Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKOLOGIE. Definice:  Věda, která studuje vztahy organismů k okolnímu prostředí a vzájemné vztahy mezi organismy, se nazývá ekologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKOLOGIE. Definice:  Věda, která studuje vztahy organismů k okolnímu prostředí a vzájemné vztahy mezi organismy, se nazývá ekologie."— Transkript prezentace:

1 EKOLOGIE

2 Definice:  Věda, která studuje vztahy organismů k okolnímu prostředí a vzájemné vztahy mezi organismy, se nazývá ekologie.

3 Tyto vztahy zahrnují hlavně  fyziologické reakce jedinců  strukturu a dynamiku populací  interakce mezi druhy  uspořádání biologických společenstev  zpracování a využití energie a látek v ekosystémech  ovlivnění organismů prostředím a prostředí organismy

4 Ekologie jako věda neříká, co je dobře, ale spíš, co se stane, když…

5 Ekologie vychází z poznatků o organismech, které poskytují různé biologické i nebiologické vědní obory (chemie, fyzika, geologie,…)

6 Každý organismus může žít jen v prostředí, kterému je přizpůsoben. Každý organismus žije v jiném prostředí a jiným způsobem se živí.

7 Ekologické vědy:  obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy. obecná ekologie  ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím. ekologie mikroorganismůekologie rostlinekologie živočichůekologie člověka  ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích. ekologie moře  ekologie lesa: vztahy mezi organismy a prostředím v lese. ekologie lesa

8 Ekologické vědy:  obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy. obecná ekologie  ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka). ekologie krajiny  ekologie globální: souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život. ekologie globální

9 Ekologické vědy:  aplikovaná ekologie: zabývá se praktickou aplikací ekologických poznatků aplikovaná ekologie  produkční ekologie: zabývá se produkční analýzou trofických úrovní a koloběhem hmoty a energie v ekosystému produkční ekologie

10 Pojetí ekologie dle šíře zkoumaných objektů  ekologie jedince (autekologie): nejužší pojem, týká se pouze vztahu jednoho konkrétního jedince k ostatním jedincům, nebo k okolnímu prostředí. Příklad: ekologie zajíce ekologie jedinceautekologie  ekologie populací (demekologie): zabývá se vztahy mezi soubory jedinců stejného druhu (populace) a prostředím. Příklad: ekologie zaječí populace, osídlující podhorské louky v Pošumaví. ekologie populacídemekologie

11 Pojetí ekologie dle šíře zkoumaných objektů  ekologie společenstev (synekologie): se zabývá vztahy mezi souborem jedinců různých druhů pobývajících na jednom stanovišti (společenstvo). Příklad: ekologie bukového lesa. ekologie společenstevsynekologie  ekologie biomů: zabývá se nejvyšší úrovní přírodních objektů (biom), je blízce příbuzná biogeografii, tedy nauce o rozmístění organismů na Zemi. Příklad: ekologie středoevropských opadavých lesů. ekologie biomů

12

13 Jedinec  Jeden organismus schopný samostatné existence

14 Populace  SOUBOR jedinců stejného druhu žijící na určitém prostoru, v určitém čase

15 Společenstvo (biocenóza)  je soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu; existují mezi nimi určité vztahy

16 Ekosystém  Společenstvo organismů spolu s abiotickými (voda, světlo,…) podmínkami  Rybník, řeka, les, louka,…  Jaký je největší ekosystém?

17 17 Společenstvo Populace Organizmus Ekosystém

18 jedinec populace společenstvo ekosystém

19 Stanoviště (lokalita, naleziště)  Jednoznačně vymezené místo výskytu

20 Nika  Místo a funkční zařazení organismu v ekosystému (prostorová nika + potravní nika)  Určitá nika může být obsazena jen jedním druhem organismu  Ekologická nika není místo - je to myšlenka

21 Biotop  Místo, které organismům (společenstvu) poskytuje podmínky pro život  Charakterizuje ho geografická poloha, klima, půdní a hydrologické faktory= abiotické faktory

22 typy biotopů - vodní toky a nádrže - mokřady a pobřežní vegetace - prameniště a rašeliniště - skály, sutě a jeskyně - lesy - křoviny a další...

23 Biom  Soubor podobných ekosystémů

24 Ekologická valence  Rozmezí podmínek, za nichž je organismus schopen žít  Je vymezena hranicemi:  Minimum  Maximum  Optimum

25

26 tolerance  Schopnost organismů snášet určité rozpětí libovolného faktoru

27 tolerance  tolerantní (s širokou ekologickou valencí= euryvalentní= euryekní): změnám jsou snadno přizpůsobivé.  málo tolerantní (s úzkou ekologickou valencí=stenovalentní= stenoekní ): jsou fixovány na konkrétní podmínky - specializují se, těžko se přizpůsobují změnám → často se jedná o druhy vzácné.

