola 2) čl. 24 odst. 1: „Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům.“ de fakto zůstávají dva pilíře rozdělení pravomocí –SZBP v čl. 2 odst. 4 SFEU –speciální kategorie (mimo klasickou triádu), někde mezi sdílenými a doplňkovými –další garance pro státy: čl. 4 odst. 1 LSEU: „… Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ deklarace č. 24: právní subjektivita pro EU ji nedává právo jednat mimo svěřené pravomoci obecně: LS nerozšiřuje v oblasti SZBP pravomoci EU

9 Právní nástroje SZBP základ: přijímání legislativních aktů je zakázáno (čl. 24 LSEU) změny v LS: přejmenování nebo zrušení některých nástrojů (např. společné akce a pozice) kompletní přehled nástrojů pro vedení ZBP v čl. 25 LSEU –vymezování obecných směrů formulují se zásady přístupu k určité otázce v nejširší rovině –akce (čl. 28 LSEU) většinou reakce na aktuální mezinárodní situaci, na kterou EU reaguje např. o zřízení mise EU v Kosovu (http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32008E0124:CS:HTML)http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32008E0124:CS:HTML jsou právně závazné –postoje (čl. 29 LSEU) pozice EU k určité otázce vymezené zeměpisně nebo tematicky (hlavně provádění sankcí, často nahrazovány rozhodnutími Rady) např. omezení vůči KLDR (http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32010D0800:CS:HTML)http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32010D0800:CS:HTML asi právní závaznost (ale ne zcela nesporně) –posilování systematické spolupráce mezi státy pro provádění jejich politiky dříve společné strategie (použito jen třikrát), nyní jako strategické směry politiky EU (čl. 26 SEU) u bezpečnostní a obranné politiky –možnost misí s vojenskými nebo civilními zdroji (ty ale zůstávají národní) již vydáno široké spektrum rozhodnutí (viz lex.europa.eu/cs/legis/latest/chap18.htm)http://eur- lex.europa.eu/cs/legis/latest/chap18.htm

10 Implementace rozhodnutí SZBP rozpočtové otázky –z rozpočtu EU, výjimkou vojenské a obranné operace –zřízen zvláštní fond pro rychlé reakce zásada loajální spolupráce –čl. 24 odst. 3 LSEU: „Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a respektují činnost Unie v této oblasti. Členské státy spolupracují na rozšiřování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích.“ specifické vůči obecné klauzuli (čl. 4 odst. 3 LSEU) –pozitivní i negativní dimenze zásady –kontroluje sama Rada, také vysoký představitel zásada systematické spolupráce –čl. 32 LSEU: „S cílem vymezit společný přístup vedou členské státy v Evropské radě a v Radě vzájemné konzultace o všech otázkách obecného zájmu týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dříve než členský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scéně nebo přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy. Sbližováním činností zajišťují členské státy, že je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně. Členské státy jsou mezi sebou solidární.“ –dle MPV: nezaujímat pozici, dokud nediskutováno s partnery –kdo definuje, co je obecný zájem? podle všeho asi členský stát (i verze Nice), nyní indikace většího zapojení EU (souvislost také s její právní subjektivitou) jaká je praxe? –měkké právo není moc dodržováno, bez sankcí motivace k černému pasažérství –vs socializace hlavně v určitých výborech Rady

11 Klauzule solidarity nově při nevojenských zásazích (čl. 222 SFEU) stejné i při vojenské útoku (čl. 42 odst. 7 LSEU) –„Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. –podobnost s čl. 5 Severoatlantické smlouvy (rozdíl: v LSEU nic o použití vojenské síly) –druhá část odstavce: „Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění.“

12 Institucionální otázky zásadní změny, ale zároveň mnoho věcí při starém role Evropského parlamentu –zůstává de fakto pořád mimo –dvě debaty ročně o SZBP, propojení na vysokého představitele Evropská rada –nadále dominantní pozice, přijímání strategických rozhodnutí Rada –rozdělení Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na dvě formace Rada pro vnější vztahy stálý předseda (vysoký představitel) lepší dělba práce, ale i možnost rizik –přijímání hlavně prováděcích opatření –v rámci orgánu působí řada výborů (např. PSC) Komise –oslabena, její role převzata vysokým představitelem (ten i jejím členem) Soudní dvůr –SZBP mimo jeho jurisdikci –výjimky: hrozba ohrožení role institucí v jiných otázkách; obrana proti rozhodnutím omezujícím určité subjekty (sankce)

13 Institucionální otázky stálý předseda Evropské rady –úkoly v čl. 15 odst. 6 LSEU- ne moc jasně definované –napomáhat konsenzu (předsedající) nebo posouvat vpřed (prezident)? –konflikty s vysokým představitelem? vysoký představitel EU pro vnější vztahy a bezpečnostní politiku –dvojí klobouk (nebo trojitý?) –odpovědnost ke třem institucím (a účast i na Evropské radě) –lépe definované úkoly (pravomoci) provádí SZBP (čl. 18 odst. 2 LSEU) možnost předkládání návrhů (ne ale monopol) zajišťuje implementaci rozhodnutí v rámci SZBP zastupuje EU a vede politický dialog se třetími stranami jménem EU, obhajuje pozici EU v mezinárodních organizacích role i v obranné a bezpečnostní politice (byť omezená)

14

15

16 Rozhodovací procedury žádný posun: dominance jednomyslnosti QMV jen výjimečně –prováděcí rozhodnutí v rámci jednotné strategie –na návrh VP, pokud ten zmocněn Evropskou radou –při nesouhlasu záchranná brzda možnost konstruktivního zdržení se –nebrání přijetí, „odměnou“ pak neúčast na rozhodnutí (pokud třetina tak nepřijetí) passerelle klauzule- možnost přechodu ke QMV –kam nám zmizely národní parlamenty? mechanismy flexibility –obecná posílená spolupráce (jednomyslnost v Radě) –stálá strukturovaná spolupráce pro státy s lepšími vojenskými kapacitami schválení QMV, pak v rámci skupiny jednomyslně –Rada může svěřit skupině států výkon úkolu s cílem chránit hodnoty EU (humanitární akce, prevence konfliktů atd.)


Stáhnout ppt "Zahraniční a bezpečnostní politika EU Právní aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky EU 19. února 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google