28

29 Euryekní druh zmije obecná

30 Stenoekní druh rak říční kopřiva dvoudomá často jejich přítomnost poukazuje na nějaký faktor prostředí, jehož přítomnost indikují = bioindikátory

31 Které druhy jsou více rozšířené? Znáte některé málo tolerantní organismy?

32

33 Organismus a prostředí každý organismus může žít pouze v prostředí, které odpovídá jeho ekologické valenci tzn. všechny podmínky prostředí musí být organismus schopný přežít podmínky prostředí: - abiotické (sluneční záření, teplota...) - biotické (souhrn vlivů ostatních organismů na život jedince)

34 Biotické faktory

35  Vzájemné vztahy organismů, kteří spolu žijí v:  populaci (vztahy vnitrodruhové)  nebo v biocenóze (společenstvu= vztahy mezidruhové)

36 Vnitrodruhové vztahy:  jsou veškeré kontakty, vztahy a vazby mezi jedinci téhož druhu, uskutečňované uvnitř populace

37 Vnitrodruhové vztahy:  kladné (agregace, rozmnožování, získávání potravy, stěhování apod.)  záporné (konkurenční); řada vnitrodruhových vztahů je založena na stejných základech jako vztahy mezidruhové, mnohé další vztahy však mohou probíhat pouze mezi jedinci různých druhů

38 Kladné vnitrodruhové vztahy  jsou prospěšné vztahy a vazby mezi jedinci téhož druhu, uskutečňované uvnitř populace (např. agregace, rozmnožování, získávání potravy, stěhování apod.)

39 Záporné vnitrodruhové vztahy  konkurence (kompetice) je základním vztahem, kdy soupeří jedinci stejného druhu nebo různých druhů o podmínky k životu; je možné soupeřit o prostor, světlo, vodu, potravu a řadu dalších faktorů prostředí;  Hlavně soutěž o partnera  v konkurenční soutěži většinou platí, že lépe vybavený jedince, silnější, schopnější a přizpůsobivější uspěje nebo získává ten, kdo přichází první

40 Mezidruhové vztahy  jsou styky, vlivy a vazby mezi jedinci dvou nebo více různých druhů; vyhodnocují se obvykle na úrovni populací

41 Mezidruhové vztahy  kladné (komenzalismus, protokooperace, symbióza)  záporné (amenzalismus, konkurence, parazitismus, predace)  neutrální

42 VztahCharakteristika neutralismusdruhy jsou na sobě nezávislé kooperacevolný vztah, v němž soužití není nutné, ale prospěšné mutualismusuzavřený vztah, z něhož mají oba partneři prospěch komenzalismus uzavřený vztah, v němž pouze jeden z partnerů (komenzál) má ze spolužití prospěch, druhý (hostitel) zůstává nedotčen amenzalismus jeden druh (inhibitor) potlačuje růst druhého druhu (amenzál) a brání jeho přežití, aniž využívá jeho potravu kompeticejeden druh potlačuje druhý, oba jsou si navzájem škodní a oba spolužitím strádají predacejeden druh (predátor) zabíjí jiný druh (kořist) jako potravu parazitismusjeden druh (parazit) získává potravu ze žijícího těla jiného druhu (hostitele)

43 Komenzalismus

44 Protokooperace = kooperace

45 Mutualismus - symbióza Escherichia coli Lišejník – spojení řasy a houby

46 Amenzalismus

47 Konkurence

48 Parazitismus

49 - podle lokalizace parazitů na hostiteli nebo uvnitř hostitele:  Ektoparazit  Endoparazit

50 - podle typu hostitele:  Fytoparazit  Zooparazit

51 - podle délky interakce parazit-hostitel:  Fakultativní (hemiparazit)  Obligátní (holoparazit)

52 Predace

53 Abiotické podmínky prostředí sluneční záření teplota prostředí voda půda (edafon= půdní organismy)edafon atmosféra

54 Teplota prostředí teplota má vliv na fyziologické funkce organismů každý organismus má své teplotní optimum

55 Eurytermní organismy Stenotermní organismy mají širokou teplotní amplitudu, dokáží žít ve velkém rozmezí teplot např. bakterie (-190°C i více °C) mají relativně úzkou teplotní amplitudu, dokáží snášet jen malé kolísání teplot např. mořští koráli (kolem 23 °C)

56 Eurytermní rostliny

57 Stenotermní druh

58 Allenovo pravidlo v teplejších oblastech mají živočichové větší tělní výběžky např. fenek ( S. Afrika) živočichové v chladnějších oblastech mají hustší srst např. liška obecná versus liška polární

59 fenek

60 liška polární

61 Bergmannovo pravidlo jedinci téhož druhu mají v teplejších částech svého areálu menší tělo např. Tučňák císařský: přes 1 m a 34kg- Antarktida Tučňák galapážský: 0,5 m a 2,5kg

62 Z hlediska přizpůsobení rostlin teplotě rozlišujeme: teplomilné – snášející vysoké teploty chladnomilné – snášející nízké teploty kryofilní – rostliny žijící na sněhu

63 termofyt vousatka prstnatá

64 kryofyt Chlamydomonas

65 Psychrofyt Betula nana

66 Vliv tepla na živočichy a) Poikilotermní (studenokrevní ) b) Homoiotermní (teplokrevní) Hibernace x Estivace

67 Půdní edafon


Stáhnout ppt "EKOLOGIE. Definice:  Věda, která studuje vztahy organismů k okolnímu prostředí a vzájemné vztahy mezi organismy, se nazývá ekologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google